Fórum pro udržitelný rozvoj

Ve čtvrtek 17. prosince 2015 se v prostorách Lichtenštejnského paláce na Malé Straně v Praze uskutečnilo Fórum pro udržitelný rozvoj. Jako hlavní řečníci vystoupili Lubomír Zaorálek, ministr zahraničních věcí; Vladimír Špidla, ředitel Odboru poradců a poradkyň předsedy vlády, Petr Kalaš, hlavní poradce ministra životního prostředí. Zahraničním hostem tohoto ročníku byl Georg Rebernig, ředitel rakouského Spolkového úřadu pro životní prostředí. 

Toto Fórum bylo celkem již osmé v pořadí a navázalo tak na tradici těchto setkání, která probíhala od roku 2004, byla pozastavena v roce 2009 a obnovena v roce 2014. Fórum přineslo velkou rozmanitost a kromě projevů, panelových diskuzí a následných debat, byly v nabídce doprovodné aktivity, jakými byla např. prezentace neziskových nevládních organizací či na výstavě věnované nové rozvojové koncepci Organizace spojených národů - Cílům udržitelného rozvoje. Úvodní video pozdrav poslal také Achim Steiner, německo-brazilský odborník na ochranu životního prostředí, který v současnosti působí jako výkonný ředitel Programu pro životní prostředí Organizace spojených národů. 

Vladimír Špidla ve svém úvodním projevu zdůraznil, že lidská civilizace vstoupila do epochy antropocénu a sama se stala rozhodujícím přírodním faktorem, pročež nelze opomíjet souvislost mezi environmentální a migrační krizí. Adaptace na změnu klimatu je prvořadým mezinárodním i domácím úkolem, za vzor označil německou Energiewende, tedy dlouhodobý obrat od atomové a uhelné energie k energii z obnovitelných zdrojů. Úkolem vládní politiky je vytvářet podmínky pro udržitelný rozvoj, jak dokládá příprava strategického dokumentu Česká republika 2030, navazujícího na Strategický rámec udržitelného rozvoje z roku 2010. Ten podpoří dlouhodobou orientaci a vzájemnou provázanost strategických dokumentů a ponese strategickou vizi udržitelného rozvoje.

Lubomír Zaorálek ve svém zahajovacím projevu navázal na Vladimíra Špidlu a promluvil o nutnosti mezinárodní kooperace a použil jako metaforu pro řešení současných globálních problémů a snaze jim čelit příměrem o ztroskotání na pustém ostrově a usilování o záchranu: ,,bez ohledu na to, že neznáte budoucnost, můžete se o ní dlouho přít, v každém případě záleží na tom jak se v té situaci dokážete chovat. Jak se osvědčí schopnosti lidí složit to, co vědí, dát dohromady svoje znalosti, svoje schopnosti, energii a pokusit se o záchranu.”

Po zahájení následovalo úvodní slovo zahraničního hosta, Georga Reberniga, ředitele rakouského Spolkového úřadu pro životní prostředí. Ten ve svém projevu nastínil problematiku udržitelného rozvoje v Rakousku. Zmínil používané indikátory a monitorovací řešení, spolupráci se zahraničím a evropskou politikou zaměřenou na udržitelný rozvoj, Evropský týden udržitelného rozvoje a možnosti implementace Agendy 2030 v Rakousku.

 Po moderované diskuzi, v níž hosté reagovali na zahajovací projevy, proběhla první panelová diskuze s titulem Udržitelný rozvoj jako základ globální rozvojové strategie do roku 2030. Petr Lebeda, ředitel think-tanku Glopolis, představil iniciativu českých neziskových organizací Měj se k světu reagující na výzvy, které přináší nový globální rozvojový rámec pro Českou republiku. Bedřich Moldan, zakladatel a zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze, poodhalil, jak vlastně vznikl nápad vytvořit Cíle udržitelného rozvoje, které svět přijal na půdě OSN v září 2015. Hana Ševčíková, ředitelka Odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Ministerstva zahraničních věcí, se zaměřila na témata, která se zdají relevantní zejména pro rozvojové země. Jan Žůrek, zakládající partner z KPMG Česká republika, pohovořil o tom, co pro udržitelnost může udělat a dělá byznys. Řečníci tohoto panelu pak společně s publikem debatovali především o tom, jaké výzvy přináší nový globální rozvojový rámec pro Českou republiku.

 Po přestávce následoval druhý blok, v němž Anna Kárníková, vedoucí Oddělení pro udržitelný rozvoj Úřadu vlády České republiky, prezentovala tvorbu strategického dokumentu Česká republika 2030. Představila zamýšlený obsah dokumentu ve dvou bodech: - Co znamená kvalita života v ČR jako cíl usilování státní správy - Co jsou vnitřní a vnější předpoklady (megatrendy) pro zvyšování kvality života a zároveň její udržitelnosti. Posuzování kvality života bude vycházet z modelu OECD, čímž bude zaručena mezinárodní srovnatelnost. Připravovaný dokument vymezuje také jednotlivé prioritní oblasti, které pokrývají všechny dimenze udržitelného rozvoje (sociální, environmentální a ekonomickou), zabývá se vnějšími předpoklady rozvoje a přípravou monitorovacího rámce. Dále prezentovala harmonogram přípravy dokumentu a způsoby participace při přípravě strategického dokumentu.

Po prezentaci Anny Kárníkové přišla na řadu druhá panelová diskuze s názvem Strategie rozvoje České republiky v kontextu Cílů udržitelného rozvoje, v níž se diskutovaly např. priority, které by si měla Česká republika vytknout pro svůj dlouhodobý rozvoj či jakým způsobem můžeme sladit rozvoj na národní, evropské a globální úrovni. V diskuzi jako první vystoupila Rut Bízková, předsedkyně Technologické agentury České republiky, a zdůraznila, že Česká republika má na to být na poli technologických inovací na úrovni jednotlivých spolkových zemí Německa. Vladimír Kváča, ředitel Odboru Dohody o partnerství, strategií a evaluací Ministerstva pro místní rozvoj, zdůraznil, že musíme najít takový způsob vládnutí, který bude vysoce adaptabilní na změny. Jinými slovy, udržitelnost je možné pojímat jako „kreativní destrukci“ a „flexibilní kontinuitu“. Aleš Chmelař, hlavní makroekonomický analytik Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády České republiky, uvedl, že musíme klást důraz na kvalitativně definovaný růst, jako kotvu mezi environmentální a sociální dimenzí udržitelnosti naší společnosti. Takový růst by měl být poháněn jednoduchým cílem, pro jehož dosažení je nutné mobilizovat všechny sektory společnosti. Co by mělo v dnešní době být alternativou k úkolu „dostat člověka na Měsíc“, který během jednoho desetiletí tolik proměnil Spojené státy americké?

Bedřich Moldan při shrnutí toho, co na Fóru zaznělo, zdůraznil, že jeho konání je naplněním principů partnerství mezi neziskovým sektorem, byznysem a veřejnou správou. V rámci konání Fóra pak byl zřejmý a jasný tlak na to, aby se zformulovala strategie s vizí o tom, kam má Česká republika do roku 2050 směřovat a že základním úhelníkem našeho pohledu musí být kvalita života v České republice. Petr Kalaš se zaměřil na fakt, že máme velmi mnoho strategií, které ale neumíme implementovat. Důležitost mezinárodní spolupráce je dle něj věcí, kterou jsme mohli velmi dobře pochopit z příspěvku Georga Reberniga. Zdůraznil, že mezinárodní organizace oceňují, že Česká republika má Radu vlády pro udržitelnost, které předsedá premiér.

Rok, jenž uběhl od minulého Fóra, přinesl dobré výsledky. Rada vlády pro udržitelný rozvoj se ukotvila na Úřadu vlády díky Oddělení pro udržitelný rozvoj. Uskutečnilo se množství zajímavých akcí, mj. v rámci Evropského týdne udržitelného rozvoje, který se minulý rok konal v České republice poprvé díky organizačnímu zajištění ze strany Oddělení udržitelného rozvoje. Začala práce na strategickém dokumentu Česká republika 2030. Letošní rok by měl být neméně plodný, měla by v něm vzniknout a do konce roku být předložena vládě očekávaná strategie. Jak se vše v tomto roce povede, zrekapituluje další Fórum udržitelného rozvoje, které se bude konat na podzim 2016.

Připojené dokumenty