Ministr Chvojka řídil své první zasedání Legislativní rady vlády, ta projednala tři návrhy zákonů a jeden doporučila stáhnout

Ve čtvrtek 15. prosince 2016 se v budově Úřadu vlády konalo zasedání Legislativní rady vlády (LRV) ČR. Zasedání poprvé řídil nový ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a současně i předseda LRV Jan Chvojka. Rada měla na programu tři body – z toho:

Doporučila překladateli návrh stáhnout:
- návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru lokality hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů.

Přerušila:
- návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s ochranou oznamovatelů podezření na protiprávní jednání,
- návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru lokality hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů:
Na území České republiky vznikají radioaktivní odpady, včetně vysokoaktivních radioaktivních odpadů tvořených vyhořelým jaderným palivem vzniklým v důsledku provozování jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Je proto nutné řešit otázku nakládání se vzniklými vysokoaktivními radioaktivními odpady.
Problém, k jehož řešení by měl navrhovaný věcný záměr zákona o zapojení obcí do výběru lokality hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů přispět, spočívá zejména v současné slabé právní úpravě zapojení obcí do procesu vyhledávání vhodné lokality hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů a obecně také v chybějící právní úpravě procesu výběru vhodné lokality hlubinného úložiště.
Nabytí účinnosti zákona se předpokládá k 1. 10. 2017.
Zákon předkládá Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
LRV doporučila překladateli stáhnout návrh věcného záměru zákona.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s ochranou oznamovatelů podezření na protiprávní jednání:
Nový zákon má za cíl zajistit zaměstnancům účinnou ochranu v situacích, kdy v dobré víře učiní oznámení o podezření na vymezené protiprávní jednání a jsou v souvislosti s tímto oznámením v zaměstnání postihováni či znevýhodňováni. Opatření obsažená v návrhu zákona mají sloužit nejen k ochraně potenciálních oznamovatelů protiprávního jednání, ale hlavně k prevenci takto páchané činnosti. Včasné odhalení protiprávního jednání na základě učiněného oznámení je jedním z nezbytných prvků boje s korupcí, který s sebou může přinášet nemalé úspory veřejných prostředků, odvrácení obecného ohrožení a může mít i další pozitivní dopady.
Vláda se k přijetí legislativního řešení ochrany oznamovatelů korupce zavázala již v Programovém prohlášení vlády České republiky, Koaliční smlouvě mezi ČSSD, hnutím ANO a KDU-ČSL na volební období 2013-2017, Vládní koncepci boje s korupcí na léta 2015 až 2017 a v jednoletých akčních plánech boje s korupcí.
Návrh zákona počítá s explicitním zakotvením zákazu postihů a jiného znevýhodňování oznamovatele v zaměstnání. Dále bude zlepšena procesní pozice oznamovatele v civilním soudním řízení zavedením sdíleného důkazního břemene. Explicitní zákaz postihů a znevýhodňování zaměstnance v souvislosti s podaným oznámením bude zohledněn i v právní úpravě přestupků a správních deliktů na úseku rovného zacházení se zaměstnanci zavedením odpovídající skutkové podstaty.
V rámci Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí byla zřízena Pracovní komise k whistleblowingu, která možnosti budoucí právní ochrany oznamovatelů diskutovala na svých setkáních a svými podněty a připomínkami přispěla k vytvoření konečné podoby zákona.
V České republice stále přetrvává spíše negativní postoj k osobám, které ve veřejném zájmu učinily hodnověrné oznámení o podezření na protiprávní jednání. Tyto osoby čelí nejen rozporuplným reakcím svého okolí, ale často i postihům pracovněprávního charakteru ze strany zaměstnavatelů. Taková praxe však udržuje ve společnosti spíše obavy před negativními následky jednání, jež je však z hlediska veřejného zájmu více než žádoucí. Zranitelnou pozici oznamovatelů je proto vhodné pomocí alespoň dílčích legislativních změn zlepšit a nepřímo tak i deklarovat společenskou poptávku po jedincích, kteří se odhodlají upozornit na protiprávní jednání se snahou přispět k potírání protiprávních a korupčních praktik v zájmu kultivace veřejného prostoru.
Zákon předkládá Úřad vlády ČR - Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a předseda Legislativní rady vlády (KML).
LRV projednávání tohoto návrhu zákona přerušila.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony:
Hlavním účelem předkládané novely zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, je snížení škod působených spárkatou zvěří na zemědělských plodinách a pozemcích a škod na lesních kulturách.
Pro dosažení tohoto cíle se upravuje nastavení plánu chovu a lovu spárkaté zvěře i kontrola jeho plnění včetně úlohy orgánu státní správy myslivosti, jehož pravomoci se posilují. Rovněž se reguluje vnadění a přikrmování zvěře, řeší se úprava životního prostředí jako základní atribut v přímé vazbě na výskyt a četnost zvěře, zvýšení odbornosti úředníků a mysliveckých hospodářů, podporuje se spolupráce mezi hospodařícími subjekty a uživateli honiteb. Při projednávání novely bylo řadou subjektů zaujato negativní stanovisko nikoliv kvůli předkládané novele jako takové, ale pro obavu z otevření procesu tvorby honiteb, což tato novela neobsahuje.
Novela zákona o myslivosti nechce otevírat ani měnit proces tvorby honiteb, stejně tak snižovat minimální výměru honitby. Pokud v průběhu dalšího projednání nebudou tyto podmínky splněny, pak bude Ministerstvo zemědělství usilovat o přerušení legislativního procesu a stažení návrhu novely.
Novela představuje jeden z nástrojů na řešení škod způsobených spárkatou zvěří, který by měl být aplikován v horizontu několika nadcházejících let. Další případné systémové změny jsou otázkou navazujících jednání o koncepčním dokumentu, který určí směřování myslivosti v České republice v budoucnu.
Zákon předkládá Ministerstvo zemědělství (MZE).
LRV projednávání tohoto návrhu zákona přerušila.