Fórum pro udržitelný rozvoj

Fórum pro udržitelný rozvoj 2017

Fórum pro udržitelný rozvoj 2017 se zaměřilo na digitalizaci a automatizaci, fenomény, které ovlivní budoucnost Česka. S tím souvisí otázky digitální interakce mezi občanem a státem nebo transformace pracovního trhu a dopady na kvalitu života občanů. Digitalizace znamená hlubokou proměnu. Sama o sobě Česko ani nespasí, ani nepřivede do záhuby. Pro veřejnou správu ale znamená celou řadu nových úkolů, zaznělo na konferenci Fórum pro udržitelný rozvoj, tradiční výroční konferenci Rady vlády pro udržitelný rozvoj. 

„Digitalizace přináší do Česka řadu pozitivních dopadů, státní správa se ale musí připravit i na negativní dopady. Těmi mohou být nižší příjmy pro veřejné služby, ale také rostoucí rozdíly mezi bohatými a chudými“, zahájil Fórum pro udržitelný rozvoj svým proslovem Vladimír Špidla. 

Digitalizace ale znamená také hlubokou proměnu trhu práce spojenou se zvýšením produktivity práce.  Kvůli tomu bude klesat nabídka pracovních míst, zejména těch méně kvalifikovaných. Naopak zájem v budoucnu bude o práci, která má co největší podíl kreativity a nedá se jednoduše převést na matematický vzorec. 

Takových míst by mělo v Česku vzniknout podle studie Úřadu vlády na 300 000. Ještě větší počet míst ale zanikne. Na automatizaci práce vydělá zhruba dvacet procent profesí, právě těch tvůrčích. Zbylých osmdesát procent bude pracovat v pomocných profesích.

Důležitou součástí ekonomiky se čím dál tím víc budou stávat kreativní nebo vyloženě umělecké profese. „Jsem přesvědčen, že kultura by se tedy mohla opět stát hybatelem, který bude měnit svět,“ říká Vladimír Špidla. 

Klíčovým je pro digitální svět propojenost. Dobré vládnutí ale nebude bez využití potenciálu sítí fungovat. V rámci sítí ale musíme být ochotní spolupracovat, namísto uzavírání se do bublin, které se stává nechtěným paradoxem moderního světa. 

„Oko sítě musí být dostatečně pozorné, aby umožnilo reagovat. Zároveň musí být dostatečně slepé, aby se nestalo vševidoucím drábem a neproměnilo se v pomalu utahující se smyčku na hrdle naší svobody,“ uzavřel svůj příspěvek Vladimír Špidla.

Empatie a užitek 

Zahraničním hostem Fóra pro udržitelný rozvoj 2017 byl profesor Pier Luigi Sacco přednášející na Mezinárodní univerzitě pro lingvistiku a média v Miláně. Podle něj je jedním ze základních problémů s prosazováním principů udržitelného rozvoje zakódován v lidské přirozenosti. To podle Sacca dobře vystihl již Adam Smith ve svých dílech Teorie mravních citů a Bohatství národů. Představil v nich dva rozdílné pohledy na povahu lidství utvářející se v napětí mezi empatií vůči ostatním a osobním prospěchem.

Lidstvo se dostalo tak daleko ve svém vývoji právě díky kombinaci těchto dvou aspektů. Na jedné straně schopnosti cítit společně s jinými lidmi, na druhé straně užitku pro jednotlivce. Za motivací lidí ale stojí nejen vědomé vlastnosti, ale i neurochemické procesy. Právě nervové přenašeče jako je dopamin kontrolují mozková centra slasti a díky jejich přísunu se cítíme dobře. Což je hlavní odměna za naše chování. Motivace k jednání lidí je řízena těmito neurotransmitery, právě ty regulují různá přání, která jsou často ve vzájemném konfliktu.

V běžném životě se totiž do konfliktů dostáváme velmi často, v praxi si je ale mnohdy neuvědomujeme. Například jen málokdo odmítne nákup nového telefonu kvůli tomu, jaká má jeho výroba dopad na sociální nebo životní prostředí v Asii. 

„Naštěstí lidé dokážou odložit bezprostřední dávku dopaminu za budoucí příslib větší dávky. Naučit se preferovat budoucí odměny místo okamžité lze pomocí kultury, která přenáší vzorce chování v příbězích,“ upozorňuje Pier Luigi Sacco. 

Jízda na dopaminu 

Lidé se cítí nejvíce odměňováni tím, když žijí smysluplný život. A právě tento smysl hledáme v kultuře, která má výhodu, že přináší modelové příběhy. A tyto příběhy nás dokážou stimulovat, díky nim se učí děti, jak žít v našem světě, jak se v něm chovat, jak jej vnímat. 

Digitalizace přináší zcela nové podmínky. Svět sociálních sítí, na nichž se pohybují agresivní lidé, bez snahy poslouchat druhé. Ty sice můžeme rychle označit za hlupáky, ve skutečnosti ale jen lační po odměně. Když na takové síti zveřejní názor, dostanou odměnu v podobě dopaminu. Další dávka přijde s každou pozitivní reakcí. Dávky se ale musí zvyšovat, dopamin je droga, jak potvrzují laboratorní pokusy. 

Proto hledáme na sítích další zastánce našeho pohledu na svět. A cítíme se odměňováni, když je najdeme. Právě proto vznikají skupiny na sociálních sítích, které se vzájemně podporují v nejrůznějších postojích. To je také důvod, proč zde není místo pro debatu na základě racionálních argumentů. 

To je druhá rovina, proč je kultura pro budoucí rozvoj tak důležitá. Čím více jsme vystaveni některým typům podnětů, tím více se adaptujeme na dlouhodobé cíle. Například klasická hudba nebo čtení mohou sloužit ke zdokonalování této schopnosti. „Musíme ale přestat uvažovat o kultuře jako o lehké zábavě, ale myslet na důležité dopady na společnost a snažit se, aby co nejvyšší počet lidí měl ke kultuře přístup,“ dodal Sacco. 

IT změna myšlení 

Veřejná správa v Česku pracuje na přípravě digitalizace, nicméně výsledky jsou smíšené, ne-li vyloženě špatné. Tak zhodnotili současný stav odborníci v dopoledním bloku Příležitosti a výzvy digitalizace pro implementaci principů udržitelného rozvoje. 

„Informační technologie nabízí velké možnosti, které jsme zatím nevyužili. Pokud ale nezměníme myšlení, můžeme sice dál investovat, ale nebude to fungovat,“ prohlásil Roman Vrba, ředitel odboru eGovernmentu na Ministerstvu vnitra. Podle něj není digitalizací to, že se nepřehledný formulář beze změny přenese na internet. 

Jiří Skuhrovec z firmy EconLab vidí příčinu neúspěchu mnoha státních IT projektů v zákonu o veřejných zakázkách. Podle něj se dá extrémně špatně využít pro zakázky, které se v průběhu plnění vyvíjejí, což je právě případ všech elektronických systémů.   

„Na digitalizaci jsme připraveni, bez ní se nemůžeme dále rozvíjet, směr je nastaven a je nevratný,“ myslí si naopak Luděk Schneider, ředitel Odboru elektronických komunikací Ministerstva průmyslu a obchodu. Veřejná správa musí především rozvíjet kvalitní infrastrukturu, tedy i vysokorychlostní připojení k internetu. Tam, kde při budování sítě selhávají trhy, by měl pomoci stát. Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje rozvoj sítí dvěma způsoby. Jednak odstraňováním překážek v legislativě, jednak dotačními mechanismy. 

Bohatství je v lidech 

„Každý stát má potenciál v lidech, kteří na jeho území žijí. Každý člověk má pět talentů, a když najde svoje uplatnění, bude ve světě úspěšný. To je základní předpoklad projektu trhu práce Kompas,“ vysvětlila Helena Malíková z Ministerstva práce a sociálních věcí. Projekt Kompas kombinuje data veřejné správy a makroekonomické vlivy. Na jejich základě chce vytvořit systém spolehlivých predikcí a monitoringu trhu práce, který bude propojovat národní a regionální úroveň a jehož výsledky budou reflektovat podstatné dopady technologických trendů na trh práce a specifika regionálního vývoje.

„Chceme co nejlepší tvrdá data a kombinovat je s daty kvalitativními,“ dodává Malíková s tím, že projekt je zaměřen na krajskou úroveň, i když lepší by bylo jít na ještě nižší úroveň. 

„Digitalizace je všude kolem nás, právě proto potřebujeme kulturní zázemí, abychom byli schopni vnímat kvalitu informací nebo obsahů, ať už se k nám dostávají jakýmkoli technickým prostředkem,“ dodává Lucie Ševčíková, která má v Institutu umění na starosti projekt Kreativní Česko. Ten se zaměřuje na mapování tzv. kulturních a kreativních průmyslů, ale i umění a kultury, tedy oborů, kde je hlavním motorem ekonomiky duševní vlastnictví. Umění nebo kultura bude v digitalizovaném světě stále důležitější, už jen kvůli potřebě designu a příběhům, které zboží prodávají. 

Digitalizace se obvykle točí kolem technických otázek, ale své k ní mají co říct i společenské vědy. Marcel Kraus z Technologické agentury ČR upozornil na to, že v rámci nového digitálního světa, bychom neměli zapomínat na staré etické otázky. „Tvoří se nové vztahy, vztahy mezi člověkem a strojem, člověkem a algoritmem. Měli bychom požádat o vklad společenské a humanitní vědy, aby se spojovali s technickými obory a dohromady fungovaly více eticky,“ myslí si Kraus. Podle něj vzniká velký prostor pro umění a kulturní průmysly, tedy pro akcelerátory kreativity, které pomáhají jednak úspěchu na trhu, nebo mohou zvyšovat kvalitu životu lidí. „Kreativita je nevyčerpatelná, nicméně strategická surovina,“ uzavírá Kraus. 

Díky digitalizaci balancujeme své životy mezi reálnými vztahy a těmi zprostředkovanými. Podle Václava Kříže z České rady dětí a mládeže se mladí lidé musí vzdělávat v reálném světě, aby si zachovali smysl pro realitu i při pobývání ve virtuálním světě. To znamená kormě jiného naučit se pracovat s informacemi. Protože mladí lidé si teprve vytvářejí a formují vztah ke státu, měl by stát být schopen s mladými lidmi komunikovat a reagovat na jejich zpětnou vazbu. 

Pro práci v digitalizovaném a automatizovaném světě je potřeba změnit parametry vzdělávání. Pokud již dnes víme, že děti potřebují rozvíjet především schopnost něco vytvořit nebo společně se domluvit, musíme změnit způsob výuky. „My dnes chceme po mladých lidech, kterým je, ve chvíli kdy končí vysokou školu, 25 let, aby přicházeli s kreativním řešením. Ale celou dobu vzdělávání v nich tyto vlastnosti nepodporujeme,“ uzavírá Helena Malíková z ministerstva práce a sociálních věcí.

Ceny Agendy 21

V rámci odpoledního programu Fóra pro udržitelný rozvoj byla udělena ocenění ministra životního prostředí za dlouhodobý a systémový přístup k udržitelnému rozvoji nejlepším realizátorům místní Agendy 21. Města Chrudim a Litoměřice opakovaně potvrdila své kvality v nejnáročnější kategorii, nově se k nejlepším s výbornými výsledky v další kategorii řadí Statutární město Jihlava, tradičně uspěla Kopřivnice. Města prošla náročným expertním hodnocením v deseti oblastech udržitelného rozvoje a zároveň prokázala, jak umí zapojit veřejnost do plánování a rozhodování. Ocenění získala také malá obec Křižánky, která kromě dlouhodobě vysokého standardu každým rokem překvapí kreativními inovacemi 

Kde chceme žít

Odpolední diskuzní blok se zaměřil na snahu budovat udržitelný rozvoj na městské a obecní úrovni. Podle starostů je zásadním problémem nedostatek strategického plánování na vládní úrovni. Nejistota se týká se i trvanlivosti dotačních programů, protože malé obce hůře snášejí fluktuace v příjmech i výdajích.

Přesto velká města i malé obce svůj rozvoj plánují a připravují dlouhodobé strategie. Například strategie Brno 2050. „Nemůžeme začínat od malých projektů, ale naopak od celkové vize, jak by mělo město, kde chceme žít vypadat,“ vysvětluje Martina Pacasová s tím, že teprve od metropolitní strategie se chce Brno dostat k malým projektům. 

Podle Martina Kazdy, starosty energeticky soběstačné obce Kněžice, je nejdůležitější začít územním plánem, aby existoval závazný předpis napříč volebními obdobími. 

Starostu obce Křižánky Jana Sedláčka nejvíc trápí nedostatek finančních prostředků a obrovské území, které obec spravuje. „Ochrana přírody je u nás nadřazená všemu, protože ležíme v srdci CHKO Ždárské vrchy a popravdě to nedokážeme využít a dokonce nás to až brzdí,“ říká Sedláček. Podle něj plánování rozvoje brání to, že stát neumí dotace poskytovat plánovaně, aby obce věděli, že když nestihnou zrealizovat projekt v jednom roce, budou mít příležitost i v následujících letech. 

Křižánky se snaží rozvíjet lokální ekonomiku. Dokonce v rámci snahy o podporu místního podnikání zavedly vlastní měnu. A jak vidí budoucnost? „Doufám, že v roce 2050 bude naše obec existovat. Nechceme se slučovat, malé obce jsou naším bohatstvím,“ uzavírá Sedláček. 

Strategické rozhodnutí

Podle primátora města Jihlava Rudolfa Chloupka je těžké plánovat komunální politiku déle než na čtyři roky mandátu. Proto by měly být státní koncepce nastaveny strategicky. Aktuálně například obce trápí chybějící zákon o odpadech. „Jak je to tedy se spalovnami? Kolik jich bude potřeba, kolik bude stát odvoz odpadů například do Brna?“ ptá se Chloupek.  

Druhým problémem je, že ne všichni na radnici musejí nutně být zastánci koncepčních řešení a je potřeba přesvědčovat je i veřejnost. „Jako politici můžete navrhnout cokoli, když to odmítne polovina města, nic s tím neuděláte,“ dodává Chloupek. Podle něj je pro rozvoj města potřeba mít vizi a sladěné dokumenty, ideálně strategický plán města. Právě strategické rozhodnutí může zásadně změnit rozvoj města. Když je město ochotné dlouhodobě investovat do aktivit jako v případě ZOO Jihlava nebo festivalu dokumentárních filmů, jsou i firmy ochotné přispět na akce města.

Podle Pacassové musí mít političtí představitelé odvahu, protože připravují řešení na velmi dlouhou dobu, zejména v případě přípravy územního plánu. Podle brněnských zkušeností chtějí lidé především zdravé životní prostředí a dostatek zeleně. Z hlediska města je ale důležité, aby zástavba zůstala kompaktní a nerozrůstala se do krajiny. Další důležité body, se kterými se města jako Brno musí do budoucna vyrovnat, jsou dopady změny klimatu, zejména efekt tepelného ostrova, stárnutí populace, energetické služby nebo hospodaření s vodou. 

Kvalita bydlení

Aktuální problém Brna je v nedostupnosti bydlení. To vede k tomu, že se prodávají jakékoli byty i v lokalitách, které dnes nejsou k bydlení nejlepší. Hlad po bydlení je ale tak velký, že netlačí na vyšší kvalitu bydlení a rozvoj města. 

Zcela opačný trend zažívají Křižánky, kterým ubývá stálých obyvatel. Ty naopak nahradili chalupáři, kteří domy využívají jen k rekreaci. Proto obec zvýšila trojnásobně daň z nemovitosti. Místním lidem kompenzuje zvýšení pomocí vlastní měny, se kterou je možné platit asi na pěti místech v obci. 

„Máme 200 domů trvale neobydlených. Pokud by byl alespoň jeden člověk v jednom z nich, máme 2 miliony korun, to je částka, která nám každý rok chybí,“ říká starosta Sedláček. Místní lidé o domy zájem nemají, protože jsou pro ně drahé. Mladé rodiny zase dávají přednost městům, která nabízejí větší možnosti dobře placené práce i přístupných služeb. 

Nelidský rozum

Shrnutí závěrů Fóra pro udržitelný rozvoj se zhostili zástupci studentů a mládeže Zuzana Wildová, koordinátorka Národní pracovní skupiny pro Strukturovaný dialog s mládeží působící v rámci České rady dětí a mládeže, a Luděk Plachký, zakladatel projektu Emise a student Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. 

Podle Zuzany Wildové se účastníci debaty o digitalizaci shodli na několika průřezových tématech..Počínaje tím, že inteligence přestala být výsadou člověku, ale musí se o ni dělit s technologiemi, zatímco lidem zůstává výsada emočního vnímání světa, přes potřebu odpovědné spotřeby, která nutí lidi rozhodovat se mezi uspokojováním krátkodobých a dlouhodobých potřeb až po tvrzení, že technologie jsou nástrojem, ale nejsou samospasitelné. 

Podle Wildeové jde o obdobu kritiky zneužití moderních technologií, kterou předestřel už před sto lety Karel Čapek. Dnes sice máme z techniky menší strach, zbyly nám ale praktické otázky. Tedy jak digitální technologie využívat například ve státní správě, jak vzdělávat mladé lidi, aby se dokázali v digitalizovaném světě zorientovat. A jak to všechno zaplatit. Klíčem k řešení bude propojování strategií s každodenní praxí.  

Podle Luďka Plachkého bylo nejdůležitějším sdělením, že i lidé, kteří stojí za digitalizací státní správy, říkají, že se to nedaří. „Pokud nebude digitalizace pro lidi a lidé ji nebudou využívat, tak to nemá smysl. Naopak pokud digitalizace povede k tomu, že bude potřeba přímo komunikovat s úřady co nejméně, pak to smysl má,“ shrnul Plachký. 

Co se týče debaty obcí, ukázalo se, že obce nemohou strategicky myslet, pokud nevědí, co přijde nejpozději za čtyři roky. „Strategický rámec Česká republika 2030 je dobrý krok, ale musí existovat závazek, že další vláda jej využije a bude probíhat důsledná implementace,“ dodal Plachký. 

Musí ale existovat dohoda, že i další vláda bude s tímto strategickým dokumentem pracovat a proběhne důsledná implementace ČR 2030 do dalších politik a krátkodobých strategií. 

„Změna nevyvstane ze strategických dokumentů, ale musí nastat u nás a musíme změnit své myšlení. Pak se bude daleko rychleji a lépe dosahovat i změn ve vnějším světě,“ uzavřel Plachký. 

Fórum pro udržitelný rozvoj

Fórum pro udržitelný rozvoj je tradiční akcí Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Představuje jednou z největších platforem pro setkávání a diskusi k tématům všech tří pilířů udržitelného rozvoje.

Fórum pro udržitelný rozvoj se v roce 2017 koná v období přípravy procesu implementace Strategického rámce Česká republika 2030, který byl schválen vládou v dubnu letošního roku. Strategický rámec je současně také platformou pro implementaci globálního rozvojového rámce OSN Agendy 2030.