Výsledky 119. zasedání LRV dne 16.5.2013

Legislativní rada vlády projednala na svém 119. zasedání ve čtvrtek 16. května 2013 následující návrhy zákonů:

1. Návrh zákona o státním zastupitelství a o změně souvisejících zákonů (zákon o státním zastupitelství) (předkládá ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek, Ph.D.) č.j. 309/13.

Hlavním účelem předloženého návrhu je především komplexně a nově upravit zásadní otázky činnosti a organizace státního zastupitelství, postavení a působnosti jednotlivých státních zástupců a řešit i všechny související otázky tak, aby soustava státního zastupitelství mohla efektivně a řádně fungovat, aniž by do postupu státního zastupitelství i státních zástupců bylo neodůvodněně zasahováno, a aby byly vytvořeny odpovídající podmínky pro nezávislý výkon jejich působnosti. Vedle zefektivnění činnosti státního zastupitelství je důležitým cílem navrženého zákona zejména posílení nezávislosti soustavy státního zastupitelství jako nezbytné podmínky řádného fungování této soustavy tak, aby byla oproštěna od jakýchkoli politických či jiných vlivů a tlaků na rozhodování, zejména pak při plnění základního úkolu státního zastupitelství zastupování veřejné žaloby v trestním řízení před soudem. Návrh zákona se předkládá podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2013, navazuje na jeden z úkolů obsažených v Strategii vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014 a vychází z  věcného záměru zákona o státním zastupitelství schváleného vládou dne 10. října 2012. Předložený návrh zákona o státním zastupitelství obsahuje tyto zásadní změny směřující k naplnění základních cílů nové právní úpravy: Posílení nezávislosti postavení vedoucích státních zástupců způsobem jejich jmenování a omezením možnosti jejich odvolání: nejvyšší státní zástupce bude jmenován prezidentem republiky na 10 let na návrh vlády, a to bez možnosti jmenování do této funkce na dvě po sobě jdoucí funkční období, ostatní vedoucí státní zástupci (okresní a krajští) budou jmenováni na základě výsledků výběrového řízení, pro jehož provádění budou stanovena jednoznačná kritéria; nejvyšší státní zástupce i ostatní vedoucí státní zástupci budou moci být odvoláni pouze v kárném řízení před kárným soudem. Zřízení specializovaného Úřadu pro potírání korupce s celorepublikovou působností, který by se kromě trestné činnosti související s korupcí měl zabývat i závažnou finanční kriminalitou, terorismem, zvlášť závažnými zločiny spáchanými úředními osobami a dalšími zákonem stanovenými trestnými činy; Úřad má působit při Nejvyšším státním zastupitelství jako jeho relativně samostatná organizační složka a jeho vedoucí, jenž bude ze zákona náměstkem nejvyššího státního zástupce, bude jmenován na 10 let bez možnosti opakovaného jmenování na dvě po sobě jdoucí funkční období a také možnost jeho odvolání bude limitována obdobně jako u vedoucích státních zástupců. Zrušení vrchních státních zastupitelství v Praze a v Olomouci. Agenda bude převedena na Nejvyšší státní zastupitelství a v omezeném rozsahu i na krajská státní zastupitelství. Zřízení Poradního sboru státního zastupitelství voleného z řad všech státních zástupců, se kterým budou muset být projednány zásadní personální otázky (například návrhy na jmenování státních zástupců, návrhy na jmenování vedoucích státních zástupců, jejich náměstků a vedoucího Úřadu), plány systemizací a plány rozmístění státních zástupců, právních čekatelů, asistentů státních zástupců, vyšších úředníků státního zastupitelství a ostatních odborných zaměstnanců; Poradní sbor se též bude moci vyjadřovat k návrhům právních předpisů týkajících se činnosti státního zastupitelství a zvolení zástupci Poradního sboru se zúčastní výběrových řízení na jmenování okresních a krajských státních zástupců a státních zástupců a budou zastoupeni ve zkušební komisi pro závěrečné zkoušky. Zákon nově podrobně upravuje právo státního zástupce odmítnout splnění pokynu bezprostředně vyššího státního zastupitelství nebo vedoucího státního zástupce, pokud má za to, že je v rozporu se zákonem, nebo, má-li za to, že pokyn vychází z výkladu, který je ve zjevném rozporu s právní naukou a ustálenou rozhodovací praxí. Takto však nebude oprávněn postupovat, jestliže závaznost právního názoru uvedeného v pokynu vyplývá z ustanovení jiného právního předpisu.

Legislativní rada vlády doporučila vládě schválit návrh zákona ve znění jejího stanoviska.

2. Návrh zákona o státních úřednících (předkládá ministr vnitra Jan Kubice) - č.j. 381/13.

Návrh zákona upravuje právní poměry státních úředníků a systém jejich vzdělávání. Obsahem právní úpravy je zejména stanovení předpokladů pro zastávání pracovního místa státního úředníka, úprava institutu výběrového řízení, a změna a zánik pracovního poměru úředníka. Návrh zákona též upravuje povinnosti úředníka, které jdou nad rámec právní úpravy obsažené v zákoníku práce, a to včetně povinného pracovního hodnocení úředníka. Vyšší míra zákonných povinností úředníka zahrnující též zvýšené požadavky na vzdělávání je kompenzována prodloužením doby dovolené z pěti na šest týdnů a zavedením finančního vyrovnání ve formě dalšího odstupného. Návrh zákona také stanoví hranice mezi obsazováním úřednických a politických míst ve státní správě a stanoví základní pravidla systemizace pracovních míst úředníků a organizace úřadu státní správy. Předkládaný návrh zákona by měl nahradit dosavadní platnou, avšak až na výjimky dosud neúčinnou právní úpravu postavení státních úředníků obsaženou v zákoně č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona podle předkladatele nadále respektuje požadavek na jednotnou právní úpravu postavení úředníků ve veřejné správě; z důvodu přehlednosti a snazší interpretace ze strany adresátů právní úpravy se však její realizace navrhuje provést prostřednictvím dvou zákonů, a to předkládaným návrhem zákona o státních úřednících a návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který bude zpracován a vládě předložen dodatečně.

Legislativní rada vlády projednávání návrhu zákona přerušila.

3. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (předkládá ministr vnitra Jan Kubice a ministr životního prostředí Mgr. Tomáš Chalupa) č.j. 384/13.

Cílem návrhu zákona, který je předkládán na základě úkolu vyplývajícího ze Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2013 a 2014, je především zjednodušení přístupu k informacím, zvýšení vymahatelnosti práva na informace a odstranění některých nedůvodných odchylek procesních postupů od správního řádu. Návrh zákona obsahuje zejména tyto změny: začlenění práva na přístup k informacím o životním prostředí dosud speciálně upraveného v zákoně č. 123/1998 Sb., o právu informace o životním prostředí, do obecného režimu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zavedení tzv. informačního příkazu, umožňujícího nadřízenému orgánu uložit povinnému subjektu přímé poskytnutí informace, pokud neexistuje zákonný důvod pro její odmítnutí, zavedení tzv. testu veřejného zájmu, v němž bude muset povinný subjekt v případě existence zákonného důvodu odmítnutí žádosti o informace posoudit, zda není namístě zákonnou ochranu ve veřejném zájmu prolomit, zavedení povinné publikace interních předpisů, které upravují činnost povinného subjektu navenek, upřesnění některých zákonných důvodů pro neposkytnutí informace, úpravu poskytování informací o platech a odměnách pracovníků povinných subjektů. Návrh novely zákona o svobodném přístupu (část první) je v šesti bodech předložen vládě k rozhodnutí ve variantních řešeních. Jedná se o tyto oblasti úpravy: Variantní řešení (2 varianty) v čl. I bodě 21 návrhu novely se týká doplnění ustanovení ukládajícího povinným subjektům povinnost zveřejňovat seznam jejich rozhodnutí, která byla předmětem přezkumu ve správním soudnictví (varianta I); podle varianty II (tzv. nulová) by tato informační povinnost v návrhu obsažena nebyla. Pro případ přijetí varianty I se navrhuje také přechodné ustanovení (čl.II bod 4) upravující termín prvního uplatnění nově zavedené publikační povinnosti. Ve variantním řešení (2 varianty) je návrh předložen, pokud jde o poskytování informací o platech, mzdách, odměnách a jiném obdobném plnění (čl. I bod 33). Varianta I předpokládá vložení nového ustanovení výslovně upravujícího poskytování těchto informací, a to tak, že u veřejných funkcionářů podle zákona o střetu zájmů je s ohledem na veřejný zájem nutno informace vydat vždy, zatímco u ostatních osob je třeba zvažovat, zda zájem na ochraně osobnosti a soukromí dotčené osoby nepřevažuje nad veřejným zájmem na poskytnutí informací. Varianta II (tzv. nulová) naopak počítá se zachováním stávající úpravy, v níž otázka těchto informací výslovně upravena není a aplikační praxe je usměrňována judikaturou správních soudů. Ve variantním řešení (2 varianty) jsou dále předloženy návrhy 3 změn (čl. I body 57, 64 a 66) v úpravě procesního postupu při vyřizování žádostí o informace, která mají nově obsahovat tzv. informační příkaz (§ 16 odst. 4, § 16a odst. 6 písm. b) a § 16a odst. 7 písm. b)). Varianta I zavádí možnost uplatnění informačního příkazu v odvolacím řízení či v řízení o stížnosti proti způsobu vyřízení žádosti bez ohledu na povahu povinného subjektu, zatímco varianta II vylučuje jeho užití vůči územním samosprávným celkům při výkonu samostatné působnosti. Tyto varianty jsou vládě předloženy k rozhodnutí.

Legislativní rada vlády projednávání návrhu zákona přerušila.