Tiskové zprávy

8. 4. 2009 13:13

Výsledky 50. zasedání Legislativní rady vlády ČR

LRV projednala na svém dvoudenním zasedání ve dnech 7. – 8. 4. 2009 v prostorách Justiční akademie v Kroměříži návrh nového občanského zákoníku, návrh zákona o obchodních společnostech a družstvech a o návrh zákona o mezinárodním právu soukromém. Legislativní rada vlády rozhodla, že doporučí vládě k přijetí všechny tři návrhy zákonů ve znění připomínek, vzešlých z jednání Rady.

1. K návrhu občanského zákoníku:

Cílem předloženého návrhu zákona je nahradit dosavadní, již nevyhovující právní úpravu z roku 1964 moderním, obecným základním kodexem soukromého práva evropského kontinentálního typu, respektujícím právo Evropské unie i závazky České republiky, vyplývající z mezinárodních smluv.

Zákon ve svých 2884 paragrafech upravuje postavení osob, jejich soukromá práva a povinnosti, vznikající z jejich vzájemného styku, shrnuje hlavní právní pravidla vztahující se k soukromým právním záležitostem a současně ponechává co nejširší prostor svobodné iniciativě jednotlivce. Zákon je členěn na části upravující zejména problematiku právního postavení člověka jako jednotlivce, postavení právnických osob, rodinu a rodinné vztahy, majetek a nakládání s majetkem (i po smrti člověka), práva a povinnosti vzniklá člověku ze závazků vůči jiným z jeho soukromého styku s jinými osobami a podobně.

Výběr některých ustanovení OZ:

- Zákon se zabývá ochranou autonomie smluvních stran a jejich dobré víry, stejně tak dobré víry třetích osob. (Zákon obsahuje např. ustanovení proti zneužívání zastaváren k prodeji odcizených věcí. Zde vychází z teze, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné, než jako na neplatné. Sjednocuje se zde princip ochran dobré víry nabyvatele - zákazníka - při nabytí vlastnictví od nevlastníka, který byl dosud platný pouze v obchodním právu, čímž se klade důraz na právní jistotu osob, jednajících v dobré víře.)

- Zákon nově zavádí princip, že stavba je součástí pozemku; jednotný vlastnický režim stavby a pozemku bude platit pro ty případy, kdy je vlastník pozemku současně vlastníkem stavby, a pro stavby nově zřizované. (V případech, kdy vlastnické právo k pozemku a ke stavbě náleží různým osobám, odkládá se právní spojení pozemku a stavby v jednu nemovitou věc až do doby, kdy se vlastnictví pozemku a stavby spojí v rukou jediného vlastníka. Návrh pro toto sjednocení nestanoví žádnou lhůtu, do které musí proběhnout, ale navrhuje složit vlastníkovi pozemku zákonné předkupní právo ke stavbě a vlastníku stavby zákonné předkupní právo k pozemku).

- Zákon opouští od úplného zbavení způsobilosti k právním úkonům - svéprávnosti. (Evropským trendem je neomezovat osoby stižené duševní poruchou absolutně, protože to je nepřiměřeně tvrdé a nezohledňuje to možnost přiměřených přístupů k postiženým duševní poruchou tak, aby se jim nebránilo v uplatňování jejich práv a umožnilo se jim zapojení do společenského života. Navržená úprava zdůrazňuje nutnost vycházet z individuálně určených potřeb osob, působit na osoby aktivně, podporovat jejich samostatnost, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání v - či prohlubování nepříznivé situace a posilovat jejich sociální začleňování.)

- Návrh OZ se přiklání k vyšší ochraně dítěte a ke zvyšování jeho právní jistoty. (To se projevuje např. v institutu osvojení; nově jsou upraveny 3 druhy osvojení – osvojení nezletilého, osvojení zletilého, které je obdobou osvojení zletilého, a osvojení nezletilého, které není obdobou osvojení zletilého. V osvojení nezletilého už nebude možné zvolit si, zda jde o osvojení zrušitelné nebo nezrušitelné. Nově bude každé osvojení zrušitelné po dobu 3 let od rozhodnutí soudu o osvojení apod. U naprosto nového případu osvojení zletilého, které není obdobou osvojení nezletilého, nebudou zpřetrhány vazby osvojence s původní rodinou, ani nebudou navázány nové právní vazby s rodinou osvojitele. To přichází v úvahu především u osob, které nemají potomky, ať pokrevní nebo právní, případně které nemají pokračovatele ve svém díle, ať vědeckém, uměleckém, řemeslném a jiném. Také u takových, jimž jejich potomci neposkytují náležitou pomoc v nemoci nebo ve stáří, jsou nedosažitelní, pobývají neznámo kde atd.)

- Zákon se zabývá postavením dítěte v rodině obecně – návrh posiluje právo dítěte na řádnou výchovu a život v rodině. Výchova má být uskutečňována bez násilí (fyzického i psychického), v souladu se zájmy dítěte a jeho morálním i osobnostním vývoje. Návrh upravuje např. právo dítěte na výchovu bez násilí a přiměřené výchovné prostředky, právo dítěte na osobní styk se svými rodiči, i když není v jejich péči. Dítě, o které řádně pečujeme, je naopak povinno se podílet na péči o chod domácnosti, a to prací; má-li dítě vlastní příjem, i finančně.

- Návrh zavádí úpravu služebností (např. stezky, průhonu a cesty, právo pastvy) i ustanovení o pachtu jako samostatném smluvním typu. Tyto návrhy ocení hlavně obyvatelé mimoměstských aglomerací, malí zemědělci apod.

- Úprava dědictví je v návrhu zákona pojata s důrazem na ochranu vůle zůstavitele, posiluje se jeho vůle při rozhodování o jeho majetku. Člověk bude moci pro případ smrti využít do našeho právního řádu znovu zavedené instituty odkazu a dědické smlouvy. (Nepominutelní dědicové jsou děti zůstavitele, a pokud děti zůstavitele nedědí, tak jejich děti. Nezletilým potomkům se musí dostat alespoň ¾ jejich zákonného dědického podílu, zletilým potomkům alespoň ¼ jejich podílu, zatímco dnes je to u nezletilých 100% podílu a zletilých ½ podílu). Navržená úprava tedy představuje posílení autonomie vůle zůstavitele, který může ovlivnit dědický podíl svých potomků, aniž by je musel vydědit. (Je-li například zůstavitelem ovdovělá osoba, která má a vychovává ě nezletilé děti, nemůže dnes bez vydědění dětí vůbec svou závětí ovlivnit způsob dědění a rozsah podílů . každé dítě bude dědit jednu polovinu, tj. celý zákonný podíl. Dle nové úpravy bud emoci závětí zůstavitel disponovat až s jednou čtvrtinou pozůstalosti a odkázat ji jiné osobě, než jsou jeho děti - např. druhovi či družce apod.)

- V zákoně se zpřesňují ustanovení odpovědnosti za škodu, upřednostňuje se náhrada škody uvedením do předešlého stavu oproti náhradě v penězích, posiluje se postavení osoby, které byla věc poškozena, a v případě újmy na přirozených právech člověka se odstraňuje nivelizace hodnoty lidského života a zdraví provedená stanovením pevných částek, které se přiznávají poškozeným v případě smrti či újmy na zdraví. Návrh odstraňuje současnou úpravu pevně stanovených částek jako odškodnění v případech újmy na zdraví či usmrcení. Výši odškodnění bude muset stanovit soud dle kritérií uvedených v zákoně tak, aby plně vyvážil utrpění poškozeného či pozůstalých. Pokud nebude možné výši náhrady takto určit, stanoví se dle zásad slušnosti. V současnosti se totiž stává, že „cena“ lidského života (například u pojišťoven) či zdraví je menší, nežli náhrada za poraněné zvíře či poškozený luxusní automobil.

- Zákon nově konstruuje pojem zvíře, které již není věcí, byť se na něj ustanovení o věcech použijí přiměřeně (neodporuje-li to povaze zvířete jako živého tvora). Ve shodě se zákony na ochranu zvířat bere úprava na zřetel nejen samotné zvíře, ale i jeho případného pána a bere v ochranu i jejich vzájemný vztah a emoční vazbu.(Bylo by např. v rozporu s povahou zvířete jako živého tvora použít jako zástavu psa, lpícího na svém pánovi s tím, že pes bude předán věřiteli coby osobě cizí a vystaven tak stresu.)

Pár čísel k projednávání návrhu zákona:

Nový OZ má 2884 paragrafů.

Předkladatel (MS) ho předložil vládě k projednání 16. ledna 2009; od 30. 1. do 27. 3. 2009 byl návrh zákoníku projednán v 11 komisích Legislativní rady vlády podle věcných témat. V těchto komisích LRV, kde byl zákon dopodrobna projednáván a připomínkován, byly zastoupeny všechny právnické fakulty v ČR a zástupci všech profesních stavů (advokáti, notáři, soudci) – jde zhruba o 80 osob

Na úrovni struktur Odboru vládní legislativy a Odboru kompatibility Úřadu vlády, které řídí ministr Pavel Svoboda, se zákoníku celou dobu věnovalo 15 osob.

Předkladatel navrhuje, aby občanský zákoník začal platit za 3 roky. Jde o rozsáhlou normu a je potřeba, aby se na tak velkou změnu naše právní prostředí připravilo (proškolení soudců atd.). Zákoník, který je velmi rozsáhlou normou, se dotkne našeho každodenního života, a proto předpokládá tuto lhůtu (tzv. legisvakanční lhůta, čili lhůta mezi schválením a nabytím účinnosti)

2. K návrhu zákona o obchodních společnostech a družstvech

Cílem předloženého návrhu zákona (který společně s návrhem nového občanského zákoníku a návrhem zákona o mezinárodním právu soukromém představuje rekodifikaci soukromého práva) je úprava fungování obchodních korporací - tedy obchodních společností a družstev. Norma vychází z návrhu občanského zákoníku a respektuje standardní zásady obecného práva soukromého. Jde o úspornou úpravu, protože do návrhu občanského zákoníku byla zapracována řada institutů, které byly v dosavadní právní úpravě součástí obchodního zákoníku (např. úprava nekalé soutěže, závazkového práva, prokury). Do návrhu zákona nebyla kromě jiného zařazena úprava obchodního rejstříku, která bude řešena samostatným zákonem.

3. K návrhu zákona o mezinárodním právu soukromém

Cílem návrhu zákona je rekodifikace úpravy právních vztahů s mezinárodním prvkem. Zákon upravuje právní postavení cizinců a zahraničních právnických osob v soukromoprávních poměrech, dále postup soudů a jiných orgánů při úpravě těchto poměrů a rozhodování o nich. Tento návrh zákona by měl nahradit dosavadní právní úpravu vztahů s mezinárodním prvkem obsaženou v zákoně č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.

Simona Cigánková, mluvčí ministra a předsedy LRV

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter