Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky schválila priority a oblasti pro dotace na rok 2020

Praha, 21. 8. 2019 – Ve Strakově akademii jednala Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky, která se věnovala prioritám dotačního řízení v oblasti protidrogové politiky na rok 2020. Dotační řízení proběhne v rámci plánované centralizace finančních prostředků. Předsedou Rady vlády je premiér a výkonnou místopředsedkyní národní protidrogová koordinátorka. Členy Rady vlády jsou zástupci odborných společností a ministerstev.

Rada vlády navázala na předchozí schválení centralizace finančních prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu na realizaci protidrogové politiky na úrovni ústředních orgánů státní správy. Pro adiktologické služby je centralizace významnou pozitivní změnou, zároveň dojde k zefektivnění procesu financování této oblasti.

Vzhledem k centralizaci finančních zdrojů bude dotační řízení zaměřené na oblast protidrogové politiky na resortech Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva zdravotnictví zrušeno a od roku 2020 se budou na financování služeb protidrogové politiky formou dotací podílet dva ústřední orgány – Úřad vlády a Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Rada na svém jednání schválila priority a oblasti pro dotační titul Protidrogová politika Úřadu vlády a doporučila je předložit vládě ke schválení.

V rámci Rady byl dále projednán výhled finančního zajištění dotačního titulu Protidrogová politika Úřadu vlády ČR. Vzhledem k tomu, že se na zajištění meziresortních adiktologických služeb a také preventivních aktivit v oblasti protidrogové politiky podílí nejen ústřední orgány státní správy, ale i další donátoři, bude s nimi národní protidrogová koordinátorka také jednat o výhledu finančního krytí uvedených aktivit z jejich strany.

„V první řadě je důležité zachovat stávající síť služeb, včetně programů primární prevence. V druhé řadě pak výzkumné a informační aktivity. Do budoucna vyjednávám také výraznější zapojení dalších donátorů, například krajů nebo obcí, na spolufinancování adiktologických služeb,“ uvedla národní protidrogová koordinátorka Jarmila VEDRALOVÁ.

Rada se zabývala problematikou eliminace virové hepatitidy typu C mezi uživateli drog

Virová hepatitida typu C (VHC) představuje významný veřejnozdravotní a epidemiologický problém celosvětově i v České republice. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto stanovila eliminaci viru hepatitidy C do roku 2030 jako významný cíl veřejného zdravotnictví a vyzvala členské státy, aby zpracovaly národní strategii eliminace VHC.

„Cílem WHO je zastavit přenos a zajistit každému přístup k prevenci, léčbě a péči. Členské státy mají do roku 2030 redukovat nové infekce o 90 % a úmrtnost na VHC snížit o 65 %. Významnou součástí strategie musí být prevence nákazy mezi injekčními uživateli drog prostřednictvím harm reduction služeb, testování a léčby,“ vysvětlil vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor MRAVČÍK, který RVKPP představil materiál východiska a akční plán na období 2019–2021 v oblasti eliminace virové hepatitidy typu C mezi uživateli drog.

Ke spolupráci na Akčním plánu byli přizváni představitelé všech klíčových organizací. Mezioborová a meziresortní jednání k plánu eliminace se uskutečnila v listopadu 2018 a v březnu 2019. Následně proběhla jednání Odboru protidrogové politiky s Ministerstvem zdravotnictví ČR a kanceláří WHO ČR. Je navrhován soubor opatření zaměřených na prevenci, vyhledávání, diagnostiku, léčbu a následnou péči.

„Hepatitida typu C se přenáší hlavně při sdílení injekčního náčiní mezi lidmi užívající drogy. V ČR je výskyt chronické hepatitidy C mezi aktivními uživateli drog odhadován na přibližně 10 tisíc, další tisíce až desetitisíce jsou mezi bývalými injekčními uživateli. Klinicky závažné následky jako cirhóza, selhání jater či hepatocelulární karcinom vznikají u neléčených případů až za 20–30 let od nákazy. Léčba má přitom také preventivní účinek, neboť zabraňuje dalšímu šíření nákazy,“ doplnil český kontext Viktor MRAVČÍK.

Aktivity podporované Radou vlády:

• Poradenské, ambulantní a rezidenční programy v různých typech adiktologických služeb, včetně služeb pro uživatele drog ve výkonu trestu a ve vazbě, kde cílovou skupinou jsou osoby s adiktologickou poruchou a jejich blízké osoby.
• Preventivní programy zaměřené na osoby v riziku rozvoje adiktologické poruchy a jejich blízké osoby.
• Informační aktivity a práci s veřejností, monitorovací a výzkumné projekty v oblasti závislostí.
• Aktivity směřující k plnění aktivit národní strategie integrované protidrogové politiky.