Rozhovor s Pavlem Kohoutem: Kdyby Itálie padla, na řadě je Paříž. A to se nestane

Španělsko a Itálie jsou na bankrot příliš velké, stáhly by s sebou i zbytek eurozóny, proto je zbytek Evropy musí zachránit, myslí si ekonom Pavel Kohout. Země bez eura jako Česko vnímají investoři jako bezpečný přístav.

Křehké oživení světové ekonomiky se bortí, světové trhy mají strach z další ekonomické krize. Akcie výrazně oslabují, státní dluhopisy Španělska a Itálie ztrácejí důvěru investorů. Podle ekonoma společnosti Partners Pavla Kohouta by si z toho česká vláda mohla vzít poučení: ještě více šetřit a vyhnout se vstupu do eurozóny.

* Jaký vliv může mít aktuální dění na finančních trzích na českou ekonomiku?

Bezprostředně naštěstí téměř žádný. Dokonce lze pozorovat, že s prohlubováním krize v posledních měsících roste důvěra v české státní dluhopisy – začínáme být mezinárodními investory vnímáni jako bezpečný přístav, na rozdíl od Slovenska, jehož členství v eurozóně je nyní považováno za rizikový faktor.

* Jaké vidíte hlavní nebezpečí, na které by se měla vláda připravit?

V perspektivě příštích měsíců patrně oslabí výkon evropské ekonomiky, což bude mít své důsledky. Český export může utrpět. S tím však nelze nic dělat.

* Měla by vláda raději přehodnotit některé chystané reformy nebo jejich části?

Kritika některých reformních kroků nemá nic společného s mezinárodní situací. Možná by stálo za úvahu ještě více šetřit ve veřejných výdajích, neboť to byly právě nabubřelé výdaje, které stojí za problémy Řecka a Itálie. Také bychom měli více uvolnit trh práce, protože „zabetonovaný“ trh práce srazil do krize Španělsko.

* Lidé málo utrácejí, ekonomický růst české ekonomiky je spíše slabý – je vhodné v takovém okamžiku ještě ho dál oslabovat zvýšením DPH?

Zvyšování daní obecně tlumí hospodářský růst. Tím je řečeno vše.

* Jaký vliv na českou ekonomiku by mělo, pokud Itálie a Španělsko dospějí tam, kde je dnes Řecko?

Řecko již zbankrotovalo, pokud to náhodou někomu ušlo. Své dluhopisy obsluhuje jen díky podpoře zvenčí. Itálie čelí akutní krizi důvěry, na jejíž možnost mimochodem italští ekonomové upozorňovali již v roce 1989. A Španělsko trpí bankovní krizí doposud neznámého rozsahu. Španělská krize vznikla jako důsledek nahrazení nefungujícího pracovního trhu obrovskou expanzí dluhů. Levné eurové dluhy se Španělsku nakonec pořádně prodraží.

* Může podle vás k bankrotu Itálie a Španělska dojít?

Bankrot Řecka je ještě myslitelný a pravděpodobně by měl proběhnout, už jen pro výstrahu ostatním. Španělsko a Itálie jsou ovšem příliš velké. Uvažme, že francouzské banky drží italské státní dluhopisy za 410 miliard eur. Kdyby Itálie padla, další zastávkou je Paříž. To pochopitelně nemohou Francouzi připustit.

* Evropská centrální banka se snaží zachránit situaci nákupem dluhopisů postižených zemí, ale to nemůže dělat donekonečna. Co podle vás s eurozónou bude? Přežije? A v jaké formě?

Vtip je v tom, že ECB může nakupovat dluhopisy postižených zemí až do nedohledna. A také to podle mého názoru bude nucena dělat. Nejsou totiž alternativy. Nechat zbankrotovat Španělsko, Itálii, Francii a zbytek eurozóny? Kdepak. Úsporná opatření nestačí a kromě toho nefungují dost rychle. Masivní zásah ECB je patrně nutností, ať se na problém díváme z jakékoli strany.

* Co případná druhá recese udělá s cenami a s úroky?

S úroky nic zvláštního. Inflace patrně poklesne, neboť další evropská recese se projeví v poklesu cen komodit, podobně jako v roce 2009. Pak ovšem převáží vliv rostoucího objemu peněz v ekonomice a ceny opět porostou.

* Co by tedy měla podle vás dělat česká vláda ve vztahu k eurozóně?

Měla by prohlásit, že toto již není eurozóna, do které jsme kdysi slíbili vstoupit; že členské země EMU porušily všechny psané i nepsané sliby a podmínky; a že Česká republika má tudíž legitimní nárok na vyvázání se z eurozóny stejně jako Dánsko, Švédsko nebo Velká Británie. Protože pokud to neuděláme teď, za pár let můžeme být do tohoto marasmu zataženi rovněž.

 

Publikováno v MF Dnes, 8.8.2011