Výsledky 141. zasedání LRV dne 15. 1. 2015

Legislativní rada vlády projednala na svém 141. zasedání ve čtvrtek 15. ledna 2015 následující návrhy zákonů:

1. Upravený návrh zákona kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (předkládá ministr průmyslu a obchodu Ing. Jan Mládek, CSc.) č.j. 1148/14.

Cílem předkládaného návrhu zákona je implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů), vytvoření podmínek pro adaptaci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line), reakce na upozornění Evropské komise na nedostatečnou implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách).

Legislativní rada vlády doporučila vládě schválit návrh zákona ve znění jejího stanoviska.

2. Návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti a o změně zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (předkládá ministryně spravedlnosti Prof. JUDr. Helena Válková, CSc.) č.j. 1163/14.

Cílem předkládaného návrhu zákona je: zakotvit právní úpravu navazující na nový občanský zákoník, který ji předpokládá ve svém § 147, upravit podmínky, za nichž má právnická osoba právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku, zejména stanovení pravidel ohledně jejího předmětu činnosti, obsahu jejího zakladatelského jednání a způsobu nakládání se ziskem, stanovit povinnosti zaručující transparentnost hospodaření, jež musí právnická osoba se statusem veřejné prospěšnosti plnit, nemá-li jí být status odňat, upravit některé další otázky související se statusem veřejné prospěšnosti, zejména s jeho odnětím.

 Legislativní rada vlády projednávání návrhu zákona přerušila.

3. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (předkládá ministr vnitra Milan Chovanec) č.j. 1299/14.

Cílem předloženého návrhu zákona je reagovat na praktické problémy při aplikaci zákona o právu shromažďovacím, upřesnit pravomoci orgánů veřejné moci, aktualizovat zastaralou právní terminologii a redukovat instituty vyšlé z užívání. Za tímto účelem se zejména upřesňuje pojem shromáždění a zdůrazňuje se účel a limity aplikace a využívání zákona, modifikuje zákaz konání shromáždění v blízkosti budov obou komor zákonodárného sboru a výslovně se zakotvuje institut spontánních shromáždění, upřesňuje okruh náležitostí oznámení, který se rozšiřuje o tzv. kontaktní údaje tak, aby byla usnadněna komunikace obecního úřadu se svolavateli, a v případě svolavatelů fyzických osob se vypouští povinnost mít zmocněnce, zavádí institut odložení oznámení, má-li přes výzvu k nápravě vady nebo nejedná-li se o shromáždění ve smyslu zákona - proti odložení oznámení se lze odvolat, zdůrazňuje povinnost svolavatele být přítomen na jím oznámeném shromáždění a plnit zde své povinnosti, změkčuje dosavadní plošný zákaz maskování na shromáždění, činící v praxi aplikační problémy, tak, že zástupci úřadu nebo policistovi je umožněno povolit zakrytí obličeje, slouží-li ke splnění účelu shromáždění a nedojde tím k ohrožení veřejného pořádku, úřadu přiznává oprávnění upravit rozhodnutím podmínky pro konání shromáždění, zejména tehdy, pokud dojde ke kolizi více oznámených shromáždění nebo ke kolizi shromáždění a kulturního podniku, popřípadě též s ohledem na potřeby veřejného pořádku, zdraví a bezpečnosti - rozhodnutí se vydává a je přezkoumatelné za stejných podmínek jako rozhodnutí o zákazu shromáždění, zástupci úřadu a Policie České republiky výslovně přiznává pravomoc k udílení pokynů za účelem zajištění účelu shromáždění, k odstranění rozporů při střetu práv více svolavatelů nebo při střetu různých práv a k ochraně veřejného pořádku, zdraví a majetku, upřesňuje proces a pravomoc k rozpouštění shromáždění, rozpuštění je výslovně upraveno jako faktický výkon pravomoci, resp. zásah na místě, jehož zákonnost je přezkoumatelná soudem, vypouští se námitkové řízení proti rozpuštění, koncepčně přepracovává úprava správního trestání, dochází k rozdělení na přestupky a správní delikty právnických osob, dosavadní skutkové podstaty, byť nyní přesněji formulované, zůstávají v zásadě zachovány, nově se speciálně postihuje např. neplnění pokynů úřadu nebo Policie České republiky a nerespektování rozhodnutí úřadu o stanovení podmínek konání shromáždění, nově upravuje poměr ke správnímu řádu, jehož aplikace (až na výjimky) již není paušálně vyloučena, správní řád se použije subsidiárně. Předložený návrh zákona obsahuje i novelu soudního řádu správního, jejímž cílem je stanovit pravomoc Nejvyššího správního soudu změnit rozhodnutí správního orgánu o stanovení podmínek konání shromáždění.

Legislativní rada vlády projednávání návrhu zákona přerušila.

4. Upravené znění návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a návrh zákona o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti a zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (předkládá 1. místopředseda vlády a ministr financí Ing. Andrej Babiš) č.j. 990/14.

Cílem souboru navržených právních předpisů je vytvořit právní základ k tomu, aby bylo možno dosáhnout zdravých a dlouhodobě udržitelných veřejných financí České republiky, které jí poskytnou dostatečný prostor pro rozhodování při realizaci rozpočtové a fiskální politiky a zajistí respektování mezinárodních závazků, a to i v případě běžných konjunkturálních výkyvů. K tomu je zejména navrženo stanovit nově národní rozpočtový rámec fiskální politiky, taxativně vymezit veřejné instituce, na které bude nová právní úprava dopadat, uložit Ministerstvu financí povinnost uveřejňovat informace, ze kterých bude patrný způsob plnění rozpočtové kázně veřejnými institucemi, zakotvit maximální limit pro výši veřejného dluhu, a to včetně opatření, která se uplatní v případě překročení této hranice, zřídit Národní rozpočtovou radu jako funkčně, finančně i personálně nezávislou instituci, která bude monitorovat a vyhodnocovat plnění fiskálních cílů vlády.

Legislativní rada vlády doporučila vládě schválit návrh zákona ve znění jejího stanoviska.