Pro média

12. 12. 2017 12:00

Výroční zpráva o drogách: Míra užívání alkoholu, tabáku a konopí zůstává vysoká, mezi Čechy došlo k nárůstu rizikového užívání

PRAHA, 12.12.2017 – Aktuální data z výroční zprávy o stavu ve věcech drog v ČR za uplynulý rok ukazují, že míra užívání alkoholu a tabáku zůstává stále vysoká. Počet problémových uživatelů pervitinu a opiátů ale, oproti minulým letům, klesl ze 48 tisíc osob na 46,8 tisíc. Nejčastěji užívanou nelegální drogou u nás zůstává konopí. Počet problémových uživatelů konopí dosáhl až 120 tisíc osob. Podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila je společností stále podceňována konzumace legálních drog a sociálně znevýhodňovány skupiny uživatelů drog. Na problémy naráží také uživatelé v substituční léčbě, kteří se potýkají se špatnou dostupností služeb a problémy s dostupností léků, které si ve většině musí hradit sami.

Míra užívání nelegálních drog je v České republice poměrně stabilní, mezi dospívajícími dokonce klesající. Míra užívání alkoholu, tabáku nebo konopných látek je oproti tomu vysoká. U intenzivních forem užívání alkoholu, tabáku nebo konopných látek došlo v roce 2016 k nárůstu.

„Výroční zpráva opět potvrdila nárůst denních kuřáků od roku 2012. Až 27 % dospělých denně kouří cigarety, což je přes 2 miliony lidí. Spolu s alkoholem vnímám problematiku tabáku jako nejpalčivější celospolečenský problém. Je třeba rozšířit paletu strategických opatření pro zmírnění dopadů kouření, a to včetně harm reduction alternativ,“ uvedl národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Z výroční zprávy vyplynulo, že se situace v oblasti užívání nelegálních drog v ČR pozvolna zlepšuje. Dlouhodobě se u nás ze skupiny amfetaminů užívá téměř výhradně pervitin (metamfetamin). Mezi opiáty užívané v ČR patří především buprenorfin a v menší míře heroin.

Alespoň jednou v životě užilo nějakou nelegální drogu 30,5 % obecné populace ve věku 15–64 let (38,8 % mužů a 22,7 % žen). Nejčastěji užitou nelegální drogou byly konopné látky (26,6 %), následované extází (7,1 %), halucinogenními houbami (5,4 %), pervitinem (3,0 %) a LSD (2,1 %).

Hlavní problémovou nelegální drogou v ČR je pervitin (metamfetamin), z opioidů jsou to buprenorfin a heroin, ale i opioidní analgetika – fentanyl, morfin, hydromorfon, oxykodon a tramadol. V r. 2016 bylo v ČR odhadnuto celkem 46,8 tisíc problémových uživatelů opioidů a pervitinu, z toho 34,3 tisíc uživatelů pervitinu, 7,3 tisíce uživatelů buprenorfinu, 3,4 tisíce uživatelů heroinu. Odhadovaný počet injekčních uživatelů drog dosáhl 42,8 tisíc.

 „Nejvyšší počet problémových uživatelů drog je tradičně v Praze a v Ústeckém kraji, tedy současně v oblastech s vysokým výskytem problémových uživatelů opiátů. Situace v oblasti zdravotních důsledků užívání drog, tzn. výskyt infekčních nemocí jako HIV/AIDS a virových hepatitid nebo úmrtí na předávkování, zůstává relativně příznivá,“ říká Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.

Užívání legálních drog v ČR

Konzumace legálních drog zůstává v České republice dlouhodobě vysoká. U alkoholu spadá do kategorie rizikového pití až 900 tisíc dospělých osob. Denních konzumentů alkoholu je přibližně 600 tisíc, z toho přibližně 100 tisíc je denních konzumentů nadměrných dávek alkoholu. Denní konzumaci alkoholu uváděli častěji respondenti ve starších věkových skupinách (10,2 % ve věku 55–64 let), konzumaci nadměrných dávek alkoholu při jedné příležitosti uváděli naopak častěji respondenti v mladších věkových kategoriích.

V současnosti denně kouří 26,6 % osob, což představuje 2,4 miliony dospělých osob. Nejsilnějšími kuřáky (více než 30 cigaret denně) byli respondenti ve věku 35–54 let.

U dětí (15–16 let), jak vyplynulo z poslední Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD), se konzumace legálních drog snížila. Nicméně, české zkušenosti náctiletých zůstávají nadprůměrné. „I když v posledních letech pozorujeme v ČR pokles rozsahu kouření a pití alkoholu mezi dětmi, v evropském srovnání zůstáváme stále na předních místech. Preferovaným nápojem mezi 16letými zůstává dlouhodobě pivo, za ním následují destiláty,“ upřesňuje spoluautorka výroční zprávy a národní koordinátorka studie ESPAD
Pavla Chomynová z Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.

Dle dat studie ESPAD nějakou nelegální drogu vyzkoušelo někdy v životě 37,4 % 16letých studentů, nejčastěji šlo o konopné látky (36,8 %). Průměrný věk první zkušenosti s konopnými látkami byl 14,5 roku. Průměrný věk první zkušenosti s cigaretou byl 11,9 roku, průměrný věk konzumace první sklenice alkoholu 12,6 roku.

Problémové užívání konopí

Nejčastěji užívanou nelegální drogou u nás je konopí. V průzkumu mezi lékaři ČR dosáhl střední odhad počtu problémových uživatelů konopí v r. 2016 přibližně 98–119 tis. osob, z nich 22–27 tis. bylo odhadnuto praktickými lékaři pro děti a dorost, tj. pravděpodobně do věku přibližně 18 let.

„Problémové užívání konopí od roku 2012 narostlo zejména ve starších věkových skupinách obyvatel, zatímco ve věku 15-20 let míra užívání klesá. To potvrzuje Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách, kde v rámci šetření vyplynul pokles užívání konopí mezi šestnáctiletými,“ uvedl Mravčík.

Ve srovnání s r. 2012 došlo ke zvýšení podílu aktuálních uživatelů konopí v riziku v souvislosti s užíváním konopí – zatímco v r. 2012 vykazovala přibližně třetina (29,5 %) uživatelů problémy související s užíváním konopí, v r. 2016 to byla již polovina uživatelů konopí (48,3 %). K nárůstu podílu intenzivních uživatelů došlo u mužů i u žen a ve všech věkových kategoriích. Nejvyšší podíl intenzivních uživatelů byl (mezi aktuálními uživateli konopí) ve věkové skupině 55–64 let, což však souvisí s nízkým absolutním počtem zachycených uživatelů konopí v tomto věku, dále pak ve skupinách 25–34 let a 45–54 let.

V r. 2016 se spotřebovalo přibližně 20,1 tuny konopných drog, 6,5 tuny pervitinu, 0,7 tuny heroinu, 1,0 tuna kokainu a 1,2 milionu tablet extáze. Ve shodě s trendy v prevalenci užívání v populaci včetně problémového užívání drog se spotřeba konopných drog a heroinu dlouhodobě snižuje, spotřeba pervitinu a kokainu se naopak zvyšuje.

Substituční léčba a síť služeb

Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek od května 2017 nově, relativně obecně a široce, definuje odbornou péči o osoby s adiktologickou poruchou. Většina krajů však popisuje stávající síť služeb jako nedostatečnou.

V roce 2016 vykázalo na 474 ambulancí péči o adiktologické pacienty. Až 44 ambulancí mělo více než 200 adiktologických pacientů ročně. V květnu 2017 bylo registrováno celkem 24 nelékařských adiktologických ambulancí. Smlouvu s alespoň jednou zdravotní pojišťovnou mělo přitom jen 12 zařízení a např. s VZP má smlouvu pouze 8 zařízení. Adiktologická ambulance existuje pouze v 17 z celkem 77 okresů, v Plzeňském a Moravskoslezském kraji není žádná.

„Síť služeb není rovnoměrná. Dostupnost výměnných programů je dostačující, oproti tomu se potýkáme se zoufalým nedostatkem adiktologických ambulancí. Navíc nejsou všechny tyto ambulance podporovány ze strany zdravotních pojišťoven,“ dodal Mravčík s tím, že v Praze se pohybuje většina uživatelů opioidů, a tudíž je zde největší poptávka po ambulancích, těch však není dostatek.

Počet osob léčených v opiátové substituční léčbě v posledních 5 letech stagnuje. V r. 2016 bylo evidováno 2266 léčených osob (2248 v r. 2015), 69,6 % pacientů užívalo buprenorfin a 30,4 % metadon. V posledních letech je patrný nárůst pacientů léčených přípravkem Suboxone® na úkor pacientů léčených monopřípravky buprenorfinu.

V r. 2016 bylo v substituční léčbě registrováno 18 % celkového odhadovaného počtu problémových uživatelů opioidů, z toho v Praze, kde se nachází cca 68 % odhadovaných problémových uživatelů opioidů v celé ČR, je podíl registrovaných v substituci 15,3 %.

„Finanční dostupnost substituční léčby zůstává nízká, většina pacientů užívajících buprenorfin si jej musí zcela hradit, což představuje výdaje v řádu tisíců Kč měsíčně z vlastních prostředků,“ uzavřel Mravčík.

Významný počet pacientů v opiátové substituční léčbě se v ČR nachází mimo registraci. Odhad z r. 2016 dosahuje až 3500 pacientů mimo registr, neboť poskytování substituce uvádí odhadem stovky praktických lékařů pro dospělé a desítky lékařů pro děti a dorost. Přibližně třetina lékařů poskytujících substituci uvádí, že hlásí do registru pouze někdy nebo nehlásí nikdy.

Výdaje z veřejných rozpočtů

V roce 2016 činily identifikované výdaje na protidrogovou politiku z rozpočtů státní správy a samosprávy celkem 1536,2 mil. Kč (1442,4 mil. Kč v r. 2015), z toho výdaje státního rozpočtu dosáhly 1267,5 mil. Kč a výdaje z místních rozpočtů 268,8 mil. Kč.

Oproti roku 2015 došlo ke zvýšení výdajů na protidrogovou politiku na obou úrovních. Výdaje státního rozpočtu se meziročně zvýšily o 93 mil. Kč. Zatímco výdaje resortů školství, zdravotnictví, obrany a zahraničních věcí se meziročně mírně snížily, výdaje RVKPP, resortu práce a sociálních věcí a národní protidrogové centrály se meziročně výrazně zvýšily (o 31 mil., resp. 25 mil., resp. 32 mil. Kč). Souhrnné zvýšení na místní úrovni je sice mírné, ale v rámci některých krajů nastaly výrazné změny – např. v Praze došlo k významnému meziročnímu poklesu o 9 mil. Kč a v Ústeckém kraji k nárůstu o 4,5 mil. Kč.

V roce 2016 došlo k nárůstu výdajů na prevenci, harm reduction, léčbu i prosazování práva. Relativně výrazně se zvýšily výdaje na domovy se zvláštním režimem pro osoby závislé. Finanční podpora následné péče a záchytných stanic se naopak meziročně snížila. Výrazně nižší byl údaj o vynaložených prostředcích na oblast koordinace a hodnocení protidrogové politiky, neboť ministerstvo vnitra v roce 2016 nevykázalo prostředky na bezpečnostní výzkum v oblasti drog.

Důsledky užívání drog

Každoročně umírá v souvislosti s kouřením přes 15 tisíc osob, 3 tisíce pak v souvislosti s kouřením pasivním. V roce 2016 zemřelo 788 osob na předávkování alkoholem či z jiných vnějších příčin pod vlivem alkoholu (především v důsledku nehod a sebevražd). V roce 2016 zemřelo 129 osob v důsledku užití nelegálních drog (z nich 32 na předávkování).

Pro uživatele návykových látek představuje rizikové užívání drog významnou bariéru návratu do společnosti. Podíl nezaměstnaných byl v r. 2016 nejvyšší mezi uživateli pervitinu (53 %), opioidů (48 %) a konopných látek (43 %). Nejnižší podíl osob se stálým bydlením byl mezi uživateli konopných látek (67 %) a pervitinu (60 %). Mezi uživateli nelegálních drog je také vyšší podíl těch, kteří žili s přáteli nebo jinými osobami mimo rodinu.

 

Výroční zprávu o stavu ve věcech drog v ČR v roce 2016 najdete v plném znění na stránkách www.drogy-info.cz.

Kontakty pro média:

Odbor protidrogové politiky Úřadu vlády ČR
MgA. Renata Hladná Povolná
M +420 728 302 397
hladna.renata@vlada.cz

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter