Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Aktuality

19. 6. 2009 15:26

Zasedání Rady vlády pro lidská práva dne 18. června 2009

Dne 18. června 2009 zasedala Rada vlády ČR pro lidská práva. Vyjadřovala se k otázkám zákazu diskriminace, přístupu do zdravotnické dokumentace, zákazu individuálních adopcí pro registrované partnery a ochrany soukromí.

1. Požadavek bezúhonnosti v živnostenském zákoně

Rada vlády pro lidská práva se dnes vyjádřila k přílišné tvrdosti požadavku bezúhonnosti v živnostenském zákoně. Ústavní soud v dubnu rozhodl, že právní úprava paušálního požadavku bezúhonnosti pro získání či udržení živnostenského listu je v rozporu s Listinou základních práv a svobod, neboť nepřiměřeně omezuje právo na podnikání. Právní úprava omezující možnost podnikat u osob, které se dopustily jakéhokoliv trestného činu, za nějž jim mohl být uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, by musela být racionálně odůvodněna Soud analyzoval právní úpravy činností, které nejsou zahrnuty do působnosti živnostenského zákona, jako služba u obecní policie, činnost insolvenčního správce, výkon advokacie, notářské činnosti apod. a dospěl k názoru, že paušální požadavek bezúhonnosti bez ohledu na konkrétní povahu spáchaného trestného činu je nepřiměřený, neboť všechny tyto speciální úpravy danou činnost zakazovaly pouze osobám odsouzeným za trestné činy související s danou činností a nikoliv paušálně. Vedle toho by v některých případech opravdu chybělo racionální odůvodnění, proč byl pachatel toho určitého činu omezen ve svém právu podnikat. Ústavní soud nemohl napadené ustanovení živnostenského zákona zrušit, protože v mezidobí došlo k jeho novelizaci. Judikátem se proto zabýval Výbor proti diskriminaci. Jeho podnět, navrhující novelizaci živnostenského zákona, dnes jednomyslně schválila Rada pro lidská práva. Rada doporučuje vládě, aby příslušné ustanovení živnostenského zákona uvedla do souladu s nálezem Ústavního soudu. Ministerstvo průmyslu a obchodu na jednání Rady uvedlo, že ihned po vydání nálezu začalo pracovat na příslušné novele. Ta bude rozeslána do připomínkového řízení v příštím měsíci.

2. Rozšíření okruhu osob oprávněných k nahlížení do zdravotnické dokumentace o mezinárodní kontrolní orgány

Rada jasnou většinou hlasů schválila návrh Výboru proti mučení na změnu zákona o péči o zdraví lidu, která by umožnila mezinárodním orgánům pro prevenci porušování lidských práv plnohodnotně provádět jejich práci na území České republiky a tím také přispět k ochraně práv občanů České republiky. Konkrétním záměrem je doplnit Evropský výbor pro prevenci mučení (CPT, orgán při Radě Evropy) a Podvýbor pro prevenci mučení (SPT, orgán při OSN) mezi instituce oprávněné k nahlížení do zdravotnické dokumentace pacientů, a to v rozsahu nezbytně nutném pro splnění konkrétního úkolu v rozsahu jejich kompetence. Činnost Evropského výboru pro prevenci mučení (CPT) je založena Evropskou úmluvou o prevenci mučení a nelidského či ponižujícího zacházení či trestání, která je platná pro Českou republiku od roku 1996. Základním principem činnosti CPT je zásada důvěrné a efektivní spolupráce se signatářským státem Evropské úmluvy. Ten má Výboru poskytnout k uskutečnění jeho úkolu veškeré informace, které jsou pro Výbor nezbytné k plnění jeho úkolu. Činnost Podvýboru pro prevenci mučení (SPT) je založena v rámci Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, který pro ČR vstoupil v platnost v roce 2006. Dle Opčního protokolu má SPT podobné preventivě kontrolní pravomoci, jako je tomu u CPT. Nicméně, jeho postavení je v Opčním protokolu zakotveno silněji. Česká republika se zavázala k zajištění „neomezeného přístup ke všem informacím týkajícím se zacházení s těmito osobami, jakož i podmínek, v nichž jsou drženy.“ Rada se neobává prolomení ochrany osobních údajů, neboť členové obou výborů jsou vázání mlčenlivostí. Zprávy z jejich kontrolních návštěv mohou být zveřejněny až na žádost kontrolovaného státu a ani v těchto zprávách se nemohou objevit osobní údaje pacientů, pokud by s tím výslovně nesouhlasili. Rada proto navrhuje vládě, aby ministryně zdravotnictví do konce roku 2009 vypracovala novelu zákona o péči o zdraví lidu, kterou by oba uvedené výbory zahrnula do okruhu osob oprávněných nahlížet do zdravotnické dokumentace.

3. Zákaz individuální adopce v zákoně o registrovaném partnerství

Rada jasnou většinou hlasů schválila podnět Výboru pro sexuální menšiny ke zrušení zákazu individuální adopce v zákoně o registrovaném partnerství. Výbor navázal na právní analýzu nevládní organizace Gender studies, o.s., zpracovanou odborníkem z katedry teorie práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy JUDr. Mgr. Janem Wintrem, Ph.D. Analýza dochází k závěru, že § 13 odst. 2 zákona o registrovaném partnerství, podle kterého registrovaný partner nesmí osvojit dítě, je ve zjevném rozporu s Evropskou úmluvou i s ústavním pořádkem České republiky, protože představuje zakázanou diskriminaci na základě sexuální orientace ve vztahu k právu na ochranu rodinného a soukromého života. Zákon o registrovaném partnerství zakládá nerovné zacházení mezi osobami, které vstoupily do registrovaného partnerství, a osobami ostatními (tedy osobami žijícími mimo partnerství či manželství a osobami žijícími v manželství). To však podle výboru i uvedené analýzy znamená rozpor s ústavním pořádkem České republiky Podle zákona o rodině se může stát individuálním osvojitelem každý bez ohledu na sexuální orientaci. Vstup do registrovaného partnerství však automaticky brání osvojení, aniž by se jakkoli zkoumala schopnost daného jednotlivce vychovávat dítě. Je zjevné, že pokud jsou registrovaní partneři jedinou skupinou osob, která je vyloučena z přístupu k individuální adopci, pak je zde sexuální orientace rozlišovacím kritériem. Registrované partnerství je institutem určeným pro osoby stejného pohlaví a ačkoliv se při vstupu do partnerství sexuální orientace nezjišťuje, lze předpokládat, že do něj v naprosté většině případů budou vstupovat osoby s homosexuální nebo bisexuální orientací. Rada pro lidská práva nyní vládě navrhuje, aby toto ustanovení zákona o registrovaném partnerství zrušila. Novelu zákona o registrovaném partnerství a její promítnutí do dalších příslušných ustanovení právního řádu by mělo připravit Ministerstvo spravedlnosti.

4. Zajištění odpovídajícího soukromí zaměstnanců na pracovišti

Rada jednomyslně schválila podnět týkající se ochrany soukromí zaměstnanců na pracovišti. Jedná se o problém častý a aktuální. S dostupností technologií umožňujících nejrůznější typy sledování, ať již při práci s počítači či při výkonu práce ostatní. Například jde o sledování obsahu e-mailové komunikace, veškerých znaků napsaných na klávesnici, nepřetržitý záznam obrazu či zvuku, sledování polohy pomocí GPS navigace či mobilního telefonu. Nadměrné a nedůvodné sledování zaměstnanců na pracovišti je stále více rozšířené, a to i v případě zákonem zcela striktně zakázaného utajeného sledování. Přitom ochranu zaměstnance v tomto případě stanoví přímo zákoník práce. Podle této normy zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele. Z kazuistik nevládních organizací i advokátů však i přesto plyne trend ke stále intenzivnějším průnikům do soukromí zaměstnanců. Ke sledování dochází i se „souhlasem“ zaměstnance, nejčastěji v pracovní smlouvě, zvláštním dokumentu či pracovním řádu, na který odkazuje pracovní smlouva. Souhlas však často nesplňuje náležitosti platného právního úkonu, neboť nebývá uzavřen svobodně – typická je situace vázanosti souhlasu na setrvání v zaměstnání, osobní ohodnocení apod. Proto Rada nyní doporučuje vládě, aby uložila ministru práce a sociálních věcí provádět častější kontroly dodržování ochrany zaměstnanců na pracovišti. Tyto kontroly provádí inspekce práce. Dále by pak do zákona o inspekci práce měla být zapracována přesnější ustanovení, stanovící přestupky spočívající v porušování soukromí zaměstnance, a odpovídající pokuty.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X