Dokumenty

25. 7. 2017 9:30

Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2016

Dne 24. července 2017 vzala vláda na vědomí Zprávu o stavu romské menšiny za rok 2016 (usnesením vlády ze dne 24. července 2017, čj. 785/17).

Cílem Zprávy o stavu romské menšiny v České republice za rok 2016 je zhodnotit vývoj situace Romů v ČR a úspěšnost opatření, která byla uskutečněna v roce 2016 za účelem podpory romské integrace. Zpráva identifikuje dílčí úspěchy i neúspěchy realizovaných opatření, představuje příklady dobré praxe a rizika dalšího vývoje situace Romů v případě neřešení jejich aktuálních problémů. Informace uvedené v materiálu poslouží jako podklad pro rozhodování orgánů státní správy, místní samosprávy i pro širší odbornou diskusi.

Zpráva zahrnuje Informaci o naplňování Strategie romské integrace do roku 2020 v roce 2016 a Informaci o plnění usnesení vlády týkajících se integrace romské menšiny a aktivního postupu státní správy při uskutečňování opatření přijatých souvisejícími usneseními vlády ke dni 31. prosince 2016.

První kapitole představuje Romy jakožto významnou národnostní menšinu v ČR. Ve druhé kapitole Zpráva pojednává o strukturách řízení a o aktivitách institucí zapojených do realizace politiky romské integrace, včetně jejího financování ze státního rozpočtu. Třetí kapitola analyzuje situaci romské menšiny v klíčových oblastech života: kultuře, vzdělání, zaměstnanosti, bydlení, zdraví a bezpečnosti. Závěrem jsou shrnuty hlavní zjištění za rok 2016. V příloze Zprávy jsou podrobněji vysvětleny jednotlivé kapitoly státního rozpočtu, včetně tabulek podpořených projektů z dotačních programů podporujících integraci Romů.

Shrnutí

Romové jsou nejpočetnější národnostní menšinou žijící v ČR. Podle kvalifikovaných odhadů žilo v ČR v roce 2016 okolo 245 800 Romů, z nichž zhruba polovinu tvořili Romové integrovaní do společnosti a druhou polovinu tvořili Romové, kteří žijí v nepříznivé situaci, jež označujeme jako sociální vyloučení. V ČR bylo identifikováno 606 sociálně vyloučených lokalit, ve kterých žilo až 115 000 obyvatel, z nichž Romové tvořili převážnou většinu.

Od roku 2013 nedošlo k signifikantní změně vnímání romské menšiny a Romové i v roce 2016 zůstali nejvíce nesympaticky vnímanou minoritou žijící v ČR. Ačkoliv se jedná o úkol dlouhodobý, dosud se nepodařilo vládě zlepšit vnímání romské menšiny mezi obyvateli ČR.

Vláda ČR každoročně vyčleňuje ze státního rozpočtu finanční prostředky na podporu romské integrace. V roce 2016 bylo ze státního rozpočtu ve prospěch výlučně Romů vydáno 69.160.476 Kč. Finanční prostředky určené přímo na podporu romské menšiny se za poslední roky mírně zvyšují – oproti letům 2010 nebo 2011 se však stále jedná o částky přibližně o 20 milionů nižší. Vedle toho bylo ze státního rozpočtu podpořeno množství projektů v oblastech kultury, vzdělávání, bydlení, zaměstnávání a sociálního začleňování, které sice mohly vést ke zlepšení postavení Romů, ale nebyly výlučně zaměřené na Romy, a tudíž nelze stanovit výši jejich podpory. Projekty směřující ke zlepšení postavení Romů (buď výlučně, nebo jako jedné z cílových skupin) byly podpořeny rovněž z rozpočtů krajů a obcí. Největší objem finančních prostředků však plynul z Evropských strukturálních a investičních fondů.

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, stálý poradní a iniciační orgán, se v roce 2016 sešla třikrát. Kancelář Rady vedle toho, že administrativně a organizačně zabezpečuje činnost Rady, je národním kontaktním místem pro integraci Romů a klíčovým aktérem vykonávajícím v rámci institucionálního nastavení státní správy ČR politiku romské integrace.

Na úrovni všech 13 krajů a území hlavního města Prahy působili v roce 2016 koordinátoři pro záležitosti romské menšiny. Ti prosazují a koordinují implementaci a realizaci politiky romské integrace na úrovni kraje. Zabývají se metodickou podporou, konzultační činností a koordinací romských poradců, pracovníků veřejných institucí a NNO, které se podílejí na zlepšování situace Romů. Pořádají pro ně konference, semináře a společné aktivity.

Na úrovni ORP napomáhalo integraci Romů 221 pracovníků vykonávajících funkci romských poradců, kteří navazují svou činností na působení krajských koordinátorů pro romské záležitosti a prosazují v rámci přenesené působnosti politiku romské integrace ve spádové oblasti. Nadále zůstávají problémem nízké úvazky romských poradců. V roce 2016 činila průměrná výše úvazku pro výkon této agendy pouze 0,36. Jen 22 romských poradců mělo úvazek 1,0 pro výkon této agendy.

V roce 2016 působila Agentura pro sociální začleňování ve 41 lokalitách v rámci tzv. koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám. Jedná se o programový mechanismus financování napříč implementací strukturálních fondů EU v programovém období 2014-2020. V praxi to znamená, že lokalita, která je zapojená do tohoto přístupu, má zajištěno čerpání finančních prostředků souběžně ze tří operačních programů (OP Z, OP VVV a IROP). Takový přístup napomáhá intenzivnímu přístupu k řešení problémů sociálního vyloučení ve své komplexnosti.

Z hlediska národnostního, především v oblasti kultury a jazyka, přispívala ke zlepšení postavení Romů i Rada vlády pro národnostní menšiny, v níž má romská menšina dva zástupce stejně jako německá, polská a slovenská, přičemž ostatní národnostní menšiny mají po jednom zástupci.

V roce 2016 volenou politickou funkci na území ČR zastávalo celkem 6 Romů, což je o 2 méně než v roce 2015. Všech 6 bylo zvoleno ve volbách do obecních zastupitelstev, přičemž 1 z nich byl v roce 2016 členem rady obce. Vedle toho, celkem 59 Romů bylo zastoupeno ve výborech, popřípadě komisích pro národnostní menšiny, které byly zřízeny jak na úrovni krajů, tak na úrovni obcí.

Romská kultura a jazyk dodnes nejsou plně přijímané většinovou společností jako plnohodnotná součást kulturního dědictví ČR. Klíčovou roli při nápravě tohoto stavu sehrává Muzeum romské kultury se sídlem v Brně. V každém kraji a v hl. m. Praze s výjimkou Plzeňského kraje se v roce 2016 konala alespoň jedna akce podporující romskou kulturu.  Poslední květnový týden proběhl v Praze již 18. ročník světového romského festivalu Khamoro. Výuka romského jazyka probíhala v roce 2016 na 3 VŠ, 1 SŠ a 1 ZŠ. Snahy vyučovat romštinu naráží na kombinaci dvou překážek: klesající nebo žádný zájem ze strany potenciálních žáků a studentů a kritický nedostatek lektorů, kteří romštinu ovládají tak, aby ji byli schopni vyučovat.

Významnou součástí romské historie je romský holokaust. Stejně jako v předchozích letech se na území ČR konaly 4 významné pietní akce připomínající holocaust Romů. Rok 2016 byl průlomový v otázce vykoupení velkovýkrmny vepřů. V září 2016 vláda rozhodla o odtajnění probíhajících jednání s a.s. Agpi. V listopadu 2016 vláda zadala ministru kultury, aby vypracoval znalecký posudek. Dne 10.02.2017 znalecký ústav B.S.O. spol. s.r.o. akceptovala zadání k vypracování posudku s tím, že ten bude vypracován do 60 dnů. Zpracovaný znalecký posudek bude využit k dalšímu jednání s majitelem velkovýkrmny a následně bude jedním z podkladů, které budou předloženy v materiálu na jednání vlády ČR, kterým bude rozhodnuto o dalším postupu ve věci odkupu vepřína státem.

Ani v roce 2016 nedošlo k naplnění idey, aby si Romové spravovali místa utrpení svých předků během druhé světové války sami. Předchozí Zpráva o stavu romské menšiny v ČR informovala, že v roce 2015 MK vypracovalo záměr změny názvu a okruhů činností Muzea romské kultury. To by se mělo přejmenovat na Muzeum romské kultury a institut romských studií a zároveň by mělo převzít správcovství pietního místa Lety. Ke změně názvu a okruhu činností MRK sice dosud nedošlo, avšak MK v roce 2016 skutečně rozhodlo o převedení správcovství Pietního místa Lety do správy MRK od roku 2017. K převedení by však mělo dojít v průběhu druhé poloviny roku 2017.

V případě správcovství Památníku romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu se v průběhu roku 2016 členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny důrazně ohradili proti tomu, že Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, příspěvková organizace MŠMT, pověřená vládou vybudováním Památníku, změnila jeho název i poslání. Tento spor vyvrcholil na zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny dne 17.02.2017, kdy Rada jednoznačně přijala usnesení požadující zachování původního názvu i poslání Památníku a jeho převedení pod Muzeum romské kultury a zajištění jeho financování.

Dlouhotrvajícím problémem Muzea romské kultury je vlastnictví budovy na Bratislavské ulici v Brně, kterou má muzeum v pronájmu jako své sídlo. Jednání o převod budovy z města na MK se vedou již od roku 2005. Nedořešený převod je překážkou pro tolik potřebné opravy a investice do budovy.

Klíčovou událostí roku 2016 v oblasti vzdělávání bylo vstoupení v účinnost většiny klíčových změn novely školského zákona od 01.09.2016. Novela posiluje prvky inkluzivního vzdělávání ve školském systému.

Zpráva poukazuje na segregaci romských žáků na ZŠ. V České republice existuje 83 ZŠ, v nichž je více než polovina žáků romského původu. Na dalších 136 školách je více než čtvrtina a méně než polovina žáků romského původu. V ZŠ s 50 a více procentním podílem romských žáků bylo ve školním roce 2016/17 podle odhadů vzděláváno 24,3 % všech romských žáků.

Romští žáci se často v procesu vzdělávání setkávají s diskriminací, segregací a v mnohých případech bývají vyučováni mimo hlavní vzdělávací proud podle vzdělávacího programu s nižší vzdělávací ambicí. V roce 2016 ZŠ navštěvovalo celkem 33 858 romských žáků, což tvoří 3,7 % ze všech 906 188 žáků ZŠ. V programech pro žáky s LMP (RVP ZV LMP a RVP UV) se ve školním roce 2016/2017 vzdělávalo 4 318 romských žáků, což tvoří 30,9 % ze všech 13 983 žáků vzdělávaných dle RVP ZV LMP a RVP UV. Ve školním roce 2015/2016 bylo dle RVP ZV LMP vzděláváno 4 539 romských žáků, což tvoří 30,6 % ze všech 14 810 žáků vzdělávaných dle tohoto kurikula. Meziročně tak došlo ke snížení celkového počtu romských žáků i všech žáků vzdělávaných podle těchto kurikul, na druhou stranu však došlo k mírnému zvýšení poměru romských žáků. Je nezbytné si však uvědomit, že efekt systémové změny v podobě novely školského zákona a zrušení RVP ZV LMP bude mít očekávaný účinek v horizontu delším než jeden rok.

I v roce 2016 přetrvávala nízká účast romských dětí na předškolním vzdělávání. Pokud se romské děti účastnily předškolního vzdělávání, byly jeho preferovanější formou přípravné třídy ZŠ před docházkou do běžných MŠ. Dle novely školského zákona dojde od 01.09.2017 k zavedení povinného předškolního vzdělávání v délce 1 roku pro všechny žáky.

Na základě obecných trendů vývoje nezaměstnanosti v ČR můžeme usuzovat, že se situace zaměstnanosti Romů meziročně zlepšuje s tím, jak se zlepšuje situace celé společnosti. Podíl nezaměstnaných osob tvořil v roce 2016 v průměru 5,6 %, což byla nejnižší míra nezaměstnanosti od roku 2008. Nejen pro Romy tak bylo snazší než v předchozích letech získat zaměstnání. K dispozici jsou však dílčí data za rok 2016. Dle odhadů počtu uchazečů o zaměstnání romské národnosti bylo umístěno na veřejně prospěšné práce v regionech s vyšší nezaměstnaností 2 231 osob, na společensky účelná pracovní místa v regionech s vyšší nezaměstnaností 534 osob, a na rekvalifikaci 434 osob.

V oblasti bydlení se rok 2016 nesl v duchu diskuze o řešení bytové situace sociálně vyloučených osob, a to jednak legislativním způsobem, jednak konkrétními projekty sociálního začleňování. MPSV s MMR a ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu pracovali na přípravě návrhu zákona o sociálním bydlení a o příspěvku na bydlení. Z projektů sociálního začleňování získaly pozornost veřejnosti hlavně aktivity města Brna a Ostravy v oblasti sociálního bydlení.

Projekt Státního zdravotního ústavu Podpora zdraví ve vyloučených lokalitách – snižování zdravotních nerovností ukázal, že zdravotní stav Romů je ve srovnání s většinovou populací horší, což je způsobeno především u sociálně vyloučených Romů nižšími příjmy, nižším vzděláním a povědomím o zdravém životním stylu.

V praxi se velmi osvědčili zdravotně sociální pomocníci. Rok od roku však lze sledovat postupný útlum této služby namísto jejího posilování a rozšiřování do dalších krajů. Zatímco v roce 2015 na území ČR působilo celkem 9 pomocníků ve 4 krajích, v roce 2016 již jen 6 ve 3 krajích. Navzdory zjevné přínosnosti nedošlo k systémovému ukotvení této služby, jež stojí na pomezí zdravotnictví a sociálních služeb.

V roce 2016 vznikla Pracovní skupina k protiprávním sterilizacím Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Na její platformě vznesly zástupkyně protiprávně sterilizovaných žen mimo jiné žádost o zprostředkování specifické psychologické/ psychiatrické pomoci.

Podobně jako v roce 2015 i v roce 2016 byla bezpečnostní situace ve vztahu k Romům klidná. Neproběhly žádné významnější protiromské demonstrace ani pochody. Anticiganistické projevy ze strany extremistů byly v roce 2016 minimální, vystřídaly je projevy protiislámské či protiimigrantské. V roce 2016 bylo zaevidováno celkem 25 trestných činů motivovaných nenávistí proti Romům. Jde o pokles oproti minulému roku, kdy bylo zaevidováno 33 trestných činů. V roce 2014 jich bylo zjištěno 53. Tyto trestné činy se v roce 2016 podílely na celkovém počtu trestných činů s extremistickým podtextem 17,4 procentními body. Vesměs se vždy jedná o trestné činy spáchané prostřednictvím internetu, či o tzv. situační konflikty.

Prevenci kriminality zajišťovali na úrovni krajů styční důstojníci pro menšiny, kteří spolupracovali s koordinátory pro romské záležitosti. Bylo vyškoleno 40 policejních specialistů v oblasti policejní práce ve vztahu k minoritní skupině Romů v sociálně vyloučených lokalitách. Na území celé ČR působilo přibližně 500 asistentů prevence kriminality, jejichž dopad na bezpečnostní situaci v sociálně vyloučených lokalitách je hodnocen velmi pozitivně. V roce 2016 působilo 32 domovníků – preventistů, kteří úspěšně zvyšovali bezpečí na sídlištích.

Lze shrnout, že v roce 2016 se podařilo dosáhnout několika dílčích úspěchů a pokračovat tak v trendech ve vývoji romské integrace z předchozích let.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter