Aktuality Vládního výboru pro zdravotně postižené občany

16. 7. 2015 11:12

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením na ministerstvech a v ostatních ústředních orgánech státní správy v roce 2014

Vláda vzala na vědomí na svém zasedání 8. července 2015 materiál Zaměstnávání osob se zdravotním postižením na ministerstvech a v ostatních ústředních orgánech státní správy v roce 2014.

Materiál obsahoval souhrnné údaje o tom, jakým způsobem plní ministerstva a další ústřední orgány státní správy povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením, který je uložený zákonem o zaměstnanosti.

Tento zákon ukládá zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši 4 % povinného podílu na celkovém počtu jejich zaměstnanců. Uvedenou povinnost mohou zaměstnavatelé plnit trojím způsobem, a to přímým zaměstnáváním osob se zdravotním postižením v pracovním poměru, odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům (tzv. náhradním plněním), nebo odvodem finančních prostředků do státního rozpočtu.

Z ministerstev plní zákonem stanovený povinný podíl kombinací zaměstnání osob se zdravotním postižením a náhradním plněním bez nutnosti finančního odvodu do státního rozpočtu pouze Ministerstvo kultury, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zdravotnictví. Ostatní ministerstva plní povinný podíl rovněž odvodem do státního rozpočtu. Žádné z ministerstev neplní povinný podíl pouze přímým zaměstnáváním.

Co se týče dalších ústředních orgánů státní správy, pak Český báňský úřad a Správa hmotných rezerv byly jediné instituce, které z dotázaných splnily zákonný podíl pouze přímým zaměstnáváním osob se zdravotním postižením a nemusely tak využít náhradního plnění ani odvodu do státního rozpočtu. Institucemi, které nezaměstnávají žádné osoby se zdravotním postižením, jsou Energetický regulační úřad a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Oba tyto úřady plní povinný podíl formou náhradního plnění.

Z uvedených informací je zřejmé, že pouze dvě z oslovených institucí plní zákonný podíl výhradně zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Pouze 11 institucí z dotázaných 26 pak není nuceno odvádět finanční odvod do státního rozpočtu.

Z povinného počtu 946 zaměstnanců se zdravotním postižením, kteří by měli být souhrnně zaměstnáni ve všech ústředních orgánech státní správy, je zaměstnáno pouze 407 osob, což není ani polovina tohoto počtu. Většina institucí (18 z 26) nedosahuje ani poloviny podílu povinného počtu skutečně zaměstnaných osob se zdravotním postižením.

Přestože zákon o zaměstnanosti dává zaměstnavatelům možnost plnit povinný podíl trojím způsobem, jak bylo uvedeno výše, je třeba upřednostňovat přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením, neboť u tzv. náhradního plnění se často jedná o pouhou přefakturaci výrobků a zboží, aniž by byl bezprostředně využíván pracovní potenciál osob se zdravotním postižením. Státní politika by měla být v této oblasti zaměřena tak, aby ministerstva a další ústřední orgány státní správy upřednostňovaly přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením a byly tak příkladem pro ostatní zaměstnavatele.

Na tuto situaci reaguje Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015–2020, který obsahuje dvě opatření zaměřené na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ústředních orgánech státní správy. Opatření 13.8 ukládá všem ústředním orgánům státní správy včetně jejich organizačních složek, aby usilovaly při zákonem stanoveném plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením o jejich přímé zaměstnávání. Opatření 13.9 pak ukládá zvyšovat počet zaměstnaných osob se zdravotním postižením.

 

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter