Rozhovor s Petrem Zahradníkem: Česko je na dně

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla oproti předchozím třem měsícům o 1,1 procenta. Ve zpřesněném odhadu, který je o 0,3 procentního bodu horší než předběžný, to oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Česko se tak nachází v nejdelší recesi za dobu samostatné existence. Hrubý domácí produkt klesl již v šestém kvartálu v řadě.

Podle hlavního ekonoma Conseq Investment Management a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petra Zahradníka je česká ekonomická dynamika na dně. Ještě větší nebezpečí než souhrnná data podle něj představuje téměř devítiprocentní pokles investic do hrubého fixního kapitálu. Dobře nakročeno má podle něj vláda alespoň ve znovudobývání východních exportních trhů, které by do budoucna mohly vyvažovat citlivé propady Německa, coby nejdůležitějšího vývozního kanálu.

* Co říkáte dnešním upřesněným údajům, které ukazují větší pokles, než se předběžně očekávalo?

Myslím si, že už na popis naší recese přestává stačit slovní zásoba. Mám pocit, že z hlediska ekonomické dynamiky jsme na dně. Potvrzuje se názor, že za útlumem není do takové míry spotřeba domácností, ale může za to i útlum v investičních aktivitách. Blížíme se k výsledku z roku 2009, navíc nám začíná vynechávat i poslední spolehlivý motor - zahraniční obchod. Bylo by alibistické spoléhat na to, že hospodářský cyklus sám přinese zvrat. Nerad používám silná slova, ale nyní je třeba mobilizovat. První postkomunistické recese v letech 1991 až 1992 a 1997 až 1998 byly slabým odvarem současné situace.

* Kvartální pokles představuje 1,1 procenta, stav oproti stejnému období loňského roku dokonce 2,2 procenta. Který z údajů je pro vás největší hrozbou?

Samotné meziroční číslo je směrodatnější. I když mezikvartální výkonnost je stále se oslabující. Ale když opomenu dynamiku celé ekonomiky, naprosto nejhorším číslem pro mne je 8,7% pokles investic do hrubého fixního kapitálu. Takové číslo je srovnatelné s paralyzovaným Řeckem či Portugalskem. To jsou ale státy, které si z mnohem vážnějších důvodů nemohou dovolit investovat. U nás by se takové číslo nemělo vůbec objevit.

* Co je podle vás příčinou stále trvající recese?

Přehnali jsme to s fiskální konsolidací a totálně jsme zapomněli na prorůstová opatření. Brali jsme je jen jako nějakou frázi. Teď na ně musí přijít řada o to intenzivněji. Pokles investic byl zpočátku zahalen stejným poklesem spotřeby. Nyní už ale tento deficit naprosto vyčnívá.

* Čím lze tedy nyní podle vás situaci zvrátit?

Musíme zásadně přizpůsobit fiskální konsolidaci, maximálně se snažit využít evropské fondy, mobilizovat zdroje na účtech státních firem a rychle oživit investiční pobídky na podporu exportu. Jak už jsem říkal, posílení investičních aktivit je naprosto klíčová věc. Když se to nestane, budeme se v tomto stavu plácat ještě nějakou dobu.

* Čeho by se podle vás vláda měla naopak vyvarovat?

Nesmějí se opakovat akce jako škrty ve státním fondu dopravní infrastruktury. Ve stavebnictví například přišlo za poslední čtyři roky o práci více než padesát tisíc lidí. To by se nemělo opakovat. Musíme se také snažit o to, aby docházelo k přílivu investic privátního typu. Například aby stavební výrobu podporovaly samotné domácnosti. Důkaz sousedních států, jako jsou na jedné straně Německo a Rakousko nebo na druhé Polsko a Slovensko, je zjevný a ukazuje, že to jde.

* I když některé ukazatele nejsou ani u sousedů nejlepší, ekonomiky jako celky jim již neklesají. Je to pro nás alespoň trochu dobrá zpráva?

V případě Německa exportní kanál funguje a fungovat bude. Každý minimální útlum německé ekonomiky v řádu desetin procent se ale našich exportérů dotkne vždy velmi brzy. Jako doplněk bychom tudíž mohli využít export do zemí, kde naše výrobky mají dobrý zvuk. Současná snaha o orientaci na východní teritoria, která rostou daleko víc než ta evropská, je tedy dobrá. Německo nenahradí, ale může dobře doplňovat exportní mix.

* Někteří analytici, například Saxo Bank, i přes pokles v prvním kvartálu očekávají obrat a předpokládají, že v porovnání s celým loňským rokem bude nakonec letos HDP o 0,2 vyšší. Jaká je vaše predikce?

Těžce nesouhlasím. Nevím, co by se muselo udělat pro to, aby se první kvartál zvrátil. Navíc ve chvíli, kdy začíná selhávat i zahraniční obchod. Osobně tam vůbec takovou možnost nevidím a mám pocit, že když to bude nakonec meziročně pokles o 1 %, jak zveřejnila OECD, tak budeme rádi. Možná potom mírně porosteme v roce 2014, ale ve zbytku letošního roku jsem k tomu skeptický.

Publikováno na iHNed.cz, 4.6.2013