Archiv zpráv pracovních a poradních orgánů vlády

Stránka byla přesunuta do archivu

16. 1. 2012 10:35

Rozhovor s Jiřím Rusnokem: Někdo náklady zaplatit musí. Klienti to budou letos naposled

»Penzijní fondy Jiří Rusnok, šéf Asociace penzijních fondů a fondu ING, popisuje hrozbu nižších připsaných výnosů kvůli nákladům na lov klientů.

Jiří RusnokPenzijní fondy budou letos ve větším pokušení přenést nahromaděné náklady alespoň zčásti na bedra svých klientů. Od příštího roku to už nebude možné.

* Hrozí kvůli nákladům příštích období, která vlastně symbolizují, kolik dříve fondy vynaložily peněz na získání klientů, že některé fondy za loňský a letošní rok připíší nulové nebo velmi malé výnosy svým zákazníkům?

Já bych to nepaušalizoval, ale myslím si, že někteří se to budou snažit udělat.

* Co váš fond ING?

My ne. Budeme pokračovat v režimu jako dosud. Ani nemáme žádné dramatické závazky z nesplacených provizních nákladů. Ty jsou řádově 1,2 až 1,3 procenta vůči celkovým aktivům. To je číslo, které budeme standardním způsobem dále odepisovat a ve svém byznys plánu s tím počítáme. Rozhodně nebudeme jednorázově takto zatěžovat jistou vrstvu klientů. Ale nevylučuji, že to někteří takto zamýšlejí.

* Mohou lidé přinejhorším přijít kromě výnosu také o část už naspořených peněz?

Ne. To vůbec ze zákona nepřipadá v úvahu. Jediné, co to může znamenat, je, že zhodnocení za rok 2012 může být poníženo o tyto náklady.

* Přinejhorším bude nulové?

Ano. Pod nulu jít nemůže. Fondy mají velmi omezené možnosti, jak se s náklady příštích období vypořádat. Mohou je jen rychle odepsat ze zisků z roku 2011 a 2012. Pak už se s tím musí vypořádat jejich penzijní společnost.

* Takže myslíte, že to mohou ve větším měřítku udělat i za rok 2011?

Ano. A někteří to začali dělat i dříve. Z pohledu fondu je to racionální krok, a pokud se nevymyká z nějaké stravitelné dimenze, je logický.

* Prý stále jednáte s ministerstvem financí o tom, jak dlouho se budou smět náklady příštích období odepisovat.

Zákon to podlemě explicitně neřeší, ale z logiky věci vyplývá, že se odepisovací režim daného penzijního fondu měnit nemusí. Samozřejmě je letos poslední rok, kdy se na úhradě nákladů příštích období mohou podílet i klienti fondu. Od příštího roku už vůči nim nic neodepíšete, půjde to proti zisku akcionáře.

* Mohou náklady příštích období nějak ovlivnit ještě přestupy do konce února?

Myslím, že zprostředkovatelé, kteří se pustili do přestupové horečky, jsou motivováni fondy, které budou chtít ulovit klienty, jimž následně za rok 2012 připíší nulu. Někdo to zaplatit musí a nikdo jiný kromě klientů tady teď není. A možnost přenést náklady na klienty končí rokem 2012.

* Na trhu je tedy vyšší aktivita – zprostředkovatelé se snaží ještě lidi převést do jiného fondu?

Nechci to paušalizovat, ale slyšíme o příkladech, že se některé fondy rozhodly dát na přestupy poměrně hodně peněz, aby za každou cenu nalákaly nové klienty. Stojí je to peníze na provizích pro obchodníky a ty budou chtít získat zpátky. Pokud je nechtějí hradit úplně ze svého.

* Může se teď z nějakého důvodu opravdu vyplatit změnit fond?

Z hlediska klienta je to naprosto nesmyslná operace. Pochopil bych ji snad jen s tím, že někdo má nějakou hlubokou úvahu o tom, že svému fondu z nějakého důvodu nevěří. Doba je zlá. Ale úvaha o tom, že na přestupu v dnešních dnech něco krátkodobě vydělám, je naprosto mimo. I kdybyste převáděl třeba padesát tisíc, což je takový lepší naspořený průměr, a dostal někde jedno procento navíc, vyděláte za rok pětistovku. Jenže když někdo dnes zažádá, tak bude mít peníze převedeny někdy v květnu či v červnu a započítá se tedy jen půl roku. A pokud byste navíc zaplatil poplatek osm set korun za přestup, tak bude ztrátový.

* Nemůže být motivací k přestupu snaha utéci před náklady příštích období?

Za rok 2011 už dostanete výnos podle fondu, kde jste byl. Takže je jediné potenciální nebezpečí, a to nízkého výnosu za letošní rok. Ale takto nikdo z klientů neuvažuje, možná několik procent. My se lidí, kteří přestupují, ptáme, proč to dělají. A samozřejmě je na ně zásadní vliv ze strany zprostředkovatelů, kteří za to dostávají dobrou provizi. A pak možná ještě marketingové akce bankovních skupin, které věří takzvanému cross-sellingu, tedy tomu, že v jedné skupině prodají klientovi různé služby a některou tak mohou dočasně zvýhodnit.

* Může se stát, že zisky za loňský a letošní rok stejně nedokážou pokrýt všechny náklady příštích období a že bude muset penzijní společnost kapitál doplnit?

Samozřejmě. Pak to bude muset vyřešit akcionář. A kapitál by se musel doplňovat také v případě, že by došlo k nějakému výraznému pohybu oceňovacích rozdílů u aktiv.

* Jaké budou výnosy za rok 2011 u vás?

Stejně jako loni jsme se rozhodli, že dáme klientům 95 procent zisku, a očekáváme výsledek jako loni, řádově kolem dvou procent.

* Mohly by některé fondy, aby klienty nenaštvaly, zadotovat náklady příštích období a připsat za rok 2011 vyšší zhodnocení, dejme tomu s vyhlídkou jejich udržení a převedení do druhého důchodového pilíře?

Pokud ho zadotují ze svých peněz, tak to považuji za fér, je to rozhodnutí obchodní strategie.

* Proč se systém zavře pro přestupy již od konce února?

S termínem přišlo ministerstvo financí a je pravda, že nám to nevadí. Ale termín jsme si nijak nevymysleli ani ho neovlivňovali. Ministerstvo si z praktických důvodů uvědomuje, že jeden převod trvá nejrychleji tři čtyři měsíce, a pokud chce nový systém nastartovat, nemůže být velké množství lidí a peněz někde „na cestě“.

* Jak bude probíhat transformace dnešních fondů?

Dnes máme jednu velkou instituci a jednu účetní rozvahu, která představuje penzijní fond. V rámci jedné rozvahy jsou peníze klientů i akcionářů. Od prvního ledna příštího roku se z jedné rozvahy stanou dvě. Větší část, tedy peníze klientů a za ně nakoupená aktiva, vytvoří takzvaný transformovaný fond a ta menší část, tedy kapitál akcionářů a například náklady příštích období či oceňovací rozdíly (rozdíl mezi účetní a tržní cenou například nakoupených dluhopisů, pozn. red.), se ocitnou v takzvané penzijní společnosti. Ta bude právním nástupcem dnešního penzijního fondu, na ni přejdou všechny závazky a práva. Transformovaný fond bude pouze účetní a daňovou jednotkou. Nebude tedy vstupovat do externích vztahů v rámci obchodního práva.

* Jsou jasně daná pravidla pro dělení majetku?

V drtivé většině ano, ČNB teď postupně vydává různé podzákonné normy, které by ještě měly nějaké detaily dořešit. Závazky jsou jasně vyčísleny a vůči nim se musí postavit dostatečný kapitál.

* Jak počítáte, že budou vydělávat transformované fondy?

Podobně jako současné penzijní fondy, spíše ještě méně.

* Proč?

Skupiny budou muset držet větší podíl likvidity, protože pohyb klientů v nich bude mnohem méně předvídatelný. Tím vydělají méně.

* Čekáte, že lidé budou více přecházet?

Myslím, že pohyb se rozjede postupně, až se ukáže rozdíl ve zhodnocení mezi novými fondy s rizikovější investiční strategií a mezi transformovaným fondem. Přestupy jistě budou, ale naproti nim půjde černá nula (garance přinejhorším nulového výnosu, pozn. red.), která bude v transformovaném fondu zachována a která je v Česku magickým lákadlem.

* Budou finanční skupiny tlačit klienty do toho, aby vystoupili z transformovaného fondu?

Určitý zájem skupin na přestupu tady je, ale není nijak fatální. Jde o to, kolik do přesvědčení klienta k přestoupení budou chtít investovat. Pro něj to bude samozřejmě zadarmo, ale firma musí připravit smlouvy, zaplatit personál...

* Jaké budou podle vás výhody transformovaného penzijního připojištění?

Pro klienta bude systém díky oddělenému majetku fondu a klienta mnohem transparentnější. Dnes nemůže vůbec podrobněji vidět do struktury a obsahu nákladů fondu.

 

Publikováno v MF Dnes, 16.1.2012

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Související zprávy