17. 2. 2015 19:04
Česká města na půdě OSN - příklad dobré praxe na cestě k udržitelnému rozvoji
Cíle udržitelného rozvoje mají nově vytvořit takový rámec, který bude obsahovat cíle relevantní i pro země s již vysokou životní úrovní. Její další prohloubení, které zároveň neohrozí kvalitu života příštích generací, je základním principem Cílů udržitelného rozvoje. Rozhodujícím momentem nového rámce bude zajištění efektivních implementačních mechanismů.
Možnosti využít české a evropské zkušenosti s implementací principů udržitelného rozvoje na základě metodiky Místní Agendy 21 zdůraznila ve svém projevu před delegáty a delegátkami OSN PhDr. Anna Kárníková, ředitelka Odboru pro udržitelný rozvoj, Úřadu vlády České republiky. Projev přednesla v rámci Tematické debaty na vysoké úrovni k prostředkům implementace transformativní rozvojové post-2015 agendy dne 10. února 2015.
Projev Anny Kárníkové před delegáty a delegátkami OSN
Vážený pane předsedo, excelence, vážení kolegové a kolegyně,
nejprve bych ráda vyjádřila podporu prohlášení Evropské unie ze včerejšího prvního plenárního panelu. Dále bych chtěla na základě zkušeností z České republiky zdůraznit vazby mezi iniciativami na lokální úrovni a mezi globální architekturou v oblasti udržitelného rozvoje.
Jak uvedl generální tajemník ve své Souhrnné zprávě, veřejné instituce musí být na všech úrovních inkluzivní, podporující participaci a transparentní vůči občanům. Místní samosprávy představují takový typ vlády, která je občanům nejblíže. Představují úroveň, na které se může zapojení občanů do rozhodování skutečně rozvíjet.
Jak si připomínáme, nový rozvojový rámec platný od ledna 2016 bude celý věnovaný implementaci. Pokud budou místní samosprávy a komunity posíleny, mohu efektivně vést implementaci tohoto rámce v některých oblastech. Zároveň často přicházejí s inovativními přístupy v dosahování udržitelnosti.
Přijetí Místní Agendy 21 v roce 1992 inspirovalo v Evropě působivé municipální hnutí. O dva roky později se téměř 3000 místních samospráv napříč 40 evropskými zeměmi spojily a podepsaly tzv. Aalborskou úmluvu. Zavázaly se, že budou spolupracovat na tom, aby se principy udržitelnost staly nedílnou součástí jejich rozhodování.
V reakci na tento proces se české municipality sdružily v Národní síti zdravých měst, která v současné době reprezentuje 70 % českého obyvatelstva. V posledních deseti letech dosáhli znamenitých výsledků, když se jim podařilo vytvořit komplexní systém řízení a monitorování k dosažení udržitelného rozvoje. Česká města zavedla strategické plánování a nástroje řízení, které jsou schopny přitáhnout sociální inovace a podporují participaci. Klíčem k úspěchu je podporovat jen takové aktivity, které přispívají ke kvalitě života a zároveň respektují principy udržitelného rozvoje.
Nyní v České republice máme města, která si vytvořila svou vlastní vizi rozvoje a to v širokém procesu konzultací s občany. Máme města, která se stala energeticky soběstačnými. Máme zde města, která řeší sociální problémy inkluzivním způsobem. Na lokální úrovni nacházíme ty nejpřesvědčivější příklady žité udržitelnosti.
Vážený pane předsedo, excelence,
v Monterrey jsme se shodli, že primární zodpovědnost za vlastní rozvoj leží na každé zemi. Úsilí na lokální úrovni v sobě skrývají dobrý potenciál posílit pocit vlastnictví vůči rozvoji na národní úrovni. Cesta k udržitelnému rozvoji na národní úrovni se může někdy zdát abstraktní a vzdálenou. V takové chvíle nás místní iniciativy motivují vytrvat.
Místní Agenda 21 byla rozhodujícím krokem k udržitelnému rozvoji na místní úrovni. Na základě evropské i české zkušenosti jsem přesvědčena, že se může být inspirujícím příspěvkem k implementačním snahám nového rozvojového rámce od roku 2015.
Těším se na další možnosti s vámi sdílet své zkušenosti během přípravní regionální konference UN Habitat, kterou se Česká republika nabídla hostit v roce 2016.
Děkuji vám.