14. 4. 2010 10:13
Dlouhodobý monitoring situace romských lokalit – české lokality
V roce 2009 podpořil Úřad vlády ČR realizaci výzkumného projektu s názvem „Dlouhodobý monitoring situace romských lokalit – české lokality“. Realizace výzkumu vychází z usnesení ze dne 4. ledna 2006 č. 8 k Návrhu provedení dlouhodobého monitoringu situace romských komunit v České republice a navazuje na předchozí projekt „Dlouhodobý monitoring situace romských komunit – moravské lokality“, realizovaný Fakultou sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Realizátorem tohoto výzkumného projektu byla společnost GAC spol. s.r.o.
Hlavním cílem výzkumného projektu bylo monitorování situace v čtyřech českých městech a jednom regionu, kde působí Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách – v Ústí nad Labem, Mostu, Chebu, Broumověa na Šluknovsku(výzkum se uskutečnil v obcích Česká Kamenice, Chřibská, Krásná Lípa, Rumburk, Šluknov, Varnsdorf, Rybniště a částečně i Jiřetín pod Jedlovou; dále v Jiříkově.
Výzkum lokalit se primárně soustředil především na faktory, které ovlivňují postavení sociálně vyloučených Romů. Mezi tyto faktory patří zejména nevyhovující kvalita bydlení, zhoršený přístup ke vzdělání, nezaměstnanost a nízká vzdělanost. Výše zmíněné faktory konstituují sociální vyloučení; překonání těchto bariér zároveň otevírá prostor pro úspěšné nastartování integračních procesů a podmínek pro začlenění Romů do většinové společnosti.
Výsledky z výzkumu jsou prezentovány formou šesti separátních zpráv, kdy pět zpráv popisuje stav ve zkoumaných lokalitách a jedna zpráva shrnuje celková zjištění.Každá ze zpráv z jednotlivých výzkumných terénů v úvodu obsahuje jeho stručnou socio-demografickou charakteristiku, historický koncept migrace Romů a popis jednotlivých sociálně vyloučených lokalit – včetně vnímání různých aspektů života v obci samotnými občany. Po této části následují již kapitoly věnované výše zmíněným konstitutivním faktorům sociálního vyloučení – bydlení, trhu práce a vzdělání. Další kapitoly pak sledují sekundární průvodní jevy sociálního vyloučení, jakými jsou způsob vyplácení sociálních dávek, dostupnost služeb, které se dotýkají osob žijících v sociálním vyloučení či osob tímto ohroženým, kriminalita, rizikové formy chování a zdraví. Zprávy pro jednotlivé lokality mají v rámci možností a růzností terénů maximálně podobnou strukturu a v závěru obsahují doporučení pro další plánování integračních politik. Závěrečná zpráva pak shrnuje zjištění z jednotlivých sociálně vyloučených lokalit a poskytuje možnost pro jejich komparaci. Nad rámec jednotlivých zpráv však obsahuje i kapitoly věnované metodologii a teoretickému ukotvení studia sociálního vyloučení. V neposlední řadě pak poskytuje i obraz toho, jaké integrační nástroje preferují lidé, kteří žijí v blízkosti sociálně vyloučených lokalit.
