Národnostní menšiny

9. 12. 2020 13:32

Chorvatská národnostní menšina

Chorvatská národnostní menšina

Podle výsledků posledního sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 se k chorvatské národnosti přihlásilo 1 125 obyvatel České republiky.

Historie

Jednou z tradičních národnostních menšin žijících na území České republiky jsou Chorvaté, v literatuře často označovaní podle místa jejich dřívějšího usídlení jako moravští Chorvaté nebo Charváti. Jedná se o potomky obyvatel, kteří v 16. století prchali z Balkánu před expanzí Osmanské říše i před útlakem uherské feudální šlechty, přičemž část těchto lidí dorazila až na jižní Moravu. Až do konce 2. světové války se udržely tři obce s většinovým chorvatským obyvatelstvem: Dobré Pole, Jevišovka (dříve Frélichov) a Nový Přerov. Po Mnichovské dohodě byly chorvatské obce připojeny k Německé říši a po vypuknutí války muselo mnoho zdejších mužů narukovat do werhmachtu. Po 2. světové válce byli Chorvaté obviněni z kolaborace a byla zahájena vysídlovací akce chorvatských obcí. Vysídlení chorvatského obyvatelstva představovalo dokonalou deportaci celé národnostní menšiny – své domovy museli opustit téměř všichni příslušníci této menšiny. Pro chorvatskou menšinu znamenalo vystěhování z domovských obcí a jejich rozptýlení (především v rámci regionu severní Moravy) těžkou životní etapu. Přesto část chorvatských obyvatel neztratila povědomí o svém původu, udržovala tradiční zvyky a dorozumívala se nadále mezi sebou chorvatským jazykem. Po roce 1989 se existující chorvatská komunita začala organizovat a rovněž upozorňovat na dřívější křivdy, které jim způsobil komunistický režim. Polistopadová vláda České republiky schválila prohlášení, v němž vyjádřila politování nad perzekučním aktem, bezprávím, které postihlo chorvatskou menšinu po únoru 1948, a to Usnesením vlády ze dne 6. října 1999 č. 1048, o současném postavení chorvatské menšiny v České republice.

Spolková činnost

V roce 1991 vzniklo Sdružení občanů chorvatské národnosti v České republice. V květnu téhož roku se konalo první setkání charvátských rodáků v Jevišovce, které odstartovalo tradici každoročních setkávání nazývaných Chorvatský kulturní den neboli tzv. kiritof. Mezi deklarované cíle Sdružení občanů chorvatské národnosti v České republice patří uchování národnostní identity včetně původního „čakavského“ neboli „gradišťanského“ nářečí, typického pro chorvatštinu v oblasti jižní Moravy. V budově bývalé fary v Jevišovce bylo zřízeno muzeum moravských Chorvatů, které zároveň slouží i jako Dům chorvatské menšiny.
Organizace působící v České republice
Sdružení občanů chorvatské národnosti v ČR, z.s.

Významné dny

  • „Kiritof!“ neboli Chorvatský kulturní den se koná každoročně, zpravidla na přelomu srpna a září.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie [F] fotogalerie