Cena za publicistické práce

1. 12. 2017 10:31

XXIV. Slavnostní večer Vládního výboru pro zdravotně postižené občany k Mezinárodnímu dni osob se zdravotním postižením

Vládní výbor pro zdravotně postižené občany vyhlašuje XXIV. ročník Ceny VVZPO za publicistické práce zaměřené na téma zdravotního postižení a fotografickou soutěž Život bez bariér.

V rámci oslavy Mezinárodního dne osob se zdravotním postižením uspořádal Vládní výbor pro zdravotně postižené občany 1. prosince 2017 od 17 h Slavnostní večer k Mezinárodnímu dni osob se zdravotním postižením.

Mezinárodní den osob se zdravotním postižením si připomínáme každoročně 3. prosince již od roku 1981, kdy byl Valným shromážděním Organizace spojených národů poprvé vyhlášen. Každoroční oslava Mezinárodního dne osob se zdravotním postižením si klade za cíl podporovat porozumění tématu zdravotního postižení. Rovněž se snaží zvýšit povědomí o přínosech, které integrace lidí se zdravotním postižením přináší do všech aspektů politického, společenského, hospodářského a kulturního života.

Každý rok je v rámci Mezinárodního dne osob se zdravotním postižením stanoveno konkrétní téma, které určuje oblast, na niž má být zaměřena hlavní pozornost v příštím období. Tématem pro letošní rok je Transformace vedoucí ke společnosti udržitelné a přístupné pro každého. Stěžejním úkolem bude plnění Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj, jejímž záměrem je „nenechat nikoho stranou“. Cíle udržitelného rozvoje představují doposud nejambicióznější a nejkomplexnější soubor hlavních zásad globálního rozvoje. Česká republika zahájila diskusi ohledně implementace těchto cílů, přičemž jednání se účastní i zástupci organizací lidí se zdravotním postižením. Právě lidé se zdravotním postižením, resp. zajištění přístupného prostředí, mohou být motorem řady změn, které jsou předmětem této strategie.

 

Fotografická soutěž Život bez bariér

Vládní výbor pro zdravotně postižené občany vyhlásil tento rok podruhé fotografickou soutěž Život bez bariér. Hodnoceno bylo celkem 79 přihlášených fotografií. Porota, která rozhodovala o vítězích soutěže, se skládala ze zástupců organizací lidí se zdravotním postižením, úřadu ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a fotografů. Cena se uděluje za fotografie, které nejlépe zobrazují rovnocenné zapojení lidí se zdravotním postižením do společenských aktivit. V letošním byla mimořádně udělena také cena veřejnosti. Hlasování probíhalo během dne otevřených dveří v Lichtenštejnském paláci 17. listopadu. Hlasovalo celkem 388 návštěvníků.

Ceny předala Martina Štěpánková – náměstkyně Sekce pro lidská práva.

 

Cena veřejnosti: Hugo Vítámvás, Každý z nás může svět obohatit

Fotografie vznikla při setkání klienta Komunitního centra Motýlek s panem Stivínem, který vystoupil na benefičním koncertu pro Motýlek v září 2012; jedna z fotografií pak sloužila k propagaci koncertu.

 

I. cena: Lubomír Pavelčák, Lichoočko stínovka autoportrét brýlovka

Lubomír Pavelčák je silně krátkozraký v kombinaci s myopií a zrak se mu neustále zhoršuje. Poté, co mu muselo být jedno oko odebráno, začal u sebe nosit fotoaparát, aby si mohl přiblížit předměty ve svém okolí (např. jízdní řády, cenovky v obchodech). S velkou námahou rozluští písmenka nebo tvary, vše, co je mimo rozsah 5 až 7 cm, je pro něj rozmazané. Tak začal fotit svět kolem sebe a s pomocí počítače a digitální lupy se pak doma může podívat, kde byl a co vše se tam nacházelo. Jednoho dne sundal vlastní brýle a začal dělat fotografie přes ně. Pojmenoval je Brýlovky. V přihlášce Lubomír Pavelčák uvedl: „Vím, že nikdy v životě neudělám profi fotku a nebudu fotit podle pravidel. Prostě si zaznamenávám obraz pro sebe a podle sebe.“

 

II. cena: Jana Vaněčková, Tak co si dáte?

Fotografie byla pořízena jako součást fotodokumentace pro knihu  „O čem se nemluví“, která vznikla jako nadační projekt Nadace T-SOFT ETERNITY. Monika Mužáková v předmluvě ke knize píše: „Přes všechny odlišnosti nás, majoritní společnost, s lidmi s Downovým syndromem spojuje to nejzásadnější – naše lidství, touha uspět v tomto světě, hrdost, pokud něco dokážeme, a nebýt nesnesitelně konfrontován s vlastními limity.“

 

III. cena: Lucie Maršíková, Přítelkyně

Fotografie byla pořízena v herně Komunitního centra Motýlek. Centrum navštěvují děti se zdravotním postižením (tělesným, mentálním i kombinovaným, Downovým syndromem aj.). V Motýlku si mohou vybrat z mnoha aktivit, které dětem s postižením pomáhají smysluplně využít volný čas a také získat potřebné dovednosti k tomu, aby se mohly začlenit mezi vrstevníky. 

 

Čestné uznání: Tereza Nagyová (vyfotil Jan Hrdý), Stomie, fotomodeling a vlastní firma a Focení pro portál NEJSEMTABU

Stomie je hodně intimní záležitost. Hodně lidí s vývodem střeva nebo močových cest se bojí jít kamkoli ven s pocitem, že „to“ bude určitě slyšet. Tereza Nagyová, která je stomička, založila ve spolupráci s organizací České ILCO web NEJSEMTABU.  Tento informační portál boří tabu o stomii a sdílí zkušenosti stomiků. Protože se Tereza chtěla oblékat stejně jako před stomií, rozhodla se založit firmu na výrobu spodního prádla MyPouch. V přihlášce Tereza uvedla: „Fotograf Jan Hrdý obsadil do role modelek nás stomičky. Protože NEJSME TABU!“

 

Čestné uznání: Vojtěch Dárvík Máca, Na vodě 

Protože idea tábora vycházela z odkazu J. A. Komenského, byl nazván „Letní tábor Komenského“. Využívají ho nejrůznější organizace, fotka zachycuje moment z tábora pro dospělé lidi s postižením. Porotě se líbila především dynamika fotografie, zachycení momentu uprostřed pohybu, a také radost ze zážitku, kterou sdílí divák s protagonistou fotografie.

 

Cena za publicistické práce zaměřené na téma zdravotního postižení

Tento večer byly také vyhlášeny výsledky XXIV. ročníku Ceny Vládního výboru pro zdravotně postižené občany za publicistické práce zaměřené na téma zdravotního postižení.

Cenu uděluje Vládní výbor pro zdravotně postižené občany (dále jen „VVZPO“) od roku 1994. Za dobu její existence prošlo soutěží více než 1400 publicistických děl. V letošním ročníku bylo hodnoceno 101 prací, které posuzovala nezávislá devítičlenná porota.

Hlavním měřítkem při posuzování přihlášených děl je to, jak může přihlášená práce oslovit širokou veřejnost, seznámit ji s tímto tématem a pozitivně ovlivnit její přístup k lidem se zdravotním postižením. Cílem je vyzdvihnout ta díla, která přináší pozitivní a nezkreslený obraz o životě lidí s postižením.

Ceny jsou udělovány ve 3 kategoriích – tiskové, rozhlasové a televizní.

 

Ceny předal Václav Krása – předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR a místopředseda VVZPO.

 

Tisková kategorie

I. cena: Olga Strusková, vydalo nakladatelství Maxdorf spolu s Nadací T-SOFT Eternity, O čem se nemluví (příběhy mladých lidí s Downovým syndromem)

Autorce se podařilo přiblížit problematiku onemocnění prakticky ze všech hledisek, od popisu, co za tímto postižením stojí až po prožitky lidí. Přináší informace odborníků a v rozhovorech i pocity a prožitky lidí s Downovým syndromem. Jedinečně dává nahlédnout do jejich světa, podařilo se jí ukázat, co chtějí, co dělají i jak bychom jim mohli skutečně pomáhat. Nutno zdůraznit, že toho autorka dosáhla nejen profesionálním přístupem ke zpracování tématu, ale i mimořádnou schopností empatie. Publikace je doplněna skvělými fotografiemi Jany Vaněčkové.

 

II. cena: Lucie Fialová, nakladatelství Paseka, The TAP TAP Řiditel autobusu

Kniha mapuje téměř dvacetiletou historii hudební skupiny The Tap Tap složené ze studentů a absolventů Jedličkova ústavu. S lehkostí a vtipem popisuje, jak si kapela prošlapávala své místo v českém šoubyznysu, a zábavně a výtvarně neotřele dokumentuje významné akce v historii kapely a představuje jednotlivé členy.

 

III. cena: Zdeněk Jirků, Můžeš, Když žena bojuje

Autor v článku popisuje příběh člověka, který doslova přežil svou smrt, pětatřicetiletého Zdeňka Matyse. Když se probudil z kómatu, nechodil, nemluvil, nehýbal rukama, nic si nepamatoval. Za to, že se mohl vrátit do života, dnes děkuje nejen lékařům, ale i síle své rodiny. A právě toto se podařilo autorovi článku velmi přesvědčivě zachytit. Autor se tématice postižených věnuje trvale a ocenění by jistě zasloužily i další jeho práce, které zveřejňuje v časopise Můžeš.

 

Čestné uznání: Veronika Cézová, Pražský deník, Nevidět, neslyšet, nechodit… ale hlavně cítit

Veronika Cézová, redaktorka Pražského deníku, vyzkoušela na vlastní kůži, jaké to je, když se má nevidomý, neslyšící, či člověk na vozíčku pohybovat po hlavním městě. Svižně, citlivě a výstižně napsaný článek, popisující pocity člověka zcela logicky nepřipraveného na záludnosti světa pro lidi s těmito hendikepy. V jejím článku se objevuje vtip, ale i „neštěstí“, když si jako neslyšící jde vyřídit lítačku na úřad. Veronika Cézová je skutečný srdcař, novinář v tom nejlepším slova smyslu. Její zapálení prozrazuje i to, že celý článek, který se z logických důvodů nevešel na stránku novin, prosadila v původním širším znění uveřejnit alespoň na webových stránkách Pražského deníku.

 

Čestné uznání: Jaroslav Petr, Psychologie dnes, Alzheimer a znečištěné ovzduší

Porota článek ocenila za srozumitelné vysvětlení jedné z možných příčin této degenerativní choroby. Pan profesor má úžasný dar přiblížit širokému publiku složitosti vědy, a tím nám pomáhat chápat i věci, kterých bychom se jinak třeba báli, nebo je nerespektovali.

 

Čestné uznání: Hana Porebská, Moravskoslezský deník, O jiném úhlu pohledu. Toho ze tmy. Nevidomý střelec se za bílou hůl nestydí

Článek je příkladem dobré praxe, jak se vyrovnat s postižením, nevzdávat se ničeho, co život nabízí, žít plnohodnotný život. Podnětný je rovněž reflektováním poměrně zásadního problému v oblasti komunikace širší veřejnosti se zrakově postiženými spoluobčany.

 

Rozhlasová kategorie

Cenu předala Jana Strunecká – ředitelka kabinetu ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu.

 

I. cena: Tereza Reková, Český rozhlas 2, Matěj (pořad z cyklu Dobrá vůle)

Matěj, kterému byly diagnostikovány poruchy autistického spektra s rysy Aspergerova syndromu, žije v rodině se svými 4 bratry a sestrou, kterou inspiroval k napsání divadelní hry a básnické sbírky. Matěj má absolutní sluch, fenomenální paměť, rád zpívá, studuje na pečovatele. V ukázce jsou úryvky z divadelní hry, která seznamuje veřejnost s problematikou tohoto postižení. V pořadu je cítit jak důležitá je rodina pro rozvoj člověka s poruchami autistického spektra.

 

Televizní kategorie

Cenu předala Jana Strunecká – ředitelka kabinetu ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu.

 

I. cena: Michaela Fialová, Jaroslav Hovorka, Česká televize 2, Klíč Č. 20/2016

Divadelní soubor Slunovrat je díky svým hercům naprosto výjimečný. Členy souboru jsou děti a mladí lidé s mentálním a kombinovaným postižením, kteří navštěvují speciální školu v Hradci Králové. Pod vedením umělecké vedoucí Blanky Vávrové vystupují každoročně v sále Filharmonie Hradce Králové, spolupracovali se souborem Hradišťan, Spirituál kvintetem, tanečníkem Štěpánem Machem a řadou dalších umělců. Představení souboru jsou pantomimická taneční pásma s ohledem na možnosti herců za doprovodu profesionálních hudebníků. Každé představení je silným kulturním i emočním zážitkem jak pro herce a jejich rodiče, tak pro publikum.

 

II. cena: Michaela Fialová, Tomáš Kapras, Aleš Sobotka, Česká televize 2, Klíč Č. 5/2017

Televizní dokument dává nahlédnout do vysokoškolského života studentů oboru Aplikovaná tělesná výchova a sport osob se specifickými potřebami Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Studenty spojuje touha vykonávat v budoucnu smysluplnou práci. Skupina 16 mladých lidí tvoří prima partu při realizaci mnoha sportovních aktivit i při řešení tematických projektů. Na třech konkrétních příbězích je vidět, že s pomocí úspěšně řešené protetiky a povzbudivých tréninků s přáteli lze dosáhnout nejen velké radosti ze studia i sportu, ale zamířit výš a dosáhnout až k nejvyšším sportovním úspěchům nejen v ČR, ale možná  i v evropském měřítku!

 

III. cena: Královehradecký kraj, Změna je život 

Filmový dokument Královéhradeckého kraje Změna je život zachycuje na příběhu 5 lidí s mentálním i fyzickým postižením proměnu kvality jejich života při opuštění ústavní péče a přestěhování se do chráněného typu bydlení. To jim dává možnost co nejvíc se přiblížit normálnímu způsobu života a žít v prostředí rodinného charakteru. Věci, které jsou pro zdravého člověka samozřejmostí, jako je žít s milovaným partnerem, možnost chodit do práce, učit se hospodařit s penězi, vykonávat domácí činnosti, rozhodovat třeba o barvě koberce jim velmi zvyšuje sebevědomí a v komunitě, jejíž jsou součástí, se posunují i jejich sociální schopnosti. V rámci svého postižení se učí přebírat zodpovědnost za své životy a s odpovídající podporou se jim otevírají nové možnosti

 

***********************************************************************************

Moderátorka: Klára Eliášková

Hudební vystoupení: Hazband

Tlumočnice českého znakového jazyka: Zuzana Procházková a Marie Horáková

Simultánní přepis mluvené řeči: Simona Sedmihorská (Česká unie neslyšících, z. ú.)

***********************************************************************************

Autory přiložených fotografí jsou Aleš Petruška - fotograf ÚV nebo Lubomír Pavelčák - vítěz letošního ročníku fotografické soutěže. 

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie

Připojené dokumenty

Související zprávy