Aktuality

1. 11. 2019 14:10

Rodinná politika a financování z evropských fondů byly hlavními tématy třetího letošního jednání Rady vlády pro rovnost žen a mužů

Praha, 1. listopadu 2019 - Včera proběhlo za účasti premiéra Andreje Babiše a zmocněnkyně vlády pro lidská práva Heleny Válkové třetí letošní jednání Rady vlády pro rovnost žen a mužů. Ústředními tématy jednání bylo financování agendy rovnosti, rodinná politika a podpora porodnosti, problematika domácího a sexuálního násilí, které aktuálně rezonují i v mediálním prostoru.

Premiér Andrej Babiš, Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Helena Válková. Praha. 31.10.2019

Usnadnit péči o dítě a podpořit sladění pracovního a rodinného života

V souvislosti se snahou vlády přispět ke zvýšení porodnosti v ČR byla projednávána otázka přímé finanční podpory rodin. Rada nepovažuje tuto formu podpory za vhodný nástroj zvyšování porodnosti. Jsou jiná opatření, která ulehčují rodičům péči o dítě. Navíc jsou ekonomicky efektivnější, zdůraznily na jednání přítomné členky Výboru pro sladění pracovního, soukromého a rodinného života. Mezi taková opatření patří větší dostupnost služeb předškolní péče a péče o další závislé osoby, zvýšení zapojování mužů do péče, a potažmo podpora sdílené péče mezi rodiči, větší dostupnost flexibilních pracovních úvazků, usnadňování návratu pečujících do zaměstnání a snižování rozdílu v odměňování žen a mužů.

V zemích s nízkou porodností většinu péče o dítě zastává žena. A je to také žena, kdo častěji nesouhlasí s partnerovým přáním mít (dalšího) potomka. V těchto zemích je pak porodnost nízká, protože ženy mají v otázce dětí právo veta. Na rozdíl od opatření, která přímo ulehčují ženám péči o dítě, jsou podle Výboru pro sladění pracovního, soukromého a rodinného života obecné pobídky ke zvyšování porodnosti (finanční příspěvky rodičům) neefektivní.

Situaci v ČR přiblížil Filip Pertold, který se rodinnou politikou výzkumně zabývá v institutu CERGE-EI. Podle jeho slov je v Česku dvakrát více chtěných, ale nenarozených druhých dětí, než je třetích a dalších dětí. Navíc matky stráví dvakrát více hodin domácími pracemi než otcové, a to i při podobném příjmu a odpracovaných hodinách v zaměstnání. Problematická je rovněž malá dostupnost částečných úvazků, v důsledku které péče o děti extrémně zatěžuje především matky. Mateřství tak pro ně často znamená kariérní stopku.

Obecně platí, že v evropských demokratických zemích, kde mají nejlepší výsledky v podpoře slaďování pracovního, soukromého a rodinného života, je také nejvyšší porodnost, často blížící se prosté míře reprodukce 2,1 dětí na ženu (např. Skandinávie, Francie).

Zajistit dostatečné a rovnoměrné financování opatření na podporu rovnosti

Na jednání Rada probírala i přípravu Operačního programu Zaměstnanost plus. V usnesení, které přijala, Ministerstvu práce a sociálních věcí doporučila, aby v programu OPZ+ vyčlenilo dostatečnou finanční alokaci pro všechny typy aktivit, které jsou nezbytné pro lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem, včetně přístupu k péči o děti a péči o závislé osoby, a potažmo rovnováhu žen a mužů na trhu práce.

Irena Smetáčková, místopředsedkyně Výboru pro institucionální zabezpečení rovnosti žen a mužů, vyjádřila obavu, že by v rámci OPZ+ mohla být větší část peněz alokována jenom ve prospěch dětských skupin. Martina Štěpánková, náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí však uvedla, že ministerstvo zatím nerozhodlo, jaká bude výše alokace. „Nejdřív uděláme analýzu potřebnosti dětských skupin, protože rozdíl v jednotlivých regionech je obrovský,“ upřesnila Štěpánková.

V  současnosti se zařízení péče o děti financují z drtivé většiny prostředky z fondů EU. Nedostatek personálu a prostorových kapacit pro péči o předškolní děti je podle doporučení Rady zapotřebí řešit systémově. Členové a členky Rady se shodovali v názoru, že financování dětských skupin by mělo být zajištěno primárně ze státního rozpočtu.

Příští jednání Rady proběhne na začátku příštího roku. Rada na něm bude projednávat podobu navazující strategie pro rovnost žen a mužů na léta 2021-2030.

Jednání Rady vlády pro rovnost žen a mužů. Praha. 31.10.2019


Seznam přijatých usnesení v plném znění:

Rada vlády pro rovnost žen a mužů

I.          Považuje rozšiřování jednorázové přímé podpory (např. příspěvek na pořízení nemovitosti nebo automobilu) za nevhodný a kontraproduktivní nástroj podpory porodnosti. Přímá finanční pomoc nevede sama o sobě ke zvyšování porodnosti, může prohlubovat sociální nerovnosti a negativní dopady rodičovství a není dostatečně systémovým opatřením.

II.         Doporučuje členům a členkám vlády ČR, aby při diskuzi o nastavování opatření rodinné politiky postupovali v souladu s již existujícími strategickými dokumenty, jakými jsou zejména Koncepce rodinné politiky nebo Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014 – 2020.

Rada vlády pro rovnost žen a mužů

I.          bere na vědomí informaci o plánovaných opatřeních na podporu rovnosti žen a mužů v programu OPZ+ v programovém období 2021 – 2027;

II.         doporučuje Ministerstvu práce a sociálních věcí, aby v programu OPZ+ vyčlenilo dostatečnou finanční alokaci pro všechny typy aktivit podporovaných v rámci specifického cíle 2.1.4 bez upřednostnění konkrétního typu aktivity (např. podpory dětských skupin);

III.        doporučuje vládě ČR zachování alokace ESF+ alespoň v takové výši, jakou aktuálně navrhuje Evropská komise.

 

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie [F] fotogalerie