Regulace hazardu v České republice

Zastupitelé hlavního města Prahy budou v nejbližších dnech rozhodovat o schválení omezení počtu míst, kde lze hrát sázkové hry na území hlavního města. Jedná se především o herny s videoloterními terminály, výherními hracími přístroji a jinými technickými hrami. Regulace sázkových her tohoto typu je v současné době aktuálním tématem napříč městy v celé České republice.

„Regulace míst, kde lze hrát sázkové hry na technických zařízeních, jinými slovy na automatech, je z naší strany vítaným krokem. Česká republika je zemí, kde je nabídka těchto her nejrozšířenější v rámci EU a držíme v tomto ohledu přední příčky i v celosvětovém měřítku. S tím souvisí mnoho zdravotních i sociálních dopadů, které zatěžují společnost, ale zejména jednotlivce a rodiny v naší zemi,“ dodává k chystané regulaci v Praze národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Přestože se nabídka technických zařízení v České Republice v posledních letech snižuje, je na našem území přes 70 tisíc technických zařízení, což dělá zhruba 7,5 přístroje na tisíc obyvatel ČR. V jiných zemích podobný počet připadá běžně na desetitisíce obyvatel. Velkou většinu z toho počtu tvoří interaktivní videoloterní terminály, které představují z hlediska zdravotních a sociálních dopadů vysoké riziko. S hraním těchto sázkových her souvisí rizikové formy hraní a psychiatrická diagnóza patologického hráčství. Podle poslední celopopulační studie v ČR, realizované Národním monitorovacím střediskem pro drogy a drogové závislosti, se v riziku problémového hraní objevuje zhruba 5 % obyvatel České republiky ve věku 15 – 64 let. Tento odhad odpovídá zhruba 350 tisícům obyvatel naší země. Z toho se v pásmu vysokého rizika nachází 0,6 %, což odpovídá zhruba 42 tisícům osob. Mezi negativní sociální dopady hraní u těchto osob patří zejména vysoké finanční dluhy nejen samotných hráčů, ale často také jejich rodin. Fenomén patologického hráčství je pro systém pomoci dosud relativně skrytý, navíc odborných služeb a programů specializovaných na pomoc patologickým hráčům je v ČR výrazný nedostatek.

Lze tedy předpokládat, že regulace spolu se zaváděním odpovídajících cílených programů a evaluace těchto opatření povede k pozitivním změnám v životě jednotlivců a komunity ve vztahu k výše zmíněným problémům. I přesto část hráčů nejspíše přesune své aktivity do jiných lokalit, někteří přejdou na jiné typy sázkových her, případně svůj zájem přenesou na internetové sázkové portály. Na to bude také třeba v nebližší budoucnosti účinně reagovat. Je pravděpodobné, že dojde ke změně a posunům marketingových strategií ze strany legálních provozovatelů sázkových her. „V této souvislosti se také chci vyjádřit k často zmiňované otázce míry rizika vzniku nelegálních heren. Jako národní protidrogový koordinátor věřím ve schopnost účinného vymáhání práva a domnívám se, že riziko vzniku nelegálních heren je za současné společenské a právní situace nízké. Případný vznik nelegálních heren nepovažuji ani za zásadní důvod, proč dostupnost legálních hazardních her nesnižovat, a jsem přesvědčen, že tento hypotetický aspekt nemůže být tím hlavním argumentem při hledání správných regulativních opatření,“ doplňuje Jindřich Vobořil.

Informace poskytují:
Mgr. Jindřich Vobořil, Pg.Dip., tel. 725 805 865, e-mail: voboril.jindrich@vlada.cz
MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D., tel. 724 192 017, e-mail: mravcik.viktor@vlada.cz
Mgr. Vlastimil Nečas, Ph.D., tel. 724 202 410, e-mail: necas.vlastimil@vlada.cz