Aktuality

24. 10. 2007 14:09

Záznam z Následného semináře o implementaci Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin

Následný seminář uzavírá druhý monitorovací cyklus každého členského státu, který úmluvu ratifikoval


Záznam z Následného semináře o implementaci Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin


Praha, Lichtenštejnský palác, 15. října 2007



Přítomni za Radu Evropy (Poradní výbor):
Lidija Basta-Fleiner, bývalá členka a viceprezidentka Poradního výboru pro Rámcovou úmluvu
Krzysztof Zyman, Sekretariát Rámcové úmluvy, Rada Evropy

Přítomní zástupci veřejné správy a dalších institucí:
Andrea Baršová - náměstkyně ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny, místopředsedkyně Rady
Jan Litomiský - vládní zmocněnec pro lidská práva
Kateřina Kolářová - Ministerstvo práce a sociálních věcí
Marie Rauchová - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Michal Petřík - Kancelář prezidenta republiky
Václav Appl - výbor Rady pro dotační politiku, Ministerstvo kultury
Květoslava Gabrielová - výbor Rady pro dotační politiku, Ministerstvo kultury
Blanka Bartíková - výbor Rady pro dotační politiku, Ministerstvo kultury
Pavlína Smítalová - výbor Rady pro dotační politiku, Ministerstvo financí
Marie Marková - výbor pro spolupráci s orgány samosprávy, Jihomoravský kraj
Ota Raiter - výbor pro spolupráci s orgány samosprávy, Liberecký kraj
Miroslav Pivovarčík - výbor pro spolupráci s orgány samosprávy, Moravskoslezský kraj
Tomáš Gallik - výbor pro spolupráci s orgány samosprávy, Město Karviná
Marcel Stanovský - výbor pro spolupráci s orgány samosprávy, Magistrát hl. m. Prahy
Bronislav Haratyk- výbor pro spolupráci s orgány samosprávy, Jablunkov
Evžen Kiedroň - výbor pro spolupráci s orgány samosprávy, Horní Suchá
Roman Suchanek - výbor pro spolupráci s orgány samosprávy, Třinec
Ľubica Svárovská - Český rozhlas
Anna Poláková- Český rozhlas
Rostislav Černý - Český rozhlas
Hana Frištenská – Nadace rozvoje občanské společnosti
Andrej Sulitka - vedoucí sekretariátu Rady vlády pro národnostní menšiny
Milan Pospíšil - tajemník Rady vlády pro národnostní menšiny
Ondřej Klípa - sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny
Eva Holková - sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny
Radka Soukupová - tajemnice Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity
Hynek Bečvář - kancelář Rady vlády pro záležitosti romské komunity
Petr Novotný - sekretariát Rady vlády pro lidská práva
Margita Wagner - Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy

Přítomní zástupci národnostních menšin:
bulharská - Eli Mandažieva, Kiril Dimitrov (výbor pro spolupráci s orgány samosprávy)
chorvatská - Ladislav Furiš
maďarská - Anna Hyvnarová
polská - Tadeusz Wantuła, Bronislaw Walicki (výbor pro spolupráci s orgány samosprávy)
rusínská - Agáta Pilátová
ruská - Igor Zolotarev, Alexej Kelin (výbor pro spolupráci s orgány samosprávy)
řecká - Milan Osladil
slovenská - Vladimír Skalský, Peter Lipták (výbor pro spolupráci s orgány samosprávy)
židovská komunita - Tomáš Kraus

Jednání zahájila A. Baršová, místopředsedkyně Rady vlády pro národnostní menšiny, náměstkyně ministryně vlády pro lidská práva a národnostní menšiny. Omluvila Džamilu Stehlíkovou, ministryni vlády pro lidská práva a národnostní menšiny a předsedkyni Rady vlády pro národnostní menšiny (dále jen „Rada“), která se nemohla zúčastnit jednání semináře z důvodu účasti na zasedání vlády.
K. Zyman, Sekretariát Rámcové úmluvy, Rada Evropy, uvítal účastníky a uvedl současné setkání do kontextu dialogu navázaného již roku 1997, rekapituloval dosavadní intenzivní spolupráci, poděkoval všem zúčastněným na české straně, vyjádřil přání otevřené a upřímné diskuse.

JEDNÁNÍ I – OBECNÉ HODNOCENÍ

1) Obecné shrnutí Druhého stanoviska Poradního výboru a Rezoluce Výboru ministrů ohledně České republiky

Moderace A. Sulitka, vedoucí sekretariátu Rady

A. Sulitka představil rezoluci ResCMN(2006)2 o implementaci Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin v České republice, kterou přijal Výbor ministrů 15. března 2006; zdůraznil, že doporučení týkající se České republiky jsou reflektována v každoročních Zprávách o situaci národnostních menšin v ČR.

· Úvod k monitorovacím dokumentům Rady Evropy:
L. Basta-Fleiner, bývalá členka a viceprezidentka Poradního výboru pro Rámcovou úmluvu, ocenila seriozní přístup ČR k implementaci smlouvy a uvedla, že všichni reprezentanti se shodují, že došlo k pozitivnímu vývoji mezi 1. a 2. monitoringem. Zmínila vývoj na legislativní úrovni (přijetí správního řádu, zákona o obcích atd.), ve dvojjazyčnosti, výuce v jazycích národnostních menšin (dále jen NM), zmínila též dřívější stížnosti ze strany NM na neúplné informace od státní správy ohledně dotačních programů pro ně určených. Uvítala postup v legislativním procesu schvalování antidiskriminačního zákona. Jako jeden z hlavních přetrvávajících problémů považuje decentralizační proces v ČR, který podle ní neproběhl zcela ve shodě s přáním NM, a vyjádřila přání k uvedení podrobností. Připomněla, že podobné problémy jako v ČR se vyskytly i v jiných zemích a že se primárně nemá jednat o jeho odmítnutí, jelikož je součástí demokratizačního procesu. V souvislosti s utvářením výborů pro NM zmínila problematické nastavení procentuelního limitu počtu příslušníků NM. Vyjádřila uznání za přístup k problému diskriminace Romů, přesto se znepokojením vnímá policejní násilí vůči Romům, které má dokumentováno z nevládních zdrojů. Ocenila přístup státních orgánů (veřejného ochránce práv) při šetření neoprávněné sterilizace romských žen.
Pozitivně hodnotila zodpovědný přístup ČR obsažený v komentářích k Druhému stanovisku Poradního výboru (dále jen PV), stejně jako dochvilnost v jejich doručení. Zdůraznila porozumění pro situaci v ČR a uvedla na pravou míru postoj PV, který je třeba chápat ve svém celku, jelikož v detailech mohlo dojít k nedorozumění, a jeho zaměření na situaci Romů vychází zejména z pojetí této tematiky jako obecně prioritní v Radě Evropy v případě všech monitoringů, nikoliv jen ze situace v ČR samotné. V souvislosti s českou společností vyjádřila názor, že je sice otevřená, ale ne dostatečně. Kvitovala pojetí NM v ČR, vzhledem k tomu, že její přístup k nim jde (jako v jediném státě) nad rámec vlastní definice těchto menšin tím, že zasahuje i do integrace imigrantů v menšinových parametrech. Vyjádřila nesouhlas k obhajobě Policie ČR v případě jejího vztahu k Romům, což se opírá o výše zmíněné stížnosti na chování policie, byť se nechce věnovat konkrétním příkladům, ale spíše obecné situaci.

· Komentář vlády k doporučením Rady Evropy a kroky, přijaté k jejich implementaci:
A. Baršová rekapitulovala průběh 2. monitorovacího procesu a upozornila na nejnovější pokrok v legislativě (přijetí školského zákona, správního řádu, ratifikaci Evropské charty regionálních či menšinových jazyků). Upozornila, že v roce 2007 byly vyřešeny také mnohé nespokojenosti s materiálními podmínkami NM v Praze, konkrétně zahájením provozu dlouho očekávaného Domu NM v Praze. Poukázala na výrazný posun v legislativním procesu schvalování antidiskriminačního zákona. Jeho přínos se očekává především v situaci integrace romské populace na trhu práce a postupu minimalizace sociálně vyloučených lokalit. Dále se věnovala politice vůči sociálně vyloučeným Romům, která nabývá na intenzitě i v souvislosti s přípravou nového institucionálního zajištění řešení problémů života Romů prostřednictvím agentury, dále se věnovala otázkám paušálního spojování problémů sociálně vyloučených Romů s národnostně menšinovou agendou. Otevřela též otázku slabé účasti NM na řešení věcí jich se týkajících. Například řada obcí se zákonnou povinností zřídit výbor pro NM tak skutečně neučinila. Nedávný audit Ministerstva vnitra těchto obcí však ukázal, že příčiny je třeba hledat v nezájmu samotných NM.

· Komentáře zástupců NM. Implementace Rámcové úmluvy a příslušných doporučení na lokální úrovni, dosažené cíle a výzvy:
Slovenská menšina
P. Lipták uvedl postavení slovenské menšiny v ČR. Jako problémy zmínil stále nízkou efektivitu Rady, byť se o zvýšení její váhy její členové snaží, problém s nenavyšováním finanční částky na programy se zaměřením na aktivity NM, problém s nejasně stanovenou účastí NM ve výborech pro NM (konkrétně případ Karviné – problém s kompetencemi výborů a jeho náplně). Zmínil také školský zákon a jeho ustanovení v souvislosti se zaváděním škol s vyučovacím jazykem NM. V této souvislosti vyjádřil přání možnosti obejít podmínku vyjádření se k věci výboru pro NM. Uvedl dále problém irelevance výsledků sčítání lidu o počtech příslušníků NM, podle něj údaje ČSÚ neodpovídají „reálnému“ stavu. Zmínil slabou aktivitu Podvýboru pro NM výboru petičního Poslanecké sněmovny PČR, jehož činnost byla podle něj paralyzována odchodem poslance polského původu, který mu předsedal. V souvislosti s povinnostmi ČRo a ČT vůči NM ocenil jejich plnění v případě rozhlasového národnostně menšinového vysílání a zmínil nedostatky u televizního národnostně menšinového vysílání. Nakonec vyjádřil také znepokojení nad častým střídáním předsedů Rady.

Polská menšina
B. Walicki představil polskou NM jako autochtonní. Jako problémy zmínil mylné vykládání regionální historie, jak se podle něj děje v českém školství a médiích. Dále problém nezájmu spoluobyvatel o situaci polské menšiny a jejich odporu k polštině, zvláště ignorance v Praze, ačkoliv je v celkové prognóze optimistický. Upozornil na nízké povědomí mládeže o svých jazykových právech, mnozí obyvatelé polské národnosti se podle něj obávají použít polštinu v úředním styku, aby nedošlo k nedorozumění. Podrobně se věnoval problému užívání původní formy příjmení, některé detaily tohoto práva jsou v zákonech nedostatečně vyjasněny, a problému dvojjazyčných nápisů. Dále zmínil potřebu vytvořit výbory advojjazyčné nápisy tam, kde pro to není zákonná povinnost (např. v Karviné).

Ruská menšina
A. Kelin zmínil problém v komunikaci s většinovou společností a orgány samosprávy a ČT a pochválil zřízení DNM. Zdůraznil potřebu spolupracovat s pravoslavnou církví.

Řecká menšina
M. Osladil uvedl problém výuky řečtiny, která je finančně náročná a potýká se s malým počtem žáků a s problémy pedagogické úrovně výuky. Pochválil podporu ze strany ČR, která je vyšší než z Řecka. Přesto přetrvává finanční nejistota vzhledem k dotačnímu systému. Diskuse:
E. Kiedroň zmínil problémy polské NM na Těšínsku, kterými jsou nízká úroveň mediálních informací a osvěty v souvislosti s regionální historií, a případ poničení dvojjazyčných nápisů v obci Albrechtice. L. Basta-Fleiner se dotázala na případné problémy s § 3 v čl. 10 Rámcové úmluvy. Požádala o bližší vysvětlení připomínky zástupce ruské NM ohledně pravoslaví, zda se nejedná o problém omezování náboženské svobody. Ohradila se vůči vyjádření A. Kelina o snaze motivovat svou NM k návratu do Ruska v kontrastu snahy o integraci. A. Kelin odpověděl, že pravoslavná církev není diskriminována, jen je třeba využít její potenciál. Postěžoval si na korupční praktiky cizinecké policie. K druhé části otázky uvedl, že by byl radši, kdyby mladí Rusové neemigrovali v takové míře, avšak nezpochybňuje snahu o integraci. Dále reagovala A. Baršová tím, že právo užívání jiného než českého jazyka je v soudnictví ještě širší než stanovuje legislativa pro příslušníky NM. Vyjádřila se také k současným snahám o revizi státní politiky vůči migrantům.
B. Walicki vyslovil přání zřídit výbor pro NM i v městských částech, přestože zákonná podmínka není splněna ve městě jako celku. T. Wantuła popsal aktuální problémy polské NM v Karviné. V. Skalský se vrátil k problému disproporce mezi údaji vycházejícími ze sčítání lidu, se kterými pracují některé zákony (např. v souvislosti se zřizováním výborů pro NM), ačkoliv se v jiných kontextech (např. v materiálech Rady) pracuje s jinými údaji (např. „kvalifikovanými“ odhady v souvislosti se slovenskou a romskou NM). T. Gallik vyjádřil potřebu zjistit, o co menšiny usilují. K. Dimitrov vysvětlil aktuální problémy s výukou bulharštiny v Děčíně.
T. Kraus vysvětlil status židovské komunity, která se nepovažuje za národnostní menšinu. Poukázal na markantní nárůst xenofobie a antisemitismu v české společnosti. Apeloval na akutní potřebu spolupráce nejen mezi menšinami navzájem, ale i Radou Evropy.
L. Basta-Fleiner se dotázala na vývoj v informovanosti o Slovácích v systému státního školství. V. Skalský popsal převážně pozitivní vývoj v podobě specifických programů.

JEDNÁNÍ II – SPECIFICKÁ TÉMATA

2) Akce proti diskriminaci a intoleranci vůči příslušníkům národnostních menšin. Opatření k posílení interkulturního dialogu

Moderace Jan Litomiský, vládní zmocněnec pro lidská práva

J. Litomiský uvedl tematický blok jako provedení stručné bilance opatření státu proti diskriminaci, propagace národnostní tolerance a respektování národnostní různosti, stejně jako podpory dialogu mezi rozličnými národnostními menšinami. Připomenul, že letošek byl vyhlášen Rokem rovných příležitostí, což je významný projekt, v jehož rámci probíhá řada aktivit. V této souvislosti prezentoval také závěrečnou konferenci na téma „Rovné příležitosti pro všechny – stejné podmínky nejen na trhu práce“.

· Zástupci institucí veřejné správy:
P. Novotný (sekretariát Rady pro lidská práva) nastínil legislativní proces antidiskriminačního zákona. Popsal vývoj první verze návrhu zákona, námitky vůči němu a jeho odmítnutí Parlamentem ČR, a druhé tzv. „minimalistické“ verze spolu s jejím současným stavem. Uvedl, že vládní návrh antidiskriminačního zákona je obsažen v programovém prohlášení vlády, proto je velká pravděpodobnost jeho přijetí. O připraveném návrhu této právní normy se nyní jedná v sněmovních výborech a připravuje se ke druhému čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
J. Litomiský zdůraznil hlavní námitky některých poslanců k antidiskriminačnímu zákonu, které se týkají především přílišného zásahu do soukromé občansko právní sféry.
M. Rauchová (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) popsala legislativní úpravy ve školství se zaměřením na NM, využívané převážně polskou NM. Zmínila také otázky týkající se vzdělávání v jazycích NM v souvislosti se slovenskou a německou menšinou a specifické programy pro multikulturní výuku, výuku o holocaustu atd.
V. Appl (Ministerstvo kultury) charakterizoval dotační programy ministerstva kultury se zaměřením na NM. Aktuálně zmínil školení k posouzení předložených projektů, které se uskuteční 15. listopadu 2007. Zástupci NM budou v této souvislosti ještě osloveni a mohou informaci postoupit dál případným dalším zájemcům.
K. Kolářová (Ministerstvo práce a sociálních věcí) objasnila záměr zřízení „romské agentury“ v souvislosti s aktivitami resortu. Popsala probíhající pomoc sociálně vyloučeným romským lokalitám, vytváření globálního grantu, zaměření na sociální služby, zvláště terénní programy. Pro tyto činnosti má být v období 2007 až 2013 využity závěry tzv. Gabalovy analýzy. V souvislosti se opatřeními proti diskriminaci uvedla změny v zákoníku práce, který diskriminaci zakazuje.

· Poznámky zástupců národnostních menšin:
I. Zolotarev uvedl, že majoritní společnost je málo informovaná o NM. Ocenil osvětový efekt akcí, jako je festival Praha srdce národů a aktivitu ruské NM Bravo opera. Stěžoval si na zatím malé využití potenciálu Domu NM. Navrhl, aby se pravidelně konaly cílené osvětové kampaně se zaměřením na vytváření multikulturního prostředí.

Diskuse:
A. Kelin vyjádřil potřebu pozitivně ovlivňovat veřejné mínění skrze média. R. Suchanek se věnoval otázce zřizování a kompetencí výborů pro NM, zvláště v souvislosti se schvalováním požadavků na dvojjazyčné nápisy v obcích. J. Litomiský vysvětlil, že všechny povinně zřizované výbory jsou poradními orgány zastupitelstva.
L. Basta-Fleiner vznesla vzhledem k průběhu jednání následující otázky: Jakými procedurami bude antidiskriminační zákon přijat? Jakým způsobem se tento zákon bude přímo týkat NM? Plánuje ČR ratifikovat protokol č. 12 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod? Lze uvést příklady něčeho pozitivního, čeho se konkrétně dosáhlo v souvislosti s romskou menšinou?
P. Novotný vysvětlil, že přijímací procedury zákona budou standardní. Zákaz diskriminace na základě příslušnosti k NM, rase a etnické příslušnosti jsou přímo ve výčtu důvodů k zákonu. Současná varianta zákona dává možnost pozitivních opatření (ovšem nikoliv jejich povinnost). K. Kolářová uvedla k pozitivním příkladům analýzu firmy GAC, která by měla přinést další efekty, jako systémové projekty, metodické příručky, supervize pro výkon sociální práce a Podpůrný projekt terénní sociální práce. J. Litomiský uvedl jako klasický příklad dobré praxe aktivity občanského sdružení Český západ v romské vyloučené lokalitě v Dobré vodě.
T. Wantuła vyslovil obavy z ovlivňování výborů pro NM ze strany zastupitelstva a ignoranci jejich usnesení.
P. Lipták požadoval, aby se zákonná podmínka pro zřízení výboru pro NM změnila na „10% a kvalifikovaný zájem NM“. Zmínil potřebu metodické příručky pro činnost výborů pro NM. Vyslovil názor, že slovenské gymnázium v Praze nemohlo být zřízeno také vinou MŠMT, které požadovalo výuku čistě ve slovenštině. A. Sulitka upozornil na odstavec č. 5 § 14 školského zákona, který umožňuje dvojjazyčnou výuku s ohledem na menšinový jazyk, a to v případě, že nejsou splněny podmínky pro zřízení národnostně menšinové třídy nebo školy.
M. Stanovský vysvětlil postoj Magistrátu hl. m. Prahy k NM, který vychází z koncepce přijaté roku 2002 a zmínil přínos DNM v Praze. Popsal současnou podobu Komise Rady hlavního města Prahy, ve které nyní zasedají zástupci starostů, každý zástupce NM tam však má možnost jako host přijít a popř. obhajovat své projekty. Hlavní projekt DNM již splněn, který město zcela finančně zajišťuje. Ocenil některé projekty v DNM.

3) Efektivní účast Romů na společenském, hospodářském, kulturním životě a veřejných věcech: dosažené cíle a výzvy

Moderace Radka Soukupová, ředitelka kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity

R. Soukupová uvedla situaci Romů v ČR, její výzkum a aktivity minimalizující sociální vyloučení. Dále definovala Romy z pohledu těchto aktivit, uvedla hlavní negativa sociálního vyloučení a způsoby jeho vzniku. Popsala proces utváření Romské agentury jako nástroje systémové změny a mechanismus jejího budoucího umístění na území ČR.

Diskuse:
B. Walicki a E. Kiedroň vznesli otázku na počet poboček agentury ve Slezsku. Dále se A. Poláková se dotázala, zda bude organizována v rámci agentury i sociální práce a zda se v budoucnu počítá s využitím projektu Partners Czech. R. Soukupová odpověděla, že přesné lokalizace poboček nejsou ještě známy, a že agentura bude usilovat o udržitelné výsledky, za pomocí kooperace všech partnerů: NNO, byznysu, obcí, sociálně vyloučených komunit. Terénní práce bude v agendě agentury zastoupena také. Potvrdila i provázanosti s projektem Partners Czech.
L. Basta-Fleiner se pozastavila nad údajem téměř 100% nezaměstnanosti Romů a vznesla otázku na dlouhodobou zaměstnanostní strategii, na což R. Soukupová upřesnila, že tato nezaměstnanost se týká Romů v sociálně vyloučených lokalitách, nikoliv Romů jako takových. Zároveň představila projekt expertů Světové banky, kteří budou identifikovat problémy na trhu práce v souvislosti s Romy. Jako hlavní nástroj na snížení nezaměstnanosti je připravovaný program podporovaného zaměstnávání.
H. Frištenská bilancovala úspěchy na tomto poli dosažené již v minulosti, zvláště etablování romské inteligence, úspěšný projekt funkce asistenta pedagoga, romských poradců, projektu Equal a podpory romských středoškoláků. Ľ. Svárovská uvedla, že Romové jsou diskriminováni na trhu práce. A. Poláková oponovala představě absence pozitivních pracovních vzorů mezi Romy. M. Rauchová zmínila úspěšné pokroky v integraci sociálně vyloučených Romů v oblasti školství. A. Kelin vznesl otázku na příčiny sociálního vyloučení Romů, jelikož se mu jeví tato problematika nejasná.
V. Skalský vznesl dotaz, do jaké míry jsou zohledňovány zahraniční zkušenosti v této oblasti. R. Soukupová uvedla jako příklad Dekádu romské inkluze, ve které sdílí své zkušenosti devět evropských zemí. M. Wagner popsala současné zkušenosti Romů s diskriminací na trhu práce. H. Bečvář upozornil na terminologické nejasnosti panující v diskuzích o romské problematice, zvláště na rozdíl mezi Romy a sociálně vyloučenými Romy, i když je třeba přijmout fakt, že se sociální vyloučení mezi romskou populací vyskytuje často. H. Frištenská poukázala na to, že nelze zcela oddělovat romskou etnicitu od sociálního vyloučení, jako to dělala komunistická vláda. L. Basta-Fleiner souhlasila, že nelze narýsovat ostrou dělící linii mezi etnickým a sociálním. Upozornila na důležitost romské problematiky přikládanou Radou Evropy a Rámcovou úmluvou

4) Vývoj ohledně užívání menšinových jazyků ve veřejném životě (média, vzdělávání, komunikace se samosprávou, topografické indikace)

Moderace Igor Zolotarev, zástupce ruské menšiny, místopředseda Rady

· Poznámky zástupců národnostních menšin:
V. Skalský popsal současný stav vysílání o NM a v jazycích NM ve veřejnoprávních médiích ČRo a ČT a připomněl i některé možnosti soukromých médií.
T. Kraus připomněl jednání Rady s Radou České televize v lednu 2006, od které se situace v ČT příliš nezlepšila, kromě vysílání rozšířeného formátu pořadu Babylon.
L. Basta-Fleiner upozornila, že v této problematice nejde jen o prezentaci menšin, ale hlavně o celkovou změnu klimatu ve společnosti, osvětovou činnost proti diskriminaci a rasismu.
A. Kelin si stěžoval, že TV zveřejňuje jen negativní informace a že např. mediální potenciál DNM není vůbec využit.
M. Wagner představila projekt výzkumu romštiny a romských etnolektů češtiny na území ČR připravovaný FF UK. Projekt má mapovat dialekty romštiny, které jsou na našem území používány, tj. jazykové varianty, které mají být předmětem podpory a výuky. Hlavním cílem je uznání romštiny jako rovnoprávného menšinového jazyka, který je třeba rozvíjet a uchovat, jelikož mu hrozí bezprostřední zánik. Romština by se pak také měla vrátit do romské identity a získat potřebnou prestiž, skrze její výuku, zahraniční výměny, nárůst počtu pedagogických romských pracovníků.

Diskuse:
R. Suchanek uvedl nedostatek výuky dějin regionu Těšínského Slezska jako základu společného porozumění v daném regionu. Tento fakt spojil se zrušením Institutu pro výzkum polského etnika, ke kterému v 90. letech došlo. M. Rauchová podotkla, že pro tento účel byl podpořen projekt Kongresu Poláků Poznáváme historii, stejně jako další projekty. I. Zolotarev uvedl potřebu ruské NM v oblasti vzdělávání v ruštině podle ruských osnov.

5) Shrnující poznámky a závěr semináře

Moderace Andrej Sulitka, vedoucí sekretariátu Rady

L. Basta-Fleiner s uspokojením konstatovala, že byl rozvinut dialog a že ČR ukázala svůj skutečně strategický závazek a odhodlaný přístup k naplňování Rámcové úmluvy. Jako hlavní problémy uvedla nedostatečnou komunikaci mezi centrální správou a samosprávami, což je podle ní běžný vedlejší efekt decentralizace. Ohledně minimalistické varianty antidiskriminačního zákona doporučila věc důkladně zvážit, aniž by však chtěla zasahovat do vnitřních věcí ČR.

A. Sulitka ocenil konstruktivnost jednání, poznatky semináře budou využity při přípravě Zprávy o situaci národnostních menšin v ČR za rok 2007. Zároveň uvedl, že právě zásluhou pravidelného předkládání těchto zpráv nedošlo k vychýlení od hlavního směru státní politiky vůči NM, přestože se vlády spolu s politickými přístupy vůči NM v průběhu let měnily.


Viz také Aktivity spojené s monitorovacím procesem Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie