Archiv zpráv pracovních a poradních orgánů vlády

Stránka byla přesunuta do archivu

4. 9. 2013 9:51

Rozhovor s Petrem Zahradníkem: Návrh rozpočtu na příští rok

Ministr financí Jan Fischer naplánoval na příští rok schodek 110 milionů korun.

Petr ZahradníkMartin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
A o další komentář k situaci požádám ekonoma Petra Zahradníka a také ekonomického poradce Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslava Šulce. Pánové, oběma dobrý večer.

Petr ZAHRADNÍK, hlavní ekonom, Conseq Investment Management, člen NERV
--------------------
Dobrý večer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak vypadá to, že pan Šulc se k nám připojí za malou chvíli, až se prorazí televizní linky. Zajímá mě jedna věc, pane Zahradníku, jak vy, kdybyste na to měl vliv, tak jak byste řešil tu situaci, kterou jsme tady teď s panem místopředsedou Fialou načrtli, to znamená, že, jak jsem to alespoň pochopil já, že i když se do systému přidá blíže nespecifikovaný počet miliard, tak to bude celkem k ničemu, pokud se nemocnice nedohodnou na systému úhrad se zdravotními pojišťovnami.

Petr ZAHRADNÍK, hlavní ekonom, Conseq Investment Management, člen NERV
--------------------
To si myslím, že je jedna věc, druhá věc, jako pacient si myslím, že bych to řešil daleko větší transparentností, daleko větším přehledem, kam opravdu, jak koneckonců pan místopředseda rovněž poznamenal, ty peněžní toky jdou. Když si předplácím nějakou službu, tak bych rád měl třeba její vyúčtování za určité období a mám pocit, že i kontrola ze strany pacientů nebo koneckonců ze strany nějakých stavovských organizací by podle mého názoru umožnila daleko silněj, koneckonců možná i v součinnosti s těmi pojišťovnami identifikovat ony, řekněme, šedé zóny, které ve zdravotnictví existují a možná na základě toho přesměrovat objem prostředků tam, kam jaksi legálně skutečně patří. To je jedna věc. A druhá věc, byť asi nebudu úplně populární, řešil bych to i zvýšením právě oné pacientské spoluúčasti minimálně v té sociální skupině, pro kterou to nebude znamenat zásadní ekonomickou zátěž, protože pořád patříme mezi státy s velmi nízkou spoluúčastí na pokrytí zdravotnických výdajů, což si myslím, že nejenom že je dlouhodobě taktéž ne zcela udržitelné, ale čím větší, řekněme, osobní a přímá účast pacientů, tak tím si myslím, že i větší právo na kontrolu celého systému.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak vypadá to, že se k nám teď už opravdu připojil Jaroslav Šulc, ekonomický poradce Českomoravské konfederace odborových svazů. Dobrý večer.

Jaroslav ŠULC, ekonomický poradce, ČMKOS
--------------------
Dobrý večer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Jsem rád, že se slyšíme a my vás dokonce i vidíme, pane Šulci, a zajímá mě.

Jaroslav ŠULC, ekonomický poradce, ČMKOS
--------------------
Dokonce a já jsem slyšel z Petra Zahradníka akorát ten konec, takže bohužel komentovat to, co říkal, bohužel.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
To nevadí, pokud slyšíte moji otázku, tak to bude bohatě stačit. Zajímá mě, pane Šulci, jedna věc, jestli když slyšíte ministra financí Jana Fischera, který říká, že není možno jaksi napínat ty hranice rozpočtu donekonečna a že prostě více než nějakých 5,7 či 6 miliard na to, aby se nasypali do zdravotnického systému, aby pomohli nemocnicím z té nelehké situace, prostě není, tak s tím souhlasíte nebo ne?

Jaroslav ŠULC, ekonomický poradce, ČMKOS
--------------------
Já si velmi cením toho, že ani pan premiér Rusnok, ani pan ministr Fischer, oba v demisi, nezvolili cestu, kterou zvolil před 5 lety při přípravě rozpočtu na rok 2009 tehdejší ministr Kalousek, kdy prostě naprosto nesmyslně nafoukl ekonomický růst a tím pádem mohl také nafouknout rozpočet, což teďko se evidentně neděje, protože ty odhady růstu, od kterého se odvíjí potom rozpočet, jsou velmi přízemní a velmi, velmi uměřené. Přejme si, aby to vyšlo. A to, na co se ptáte a chápu tu logiku, jde o platby o státní pojištěnce, respektive nějakou spoluúčast. Pokud jde jenom o ty, o tu platbu za ty státní pojištěnce, je to v podstatě přesun peněz z jednoho šuplíku rozpočtu do druhého, protože vlastně musíme tu rozpočtovou soustavu brát nejenom jako vlastní státní rozpočet, ale i rozpočty obcí a zdravotních pojišťoven.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Dobře, pánové, pojďme se podívat na to, jak popisoval v pondělí premiér v demisi Jiří Rusnok v České televizi svoji vizi toho, jak by měl vypadat státní rozpočet na příští rok.

Jiří RUSNOK, premiér v demisi /nestr./ /2. 9. 2013/
--------------------
Naším cílem je, rozhodně dále nepodvazovat ekonomický růst v této zemi, to znamená, chceme, aby ten rozpočet byl přinejmenším mírně prorůstový. My víme, že nemůžeme za daných podmínek udělat nějak superprorůstový rozpočet, protože by to musel být rozpočet, který si troufne obrovské zvýšení deficitu, to my nemůžeme si dovolit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Je to opravdu tak, pane Zahradníku, že si tato vláda, ať už z hlediska toho, že to de facto neměla být nebo možná není politická vláda nebo ne zcela, že si nemůže troufnout daleko více Českou republiku zadlužit? Nebylo by to z čistě ekonomického hlediska teď vhodné?

Petr ZAHRADNÍK, hlavní ekonom, Conseq Investment Management, člen NERV
--------------------
Já si myslím, že právě v této době by to možná bylo vhodné za předpokladu, kdybychom k té stávající míře deficitu těsně okolo 3 % nesestupovali v těch krizových 5,5, 6 %. Kdyby fungovalo Keynesiánské pravidlo, že v čase, řekněme, ekonomicky slabších se využívají rezervy, které se nastřádají v čase hojnosti. Bohužel v těchto časech se žádné rezervy nenastřádaly, jinými slovy, i v čase ekonomické slabosti je zapotřebí bohužel to kritérium deficitu sledovat. Na druhou stranu když se podíváme na už v současné době většinu členských zemí Evropské unie, tak tam dochází právě díky tomu, že začínají ekonomicky růst, některé z nich docela dynamicky se oživovat právě z důvodů té zvýšené ekonomické výkonnosti k posilování fiskální disciplíny, ke snižování míry deficitu, nikoli tedy tím, že se k té snížené míře deficitu proškrtávají, ale proto, že rostou. A to si myslím, že možná koresponduje s tím, co zmiňoval premiér Rusnok, to znamená nikoli se za každou cenu proškrtávat, ale identifikovat oblasti, které v relativně krátké době budou mít šanci na růst a právě díky tomu růstu potom následně vybrat na příjmové straně větší objem prostředků, které se postarají o to, že ten deficit nebude eskalovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane Šulci, to mě zajímá. Které oblasti z vašeho pohledu by měly být identifikovány jako prorůstové, aby bylo splněno to, o čem Jiří Rusnok mluvil, to znamená, že ten sestavený zákon o státním rozpočtu na příští rok bude mírně prorůstový?

Jaroslav ŠULC, ekonomický poradce, ČMKOS
--------------------
Tak především já potvrzuju to, co teďka řekl Petr. Ten manévrovací prostor, který Rusnok má, respektive Fischer, je v podstatě nulový. Tam se hraje o nějakých 5, 10 miliard a to je naprosto zanedbatelné. Tam ta situace žádné velké změny neumožňuje. Já jsem velmi potěšen jednou věcí a sice to, že v tom návrhu, jak jsem ho viděl, se drží to, co tvrdě požadovaly odbory poslední 3 roky a teprve vloni jsme byli vyslyšeni a letos také, to znamená jít těsně pod hranici maastrichtu, čili na nějaké 2,8, 2,9, těsně pod 3 % schodku, to znamená držet se někde mezi těmi 110, 120, závisí, jak vypadá HDP. No a na tu vaši otázku. Já tady jsem trošku v rozporu s tím velmi obecným vyjádřením pana prezidenta Zemana, že cesta k růstu jde přes investice. On samozřejmě má pravdu obecně, ale prostě, a teď tam ta vaše otázka mířila, jaké investice? Dálnice? Koridory? Dunaj - Odra - Labe? Školky, cyklostezky? No, já si myslím, že to řešení je nikoli v těch makrovelkých investicích tohoto typu, ale že to řešení je v té mikrosféře. Jestli prostě víme, že dneska máme většinu firem, který ještě dýchají, možná někde z posledních sil, ale mají 10, 15, 20 % nevyužitých kapacit, tak to asi není o investicích. To je možná o rychlé modernizaci, od nově, o inovacích, ale já bych teda směřoval proud investic právě do té mikrosféry, tam, kde prostě je potenciál odbytu, kde teda mají dobré know-how, kde mají odbyt a kde prostě přežili těch příšerných 5 let krize.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane Šulci, pane Zahradníku, díky za vaše komentáře, hezký večer.

Petr ZAHRADNÍK, hlavní ekonom, Conseq Investment Management, člen NERV
--------------------
Nápodobně, na shledanou.

Jaroslav ŠULC, ekonomický poradce, ČMKOS
--------------------
Hezký večer.

 

ČT 24, Události, komentáře, 4.9.2013

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Související zprávy