Aktuality Vládního výboru pro osoby se zdravotním postižením

14. 10. 2022 13:11

15. říjen je Mezinárodním dnem bílé hole

Mezinárodní den bílé hole byl poprvé vyhlášen v roce 1964 v New Yorku. Jeho hlavní myšlenkou je připomenout veřejnosti, že mezi námi žijí i nevidomí a jinak zrakově postižení lidé, kteří k pohybu v prostoru využívají bílou hůl.

Historie bílé hole

Hůl v různých podobách provází lidstvo již značnou část dějin. Samotný vznik bílé hole je ale spojován s fotografem Jamesem Biggsem z Bristolu, který oslepl při autonehodě, a cítil se tak nejistě a ohroženě při pohybu venku. Natřel si proto v roce 1921 svoji vycházkovou hůl na bílo, aby se stal pro okolí viditelnějším. Od roku 1930 se symbol bílé hole začal prosazovat ve Francii, odkud se rozšířil i do dalších zemí Evropy.

K čemu bílá hůl slouží

Bílá hůl je pro osoby se zrakovým postižením nenahraditelnou kompenzační pomůckou v prostorové orientaci, která jim umožňuje zjistit překážky v okolí a najít bezpečnou cestu. Používají ji tedy ti, kteří se z důvodu svého zrakového postižení nemohou samostatně a bezpečně pohybovat. Neslouží tak pouze nevidomým, ale i lidem s vážnější poruchou zraku (např. silně slabozrakým či lidem s výrazně sníženou zrakovou ostrostí), kteří také jejím prostřednictvím dávají o svém postižení vědět okolí.

Dříve používaný termín „slepecká hůl“ z tohoto důvodu nejenže neodpovídá jejímu faktickému využívání, ale tento pojem není ani v současné době vnímán pozitivně, a jeho užívání se proto nedoporučuje.

Pohyb s bílou holí

Člověk s bílou holí se nejčastěji pohybuje podél tzv. přirozených vodicích linií, kterými jsou např. zdi domů, rozhraní chodníku s trávníkem či zvýšené obrubníky, popřípadě podél umělých vodicích linií, které jsou vyznačeny speciálním reliéfním povrchem (zejména na přechodech pro chodce či na nástupištích). Z důvodu bezpečnosti se tedy jako vodicí linie nikdy nevyužívá obrubník u vozovky.

Ke vstupu do budov či v dopravě pak člověka s bílou holí navádí např. akustický orientační majáček či obdobná zařízení, která vydávají speciální zvukový signál.

Podpora bezbariérových úprav pro osoby se zrakovým postižením

Pro zajištění maximální míry nezávislosti osob se zrakovým postižením je potřebné systematicky odstraňovat bariéry v budovách a vytvářet bezbariérové pěší trasy s náležitými hmatovými úpravami. Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2021–⁠2025 proto obsahuje pro tuto oblast řadu opatření. Mezi ty s největším dopadem na zvyšování přístupnosti veřejného prostoru ve městech a obcích patří realizace Národního rozvojového programu mobility pro všechny, prostřednictvím kterého je zajišťována finanční podpora projektů na odstraňování bariér ve veřejných budovách (úřady, školy, kulturní zařízení či zařízení sociálních a zdravotních služeb) a na budování komplexních bezbariérových pěších tras (chodníků).

Nebezpečí číhá všude

Jednou z nejčastějších překážek jsou předměty umístěné do vodicích linií, např. špatně zaparkovaná auta, neohrazené zahrádky restaurací, stojany na kola, cedule, odpadkové koše či další typy městského inventáře.

Největším nebezpečím jsou ale v současné době zejména elektrické koloběžky a kola ve městech, které jejich uživatelé odkládají z neznalosti problematiky vodicích linií k fasádám domů či na jiná nevhodná místa, např. k obrubníku u trávníku.

Z těchto překážek se pak stávají nebezpečné pasti, o které se může uživatel bílé hole vážně zranit.

Každý z nás může pomoci

Každý může svým chováním přispět k zajištění bezpečnějšího prostředí – proto parkujme pouze na místech k tomu určených a nenechávejme kola, koloběžky, cedule a jiné předměty ve vodicích liniích.

V případě nějaké složitější situace můžeme člověku s bílou holí nabídnout pomoc.

Informace o tom, jak vhodně pomoc nabídnout, jakým způsobem pomoci a o dalších tématech spojených se zrakovým postižením budou tématem článku k příležitosti Mezinárodního dne nevidomých, který si připomínáme 13. listopadu. 

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter