Archiv zpráv pracovních a poradních orgánů vlády

Stránka byla přesunuta do archivu

6. 1. 2012 9:40

Rozhovor s Pavlem Kysilkou: Letošek? Nejnejistější rok v mé kariéře

Je fakt, že finanční sektor teď nepanikaří. Prostě když na vás prvně vybafne ve tmě pes, tak se hrozně leknete, ale podruhé už to čekáte a možná ho i odeženete nebo mu hodíte buřtík. Platí to pro banky i firmy Je to obrovský, pozitivní rozdíl oproti situaci před dvěma lety

Pavel KysilkaPavel Kysilka, šéf největší české banky, se na finančním trhu pohybuje už dvacet let, má zkušenost z tučných let i z krize. Přesto se neodvažuje předvídat, kam nyní česká a světová ekonomika míří. „Letošní rok je z hlediska dalšího vývoje ten nejnejistější a nejméně předvídatelný za celou moji profesní kariéru," říká generální ředitel České spořitelny. Přesto, když mluví o kondici a výhledu středoevropského byznysu, znějí jeho slova nakonec spíš optimisticky. Rozpad eurozóny a totální selhání společné měny se všemi katastrofickými dopady, před nimiž varují někteří ekonomové i politici, jsou podle něj málo pravděpodobné.

* HN: Dělá vám starosti ten nekončící příliv špatných zpráv z eurozóny?

Víte, já si nikdy v minulosti neuměl představit tolik scénářů dalšího vývoje, které mají tak vysokou pravděpodobnost naplnění. Může nastat cokoliv. Příjemné překvapení i daleko horší scénář.

* HN: Počátkem prosince Česká spořitelna pracovala s odhadem poklesu domácího HDP v tomto roce o 1,2 procenta. Patřili jste tak do pesimističtějšího tábora, to pro vaši instituci není typické...

Číslo, které jsme zveřejnili, jen ukazuje, který scénář považujeme za nejpravděpodobnější -je to mírná, ale vleklejší recese v Evropě. Prognózu stavíme na reálných číslech, odhadu a zkušenosti. Čísla máme a rozumíme jim, ale teď bude nejdůležitější způsob řešení evropské dluhové krize. To zúží nejistoty oněch mnoha scénářů. A právě to neznáme. Řešení nepřichází. Navíc víme, jak málo ochotní jsou evropští političtí li dři řešit něco dřív, než se „vlak vybourá". Takže jsme pořád ve fázi spekulací.

* HN: V jaké kondici se na začátku nejistého roku nachází česká ekonomika?

Je na tom dobře a má velký růstový potenciál. Vývoj v roce 2011 nebyl špatný. Máme přijatelný deficit veřejných rozpočtů i růst ekonomiky, došlo ke snížení nezaměstnanosti, vzrostly mzdy. Bezproblémová je inflace i vnější ekonomická rovnováha. Jenom j e tady, a to jenom dávám do obrovských uvozovek, nedůvěra na straně domácností. A začíná už i na straně firem. Když mluvím s manažery, slyším, že mají plné zakázkové knihy, ale přitom nemají chuť investovat. A to přesto, že jejich odběratelé, Německo, Čína, Indie, Severní a Jižní Amerika, j sou na tom dobře. Jednak čtou noviny - a většina titulků je dost odstrašujících, jednak vnímají neschopnost evropských lídrů.

* HN: Máte pocit, že články v médiích neodpovídají realitě a zbytečně šíří špatnou náladu?

Ne, já tu obezřetnost chápu. V minulosti se četla ze statistik dobrá čísla a pak se za několik týdnů ekonomika přehoupla do špatných. Firmy mají prostě zkušenost, jsou opatrné.

* HN: Když udeřila před dvěma lety v Evropě krize, banky reagovaly přiškrcením půjček, zpřísnily kritéria. Teď stále půjčujete dost ochotně. Vydrží to bankám?

Je fakt, že finanční sektor teď nepanikaří. Prostě když na vás prvně vybafne ve tmě pes, tak se hrozně leknete, ale podruhé už to čekáte a možná ho i odeženete nebo mu hodíte buřtík. Platí to pro banky i firmy. Je to obrovský, pozitivní rozdíl oproti situaci před dvěma lety, panické reakce problém zhoršují. Ale nic nevydrží věčně, bude záležet na tom, co se bude dít venku.

* HN: Říkáte, že evropští politici situaci neřeší - a zjevně se vám to nelíbí. Co byste dělal jinak třeba na místě tandemu Merkozy?

Nemám ambice jim radit, ale mám právo je kritizovat.

* HN: Když někdo kritizuje, měl by nabídnout nějakou alternativu...

Těch j e spousta. Můžou dělat to, co dělají. Čili nic. Nebo můžou ukončit ten mnohadekádový nepsaný kontrakt s voliči, že za jejich hlasy jim budou lhát, že žití nad poměry je udržitelné. Ale ono není. Je zapotřebí, aby si politici s voliči nalili čistého vína a řekli si, že piknik končí, dali na stůl účty, zaplatili je a šli pak do práce. To je jediné, co se dá dělat.

* HN: Nakolik vás jako šéfa banky, která je součástí evropské skupiny, situace v eurozóně znepokojuje? Jsou na tom lépe banky, které se pohybují jen na českém trhu?

Jsme na tom všichni úplně stejně, protože každá česká banka funguje jako samostatná entita. Nejsme od evropských problémů izolováni. Ale nikoliv přes naše matky, ale přes možný přeliv evropské dluhové krize do reálné ekonomické krize. Ta by se samozřejmě okamžitě přelila do i do našeho byznysu.

* HN: Nemůže se stát, že po vás vaše mateřská skupina Erste bude chtít, abyste se podíleli na krytí ztrát, jež kvůli eurokrizi utrpí jinde? Podobně, jako to mohou žádat další nadnárodní banky po svých českých pobočkách?

Je to nesmysl a mediální bublinka, která se dobře čte.

* HN: Říkáte, že české banky situace jejich matek neovlivňuje.

Ale rakouská centrální banka zvýšila požadavek na kapitálové vybavení rakouských bank ve středoevropském regionu a limituje jim půjčování maximálně do 110 procent objemu vkladů. V některých tuzemských bankách se to už začíná projevovat omezováním úvěrů. Těžko se mikomentuje situace jiných bank. My to nepociťujeme, protože tyto parametry máme mnohem lepší, než jak je regulace požaduje.

* HN: Necítíte ani tlak na vyšší výplatu dividend nebo na omezení úvěrování rizikovějších projektů?

Ne, v dividendové politice neuvidíte žádná překvapení. Ani žádný tlak na změnu v úvěrování neexistuje. My jsme naopak díky kapitálovému vybavení a přístupu k hotovosti připraveni na velmi dynamický růst ekonomiky, pokud by přišel. Což bohužel asi nenastane. Jsme připraveni i na negativní scénáře.

* HN: Nakolik vás trápí riziko rozpadu eurozóny a společné měny?

To musíte brát vážně. Já tomu nepřisuzuji vysokou pravděpodobnost, ale připraveni na to být musíme.

* HN: Nakolik Česko před dopady evropské dluhové krize chrání vlastní měna? Je koruna velká výhoda?

Země, které mají vlastní měnu, jsou dnes hodnoceny jako daleko méně rizikové než mnohé státy eurozóny. Česko má lepší hodnocení rizika než Rakousko nebo Slovensko. Ale co se týká případného rozpadu eurozóny, pak by státy musely potíže postižených institucí v Evropě a po světě nějak řešit. Pokud by jim nepomohly, tak by se problémy evropských institucí, jako jsou banky, pojišťovny, penzijní fondy, promítly do evropské ekonomiky. Takže to by nás postihlo.

* HN: Který z možných scénářů rozpadu eurozóny by byl pro českou ekonomiku nejméně a nejvíce bolestivý?

Důležité je, jak by se řešily následky rozpadu nebo zmenšení eurozóny, jakým modelem by se vystoupení jedné země nebo bloku zemí z eurozóny uskutečnilo. Otázka je, kdo by si ponechal dnešní euro. Jestli periferní země, což se zdá být z mnoha důvodů výhodnější, nebo jestli by si euro ponechalo vyspělejší jádro, tedy Německo, Rakousko, Nizozemsko. Pokaždé někdo ztrácí. Ale řekl bych, že vývoj směřuje naopak k udrže-ní eurozóny. Druhý nejpravděpodobnější scénář je udržení eurozóny minus jeden stát, například Řecko.

* HN: Jak se Česká spořitelna v této nejisté situaci chová?

Připravili j sme si nové byznysové strategie, které budeme během roku spouštět. Firmám nabídneme širší služby - vedle současných center pro korporátní klienty budou mít k dispozici i specialisty na běžných pobočkách. Něco podobného chystáme i pro municipality. Zároveň jsme změnili organizaci i uvnitř banky.

* HN: Co drobná klientela?

Pro ni chystáme mnohem větší změnu. Ve druhé polovině roku u nás tři různé skupiny klientů najdou tři různé modely obsluhy, produktů a komunikace. Pro nejbohatší klienty budeme působit pod značkou Premiér, pro střední a nižší část té pyramidy klientů budeme mít dvě nové značky podhlavičkou České spořitelny. Podrobnosti si nechám zatím pro sebe.

* HN: Prý jste si vytipovali i zcela novou skupinu klientů, kterým chystáte zcela novou banku. Pro koho?

Ještě pořád si to analyzujeme. Jde o typ lidí se zvláštním životním stylem. Mají rádi flexibilní pracovní dobu, rádi pracují z domova, jsou schopni pracovat tvrdě v tahu řadu dní, ale pak třeba několik týdnů na nic nesáhnou. Nepotřebují v životě pevné struktury, nemyslí na budoucnost, rádi utrácejí a půjčují si. Ale moc neuspoří a nezajišťují se na budoucnost. Nejsou to jen mladí, styl „easy life" jde napříč generacemi. Divili byste se, kolik jich je mezi staršími. Ve světě se obchodní modely pro ně, „easy banking", dají koupit na klíč. Jen nevíme, jestli se vyplatí mít pro ně v Česku samostatnoubanku nebo jen výrazně odlišenou značku. Definitivně se rozhodneme ještě letos.

* HN: Během posledního roku přišlo na český trh několik nových bank, přicházejí s agresivními nabídkami, mají často nízké či nulové poplatky za obsluhu účtů. Nena-podobíte je?

Není problém přijít s lákavou nabídkou, ale zatím nikdo neví, zda mají modely nových hráčů šanci být dlouhodobě životaschopné. Ale je fajn, že nové banky přicházejí, protože nás tlačí do nových úvah.

 

Publikováno v HN, 6.1.2012

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Související zprávy