Rada vlády pro národnostní menšiny

V L Á D A  Č E S K É  R E P U B L I K Y

P ř í l o h a
k usnesení vlády
ze dne 10. října 2001 č. 1034

ve znění usnesení vlády ze dne 3. listopadu 2004 č. 1073

a usnesení vlády ze dne 15. června 2005 č. 746

S t a t u t

Rady vlády pro národnostní menšiny

 Článek 1
Úvodní ustanovení

1) Rada vlády pro národnostní menšiny (dále jen „Rada“) je stálým poradním a iniciativním orgánem vlády pro otázky týkající se národnostních menšin a jejich příslušníků.

2) Rada je zřízena v souladu se zákonem č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), a usnesením vlády ze dne 10. října 2001 č. 1034, o zřízení Rady vlády pro národnostní menšiny.

Článek 2
Působnost Rady

1) Rada v rámci své působnosti sleduje dodržování Ústavy České republiky, Listiny základních práv a svobod, mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, zákonů a dalších právních norem ve vztahu k příslušníkům národnostních menšin. Působnost Rady je vymezena zákonem, nařízením vlády, statutem a usneseními vlády.

2) Rada

a) sleduje vnitrostátní plnění mezinárodních závazků České republiky z hlediska práv příslušníků národnostních menšin, zejména závazků plynoucích z Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin a dalších mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána,

b) zajišťuje přípravu opatření vlády, která se týkají práv příslušníků národnostních menšin v České republice,

c) vyjadřuje se k návrhům zákonů, k návrhům nařízení vlády a k opatřením, týkajícím se práv příslušníků národnostních menšin, před jejich předložením vládě,

d) připravuje pro vládu nebo pro ministerstva či jiné správní úřady doporučení k zajištění potřeb příslušníků národnostních menšin, zejména v oblasti školství, kultury a médií, používání mateřského jazyka, společenského a kulturního života,

e) připravuje pro vládu souhrnné zprávy o situaci národnostních menšin na území České republiky, projednává je před předložením vládě, a to každoročně do 31. května za období předcházejícího kalendářního roku,

f) spolupracuje s orgány územních samosprávných celků při praktickém zabezpečování národnostní politiky státu,

g) navrhuje rozdělování finančních prostředků vynakládaných ze státního rozpočtu na podporu aktivit příslušníků národnostních menšin.

3) Rada ve spolupráci s

a) příslušnými ministry prostřednictvím předsedy Rady navrhuje výši finančních prostředků na každý rozpočtový rok v návrhu státního rozpočtu, jako samostatné položky Dotace na aktivity národnostních menšin, a to zejména v rozpočtových kapitolách Ministerstva kultury, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí,

b) Ministerstvem zahraničních věcí zajišťuje zpracování stanovisek o plnění mezinárodních závazků České republiky z hlediska práv příslušníků národnostních menšin,

c) ústředními orgány státní správy, jinými správními úřady, orgány územních samosprávních celků a nevládními neziskovými organizacemi se podílí na praktickém zabezpečování politiky státu vůči příslušníkům národnostních menšin,

d) ústředními orgány státní správy prostřednictvím předsedy Rady v součinnosti s ministry resortů, které poskytují dotace ze státního rozpočtu, předkládá vládě v souladu s odst. 2 písm. e) do 31. května každoročně souhrnnou zprávu o postavení národnostních menšin na území České republiky, včetně informace o poskytnutí dotací ze státního rozpočtu na aktivity národnostních menšin za období předcházejícího kalendářního roku; v této souvislosti představitelé organizačních složek státu postoupí Radě v dostatečném časovém předstihu veškeré informace o poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu formou dotace na podporu aktivit národnostních menšin v příslušném kalendářním roce; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů,[1])

e) příslušnými ústředními orgány státní správy navrhuje pro následující rozpočtový rok vyhlášení výběrových dotačních řízení (tematického zaměření konkursů a stanovení termínu jejich vyhlášení) na projekty aktivit národnostních menšin,

f) příslušnými ústředními orgány státní správy se podílí na koordinaci výběrových dotačních řízení na projekty aktivit národnostních menšin.

Článek 3
Složení Rady

1) Rada má 31 členů, kterými jsou předseda Rady, místopředseda (místopředsedové) Rady a další členové Rady. Nejméně polovinu z celkového počtu členů Rady tvoří zástupci národnostních menšin, kteří byli navrženi sdruženími příslušníků národnostních menšin.

2) Členy Rady jsou

a) zástupci národnostních menšin (celkem 19 členů), jejichž počet za příslušnou menšinu je jeden až tři členové, a to s ohledem na početnost příslušníků menšiny a historické i současné postavení příslušné menšiny; jde konkrétně o zástupce těchto menšin:

(i) bulharské (1),

(ii) chorvatské (1),

(iii) maďarské (1),

(iv) německé (2),

(v) polské (3),

(vi) romské (3),

(vii) rusínské (1),

(viii) ruské (1),

(ix) řecké (1),

(x) slovenské (3),

(xi) srbské (1),

(xii) ukrajinské (1),

b) zástupci orgánů veřejné správy (celkem 12, tj. včetně předsedy Rady), konkrétně:

(i) zástupci Ministerstva financí, Ministerstva kultury, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva zahraničních věcí, a to na úrovni náměstků ministrů,

(ii) náměstek člena vlády - předsedy Rady nebo jím pověřený zástupce,

(iii) zástupce Kanceláře prezidenta republiky,

(iv) zástupce Kanceláře Veřejného ochránce práv,

(v) zmocněnec vlády pro lidská práva.

3) Předsedu Rady jmenuje a odvolává vláda na návrh předsedy vlády. Předsedou Rady je člen vlády, zpravidla místopředseda vlády.

4) Členy Rady jmenuje a odvolává vláda na návrh předsedy Rady:

a) v případě zástupců národnostních menšin na návrh sdružení příslušníků národnostních menšin, které mu předloží návrh nominace svých kandidátů či návrh na jejich odvolání,

b) v případě zástupců ministerstev na návrh člena vlády, pověřeného řízením příslušného ministerstva; důvodem odvolání z funkce člena Rady je, mimo jiné, ukončení pracovního/služebního poměru v příslušném resortu,

c) v případě zástupce Kanceláře prezidenta republiky na návrh vedoucího Kanceláře prezidenta; důvodem odvolání z funkce člena Rady je, mimo jiné, ukončení pracovního/služebního poměru,

d) v případě zástupce Kanceláře Veřejného ochránce práv na návrh Veřejného ochránce práv; důvodem odvolání z funkce člena Rady je, mimo jiné, ukončení pracovního/služebního poměru.

5) Místopředsedu Rady jmenuje a odvolává předseda Rady po projednání v Radě. Jeden místopředseda Rady je z řad zástupců veřejné správy a druhý z řad zástupců národnostních menšin.

6) Členství v Radě zanikne odstoupením člena nebo jeho úmrtím. Bezprostředně po odstoupení o tom předseda Rady informuje instituci, která odstupujícího člena nominovala, a zároveň v souladu s odst. 4 písm. a) až d) vyzve příslušnou instituci k předložení návrhu kandidáta na jmenování členem Rady na uvolněný post.

7) Funkční období členů Rady se kryje s funkčním obdobím vlády s tím, že

a)      u členů za národnostní menšiny (uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) je počet opakovaných jmenování omezen na dvě funkční období po sobě následující,

b)      u členů za orgány veřejné správy (uvedených v čl. 3 odst. 4 písm. b), c) a d) počet opakovaných jmenování není omezen, pokud se s výkonem jejich funkce v příslušném orgánu veřejné správy věcně spojuje národnostně menšinová agenda.

8) Ustanovení čl. 3 odst. 7 se neuplatní, pokud v průběhu volebního období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dojde ke jmenování vlády nové, přičemž do funkce předsedy Rady je jmenován člen vlády, jenž tuto funkci zastával bezprostředně v předchozím funkčním období vlády. V tomto případě pokračuje funkční období členů Rady beze změny.“.

9) Členství v Radě je nezastupitelné.

Článek 4
Předseda Rady

1) Předseda Rady stojí v čele Rady a odpovídá vládě za její činnost.

2) Předseda Rady svolává a řídí jednání Rady. Jednání Rady se konají podle potřeby, nejméně však jedenkrát za tři měsíce. Na návrh jedné třetiny členů Rady svolá předseda Rady mimořádné jednání Rady tak, aby se uskutečnilo do tří týdnů od podání návrhu.

3) Předseda Rady dále zejména

a)       řídí jednání Rady,

b)       jmenuje místopředsedy Rady z řad členů Rady,

c)       předkládá materiály Rady pro jednání schůze vlády,

d)       podepisuje stanoviska, doporučení a další materiály Rady,

e)       předkládá členům Rady ke schválení plán práce Rady a k projednání návrhy materiálů Rady,

f)         jmenuje a odvolává předsedy a místopředsedy výborů, vedoucí pracovních skupin a tajemníka Rady,

g)       rozhoduje o pozvání hostů na jednání Rady,

h)       uděluje souhlas k přizvání expertů jako stálých spolupracovníků výborů Rady a pracovních skupin Rady.

4) Po dobu nepřítomnosti předsedy Rady ho zastupuje v rozsahu jeho kompetencí jím pověřený místopředseda Rady.

Článek 5
Členové Rady

1) Členové Rady jsou povinni účastnit se jednání Rady a schůzí či jednání výborů a pracovních skupin, do kterých jsou zařazeni.

2) Členové Rady mají právo předkládat Radě návrhy a účastnit se jakéhokoli jednání výborů a pracovních skupin Rady.

3) Členové Rady mají právo navrhnout doplnění programu jednání Rady.

4) Neúčast na jednání Rady je nutno předem písemně omluvit prostřednictvím sekretariátu Rady. Nepřítomný člen Rady může případně zaslat vyjádření k jednotlivým bodům programu jednání Rady. S jeho vyjádřením je Rada seznámena. Písemné vyjádření nepřítomného člena Rady nelze považovat za hlasování.

5) Na písemnou žádost člena Rady a se souhlasem předsedy Rady se může jednání Rady zúčastnit pověřený zástupce jako host. Z pověření člena Rady tlumočí jeho stanovisko. Pověřený zástupce nemá hlasovací právo.

 Článek 6
Výbory Rady

1) Rada zřizuje podle potřeby z řad svých členů stálé výbory (dále jen „výbor“). K práci ve výboru mohou být přizváni i externí spolupracovníci.

2) O zřízení, zrušení a složení výborů rozhoduje Rada na návrh předsedy Rady. Předsedou výboru může být pouze člen Rady.

3) Za činnost výboru odpovídá jeho předseda.

4) Při plnění úkolů spolupracuje předseda výboru se sekretariátem Rady.

5) Rada zřizuje zejména tyto výbory:

a) výbor pro dotační politiku,

b) výbor pro spolupráci s orgány samospráv.

6) Výbory zejména

a) plní úkoly uložené Radou nebo předsedou Rady,

b) připravují podklady pro jednání Rady k dané problematice,

c) spolupracují s orgány samospráv na úrovni obcí, krajů, resp. hlavního města Prahy,

d) zpracovávají pro jednání Rady návrhy dílčích i systémových opatření v oblasti politiky státu vůči národnostním menšinám,

e) předkládají Radě stanoviska a návrhy usnesení k dané problematice.

7) Každý výbor má svůj statut, který schvaluje Rada. Ve statutu výboru je kromě jiného uvedeno, zda se jednání výboru řídí jednacím řádem Rady, nebo zda výbor jedná podle vlastního jednacího řádu.

Článek 7
Dočasné pracovní skupiny

1) Rada může podle potřeby zřizovat dočasné pracovní skupiny. Pracovní skupiny se zřizují k řešení aktuálních úkolů v působnosti výborů nebo dílčích otázek v působnosti Rady. Pracovní skupiny nemají vlastní statut.

2) O zřízení, zrušení a složení pracovní skupiny rozhoduje Rada na návrh člena Rady, případně vedoucího sekretariátu Rady.

3) Vedoucím pracovní skupiny může být pouze člen Rady. K práci v pracovní skupině mohou být přizváni i externí spolupracovníci.

4) Za činnost pracovní skupiny odpovídá její vedoucí.

5) Při plnění úkolů spolupracuje vedoucí pracovní skupiny se sekretariátem Rady.

Článek 8
Externí spolupráce

1) Rada může požádat o jednorázovou či dlouhodobou spolupráci zaměstnance státní správy či odborníky (dále jen „experti“), kteří svými znalostmi a zkušenostmi mohou napomoci při řešení příslušných úkolů.

2) Z rozhodnutí předsedy Rady se mohou experti zúčastnit jednání Rady jako hosté.

Článek 9
Sekretariát Rady

1) Činnost Rady, včetně činnosti jejích výborů i pracovních skupin, zabezpečuje sekretariát Rady, který je organizačním útvarem Úřadu vlády ČR.

2) Sekretariát zejména

a)       vytváří návrhy celostátní koncepce a systému právních úprav v oboru práv příslušníků národnostních menšin,

b)       zpracovává odborné podklady pro přípravu mezinárodních sdělení, stanovisek a zpráv o plnění mezinárodních závazků, jimiž je Česká republika vázána v oblasti národnostně menšinové politiky, které jsou prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí předávány diplomatickým misím České republiky,

c)       monitoruje situaci v oblasti práv příslušníků národnostních menšin, zejména s ohledem na mezinárodní závazky,

d)       administrativně a organizačně zabezpečuje činnost Rady, jejích výborů a dočasných pracovních skupin,

e)       soustřeďuje a připravuje podklady a informace potřebné pro činnost Rady,

f)        zpracovává odborné podklady pro jednání Rady na základě pokynů předsedy Rady,

g)       aktualizuje zveřejňované informace o činnosti Rady a jejích členech,

h)       spolupracuje s organizacemi příslušníků národnostních menšin.

3) Za plnění úkolů sekretariátu Rady odpovídá a činnost sekretariátu řídí jeho vedoucí. Vedoucí sekretariátu Rady do funkce jmenuje a odvolává vedoucí Úřadu vlády ČR na návrh předsedy Rady.

4) Vedoucí sekretariátu Rady zejména

a)   navrhuje program jednání Rady, odpovídá za přípravu materiálů pro jednání Rady, za organizační zajištění jednání a dalších zasedání spojených s plněním úkolů Rady,

b)   řídí činnost sekretariátu Rady v  souladu s pokyny předsedy Rady; účastní se zasedání Rady s hlasem poradním.

5) Vedoucí sekretariátu Rady může navrhnout předsedovi Rady zřízení funkce tajemníka Rady s tím, že stanoví vymezení jeho působnosti. Tajemníka Rady jmenuje a odvolává předseda Rady na návrh vedoucího sekretariátu Rady.

6) Sekretariát zajišťuje zveřejňování vládou schválených souhrnných zpráv Rady o postavení národnostních menšin na území České republiky, aktualizované informace o Radě a o výstupech z její činnosti, včetně přehledu dotací poskytnutých ze státního rozpočtu na  aktivity národnostních menšin za předešlý rozpočtový rok, na internetových stránkách Rady,  serveru Úřadu vlády.

Článek 10
Náklady na činnost a odměny

1) Náklady na činnost Rady a jejích orgánů jsou hrazeny z rozpočtu Úřadu vlády ČR. Jednání Rady i jejích výborů a dočasných pracovních skupin se konají zpravidla v prostorech poskytnutých Úřadem vlády ČR.

2) Členové Rady mají nárok na úhradu prokazatelných cestovních nákladů vynaložených v souvislosti s činností Rady, výborů nebo dočasných pracovních skupin, v souladu s platnými právními předpisy. Pracovní cesty schvaluje vedoucí sekretariátu Rady.

3) Členové Rady nemají nárok na plat za výkon funkce člena Rady, výborů nebo dočasných pracovních skupin.

4) Odměna přísluší v souladu s platnými předpisy těm členům Rady, kteří nejsou zaměstnanci státní ani veřejné správy, za práci, kterou pro Radu prokazatelně vykonávají na objednávku (tedy jako službu) nebo na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr (například dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti). Výši odměny navrhuje předseda Rady a schvaluje vedoucí Úřadu vlády ČR.

5) Na návrh předsedy Rady může být přiznána náhrada cestovních výdajů a/nebo odměna za vykonanou práci i expertovi, který s Radou spolupracuje.

Článek 11
Jednací řád

1) Jednací řád Rady upravuje způsob jednání Rady a zpravidla i jednání jejích výborů a dočasných pracovních skupin. Jednací řád Rady, jeho změny a doplňky, schvaluje Rada.

2) Výbory Rady mohou mít samostatný jednací řád. Jednací řády výborů schvaluje Rada.

3) Pracovní skupiny jednají zpravidla neformálně a rozhodují konsensuálně. Pokud je to třeba, řídí se přiměřeně jednacím řádem Rady, případně jednacím řádem výboru, v jehož rámci působí. Předseda rozhoduje při zřízení pracovní skupiny o tom, kterým jednacím řádem se bude skupina řídit.

Článek 12
Závěrečná ustanovení

1) Tento statut, jednací řád Rady, i veškerá pravidla upravující činnost Rady, jejích výborů a dočasných pracovních skupin se vztahují přiměřeně i na spolupracovníky Rady.

2) Tento statut je přístupný veřejnosti na internetových stránkách Rady, serveru Úřadu vlády a v sídle Úřadu vlády. Na internetových stránkách Rady se zveřejňuje vždy úplné platné znění statutu.

3) Změny a doplňky tohoto statutu schvaluje vláda.

4) Tento statut nabývá účinnosti dne 15. června 2005.



[1]) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečnosti a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.