Fórum pro udržitelný rozvoj 2016

Největší hrozbou pro budoucnost je nečinnost, shodli se řečníci na Fóru pro udržitelný rozvoj 2016. Čelíme neuvěřitelně rychlému tempu změn, odhadovat budoucí vývoj je stále těžší, ale přesto se na budoucí proměnu světa musíme připravit. Cestou by měla být spolupráce napříč celou společností a chápání proměn ve všech souvislostech. Hlavní příspěvek pronesl předseda vlády a Rady vlády pro udržitelný rozvoj Bohuslav Sobotka.

„Představovat si budoucnost je dnes těžší než kdy jindy. Tempo změn je rychlejší než kdykoliv v minulosti. Vývoj již dávno není lineární, ale skokový a často nepředvídatelný. Právě v takovém prostředí je nesmírně důležité sledovat a vyhodnocovat trendy a na tomto základě vytvářet a sdílet vize o dlouhodobém rozvoji, které slouží jako základ pro dlouhodobé plánování,“ prohlásil na Fóru předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Proto vznikl strategický dokument s názvem Česká republika 2030. Ten by se měl stát základním orientačním bodem pro státní správu při tvorbě veřejných politik. Příkladem by měl být samosprávě a inspirací soukromému a neziskovému sektoru. Česká republika 2030 v šesti klíčových oblastech shrnuje, kam rozvoj České republiky dospěl, jakým čelí rizikům a jaké ho čekají příležitosti. Pro každou oblast formuluje strategické i specifické cíle.

Dvěma základními principy je kvalita života a udržitelnost.

Podle předsedy vlády je kvalita života něco, co nejde měřit jen růstem HDP, ale i dalšími faktory jako je zdraví nebo pocit bezpečí. „Pokud ale chceme zajistit kvalitu života pro obyvatele ČR, budeme muset opustit model zahraničních investic a více se zaměřit na domácí podniky a rozvoj vzdělanosti,“ dodal premiér. Celý text projevu najdete na stránkách Vlády ČR.

Jedním z hlavních řečníků Fóra byl Pavel Kabat, ředitel Mezinárodního institutu aplikovaných systémových analýz (IIASA). Profesor Kabat představil projekt „Svět v roce 2050“ (The World in 2050: Pathways Towards a Sustainable Future), který vyvíjí modely a systémy hodnocení jednotlivých cest k udržitelnému rozvoji.

„Udržitelnost nás staví před problémy, jak spojit dosud neprovázaná témata. Když mluvíme o chudobě, mluvíme o hladu, když máte hlad, těžko budete zdraví, ale ani nebudete mít přístup ke vzdělání,“ vysvětlil Kabat základy uvažování o budoucnosti v rámci projektu Svět 2050.

Propojenost existuje například mezi demografií, vzděláním, a rovností mužů a žen. Například Indie stojí před otázkou, zda bude masivně investovat do středoškolského vzdělávání. Díky takovému kroku by do roku 2060 získalo vzdělání na 500 milionů lidí, převážně žen.

Vedle profesora Kabata diskutovali o budoucnosti například Petr Kalaš z ministerstva životního prostředí, náměstkyně místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Lucie Orgoníková, ředitelka neziskové organizace Byznys pro společnost Pavlína Kalousová, Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí, Silvie Pýchová ze vzdělávací společnosti EDUin nebo poradce ministra zahraničních věcí Petr Drulák.

Fórum pro udržitelný rozvoj je jednou z největších platforem pro setkávání a diskusi o tématech všech tří dimenzí udržitelného rozvoje: sociální, ekonomické a environmentální. Letošní ročník se koná v době finalizace nového strategického rámce udržitelného rozvoje s názvem Česká republika 2030. Dokument je strategickým rámcem dlouhodobého rozvoje české společnosti, jehož cílem je zvyšování kvality života při respektování přírodních limitů. Na základě strukturální analýzy současného stavu a trendů formuluje strategické a specifické cíle, kterých by Česko mělo do roku 2030 dosáhnout.

Letošní Fórum pro udržitelný rozvoj bylo již třetím setkáním od roku 2014, kdy se Rada vlády pro udržitelný rozvoj vrátila zpět do gesce Úřadu vlády. Každého z uplynulých ročníků se účastnil předseda vlády a také významný host ze zahraničí. Tím byl v roce 2014 Simon Upton, ředitel Direktorátu pro životní prostředí OECD a v roce 2015 Georg Rebernig, ředitel rakouského Spolkového úřadu pro životní prostředí. Fóra se každý rok účastní více než dvě stě návštěvníků z řad státní správy, akademické obce, soukromé sféry i neziskových organizací.