Archiv zpráv pracovních a poradních orgánů vlády

Stránka byla přesunuta do archivu

19. 7. 2011 13:16

Rozhovor s Michalem Mejstříkem: Premiér chce zvýšit konkurenceschopnost ČR

Rozhovor s členem NERV Michalem Mejstříkem ke Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti.

Jan RICHTER, moderátor
--------------------
Česká republika by se podle premiéra Petra Nečase měla do konce roku 2020 dostat mezi 20 nejvíce konkurenceschopných zemí světa. Premiér toho chce dosáhnout mimo jiné zavedením takzvané finanční ústavy, připojením všech občanů k vysokorychlostnímu internetu a také motivováním firem k vytváření většího počtu částečných pracovních úvazků. Po telefonu teď zdravím člena Národní ekonomické rady vlády Michala Mejstříka z Univerzity Karlovy, dobrý večer.

Michal MEJSTŘÍK, člen Národní ekonomické rady vlády, Univerzita Karlova
--------------------
Dobrý večer.

Jan RICHTER, moderátor
--------------------
Pane profesore, mohl byste nejprve krátce vysvětlit, co to je ta konkurenceschopnost?

Michal MEJSTŘÍK, člen Národní ekonomické rady vlády, Univerzita Karlova
--------------------
Víte, jednotlivé země v tuto chvíli jsou různě vybaveny, ať už surovinovými zdroji nebo lidskými zdroji, anebo podmínkami fungování. A jsou takové pokusy pomocí různých indexů porovnávat, jak ta která země je k něčemu vybavená. Ty komparativní výhody potom jsou dány tím, že někdo těží ropu, někdo ji naopak netěží. V České republice těch surovinových zdrojů příliš mnoho nemáme. A v souvislosti s tím nám nezbývá než vytvářet takové podmínky pro podnikání a pro tvořivost lidí, abychom se na tom mezinárodním kolbišti dostatečně prosadili.

Jan RICHTER, moderátor
--------------------
Čili v čem ta opatření mají spočívat, pane profesore, v čem například spočívá ta zvažovaná finanční ústava?

Michal MEJSTŘÍK, člen Národní ekonomické rady vlády, Univerzita Karlova
--------------------
Vcházíme do období, kdy právě se nám ukázalo, že řada těch zemí, kterým říkáme periferní, a ta finanční ústava právě reaguje na tu situaci, se pouštěla do situací, kdy zvyšovala mzdy bez ohledu na to, kolik si mohli dovolit a na to právě reagují nejenom v České republice, ale v Polsku a už před tím v Německu. Vlastně parlamenty tím, že ať už je ta vláda levicová nebo pravicová, dostává nějakou oprátku. Ta oprátka je v tom, že v jejích poměrech měla omezit její výdaje. My jsme o to už u nás několikrát v minulosti pokoušeli, ale pokaždé vlastně parlament se k tomu rozhodnutí neměl. My si myslíme, že do budoucna, a já jsem rád, že i pan premiér se touto cestou ubírá, právě pod vlivem těch katastrofických minulých událostí v části eurozóny, která se dotýká známých zemí, jako Řecka, Portugalska i řady dalších, prostě chce postavit v tuto chvíli jasnou zónu a vlastně každá vláda, která by se dostala do budoucnosti, říkal jste kdy, ať naplánuje překročení toho schodku nebo špatně plní stávající rozpočet, bude muset předstoupit před parlament. A pokud parlament vlastně v parlamentu nedostane důvěru, tak samozřejmě potom vzniká ta tradiční situace. To znamená, je to skutečně taková tvrdá sankce za nedodržování principů. Ale pozor, my nemluvíme jenom o zadlužování. Současně zejména mluvíme o konkurenceschopnosti v širším slova smyslu. To znamená, konkurenceschopnost cenová je třeba konkurenceschopností, která ukazuje, že třeba Německo nezvyšovalo mzdy rychleji, než rostla produktivita práce. Bohužel Česká republika tím se snažila dohánět, tak možná to tempo v některých okamžicích přepískla a známe součásti České republiky, například průmysl, který se v posledních dvou třech letech dokázal s tou situací vypořádat, zvyšoval produktivitu práce rychleji a tím vlastně zpomaloval ten negativní vliv posilování české koruny. A to jsou právě ty věci, které my se teď snažíme pomoci vládě nadefinovat tak, aby vlastně... abychom nedopadli tak jako některé ty země, které vlastně to přibližování životní úrovně přepálily v rozporu s tou dosaženou úrovni schopností produkce.

Jan RICHTER, moderátor
--------------------
A jaký užitek budou mít, pokud tedy Česká republika se stane více konkurenceschopnou, jaký užitek z toho budou mít občané? Nebude to dobré jenom pro firmy?

Michal MEJSTŘÍK, člen Národní ekonomické rady vlády, Univerzita Karlova
--------------------
Ne, princip právě, princip zvyšování konkurenceschopnosti je o tom, že ta země se nedostane do takových těch dluhových pastí. Naopak, zahraniční vlastně ty bankovní a jiné instituce ji budou hodnotit pozitivně. Bude si lacino ty dluhy, které již máme, bude si moci půjčovat. Na straně druhé bude schopna konkurovat na mezinárodních trzích, takže vlastně vznikne nám více pracovních míst a ten průmysl, který tady máme, budeme naopak moci rozvíjet, ať již pomocí, my tomu říkáme strategie tří I, to znamená instituce, infrastruktura, inovace, to jsou ty základní stavební kameny. Jenom připomínám, že samozřejmě po institucí rozumíme lepší správu věcí veřejných, včetně boje s korupcí, včetně klientsky orientované vlastně vlády, ale zejména těch státních úřadů. A to všechno vlastně má směřovat k tomu, aby si byli schopni lidé tu svoji pozici lépe definovat, aby dokázali žít spokojeněji. To znamená, smysl konkurenceschopnosti není jenom vlastně vytvořit nějaké větší prostředky pro nějakou skupinu obyvatel. Ta logika je taková, že když vlastně ta produktivita práce bude růst rychleji a k tomu by směřovaly právě ty zmíněné již inovace a lepší vzdělávání, o které také ta strategie usiluje, no, tak smyslem by potom mělo býti, že lidé vlastně budou míti vyšší životní úroveň, budou žít v příjemnější společnosti, než tomu je doposud.

Jan RICHTER, moderátor
--------------------
Říká ekonom Michal Mejstřík z Univerzity Karlovy. Děkujeme a hezký večer.

Michal MEJSTŘÍK, člen Národní ekonomické rady vlády, Univerzita Karlova
--------------------
Také, na shledanou.

 

ČRo 1 - Radiožurnál, 18.7.2011

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Související zprávy