Informace o plnění usnesení vlády týkajících se integrace romských komunit

a aktivního postupu státní správy při uskutečňování opatření přijatých těmito usneseními

ke dni 31. prosince 2002

 

V plánu nelegislativních úkolů na první pololetí roku 2003 uložila vláda místopředsedovi vlády pro výzkum a  vývoj,  lidská práva a lidské zdroje, aby jí do 28. února 2003 podal informaci o plnění úkolů vyplývajících z usnesení vlády, které se týkají integrace romských komunit a o aktivním postupu státní správy při uskutečňování opatření přijatých těmito usneseními. Jde o následující usnesení:

1.      usnesení ze dne 29. října 1997 č. 686, ke Zprávě o situaci romské komunity v České republice a o plnění úkolů týkajících se romských komunit;

2.      usnesení ze dne 14. července 1999 č. 720, ke Zprávě o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasizmem a xenofobií nebo páchaných příznivci extremistických skupin a o aktivitách extremistických uskupení na území České republiky v roce 1998;

3.      usnesení ze dne 7. dubna 1999 č. 279, o Koncepci politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti;

4.      usnesení ze dne 28. července 1999 č. 789, k Návrhu usnesení o opatřeních proti hnutím směřujícím k potlačení práv a svobod občanů;

5.      usnesení ze dne 22. září 1999 č. 978, o podpoře výstavby Vesničky Soužití v Ostravě-Muglinově;

6.      usnesení ze dne 19. dubna 2000 č. 387, k rozvojovému programu komunitního bydlení občanů romské národnosti v městě Brně a zlepšení interetnických vztahů ve společnosti;

7.      usnesení ze dne 14. června 2000 č. 599, ke Koncepci politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti;

8.      usnesení ze dne 11. října 2000 č. 994, k Návrhu opatření vlády, vedoucích k uspořádání celospolečenské a parlamentní debaty o dosažení nápravy vztahů mezi většinovou společností a romskou menšinou;

9.      usnesení ze dne 28. března 2001 č. 300, ke Zprávě o plnění úkolu 9.a) uloženého usnesením vlády ze 14. června 2000 č. 599, ke Koncepci politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti;

10. usnesení ze dne 25. července 2001 č. 781, o zřízení funkce koordinátora romských poradců při vyšších územních samosprávných celcích;

11. usnesení ze dne 7. listopadu 2001 č. 1145, k Návrhu na opatření k zintenzivnění implementace Koncepce politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti;

12. usnesení ze dne 5. srpna 2002 č. 761, k Návrhu akčního plánu k omezení žádostí příslušníků romské komunity z České republiky o azyl v zemích Evropské unie a Norska.

 

Informaci na základě vyžádaných zpráv příslušných resortů zpracoval zmocněnec vlády pro lidská práva – místopředseda Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Předchozí informace o plnění usnesení týkajících se romských komunit byly vládě předloženy k 30. září 1998, k 4. lednu 1999, k 5. listopadu 1999, k 24. květnu 2000, k 31. prosinci 2000 a k 31. prosinci 2001.

Je-li u úkolu uvedeno hodnocení „splněno“, nebude se k němu zpracovatel v další hodnotící zprávě (informaci pro vládu) vracet. V návrhu usnesení je rovněž navrženo zrušení některých již neaktuálních, respektive pouze deklaratorních úkolů. Pokud vláda přijme navržené usnesení, nebude plnění zrušených úkolů nadále sledováno. Předkládaná informace je pracovní pomůckou pro všechny státní orgány zabývající se romskou tématikou. Je aktualizována jednou ročně vždy k 28. únoru.

 

0.1. Obsah

0.1. Obsah....................................................................................................................................... 2

0.2. Některé v informaci užívané zkratky................................................................ 3

1.Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.............................................. 4

2.Ministerstvo práce a sociálních věcí.................................................................. 16

3. Ministerstvo vnitra......................................................................................................... 20

4.Ministerstvo kultury..................................................................................................... 28

5.Ministerstvo průmyslu a obchodu........................................................................ 32

6. Ministerstvo zemědělství........................................................................................... 34

7. Ministerstvo životního prostředí......................................................................... 35

8. Ministerstvo obrany...................................................................................................... 36

9.Ministerstvo spravedlnosti...................................................................................... 39

10. Ministerstvo pro místní rozvoj............................................................................ 45

11. Ministerstvo zahraničních věcí............................................................................ 47

12. Ministerstvo zdravotnictví..................................................................................... 50

13. Ministerstvo dopravy.................................................................................................. 51

14. Zmocněnec pro lidská práva.................................................................................. 52

15. Závěr....................................................................................................................................... 54

 

0.2. Některé v informaci užívané zkratky

 

MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí

MV – Ministerstvo vnitra

MK – Ministerstvo kultury

MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu

MZe - Ministerstvo zemědělství

MŽP – Ministerstvo životního prostředí

MO – Ministerstvo obrany

MS – Ministerstvo spravedlnosti

MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj

MZV – Ministerstvo zahraničních věcí

MZd - Ministerstvo zdravotnictví

MDS –Ministerstvo dopravy a spojů

VS – Vězeňská služba

OkÚ, ObÚ – okresní, obvodní úřady

zLP – zmocněnec pro lidská práva

MrK – Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity

 

MŠ – mateřská škola

ZŠ – základní škola, základní školy

ZvŠ – zvláštní škola/y

ZUŠ – základní umělecká škola

SŠ – střední škola

SpgŠ a G – Střední pedagogická škola a gymnázium

VOŠ – vyšší odborná škola

UK – Univerzita Karlova

FF – Filozofická fakulta

PaedF – Pedagogická fakulta

MU – Masarykova univerzita v Brně

UP – Univerzita Palackého v Olomouci

UJEP – Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí na Labem

MRK - Muzeum romské kultury

 

ČOI – Česká obchodní inspekce

ČŠI – Česká školní inspekce

VÚP – Výzkumný ústav pedagogický

IPPP – Institut pedagogicko-psychologického poradenství

VÚOŠ - Výzkumného ústavu odborného školství (dále jen VÚOŠ)

AOP - Asociace občanských poraden

 

CERD – Výbor pro odstranění rasové diskriminace

TrZ – zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 972) TrŘ – zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů

 

 

1.Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

 

 

1.1.    Usnesením vlády ze dne 29. října 1997 č. 686 bylo ministru školství, mládeže a tělovýchovy uloženo:

 

1.1.1.

Úkol je průběžně plněn. Přípravné třídy pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí jsou zřizovány již od školního roku 1997/98 jako konkrétní vyrovnávací postup. V mateřských školách a základních školách pracují přípravné třídy na základě Metodického pokynu MŠMT č.j.: 25484/2000-22 ke zřizování přípravných tříd pro děti se sociálním znevýhodněním a k ustanovení funkce vychovatele - asistenta učitele. Tyto třídy existují rovněž ve zvláštních školách, předpokládá se však jejich integrace do široce pojatého základního vzdělávání.

 

Přehled počtu přípravných tříd:

 

Vytvoření dostatečného množství kvalitních pomůcek, vytvoření sady metodických materiálů pro práci v přípravných třídách a výcvik pedagogů v jejich používání pro tuto formu vzdělávání je součástí programu PHARE 2002 (CZ 0002-03-01, Vzdělávací programy pro Romy a PHARE CZ 0002-03-02, Kurikula pro multikulturní výchovu).           V rámci tohoto projektu PHARE bylo do konce roku 2002 vybaveno dalších sedmdesát přípravných tříd potřebným nábytkem, učebními pomůckami a školními potřebami tak, aby mohly co nejlépe plnit své poslání. Pro tento účel byly ze státního rozpočtu uvolněny prostředky ve výši 7,2 mil. Kč.

 

¨    průběžně plněno

 

1.1.2.

Literatura s multikulturní tematikou je do škol distribuována po několika liniích. Vydání přímo podpořená MŠMT a distribuovaná do škol, manuály a výstupy z projektů neziskových organizací (kupř. projekt Varianty se zpracovanými moduly pro multikulturní vzdělávání žáků na ZŠ a SŠ. Školní úspěšnost romských žáků – zpráva z projektu Step by Step, byla distribuována v rámci prezentací v některých krajích ČR a obsahuje mimo jiné metodická doporučení, která významně podpořila školní úspěšnost žáků, komunikaci s rodiči a spolupráci s romským asistentem).

Přehled vynaložených finančních nákladů na informační materiály o Romech

 

 

V roce 2002 byly do škol distribuovány tyto publikace a informační materiály:

 

 

            Videokazety:

·        To jsou těžké vzpomínky (Holocaust Romů); 29 tis. Kč

 

            Publikace:

·        Nové horizonty výchovy k občanství (manuál pro učitele); 80 tis. Kč

·        Sarava, L.: Jazyk  a  identita etnických menšin; 27 tis.Kč

·        Interkulturní výchova(CDROM); 80 tis. Kč

·        Dědič, J.: Než roztály děti;8 tis. Kč

·        Manuš, E.: Jdeme dlouhou cestou ( Romové); 51 tis. Kč

·        Elšíková, M.: Bubu (multikulturní výchova);  43 tis. Kč

 

Hlavní problémy a rizika:

 

Hlavním rizikem je formální přístup ze strany učitelů a nedocenění významu této vzdělávací oblasti a nevyužívání informačních zdrojů, které byly školám poskytnuty k působení na žáky.

K vyhodnocení efektivity doporučujeme pověřit ČŠI tématickou inspekcí zaměřenou na využívání stávající literatury s multikulturní problematikou na jednotlivých stupních škol.

¨    průběžně plněno

 

1.1.3.

Úkol je průběžně plněn. Jednotlivé školy této možnosti však využívají minimálně. Navrhujeme:

·        Zařadit informaci o této možnosti do pravidelných měsíčních porad MŠMT s řediteli odborů školství jednotlivých krajů. Navrhujeme termín do 30.4. 2003.

·        Podrobněji informovat referenty odborů školství jednotlivých krajů na pracovním semináři, které pořádá MŠMT odbor 22 ve spolupráci s občanským sdružením Step by Step v březnu 2003.

¨      průběžně plněno

 

1.1.4.

f) zajistit podmínky (včetně finančních) pro realizaci experimentálního projektu stupňovitého vzdělávání romských poradců a po jeho vyhodnocení společně s ministrem práce a sociálních věcí a ministrem vnitra, Výzkumným ústavem odborného školství v Praze a s řešitelem projektu vypracovat koncepci tohoto typu vzdělávání, původní termín plnění do 31. 12. 1997

Na Evangelické akademii VOŠ sociálně právní a Střední škole sociální v Praze je rozhodnutím MŠMT č.j. 17 929/98-23 experimentálně ověřován projekt "Sociální činnost v prostředí etnických minorit". Na základě analýzy  a evaluace  projektu chceme navrhnout další řešení se záměrem  rozšíření výše uvedeného projektu do vybraných středních škol.

V rámci projektu „PHARE 2000 – Posun“ je v současné době (rok 2003) koncipován nový obor zaměřený na přípravu romských asistentů a poradců na Vyšší odborné škole sociálně právní, Střední pedagogické škole a Obchodní akademii v Mostě. Obor bude umožňovat získání úplné střední odborné vzdělání a pedagogickou kvalifikaci.

¨      průběžně plněno

 

1.1.5.

Výše uvedená tematika je akcentována v Metodickém pokynu k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance č.j. 14 423/99-22, Věstník MŠMT, sešit 5/1999, ve kterém ředitelům škol na tomto úseku uložilo úkoly, jejichž plnění kontroluje Česká školní inspekce a ve Strategii výchovy k lidským právům. Je zapracována také ve Strategii pro zlepšení celkové situace vzdělávání romských dětí s Akčním plánem. (Materiál je zveřejněn na internetu www.msmt.cz.)

Kurikula multikulturní výchovy jsou zpracována v rámci projektu PHARE 1999 Zlepšování vztahů mezi českou a romskou komunitou v podprogramu VARIANTY, realizovaného o.p.s. Člověk v tísni v roce 2001-2002. MŠMT bylo supervizorem při zpracování manuálu pro učitele středních škol, který byl rozeslán všem SŠ a doporučen k využití. Na tento projekt navazuje projekt PHARE 2002, připravený MŠMT, který je určen pro oblast základního vzdělávání. V návaznosti na projekt Varianty byli v jednotlivých krajích ustanoveni „garanti multikulturního vzdělávání“ při pedagogických centrech, kteří mimo jiné zajišťují nabídku seminářů v jednotlivých lokalitách pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.

MŠMT rovněž:          

·        Podpořilo projekty nestátních vzdělávacích subjektů, které jsou zaměřené na specifické interaktivní výukové metody orientované na lidská práva a na multikulturalitu. Projekt Občan (koordinuje Sdružení pro výchovu k občanství), projekt Kde končí Evropa a Ostrovy a křižovatky (koordinuje Tereza - Sdružení pro ekologickou výchovu).

·        Při udělování akreditací na vzdělávací programy vyžaduje, aby pedagogická centra zařazovala problematiku novodobých dějin, národností a etnik do programů dalšího vzdělávání učitelů.

·        Při udělování schvalovací doložky vyžaduje, aby v učebnicích byla zohledněna problematika národností a etnik (učebnice dějepisu, občanské výchovy a literární výchovy jsou posuzovány odborníky z Muzea romské kultury a z Židovského muzea).

·        Vydalo informační materiály pro učitele: Téma - Holocaust (2000) a Téma - Odsun (2001) a Téma - Migranti a menšiny (2001) a distribuovalo je do všech základních a středních škol.

·        Podpořilo vydání informační příručky pro školy „Rasismus a nacionalismus v současném životě“ (autoři: Karel Rýdl a Ivo Nezel, vydal Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR).

·        Ve spolupráci s Kanceláří prezidenta republiky vyhlásilo literární soutěž „Holocaust - svědomí lidstva“ (soutěžní práce zaslalo 300 žáků, nejlepší byly vydány ve sborníku 2000).

·        Udělilo schvalovací doložky učebnicím: Historie a kultura Židů, Romský dějepis , Právo pro každého, Základy demokracie-odpovědnost.

¨        průběžně plněno

 

1.1.6.

k) ve spolupráci s představiteli romské komunity zajistit, aby hudebně, pohybově i jinak umělecky talentované romské děti byly zařazovány do ZUŠ a měly tak možnost rozvíjet svůj talent a předpoklady pro přijetí ke studiu na konzervatořích, termín plnění: průběžně

Vzhledem ke stávající legislativě je obtížné sledovat počet romských žáků na ZUŠ a vyhodnotit  tento proces. ZUŠ jsou průběžně informovány o potřebě vytvářet potřebné podmínky pro studium romských žáků.

¨      průběžně plněno

 

 

1.2. Usnesením vlády ze dne 7. dubna 1999 č. 279 bylo ministrovi školství, mládeže a tělovýchovy uloženo, aby:

1.2.1.

·        MŠMT vydalo Metodický pokyn k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance č. j. 14 423/99-22, Věstník MŠMT sešit 5/1999.

·        Princip zákazu diskriminace v návaznosti na ustanovení příslušných článků Listiny základních práv a svobod, jimiž se zaručují základní práva s svobody všem bez rozdílu pohlaví, barvy pleti, jazyka, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině apod. (čl. 2 a 3 Listiny) a další dokumenty je respektován i v obecně závazných právních předpisech připravovaných pro oblast školství, tj. i v nově připravovaném zákoně o počátečním vzdělávání.

¨      průběžně plněno

1.2.2.

 

Současná situace:

 

Vyrovnávací akce za účelem odstranění možného znevýhodnění příslušníků romské komunity jsou zapracovány do metodických pokynů (např. Metodický pokyn MŠMT čj.: 25484/2000 zajišťuje možnost zřizovat přípravné třídy pro děti ze znevýhodněného sociokulturního prostředí, využívání vychovatelů – asistentů učitele, Metodický pokyn  k zajištění přeřazení žáků ze zvláštních škol do základních č.j. 28 498/99 – 24, Metodický pokyn č.j. 18 371/96 – 24 k doplnění vzdělání poskytnutého zvláštní školou atd.).

Reforma a modernizace cílů a obsahu vzdělávání je obsažena v návrhu „Zákona
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o počátečním vzdělávání), který by měl být předložen do vlády
do 30.3.2003. Zákon by měl nabýt účinnosti 1.9.2004. V zákoně je systémově řešena  potřebná podpora ve vzdělávání  také pro romské žáky. Zákon neodděluje základní a zvláštní školy, vytváří však v rámci základního vzdělávání podmínky pro to, aby všem žákům bylo poskytováno vzdělání a podpora odpovídající jejich specifickým vzdělávacím potřebám.

Rovný přístup všech osob ke vzdělávání a respektování individuálních potřeb jednotlivců při vzdělávání je v novém zákoně deklarován již v úvodních obecných ustanoveních, a to v Preambuli, definování zásad a cílů vzdělávání a prolíná celým zákonem. Zákon obsahuje speciální ustanovení ke vzdělávání národnostních menšin, vyučování náboženství, vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a mimořádně nadaných žáků.

¨      průběžně plněn

 

1.2.3.

 

Informace o Romech, jejich historii (včetně historie nacistického holocaustu), jejich kultuře a tradicích jsou zapracovány ve výukových programech ZŠ a SŠ. Školy využívají výsledků aktivit nestátních organizací (MKC, Člověk v tísni, PORYV, Nová škola a další), které připravují multikulturní vzdělávací programy. Celá problematika multikulturního vzdělávání je komplexně řešena v Rámcových vzdělávacích programech jednotlivých stupňů škol, které jsou součástí připravované úpravy zákona o počátečním vzdělávání.

 

¨      průběžně plněno

 

1.3. Usnesením vlády ze dne 28. července 1999 č. 789 bylo ministru školství, mládeže a tělovýchovy uloženo, aby:

 

1.3.1.

Na základě výzkumu provedeného Výzkumným ústavem pedagogickým byly stanoveny principy zavádění multikulturních prvků do výuky škol. S ohledem na výsledky výzkumu jsou zpracovávány připravované rámcové i středoškolské vzdělávací programy i navazující dokumenty, např. Katalogy požadavků ke společné části maturitní zkoušky nebo Sdělení MŠMT  k  postupu při zařazování učebnic a učebních textů do seznamu učebnic. K hodnocení reálného plnění by ovšem byla nutná nezávislá analýza, jež by posoudila, nakolik se situace změnila od let 1998-99, kdy bylo vypracováno několik velmi kritických studiích o etnocentrickém pojetí používaných učebnic.

¨      průběžně plněno, stupeň realizace však nelze na základě dostupných podkladů hodnotit

 

 

1.3.2.

Národní program rozvoje vzdělávání (Praha, 2001) stanovuje obecné teze, jež jsou dále rozpracovány v připravovaných rámcových vzdělávacích programech pro základní a střední vzdělávání. Problematika etnik je explicitně uvedena v obecných cílech, jež směřují k vytváření klíčových kompetencí. Tyto kompetence vyjadřují očekávání státu na výstupy ze základního i středního vzdělávání. Reálný postup bude možno vyhodnotit na základě nezávislé analýzy.

¨    průběžně plněno, stupeň realizace však nelze na základě dostupných podkladů hodnotit

 

1.3.3.

 

Výchova žáků k toleranci v praktickém životě je zařazena v programech dalšího vzdělávání učitelů. Všem školám se doporučuje využívat v dostatečné míře nabízené programy orientované na prevenci konfliktů, doporučené metodické materiály a odborné publikace (kterými jsou školy průběžně vybavovány).            Pokud se ve větší míře objeví v určité lokalitě nárůst xenofobie, extremismu a rasismu, budou pedagogové dostatečně a aktuálně informováni pověřenými odbornými lektory o specifice kultury  menšiny či etnika, vůči které xenofobie v lokalitě vznikla.

¨      průběžně plněno, stupeň realizace však nelze na základě dostupných podkladů hodnotit

 

1.3.4.

Pedagogickým a filozofickým fakultám bylo dopisem (č.j. 11 918/2000-300) doporučeno zařazovat tematiku multikulturního vzdělávání do společného základu studijních programů fakult. V dopise byl též přiložen Metodický pokyn MŠMT k výchově k toleranci a proti projevům rasismu (č.j. 14 423/99 – 22). Vzhledem k nezávislosti vysokých škol je ovšem nejisté, do jaké míry se fakulty doporučením řídily a jaký tedy mělo splnění úkolu praktický dopad

¨      splněno

 

 

1.4. Usnesením vlády ze dne 14. června 2000 č. 599/00 bylo ministru školství, mládeže a tělovýchovy uloženo:

1.4.1.

Tato prostupnost je umožněna Metodickým pokynem  k zajištění přeřazení žáků ze zvláštních škol do základních č.j. 28 498/99 –24 a  Metodickým pokynem č.j. 18 371/96 – 24 k doplnění vzdělání poskytnutého zvláštní školou. Dále pak zákonem č. 19/2000 Sb., §19, odstavec 1, na základě nějž mohou žáci základních i zvláštních škol svobodněji volit obory středního vzdělávání. Systémově je potřebná podpora ve vzdělávání i pro romské žáky řešena v připravované nové právní úpravě, jež neodděluje základní a zvláštní školy, vytváří však v rámci základního vzdělávání podmínky pro to, aby všem žákům bylo poskytováno vzdělání a podpora odpovídající jejich specifickým vzdělávacím potřebám.

 

Ze Zprávy o dosavadní aplikaci Koncepce integrace romské komunity v oblasti školství 2002, předložené vládě 13.11. 2002, kterou vzala vláda na vědomí usnesením č. 1112/2, vyplývá, že:

 

„Jednotliví úspěšní žáci zvláštních škol romského etnika jsou vzděláváni podle individuálně upravených učebních plánů a osnov (individuální vzdělávací program, postavený na bázi vzdělávacího programu základní škola/obecná škola) ve smyslu § 4 odst. 9 vyhlášky MŠMT ČR č.127/1997 Sb., o speciálních školách a speciálních mateřských školách. Uvedená možnost je chápána jako cílená příprava k přestupu žáka do základní školy.“

 

„Zákon č. 273/2001 Sb.,  o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů neumožňuje orgánům veřejné správy vést evidenci příslušníků národnostních menšin. Proto údaje, které uvádějí někteří nezávislí zpracovatelé, nejsou a nemohou být kvantitativně podloženy. Navíc tyto počty se velmi liší podle lokalit a záměrů nestátních mezinárodních subjektů a záměrů pozorovatelů.“

 

„Nezanedbatelná je též možnost vzniku speciálních tříd základní školy pro žáky se specifickými vývojovými poruchami učení nebo chování při zvláštních školách, a to především na 1. stupni zvláštních škol tak, aby 2. stupeň mohli žáci absolvovat v běžných základních školách. Záměr byl zpočátku ověřován na vybraných zvláštních školách v ČR na základě pokusného ověřování dle § 58 písm. a školského zákona. Po skončení experimentu byly tyto třídy zařazeny jako součásti speciálních škol. Těmto romským žákům se tudíž dostává plnohodnotného vzdělání za využití vstřícných podmínek speciálního školství (snížené počty žáků ve třídách, učitelé se speciálně pedagogickou kvalifikací, množství didaktických pomůcek k výuce, zvýšené náklady na vzdělávání apod.).“

 

„Metodickým pokynem MŠMT č.j. 28 498/99-24 k zajištění přeřazení úspěšných žáků zvláštních škol do základních škol (Věstník MŠMT č.2/2000) jsou vytvořeny předpoklady pro to, aby na základě doporučení pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra a se souhlasem rodičů mohli být žáci přeřazeni do základní školy. Poradenští pracovníci doporučují k přeřazení celou řadu žáků, bohužel však souhlas rodičů k přeřazení se podařilo získat jen u některých. (Ve školním roce 1998/1999 bylo např. k přestupu do základní školy navrženo 140 žáků romského etnika, se souhlasem rodičů však přestoupilo pouze 37 žáků. K zajištění plynulého přechodu úspěšných žáků ze zvláštní školy do školy základní byl všem školským úřadům v ČR zaslán dopis (č.j. 10 433/99-24), ve kterém bylo školám doporučeno, aby při zařazování nových šestiletých žáků romského etnika do zvláštních škol postupovaly uvážlivě s akcentem na specifika především v oblasti testů školní zralosti. Bylo doporučeno zařazovat do zvláštních škol pouze ty děti romské komunity, které mají odborně prokázané mentální postižení, a umožnit rodičům mimořádně úspěšných romských žáků ve zvláštní škole s výborným prospěchem (průměru 1-1,5) požádat o rediagnostiku jejich dětí k přeřazení.”

 

K řešení přeřazování úspěšných žáků ze zvláštních škol do ZŠ mohou pozitivně přispět závěry a doporučení experimentálního programu, který realizovala Step by Step ČR. MŠMT umožnilo v roce 1999 této o.p.s. experiment Reintegrace romských žáků zvláštních škol do škol základních, realizovaný s podporou Open Society Institut New York na pěti zvláštních školách (Praha, Ostrava, Kladno, Brno, Ústí nad Labem), kde je vysoké procento romských dětí. Cílem programu je zajistit hladký přechod těchto dětí do základní školy. Podmínkou pro realizaci je účast asistenta učitele z řad Romů, zapojení rodičů a komunity do procesu vzdělávání a výcvik učitelů v metodologii multikulturní a protipředsudkové výchovy. Hlavním cílem je vzdělávat děti na úrovni jejich schopností nikoliv podle předepsaných osnov, tedy důsledně individualizovat výuku. V programu je zapojeno i Maďarsko, Slovenská republika a Bulharsko. Výsledky v partnerských zemích jsou srovnatelné s výsledky zjištěnými v České republice. V nezávislém výzkumu, který je součástí českého projektu, bylo zjištěno, že více než polovina žáků zvláštních škol by byla s menší či větší podporou úspěšná v základních školách. Pro tyto žáky se podařilo najít základní školy, které je po důkladné profesní přípravě pedagogů a odborné supervizi zařadí do vzdělávání na základní škole.

Na konci roku 2002 proběhly semináře organizované na objednávku MŠMT společností Step by Step, na nichž byly výsledky a způsob realizace tohoto tříletého výzkumu předány školám v některých regoinech ČR.

¨    průběžně plněno

 

1.4.2.

Funkce romského asistenta byla více specifikována a v důsledku toho také přejmenována na „vychovatel – asistent učitele“, upravena legislativně, bylo zajištěno financování asistentů na různých typech škol.

¨    průběžně plněno

 

 

1.4.3.

 

Zpracování multikulturní výchovy do vzdělávacích dokumentů komplexně zajišťuje resortní pracoviště MŠMT – Výzkumný ústav pedagogický a Národní ústav odborného vzdělávání průběžně. V návaznosti na nový školský zákon a navazující restrukturalizaci úkolů je výše uvedená problematika trvalou součástí všech koncepčních záměrů a realizací resortu školství. Od roku 2002 byl při Fakultě sociálních věd zřízen Kabinet výchovy k demokratickému občanství.

¨    plněno průběžně

 

1.4.4.

 

Od září 2002 je v šesti základních školách, v lokalitách s výrazným zastoupením romského etnika, ve spolupráci s občanským sdružením Liga komunitních škol realizován experimentální projekt školy s celodenním programem. Jedná se o formu experimentálního ověřování po dobu dvou let, MŠMT vyčlenilo z rozpočtu Programu na podporu vzdělávání národnostních menšin a multikulturní výchovy finanční dotaci na vybavení uvedených škol učebními pomůckami. Budou též vytvořeny podmínky poskytování bezplatného stravování některých žáků.

 

¨      průběžně plněno

 

1.4.5.

V návrzích programů a témat, které mohou být řešeny v rámci výzkumu pro státní správu, podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, je zařazeno téma: „Názory pedagogů a žáků škol na Romy a možnosti tyto názory ovlivňovat prostřednictvím aktivit realizovaných školami a školskými zařízeními“.

V návrzích programů a témat, které by mohly být řešeny podle zákona č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje., ve znění pozdějších předpisů, je zařazeno téma: „Výzkum specifik vzdělávání dětí pocházejících z minoritních skupin populace na českém území - se zvláštním zřetelem na děti romské“.

¨      vytvořeny předpoklady k průběžnému plnění

 

1.4.6.

Na přijetí školského zákona navazuje Rámcový vzdělávací program pro předškolní a základní vzdělávání, který mj. obsahuje také multikulturní výchovu dětí a žáků. MŠMT považuje za vhodné postupovat systematicky a vydat metodickou příručku, navazující na rámcové programy, což pomůže učitelům vytvářet školní vzdělávací programy zaměřené např. na vzdělávání dětí a žáků, včetně dětí romského etnika, v  návaznosti na rámcové programy.

¨    průběžně plněno

 

1.5. Usnesením vlády ze dne 11. října 2000 č. 994 bylo ministru školství, mládeže a tělovýchovy uloženo:

1.5.1.

Úkol byl splněn.

¨      splněno

 

 

1.5.2.

Na základě zkušeností z proběhnuvších besed a na základě jejich vyhodnocení doporučujeme tento úkol vypustit. Problematika soužití s Romy a vztahů mezi většinovou a menšinovou společností vyžaduje širší řešení a v tomto smyslu je řešena semináři na téma multikulturní soužití v několika probíhajících projektech (např. projekt Varianty) v nichž jsou připravovány a probíhají interaktivní semináře. Jsou koncipovány tak, aby pozitivně ovlivnily postoje žáků a studentů k této otázce. Výstupem z těchto projektů jsou také Kurikula multikulturní výchovy. V současné době je dokončen manuál pro učitele středních škol, jehož supervizorem bylo MŠMT, a který bude doporučen školám k využití.

Doporučení zpracovatele: Souhlasíme se zrušením tohoto úkolu. Podmínky v jednotlivých regionech jsou tak rozdílné, že metodický materiál uplatnitelný celorepublikově by musel být velice nekonkrétní a ničemu zvlášť by nenapomohl.

¨      návrh na zrušení úkolu

 

1.5.3.

Úkol je průběžně plněn, jak vyplývá i z dalších bodů této zprávy.

¨      průběžně plněno

 

 

1.5.4.

 

Seznam poskytované literatury a videokazet je uveden v této zprávě (viz. I. b) ). Pedagogická centra pravidelně nabízí do vzdělávacích programů pro učitele zmíněná témata. Hlavním rizikem v této oblasti jsou priority škol a učitelů, na základě nichž si z nabídky vzdělávání volí témata pro svůj další odborný růst. Nabízené semináře, které se zabývají problematikou Romů se často nerealizují pro nedostatečný počet přihlášených účastníků. MŠMT doporučuje provést podrobnější evaluaci.

Doporučení zpracovatele: Zvýšit zájem o tyto semináře je možno dvojím způsobem, buď budou školám poskytovány dotace na multikulturní průpravu učitelů adresně (tj. nebude možno využít je k jinému účelu) nebo budou pedagogická centra nabízet tyto semináře pro školy bezplatně. Třetí cestou je zavedení povinnosti pro učitele absolvovat takové semináře.

¨      průběžně plněno

 

 

1.6. Usnesením vlády ze dne 7. listopadu 2001 č. 1145 bylo ministru školství, mládeže a tělovýchovy uloženo:

 

1.6.1.

V současné době pracuje na území ČR 116 přípravných tříd na 102 školách. Navštěvuje je 1490 žáků. Počet vychovatelů – asistentů učitele vzrůstá a zvyšuje se i jejich kvalifikace. Úkol je průběžně plněn, budeme pokračovat v tomto roce. Chceme se zaměřit na zefektivnění spolupráce učitelů a asistentů, připravujeme společné vzdělávání učitelů a asistentů zaměřené na vzájemnou spolupráci. Ve školním roce 2002 pracovalo na různých typech škol ČR 214, ve školním roce 2002/2003 již 318 vychovatelů – asistentů učitele.

¨      průběžně plněno

 

1.6.2.

Bylo vybráno 6 škol v různých lokalitách ČR (Praha, Brno, Ostrava, Kladno, Ústí nad Labem, Most - Rudolice), které budou projekt realizovat. Projekt je plánován na období 1.9. 2002 – 31.12.2003. Vzhledem k posunutí zahájení projektu doporučujeme prodloužit realizaci projektu do 30.6.2004.

¨      průběžně plněno

 

1.6.3

 

Zpráva byla předložena vládě a projednána dne 17.dubna 2002 a schválena jako vládní usnesení č. 394/02. Obsahuje analýzu situace a návrhy opatření k jejímu zlepšení.

¨      splněno

 

1.6.4.

 

Zpráva byla předložena vládě 17.4. 2002 a přijata usnesením č. 394/02. Aktuální situace: V současné době jsou v poslední fázi přípravy učební dokumenty nového zaměření hudebního oboru „Hudební kultura romského etnika“, které budou zahrnovat charakteristiku oboru, profil absolventa, učební plán, učební osnovy jednotlivých všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů i popis materiálního, prostorového a personálního zabezpečení. Předpokládáme, že učební dokumenty budou schváleny do konce března 2003 a v roce 2004 bude zahájena výuka na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Janáčkova konzervatoř v Ostravě působí v novém moderním objektu zprovozněném před několika lety a zohledňuje náročné požadavky, které vyžaduje příprava výkonných umělců a uměleckých pedagogů. Novou složkou konzervatoře se stane oddělení specializované na oblast romské hudební a pěvecké kultury. V souladu s platnými právními předpisy budou ke studiu přijímáni žáci a další uchazeči, kteří úspěšně ukončili základní školu a mají schopnosti, zájem a zdravotní způsobilost pro studium oboru.

V průběhu 1. - 5. ročníku si žáci nejprve doplní potřebné vědomosti a dovednosti a  následně budou připravování pro výkon teoretické a praktické umělecké činnosti. Po úspěšném ukončení  5. ročníku mohou žáci vykonat maturitu a studium ukončit nebo pokračovat ve studiu a ukončit studium po 6. ročníku absolutoriem a získat odbornou a pedagogickou způsobilost pro výkon umělecko-pedagogické činnosti. Učební dokumenty umožní dále žákům přestup do jinak zaměřeného hudebního nebo pěveckého oboru s širokým rozsahem teoretických a praktických dovedností. Absolventi budou připravováni tak, aby se mohli uplatnit zejména v těchto činnostech: hra na lidové nástroje (jako komorní hráči a zpěváci specializovaných souborů a sdružení, členové orchestrů folkloristických souborů nebo souborů populární hudby i jako sólisté), výkonní vedoucí kulturní pracovníci a profesionální instruktoři (v zařízeních rozvíjejících přirozené aktivity etnik a zabezpečujících jejich integraci) a jako učitelé svého oboru (pokud se rozhodnou absolvovat umělecko-pedagogickou přípravu). Absolventi budou dále připravováni pro vysokoškolské studium, zejména příslušného oboru.

Práce na učebních dokumentech probíhá v úzké součinnosti pracovníků MŠMT, kraje, Janáčkovy konzervatoře v Ostravě a specializovaného pracoviště Pedagogické fakulty Ostravské univerzity.

 

Pro jejich kvalitní realizaci však bude nezbytné:

-          zabezpečit finanční prostředky na nákup učebních pomůcek (hudební nástroje) v částce
4 – 5 milionů Kč (část bude nutno hradit z investičních výdajů),

-          zabezpečit každoročně škole finanční prostředky na mzdy učitelů v rozsahu, který odpovídá rozdílu mezi stanoveným normativem pro hudební obor a skutečnou zvýšenou potřebou - asistenti apod.),

-          připravit příslušné učitele konzervatoře pro výkon pedagogických a umělecko-pedagogických činností v jedinečném oboru prostřednictvím odborného pracoviště na ostravské univerzitě, sledovat a vyhodnocovat celkový průběh uměleckého vzdělávání, řešit s konzervatoří možné problémy,

-          vyhledávat nadané a talentované žáky na území celé republiky.

¨      průběžně plněno

 

 

1.7. usnesením vlády ze dne 5. srpna 2002 č. 761 bylo ministryni školství mládeže a tělovýchovy uloženo

 

1.7.1.

 

předložit vládě do 31 října 2002 zprávu o dosavadní aplikaci Koncepce integrace romské komunity v oblasti školství

 

V říjnu 2002 byla předložena vládě Zpráva o naplňování koncepce integrace romské komunity v oblasti školství, kterou vláda schválila  dne 13. listopadu 2002 usnesením  č. 1112. Zpráva popisuje jednotlivé části vzdělávacího systému České republiky, realisticky hodnotí dosažené výsledky a poukazuje na překážky, které stojí v cestě dalšímu zlepšování situace v této oblasti.

 

¨       splněno

 

 

2.Ministerstvo práce a sociálních věcí

 

2.1. Usnesením vlády ze dne 29. října 1997 č.686 bylo ministru práce a sociálních věcí uloženo:

 

2.1.1.

 

Vládním nařízením č. 469/2002 byl schválen nový katalog povolání, který práci romského poradce a romského asistenta kodifikuje.

¨      splněno

 

2.1.2.

MPSV nezaslalo zprávu o plnění úkolu

¨      nelze vyhodnotit

 

2.1.3.

 

MPSV nezaslalo zprávu o plnění úkolu

¨      nelze vyhodnotit

 

2.1.4.

MPSV nezaslalo zprávu o plnění úkolu

¨      nelze vyhodnotit

 

 

2.2. Usnesením vlády ze dne7. dubna 1999 č. 279 bylo ministru práce a sociálních věcí uloženo, aby:

 

2.2.1.

MPSV nezaslalo zprávu o plnění úkolu

¨      nelze vyhodnotit

 

 

2.2.2.

 

MPSV nezaslalo zprávu o plnění úkolu

¨      nelze vyhodnotit

 

 

2.3. Usnesením vlády ze dne14. června 2000 č. 599 bylo ministru práce a sociálních věcí uloženo:

 

2.3.1.

MPSV nezaslalo zprávu o plnění úkolu

¨      nelze vyhodnotit

 

 

 

2.3.2.

MPSV nezaslalo zprávu o plnění úkolu

¨      nelze vyhodnotit

 

 

2.3.3.

MPSV nezaslalo zprávu o plnění úkolu

¨      nelze vyhodnotit

 

2.3.4.

¨      nelze vyhodnotit

 

 

2.4. Usnesením vlády ze dne 11. října 2000 č. 994 bylo ministru práce a sociálních věcí doporučeno, aby:

2.4.1.

MPSV nezaslalo zprávu o plnění úkolu

¨      nelze vyhodnotit

 

 

2.5. Usnesením vlády ze dne 7. listopadu 2001 č. 1145 bylo ministru práce a sociálních věcí uloženo:

 

2.5.1

MPSV nezaslalo zprávu o plnění úkolu

¨      nelze vyhodnotit

 

2.5.2

MPSV nezaslalo zprávu o plnění úkolu

¨      nelze vyhodnotit

2.5.3

MPSV nezaslalo zprávu o plnění úkolu

¨      nelze vyhodnotit

 

2.5.4

¨      nelze vyhodnotit

 

2.6. usnesením ze dne 5. srpna 2002 č. 761 bylo ministru práce a sociálních věcí uloženo

 

2.6.1.

a)     do 30. září 2002 provést a předložit vládě analýzu fungování systému sociálních dávek ve vztahu k občanům České republiky, kteří žádají o azyl v jiné zemi, a ve vztahu ke zneužívání sociálních dávek lichvářskými praktikami,

MPSV nezaslalo zprávu o plnění úkolu

¨      nelze vyhodnotit

 

2.6.2

b)     do Národního akčního plánu zaměstnanosti na rok 2003 zapracovat systémová opatření směřující ke zvýšení zaměstnanosti Romů,

MPSV nezaslalo zprávu o plnění úkolu

¨      nelze vyhodnotit

 

2.6.3

c) do 31. srpna 2003 předložit zprávu o činnosti Komise k realizaci opatření na podporu zaměstnanosti obtížně umístitelných skupin na trhu práce se zřetelem na romskou komunitu

MPSV nezaslalo zprávu o plnění úkolu

¨      nelze vyhodnotit

 

3. Ministerstvo vnitra

3.1. Usnesením vlády ze dne 29. října 1997 č.686 bylo ministru vnitra uloženo:

 

3.1.1.

 

Národní strategie pro práci Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám (dále jen Strategie) - dle usnesení č.761/2002 (oddíl 2.3. Psychologické šetření uchazečů o práci u Policie ČR, monitoring xenofobní hodnotové orientace policisty v rámci základní odborné přípravy) obsahuje následující úkoly:

 

 

Personálními pracovišti Policie ČR je věnována zvýšená pozornost při výběru uchazečů o přijetí do služebního poměru, aby jakékoliv náznaky rasismu u uchazečů o práci u Policie ČR byly včas odhaleny. Při psychologickém šetření uchazečů o práci u Policie ČR jsou monitorovány xenofobní hodnotové postoje, a ty jsou dále sledovány při základní odborné přípravě policisty .

¨      průběžně plněno

 

3.1.2.

 

Národní strategie pro práci Policie ČR (oddíl 2.2. Multikulturní policie, zaměstnávání příslušníků národnostních menšin u Policie ČR) obsahuje následující úkoly:

 

Multikulturní policie - zaměstnávání příslušníků národnostních menšin u Policie ČR.

Cíl	navrhovaná opatření	časový harmonogram	odpovědný orgán
Vytvořit systémová opatření podporující nábor příslušníků národnostních menšin k Policii ČR, která by zahrnovala mechanismy propagace přijímání příslušníků národnostních menšin, identifikace vhodných adeptů, studijní programy pro příslušníky národnostních menšin a způsob efektivního zařazení absolventů do struktury policejní organizace	1. vytvořit policejní mechanismy identifikace vhodných uchazečů pro práci u Policie ČR z řad příslušníků národnostních menšin	31.12.2003	Odbor personální MV ČR Policejní prezídium ČR
	2. provádět v předmětné oblasti instruktáž příslušníků Policie ČR s personální pravomocí	31.5.2004	Policejní prezídium ČR Odbor vzdělávání a správy policejního školství MV ČŘ
	3. posoudit možnosti využití projektu čtyřletého maturitního studia pro příslušníky národnost-ních menšin (studijní obor Veřej-nosprávní činnost“) na SPŠ MV v Brně	30.6.2003	Odbor vzdělávání a správy policejního školství MV CR

 

Od roku 2000 probíhají ve Střední policejní škole MV ČR (dále jen SPŠ MV ČR ) v Brně jednoměsíční kurzy „Příprava občanů národnostních menšin k přijetí do služebního poměru příslušníků Policie ČR“, jejichž cílem je vytvoření předpokladů pro úspěšné vykonání přijímacího řízení do služebního poměru k Policii ČR. K dnešnímu dni se realizovalo již 6 kurzů (z toho 2 v roce 2002), kterými prošlo celkem 90 uchazečů, z nichž 23 uspělo v přijímacím řízení do služby k Policii ČR. Projekt je zaměřen nejen na romské občany, ale i na občany jiných národnostních menšin, neboť je odvozen od předpokladu integrace České republiky do evropských struktur a je zde předpoklad, že do služebního poměru budou přijímáni kromě romských občanů také občané jiných národnostních menšin. Na SPŠ MV ČR v Brně, která je gestorem a realizátorem projektů, byl zřízen poradní sbor ředitele SPŠ MV ČR v Brně složený ze zástupců všech středních policejních škol MV ČR, Ministerstva vnitra ČR a Policie ČR.

Na tyto kurzy navazují ve stejné škole „Pětiměsíční přípravné kurzy“ pro občany národnostních menšin, kteří jsou policisté, ale nedosáhli ještě úplného středního vzdělání. Cílem je prohloubit a rozšířit vědomosti a dovednosti studentů tak, aby mohli absolvovat nástavbové dvouleté studium, kterým získají úplné středoškolské vzdělání, projdou odbornou přípravou a stanou se plně kvalifikovanými policisty.

V roce 2002 podala SPŠ MV ČR v Brně návrh na zřízení čtyřletého maturitního studia pro národnostní menšiny. Pilotní třída se otevře v roce 2004. V současné době probíhají přípravné práce k vytvoření studijního programu, který bude vycházet ze studijního oboru „Veřejnosprávní činnost“ s rozšířením výuky jazyka a kultury národnostních menšin jako dalšího odborného předmětu.

¨      průběžně plněno

 

3.1.3.

 

Působnost ve věcech registrace občanských sdružení a politických stran má v rámci Ministerstva vnitra odbor všeobecné správy. Aktivitami neregistrovaných organizací či uskupení extremistické scény se průběžně zabývá Bezpečnostní informační služba a Policie ČR (specialisté na problematiku extremismu).

Pokynem ministra vnitra č. 33/1999 byla stanovena povinnost Úřadu vyšetřování pro ČR oznamovat průběžně odboru všeobecné správy MV zahájení a ukončení přípravného řízení ve věcech, kde se trestná činnost s prvky extremismu prokazovaná obviněným váže na jejich aktivity ve sdruženích registrovaných Ministerstvem vnitra.

Obecně lze říci, že v zastoupení extremistických směrů nebyly zaznamenány výrazné změny. Problematika postupu vůči extremistickým hnutím je zabezpečena vládními usneseními č.720/1999, č.684/2000 a č.903/2001 a na ně navazujícími interními akty řízení. Je kladen důraz na monitoring vývoje české extremistické scény. I nadále jsou sledovány situace a trendy vývoje extremismu v České republice a ve světě se zvýšeným důrazem na sousedící státy. Přehled jednotlivých hnutí a skupin je průběžně aktualizován včetně odhadu počtu členů a příznivců a sledována provázanost české extremistické scény se zahraničními subjekty.

Formou pravidelných informací poskytuje ředitel Bezpečnostní informační služby ministru vnitra materiály a informace k extremistickým subjektům, zejména uvedeným ve Zprávě o problematice extremismu na území ČR v roce 2001. V rámci prevence, prostřednictvím periodických zpráv o problematice extremismu na území České republiky, jsou veřejnosti zpřístup-ňovány informace o registrovaných, ale i neregistrovaných organizacích, jejichž některé aktivity lze podle odpovědných státních orgánů spojovat s extremismem, protisystémovými postoji či s nebezpečím subverzních aktivit.

Ministerstvo vnitra se průběžně zabývá problematikou postihu registrovaných organizací za jednání porušující zákonné podmínky jejich činnosti. Proti organizacím porušujícím podmínky registrace je uplatňován ofenzivní postup exekutivy.

Dne 12. dubna 2002 byla u Ministerstva vnitra registrována politická strana Národní sjednocení. Tato strana se prozatím navenek nijak neprojevuje. Na základě posouzení dokumentu sdružení Republikánská mládež „Program RM“, v němž bylo požadováno obnovení domovského práva pro Cikány, vyzvalo Ministerstvo vnitra Republikánskou mládež, aby od uvedené činnosti v určené lhůtě upustila a o přijatých opatřeních ministerstvo informovala. Podle jejího sdělení byl dokument požadovaným způsobem upraven. Respektování uplatněné výzvy bylo předmětem šetření příslušných orgánů ministerstva. Protože byl však na internetových stránkách i nadále prezentován „Program RM“ v původní podobě, rozhodlo Ministerstvo vnitra dne 5. února 2002 o rozpuštění občanského sdružení Republikánská mládež. Proti tomuto rozhodnutí podala Republikánská mládež opravný prostředek k Nejvyššímu soudu ČR, kterým bylo dne 13.12.2002 rozhodnutí Ministerstva vnitra potvrzeno. Rozhodnutí soudu ovšem ještě nenabylo pravní moci.

Ministerstvo vnitra odmítlo provedení registrace Národní strany. Proti tomuto rozhodnutí podala Národní strana rovněž opravný prostředek k Nejvyššímu soudu; tento se však  se stanoviskem Ministerstva vnitra neztotožnil. Nabytím právní moci rozsudku se stala Národní strana právnickou osobou.

¨      průběžně plněno

 

3.1.4.

 

Odpovědnost za vytváření koncepce a koordinaci preventivní politiky nese od roku 1996 Republikový výbor pro prevenci kriminality. Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra plní funkci sekretariátu Výboru a nese plnou gesci za rozdělování prostředků.

V letech 1996-2002 bylo podpořeno celkem 351 projektů podporujících romskou komunitu v celkové výši 32 147 000 korun. Tyto prostředky jsou uvolňovány na základě usnesení vlády z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Z celkových prostředků uvolněných v roce 2002 v programu prevence kriminality činil podíl projektů, v nichž romská komunita byla čistě cílovou skupinou, 23,44 %. Projekty zaměřené na rizikovou skupinu dětí a mládeže tvořily cca 90% podpořených projektů sociální prevence. Sociální prevence se především zaměřuje na rizikové skupiny dětí a mládeže, sociálně handicapované skupiny, dále na oběti trestné činnosti, na problémové lokality, na interetnické konflikty apod. Realizátory byly nejčastěji nestátní neziskové organizace, dále samosprávy, školy, církevní organizace a státní správa.

 

 

¨      průběžně plněno

 

3.2. Usnesením vlády ze dne 7. dubna 1999 č. 279 bylo ministru vnitra uloženo, aby:

 

 

3.2.1.

 

¨Ministr vnitra jmenoval dne 4. září 2002 svého zmocněnce pro otázky ochrany národnostních menšin před projevy rasové nesnášenlivosti. Je nejasné, zda a jak se tato skutečnost promítla do zvýšené ochrany před rasovou diskriminací. Návrhy legislativních úprav antidiskriminačního charakteru předloženy nebyly.

¨      plnění nelze hodnotit, přichází v úvahu zrušení úkolu

 

3.2.2.

Podle dostupných informací nebyly žádné takové návrhy předloženy.

¨      plnění nelze hodnotit, přichází v úvahu zrušení úkolu

 

 

3.3. Usnesením vlády ze dne 28. července 1999 č. 789 bylo ministru vnitra uloženo, aby:

 

3.3.1

 

Pravidelně jsou prováděna instrukčně metodická zaměstnání specialistů služby kriminální policie a vyšetřování týkající se odhalování extremistické kriminality. Tito specialisté pak provádí školení na různých republikových instrukčně metodických zaměstnáních a na kurzech kriminalistů ve Střední policejní škole MV ČR v Pardubicích.

V lednu 2002 se uskutečnila studijní cesta zástupců Parlamentu ČR, Ministerstva vnitra, Policejního prezídia a Policie ČR, Kriminálního úřadu, Úřadu vyšetřování a zástupců národnostních menšin do Velké Británie na téma „Policejní práce v oblasti etnických menšin“. Cílem bylo rozšířit znalosti v dané problematice, srovnat přístupy a opatření Velké Británie ve vztahu policie a etnických menšin. Poznatky ze studijní cesty byly zhodnoceny v následném semináři v Senátu v březnu 2002.Osm vybraných příslušníků Policie ČR absolvovalo výcvik odborných lektorských dovedností ČR s britskými lektory. Školení byla finančně podpořena fondem Home Office. Cílem školení bylo vytvořit lektorskou základnu pro vzdělávání českých policistů pro práci policie v oblasti menšin. Činnost lektorů je vymezena v dokumentu „Strategie pro práci policie v oblasti národnostních a etnických menšin“.

Mezi další vzdělávací aktivity patří např. seminář ke kapitole o vzdělávání, která je stěžejní částí Strategie, kurz „Integrity a etiky“ ve spolupráci s Transparency International. Kurzu, zaměřeného na integraci etického aspektu policejní práce do všech předmětů výuky, se pod vedením lektorky z USA zúčastnilo 30 učitelů středních policejních škol.

V rámci programu PHARE, modul 3.11 „Vzdělávání učitelů středních policejních škol a policejní akademie“ se uskutečnily tři studijní cesty pro celkem 20 učitelů a 6 ředitelů středních policejních škol, 6 zástupců Policejní akademie ČR a 3 zástupců odboru vzdělávání a správy policejního školství. Cílem bylo rozvíjet pedagogické komunikační dovednosti a zkušenosti v oblasti etického výcviku a výchovy k lidským právům, zejména rasové rovnosti.

V roce 2002 byla zahájena realizace mezinárodního projektu Královské kanadské jízdní policie „Police and Community Reform Project“ (Policejní práce v oblasti menšin a komunity ve střední Evropě). Projekt je zaměřený na komunitní řešení problémů v soužití majority s minoritou na lokální úrovni s uplatněním principu CAPRA (Client-Analysis Partnership-Response-Assesment). Princip CAPRA spočívá v partnerském přístupu k definování problémů a hledání společného řešení za účasti všech zainteresovaných stran. Důraz je kladen na zapojení všech článků „komunity“ do procesu řešení problémů, tzn. policie, státní správy (města), sociálních pracovníků, učitelů, NGOs, zástupců menšin atd. V ČR probíhají workshopy (kulaté stoly)  v Ústí nad Labem, v Jirkově a v Karviné.

V květnu 2002 byla ve spolupráci s Amnesty International vydána skripta „Dodržování lidských práv orgány činnými v trestním řízení“. Střední policejní škola v Praze - Hrdlořezích vypracovala učební texty „Výchova k lidským právům“ (metodická příručka pro učitele společenských věd) a „Vybrané sociálně patologické jevy současné doby“.

¨       průběžně plněno

 

 

3.4. Usnesením vlády ze dne 14. června 2000 č. 599 bylo ministru vnitra uloženo:

3.4.1.

 

Plnění úkolu bylo k přímému zabezpečení uloženo úseku pro reformu veřejné správy (povinnost zřízení funkce romského koordinátora pro romské záležitosti je uložena v § 67 odst. 1 písm. f) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů). Úkol týkající se zřízení funkce koordinátora romských poradců v krajích byl splněn v rámci legislativního zabezpečení II. fáze reformy územní veřejné správy. Prostřednictvím zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, byl zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů doplněn o povinnosti krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností plnit úkoly napomáhající integraci příslušníků romské komunity do společnosti jako svoji přenesenou působnost. Zákonem č. 231/2002 Sb, kterým byl novelizován zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, byla zakotvena povinnost zřizovat funkci koordinátora pro romské záležitosti (obdobný návrh na povinnost zřizovat u obecních úřadů obcí s rozšířenou působností poradce pro romské záležitosti v novele zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, byl při projednávání v Senátu vypuštěn).

Ministr vnitra v prosinci 2002 písemně požádal hejtmany krajů o prověření situace u obcí s rozšířenou působností, aby napomohli pozitivnímu řešení. Ministr vnitra hejtmany současně požádal, aby zajistili informování Rady vlády pro záležitosti romské komunity o přijatých opatřeních a o stavu v kraji.

Komentář zpracovatele: Koordinátoři romských poradců pracují ve všech krajích i když některé kraje vymezili jejich funkci jinak (např. koordinátor pro národnostní menšiny apod.), případně tuto funkci kumulovali s dalšími činnostmi (např. koordinace protidrogových činností). Hůře však dopadli romští poradci okresních úřadů. Zdaleka ne všichni přešli na obce pověřené výkonem státní správy, ti kteří přešli mají zpravidla svou funkci kumulovanu s jinými, často zcela nesouvisejícími činnostmi, výkon své funkce nemají nad celým správním územím bývalého okresu a někteří dostali dnem nástupu současně výpověď. Dlouho budovaná síť romských poradců, za kterou naší republiku chválily zahraniční instituce, je v troskách a bude obtížné ji znovu vybudovat.

¨      splněno částečně

 

 

V rámci systému státní podpory vědy a výzkumu resortu je romská problematika zařazena do výzkumného programu „Nejzávažnější bezpečnostní rizika“. V uplynulém kalendářním roce však žádný subjekt (právnická či fyzická osoba) návrh s touto tématikou nepředložil.

¨       průběžně plněno

 

3.5. Usnesením vlády ze dne 11. října 2000 č. 994 bylo ministru vnitra doporučeno, aby:

3.5.1

 

Odbor legislativy, koordinace předpisů a kompatibility s právem ES, který je gestorem za legislativní oblast resortu, plní uvedený úkol průběžně.

¨    průběžně plněno

 

3.6. Usnesením vlády ze dne 25. července 2001 č. 781 bylo ministru vnitra uloženo:

3.6.1.

 

Postup zřízení funkce koordinátora romských poradců byl projednán 8. listopadu 2001 na poradě ředitelů krajských úřadů. Současně jim byla předána vzorová náplň funkce koordinátora, kterou vypracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí a bylo doporučeno organizační zařazení koordinátora do sekretariátu ředitele krajského úřadu. Na základě tohoto usnesení byly pro rok 2002 vyčleněny finanční prostředky v kapitole Všeobecná pokladní správa na věcné a osobní výdaje související s prací koordinátorů.

·      průběžně plněno

3.6.2.

Hlavním záměrem tohoto úkolu je vytvořit podmínky pro činnost koordinátora romských poradců při krajském úřadu, vytvořit podmínky pro činnost romských poradců na obcích s rozšířenou působností a tím zachovat a rozšířit vybudovanou síť romských poradců při okresních úřadech a magistrátech měst.

Působnost koordinátorů romských poradců a samotných romských poradců byla ministerstvem vnitra zahrnuta do příslušných návrhů zákonů vypracovaných k realizaci reformy územní veřejné správy. Návrhy těchto zákonů vláda schválila na svém zasedání dne 7. listopadu 2001.

Právní úprava činnosti koordinátorů a poradců byla zahrnuta do „Návrhu zákona o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.“ Jedná se o část 67, v níž se doplňuje § 6, zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, o nové odstavce 7 a 8.

Postavení koordinátorů a poradců je upraveno v „Návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 129/2000 Sb., o krajích“ (§ 67, písm. e) a v „Návrhu zákona, kterým se mění zákon  č. 128/2000 Sb., o obcích“ (§ 66, odst. 2).

 

·      průběžně plněno

3.7. Usnesením vlády ze dne 5. srpna 2002 č. 761 bylo místopředsedovi vlády a ministru vnitra uloženo:

3.7.1.

a)     pověřit policejního prezidenta vytvořením pracovního týmu pro potírání lichvy v romských komunitách,

 

Odbor prevence kriminality vytvořil na základě žádosti Rady vlády pro záležitosti romské komunity materiál „Lichva v romské komunitě.“ Požadavek byl motivován snahou nalézt odpovídající řešení tohoto problému. Materiál vymezuje pojem lichvy, kazuisticky popisuje případy lichvy, které byly úspěšně vyřešeny orgány činnými v trestním řízení, nastiňuje zásady a důležitost sociální práce v etnicky a sociálně vyloučených komunitách, shrnuje hlavní znaky lichvářství a rizika spojená s vedením trestního řízení proti jeho pachatelům, navrhuje několik doporučení a v poslední části obsahuje statistické údaje dokumentující nízkou četnost trestného činu lichvy, která je podmíněna vysokou latencí.

V souvislosti s plněním úkolu z usnesení vlády č.761/2002 ze dne 5. srpna 2002, kterým vláda uložila I. místopředsedovi vlády a ministru vnitra pověřit policejního prezidenta vytvořením pracovního týmu pro potírání lichvy v romských komunitách, se odbor bezpečnostní politiky:

-          zasadil o realizaci pracovního týmu LICHVA při Policejním prezídiu ČR (tým byl vytvořen ke dni 14. listopadu 2002)

-          zasadil o realizaci pracovního týmu pro potírání lichvy v sociálně vyloučených romských komunitách při Policii ČR Správy Severomoravského kraje

-          vypracoval pilotní projekt „Asistent Policie ČR pro potírání lichvy v sociálně vyloučených romských komunitách“ jako součást Národní strategie pro práci Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám

 

Úkoly plynoucí z realizace pilotního projektu Asistent Policie ČR pro potírání lichvy

v sociálně vyloučených romských komunitách

 

-          v rámci terénního šetření Analýza důvodů vedoucích příslušníky romské komunity k emigraci z ČR (realizovaného na základě usnesení vlády ČR č.761/2002, které uložilo do  31. října 2002 zmocněnci vlády ČR pro lidská práva v součinnosti s místopředsedou vlády a ministrem vnitra a ministrem práce a sociálních věcí vypracoval a předložil vládě podrobnou analýzu důvodů vedoucích příslušníky romské komunity k emigraci) provedl monitoring výskytu lichvy v romských komunitách

-          provádí systematický monitoring postupu Policie ČR ve věci plnění úkolu plynoucího z vládního usnesení č.761 /2002

¨      splněno

 

3.7.2.

b)     předložit vládě do 31 prosince 2002 návrh Národní strategie pro práci Policie České republiky ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám v České republice

 

Usnesením vlády č. 761/2002 bylo ministru vnitra uloženo vypracovat návrh Strategie a předložit jej vládě do 31.12.2002. Odbor bezpečnostní politiky vypracoval návrh a předložil jej v daném termínu vládě. Koncepce Strategie definuje principy policejní práce ve vztahu k osobám nebo komunitám osob, které se odlišují na základě etnických, rasových, náboženských či obecně kulturních zvláštností. Ve svých záměrech se Strategie vztahuje na příslušníky národnostních a etnických menšin na území ČR. Na všech úrovních koncepce Strategie vychází z priorizace preventivních mechanismů policejní práce. Strategie vytváří předpoklady, aby příslušníci Policie ČR v dostatečné míře disponovali dovednostmi pro policejní práci v multikulturní společnosti, navrhuje mechanismy a opatření pro posílení komunikace s minoritami a hledá cesty, jak do policejní práce příslušníky národnostních menšin zapojit. Strategie navrhuje (na základě poznatků a zkušeností ze zahraničí s respektem ke specifikám české právní, společenské a institucionální reality) zavedení mechanismů a opatření, které by podpořily zavádění strukturálních a organizačních změn v práci Policie ČR v předmětné oblasti a které by byly orientovány pojetím policejní práce jako služby veřejnosti. Strategie byla projednána vládou ČR 22. ledna 2003.

¨      splněno

 

4.Ministerstvo kultury

 

4.1. Usnesením vlády ze dne 29. října 1997 č. 686 bylo ministru kultury uloženo:

4.1.1.

 

Projekty, jejichž náplní jsou kulturní aktivity příslušníků romské komunity nebo aktivity, které se této národnostní menšiny týkají, byly v rámci programu na podporu kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v České republice v r. 2002 podpořeny částkou 1 965 000 Kč. Jednalo se celkem o celkem 23 projektů (23 předkladatelů). Nejvyšší částkou, 1 120 000,- Kč, bylo podpořeno Muzeum romské kultury, o.p.s. Celkově bylo v r. 2002 na projekty v rámci programu na podporu kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v České republice rozděleno 7 588 600 Kč.

V konkurzu na podporu integrace příslušníků romské komunity získalo v r. 2002 státní dotaci celkem 33 projektů od 29 žadatelů. Byla rozdělena částka v celkové výši 1 450 000 Kč. Dodatečně - mimo konkurz - získalo z programu Integrace romské komunity Muzeum romské kultury, o.p.s. státní dotaci ve výši 1 200 000,- Kč.

Kromě výše uvedených konkurzů, spadajících do náplně práce odboru regionální a národnostní kultury, získávají „romské“ projekty podporu také z jiných programů. Jedná se zejména o podporu periodického tisku v programu „Rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin“. Romský periodický tisk byl v r. 2002 podpořen celkovou částkou 6 380 000 Kč. Jednalo se o 4 tituly:

Amaro Gendalos      1.940.000.- Kč

Romano kurko          1.400.000.- Kč

Romano hangos       1.420.000.- Kč

Kereka                       1.620.000.- Kč.

 

Ministerstvo kultury každoročně podporuje několik festivalů etnické hudby, na kterých je pravidelně zastoupena romská hudba. V roce 2002 to např. byly festival United Colour of Akropolis, Praha (200 000,- Kč), Ostravský buben, Ostrava (40 000,- Kč), Respect Ethnic World Music Festival 2002, Praha (70 000,- tis. Kč). Odbor umění a knihoven poskytl dotaci z „Programu podpory stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů“ Karlovarskému symfonickému orchestru (560 000,- Kč), který uspořádal společný koncert s romským souborem (Setkání dvou světů). Pokud jde o podporu divadelní činnosti, byla např. občanskému sdružení Les divokých sviní určena dotace ve výši 80 000,- Kč na projekt „Prezydent krokodýlů“, který byl realizován pod názvem Bareder Papežis. Jedná se o divadelní představení inspirované životem ústeckých Romů. Vzniklo ve spolupráci s Činoherním studiem v Ústí nad Labem a účinkují v něm převážně mladí Romové.

Z oblasti výtvarného umění bylo poskytnuto na prezentaci a propagaci díla romského malíře Rudolfa Dzurka celkem 180 tis. Kč. V rámci programu Knihovna 21. století byla poskytnuta finanční dotace Muzeu romské kultury v Brně ve výši 10 tis. Kč na projekt Čtenářství romských dětí.

V programu na podporu rozvoje náboženských a nábožensko-kulturních aktivit v roce 2002 poskytlo Ministerstvo kultury dotaci:

- občanskému sdružení „PETROV - sdružení pro práci s dětmi a mládeží“ na projekt „Celostátní romská pout“` ve výši 20 000,- Kč

- Občanskému sdružení „Občanské sdružení ŠES-T Škola etnicky smíšená - Tolerance“ na projekt „Všichni jsme děti jednoho Otce“ ve výši 10 000 ,- Kč.

¨      průběžně plněno

 

 

4.1.2.

 

Projekt Muzea romské kultury, o.p.s. byl podpořen v programu na podporu kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v České republice částkou 1 120 000,- Kč a dále v programu Integrace romské komunity částkou 1 200 000,- Kč. Z programu Ministerstva kultury ČR Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví bylo Muzeum romské kultury podpořeno částkou 200 000,- Kč účelově na vybavení depozitářů muzea. Sbírka Muzea romské kultury je evidována podle zákona č. 122/2000 Sb. v centrální evidenci sbírek. Muzeum romské kultury má vhodné, nově vybavené depozitáře pro uchovávání muzejních sbírkových předmětů. Z programu Ministerstva kultury ČR Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví obdrželo muzeum v r. 2002 částku 200 000 Kč (viz výše) investičních finančních prostředků na vybavení speciálním depozitárním mobiliářem (klimatizační jednotka, posuvné regálové stěny, konstrukce na zavěšování obrazů apod.).

Systémové financování provozu Muzea romské kultury však není dosud zajištěno

¨   částečně plněno

 

 

4.2. Usnesením vlády ze dne 7. dubna 1999 č. 279 bylo ministru kultury uloženo, aby:

4.2.1.

2. a) vytvářel podmínky zamezující rasové (případně i jiné) diskriminaci a v případě potřeby předložil vládě návrhy novel příslušných zákonů, myšleno průběžně

 

V oblasti platné legislativy se vytváření podmínek zamezujících rasové, případně jiné diskriminaci dotýká především zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., kde se ochrana rovnoprávného postavení národnostních menšin (a v jejich rámci rovněž romské komunity) promítá do zákazu zařadit do vysílání pořady podněcující k nenávisti z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti nebo příslušnosti k určité skupině obyvatelstva. Za jedno z kritérií pro výběr uchazeče o licenci k vysílání zákon stanoví rovněž přínos žadatele k zajištění rozvoje kultury národnostních, etnických a jiných menšin v České republice (viz § 17 odst. 3). Podle § 31 má provozovatel vysílání ze zákona povinnost sestavovat programovou skladbu tak, aby ve svém vysílání poskytoval vyváženou nabídku pro všechny obyvatele se zřetelem na jejich věk, pohlaví, barvu pleti, víru, náboženství, politické či jiné smýšlení, národnostní, etnický nebo sociální původ a příslušnost k menšině.

Jako nástroj, jímž může být princip rovnosti ve vysílání prosazován, lze chápat rovněž zakotvení institutu odpovědi, který může být využit v případě dotčení cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby sdělením uveřejněným ve vysílání. Úpravu institutu odpovědi zahrnuje rovněž platný zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění zákona č. 302/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

V rámci právní úpravy hromadných sdělovacích prostředků lze dále připomenout zákon o České televizi (č. 483/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů), podle nějž mezi hlavní úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání patří rovněž „vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti.

Z připravovaných předpisů lze pak dále připomenout navrhovanou novelu zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. V současné době je vládní návrh zákona projednáván v parlamentu. Jeho součástí je zákaz reklamy a teleshoppingu útočících na náboženské nebo politické přesvědčení a zákaz reklamy a teleshoppingu obsahujících diskriminaci na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, národního nebo sociálního původu či příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině.

¨   plněno průběžně

 

4.2.2.

2. b) zapracoval do návrhu novel předkládaných podle bodu 2. a tohoto usnesení ustanovení, která poskytnou právní možnost k uskutečňování vyrovnávacích akcí za účelem odstranění možného znevýhodnění příslušníků romské komunity, a to za účelem odstranění takového znevýhodnění do 31. 12. 2020,

Návrhy vyrovnávacích postupů nebyly předloženy

¨   nelze hodnotit, přichází v úvahu zrušení úkolu

 

4.2.3.

 

·                    plněno průběžně - viz následující úkol z usnesení 559/00

 

 

4.3. Usnesením vlády ze dne 14. června 2000 č. 599 bylo ministru kultury uloženo:

4.3.1.

 

Ministr kultury převzal záštitu nad festivalem Romská píseň, který se v r. 2002 konal již po osmé v areálu Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Pod záštitou ministra kultury se konaly i další akce, jejichž obsahem je propagace romské kultury, zejména světový romský festival KHAMORO a multietnický festival Praha - srdce národů, v jehož programu mají své místo také romské soubory. Ministr kultury převzal svou záštitu také nad projektem Setkání dvou světů; pod tímto názvem se uskutečnil společný koncert romské folkrockové hudební skupiny Gypsy Hery Band a karlovarského symfonického orchestru. Za podpory ministra kultury a pod jeho záštitou vznikal v průběhu posledních let (od r. 2000) televizní seriál krátkých filmů Amare Roma, informující o historii a kultuře Romů, o romském jazyce a představující zajímavé osobnosti z řad Romů; realizátoři tohoto seriálu jsou členové občanského sdružení Yetti Climbers Club. V r. 2002 bylo natočeno posledních deset dílů, informujících nejen o Romech žijících v České republice, ale také v sousedních státech (Maďarsko, Slovensko, Německo). Závěrečné díly projektu byly slavnostně prezentovány na Ministerstvu kultury dne 14.11.2002.

Cena Ministerstva kultury Artis Bohemiae Amicis za šíření dobrého jména české kultury byla v r. 2002 udělena dr. Evě Davidové „za celoživotní práci v oblasti záchrany, dokumentace a prezentace tradiční hmotné i duchovní kultury Romů v České republice a na Slovensku.“

¨      průběžně plněno

 

 

4.4. Usnesením vlády ze dne 11. října 2000 č. 994 bylo ministru kultury uloženo:

 

4.4.1.

 

Do kategorie projektů, zabývajících se romskou menšinou, její kulturou, historií a jazykem patří zejména výše popsaný projekt Amare Roma, na jehož realizaci byla občanskému sdružení Yetti Climbers Club poskytnuta státní dotace jak z programu Kulturní aktivity příslušníků národnostních menšin žijících v České republice (150 000,- Kč), tak z programu Integrace romské komunity (100.000,- Kč.). Z projektů, podpořených v r. 2002 v rámci programu Integrace romské komunity, je v této souvislosti dále třeba připomenout projekt společnosti TOSARA FILM, s.r.o. Pokus českých Romů o emigraci (dotace 100 000,- Kč), televizní seriál „Romské pohádky“ společnosti Synergia Film, s.r.o. (dotace 50 000,- Kč), vydání obrazové publikace Rudolf Dzurko naklada-telstvím Arbor Vitae Martina Součka (dotace 40 000,- Kč) a literární soutěž Romano suno, pořádanou již tradičně organizací Nová škola, o.p.s. (dotace 30 000,- Kč).

Z dalších grantových programů připomínáme výše uvedený projekt Čtenářství romských dětí z programu Knihovna 21. století (dotace 10 000,- Kč).

V programu na podporu rozvoje náboženských a nábožensko-kulturních aktivit v roce 2002 byla poskytnuta dotace na tyto projekty týkající se romské komunity:

- občanskému sdružení „PETROV - sdružení pro práci s dětmi a mládeží“ na projekt „Celostátní romská pout“` ve výši 20 000,- Kč

- Občanskému sdružení „Občanské sdružení ŠES-T Škola etnicky smíšená - Tolerance“ na projekt „Všichni jsme děti jednoho Otce“ ve výši 10 000 ,- Kč.

¨      průběžně plněno

 

5.Ministerstvo průmyslu a obchodu

5.1. Usnesením vlády ze dne 29. října 1997 č.686 bylo ministru průmyslu a obchodu uloženo:

5.1.1.

 

Činnosti České obchodní inspekce při potlačování rasové diskriminace Romů při prodeji zboží a poskytování služeb: ČOI jako dozorový orgán v oblasti vnitřního trhu kontroluje problematiku rasové diskriminace ve vztahu k §6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Kontroly charakterizují následující údaje:

1.   Kontroly prováděné v roce 2002 byly zaměřeny na maloobchodní prodej a pohostinské služby, přičemž některé vycházely z podnětů občanů a občanských iniciativ. Při kontrolách byla umožněna také  účast zástupců romských občanských iniciativ. Využívána byla spolupráce s Policií ČR a živnostenskými úřady. Zjištění evidovaná v databázi o provedených kontrolách jsou využívána k provádění opakovaných kontrol provozoven, na něž bylo podání směrováno.

2.   Kontroly probíhají za přítomnosti romských inspektorek, které jsou v současné době u ČOI zaměstnány dvě, a to v Ústí nad Labem a v Ostravě. V roce 2002 provedly tyto inspektorky 697 kontrol, přičemž každá z nich byla i kontrolou rasové diskriminace. Při žádné z běžných kontrol však nebyla diskriminace zjištěna. (Činnost romských inspektorek je uvedena v části č. 2 níže).

3.   V měsíci listopadu a prosinci 2002 provedla ČOI rozsáhlou kontrolní akci cíleně zaměřenou na diskriminaci spotřebitele. Rasová diskriminace nebyla při žádné z provedených kontrol zjištěna.

4.   Za celý rok 2002 provedla ČOI kontrolu rasové diskriminace v 1733 provozovnách, což je oproti roku 2001 nárůst počtu kontrol  o 171,2 %. Byly při nich zjištěny tři případy diskriminace romských občanů (1 podnět a 2 kontroly vyžádané romskými aktivisty a s nimi provedené), na jejichž základě byla uložena sankční opatření.

Nové instituty zavádějí do našeho právního řádu zcela nové procesní prvky posilující pozici poškozených na základě rasového či etnického původu. Tuto pozici nelze srovnávat s možnostmi orgánu státní správy ve správním řízení. V zájmu rychlého a účinného vyřizování věcí bude ČOI systematicky informovat stěžovatele o možnosti jednoduššího a rychlejšího postupu prostřednictvím podávání žalob. Jde o novelu ustanovení § 133a občanského soudního řádu, jehož odstavec 2 s účinností od 1.1.2003 stanoví, že skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl přímo či nepřímo diskriminován na základě svého rasového nebo etnického původu, má soud ve věcech prodeje zboží v obchodě nebo poskytování služeb za prokázané, pokud v řízení nevyjde najevo opak. Nové ustanovení § 25b o.s.ř. umožňuje zastupování před soudy organizacemi hájícími práva národnostních a etnických menšin. Obdobné ustanovení bylo vloženo i do zákona o ochraně spotřebitele, které v ustanovení § 25 odst. 2 nově umožní podat návrh na zahájení řízení před soudem o zdržení se protiprávního jednání ve věci ochrany spotřebitele i sdružení, v jehož stanovách jsou uvedeny tyto cíle.

¨      průběžně plněno

5.1.2.

 

 

Činnosti podle programu SPECIÁL na podporu podnikatelů, kteří zvyšují počet pracovních míst pro občany z problémových skupin obyvatelstva, přiměřeně se vztahující i na občany z romských komunit: Program podpory malého a středního podnikání SPECIÁL byl schválen usnesením vlády č. 1257/2000 na období 2001 - 2004. Program je zaměřen na podporu podnikatelů zaměstnávajících občany z problémových skupin obyvatelstva. Za příslušníky této skupiny jsou pro účely tohoto programu považováni občané se změněnou pracovní schopností (včetně invalidů) a občané společensky nepřizpůsobení (podle § 91 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení). Pokud občané romských komunit náleží k těmto skupinám, může podnikatel, který je zaměstná, z tohoto programu získat podporu. Formou podpory je příspěvek na každého nově přijatého zaměstnance z uvedených skupin ve výši 4000 Kč za každý jím odpracovaný měsíc po dobu 4 let. Program realizuje a podpory poskytuje Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.

V roce 2002 byla z programu SPECIÁL poskytnuta podpora pro 37 podnikatelů v celkové výši 29,5 mil. Kč. Bylo tak podpořeno vytvoření celkem 163 nových pracovních míst a zaměstnán stejný počet osob z uvedených skupin obyvatelstva.

Nejvíce podnikatelů bylo z tohoto programu podpořeno v Moravskoslezském kraji (9 podnikatelů: 8,4 mil. Kč, 46 pracovních míst) a Ústeckém kraji (7podnikatelů: 9,4 mil. Kč, 52 míst).

¨      průběžně plněno

 

5.2. Usnesením vlády ze dne 11. října 2000 č. 994 bylo ministru průmyslu a obchodu doporučeno, aby:

5.2.1.

¨      průběžně plněno

 

5.3. usnesením ze dne 5. srpna 2002 č. 761 bylo ministru průmyslu a obchodu uloženo

5.3.1.

zajistit prostřednictvím ústředního ředitele České obchodní inspekce posílení kontrolní činnosti v oblasti působnosti zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a podat vládě zprávu do 31. prosince 2002,

Zpráva byla vypracována a rozeslána do připomínkového řízení.

¨      splněno

 

6. Ministerstvo zemědělství

6.1. Usnesením vlády ze dne 29. října 1997 č. 686 bylo ministru zemědělství uloženo:

 

6.1.1.

 

Při zadávání veřejných zakázek v úseku lesního a vodního hospodářství docházelo v souvislosti s uplatněním romských firem a firem, zaměstnávající převážně romské občany k obdobné situaci jako v předešlých letech. I když pro resortní organizace platí doporučení Ministerstva zemědělství, aby v co největší míře oslovovaly romské firmy, realizace těchto zakázek je problematická. Týká se to především odvětví lesního hospodářství. Státní podnik Lesy České republiky, s.p., vypisuje výběrová řízení, do kterých se zmíněné firmy přihlašují. Při vyhodnocování nabídek zadavatelem nastává situace, kdy přihlášený romský subjekt nesplňuje požadavky na technické a odborné předpoklady, které jsou pro zadávání zakázek vyžadovány. Tyto firmy většinou postrádají živnostenské oprávnění a nejsou vybaveny potřebnou technikou pro provádění odborné lesnické činnosti. Vyskytují se i případy, kdy firma získá zakázku, ale s pracemi ve stanoveném termínu nezapočne  nebo  dohodnutý objem prací není schopna zrealizovat.

Přesto se některé romské firmy uplatňují v lesním hospodářství jako vykonavatelé méně náročných technických prací nebo manuálních prací. O něco příznivější situace je v oblasti vodního hospodářství. V loňském roce získaly romské firmy zakázky od investorů jako např. Povodí Labe, Povodí Moravy, Povodí Vltavy, Povodí Odry a Státní meliorační správy. I v případě zakázek v resortu vodního hospodářství se projevuje nepřipravenost romských firem získat zakázky na rozsáhlejší akce, např. odstraňování povodňových škod. Firmy se dokáží uplatnit většinou u prací spojených s údržbou drobných vodních toků (čištění koryt, údržba břehových porostů).

Při jednání MPO s představiteli sdružení došlo k předání informací a výměně názorů obou stran na problematiku uplatnění romských firem převážně v lesním a vodním hospodářství. Závěrem jednání došlo ke shodě obou stran, že pro zlepšení zapojení romských subjektů při zadávání zakázek je potřeba vyvinout a zintenzivnit činnost v těchto oblastech:

- rozvoj právního vědomí romských subjektů

- rekvalifikace zaměstnanců těchto subjektů a nezaměstnaných z řad Romů

- organizace seminářů a školení pro začínající i stávající romské podnikateleBylo dohodnuto, že o činnosti obou sdružení a o tom, jakým způsobem se jim daří zajišťovat realizaci tří výše uvedených priorit, bude MZe dostávat zprávy.

·      průběžně plněno

 

6. 2. Usnesením vlády ze dne 11. října 2000 č. 994 bylo ministru zemědělství doporučeno, aby:

6.2.1.

 

Materiály připravované na Ministerstvu zemědělství, či zde hodnocené v rámci meziresortního připomínkového řízení, jsou vždy posuzovány rovněž z hlediska soužití většinové společnosti s romskou menšinou s ohledem na vládní koncepci integrace Romů. Celý systém hodnocení je řešen komplexně až do nejnižších organizačních článků, tj. zemědělských agentur působících v jednotlivých okresech, státních podniků a rozpočtových a příspěvkových organizací našeho resortu.

¨      plněno

 

7. Ministerstvo životního prostředí

7.1. Usnesením vlády ze dne 29. října 1997 č. 686 bylo ministru životního prostředí uloženo:

7.1.1.

Zakázky zadávané MŽP získávají firmy které už z povahy svého zaměření zaměstnávají příslušníky romských komunit. Při výběrových řízeních, pokud není přesně vymezeno kdo to je příslušník romské komunity, není možno podobnou podmínku uložit.

¨      úkol k úvaze, zda zrušit

 

7.2. Usnesením vlády ze dne 11. října 2000 č. 994 bylo ministru životního prostředí doporučeno, aby:

7.2.1.

¨      průběžně plněno

 

8. Ministerstvo obrany

8.1. Usnesením vlády ze dne 29. října 1997 č. 686 bylo ministru obrany uloženo, aby:

8.1.1.

Úkol je plněn průběžně. Především u skupin nízce kvalifikovaných vojáků považuje armáda plnění tohoto úkolu za důležité. Zejména v těch případech, kdy jde o profese styčné s civilními spojené s obsluhou moderní techniky (automobilní, ženijní, spojovací atd.) anebo službami logistickými (příprava stravy, zásobování, opravárenství atd.).

¨      průběžně plněno

 

8.2. Usnesením vlády ze dne 7. dubna 1999 č. 279 bylo ministru obrany uloženo, aby:

 

8.2.1.

 

 

MO se podařilo výše požadované podmínky vytvořit. Činilo tak paralelně se snahou o eliminaci šikany, kterou považuje za jeden z nejzrůdnějších a nejškodlivějších sociálně patologických jevů.

¨   průběžně plněno

 

8.2.2.

MO nepovažuje „vyrovnávací akce“ v řízeném resortu za potřebné. Pokud se ovšem někde, tj. mimo hranice resortu obrany, taková nutnost objeví, je MO ochotno a připraveno na ni podle svých dispozic a vládních intencí adekvátně reagovat.

¨   plnění nelze hodnotit

 

8.3. Usnesením vlády ze dne 14. června 2000 č. 599 bylo ministru obrany uloženo, aby:

8.3.1.

MO učinilo několik veřejných nabídek, tlumočených speciálně na romských fórech, bez viditelných úspěchů a většinou i bez ohlasu. Bude hledat účinnější prostředky propagace i živé práce, neboť na rekrutaci adeptů z romské komunity je opravdu zainteresováno. O příslušníky národnostních menšin včetně romské má Armáda ČR vnitřní zájem už z důvodu vyváženosti mezi romskými vojáky základní služby a romskými vojáky z povolání.

¨    průběžně plněno

 

8.4. Usnesením vlády ze dne 23. ledna 2002 č. 87 bylo členům vlády uloženo aby:

8.4.1.

v rámci svých působností přijali vhodná opatření ke zintenzívněnému plnění úkolů vyplývajících z integrace romských komunit, uvedených v Koncepci, které ještě nebyly splněny či jejichž plnění je průběžné, anebo aspoň učinili kroky, jež realizaci těchto opatření podpoří.

 

Na základě tohoto usnesení ministr obrany uložil 11. února 2002 úkolovým listem čj . 21003/4/2002 - 8764, adresovaným své náměstkyni pro personalistiku, „zajistit splnění úkolu vyplývajícího pro resort MO z předmětného usnesení v součinnosti s NGŠ AČR a VŘ IMO.“ Přímým vyřízením a tudíž i gescí byla pověřena personální sekce MO (č. j. 5002/44/2002 - 5824 ). Realizačním výrazem naplňování rezortní odpovědnosti za nastolené řešení je mimo jiné sociální program „ROMOVÉ“ na léta 2002 – 2004.

MO konstatuje, že v resortu nejsou viditelné problémy týkající se příslušníků romských komunit: „Je to zjevně dáno jednotným režimem služby pro všechny příslušníky ozbrojených sil. Ten totiž vychází z pravidel podložených zákony a stanovených na ně návaznými prováděcími předpisy, jež neznají ani nepřipouštějí výjimky, a proto jsou přesně tak i uplatňovány. Vojáci nejsou ničím více, ale též ne méně než občany v uniformách, což je nezvratnou a nezadatelnou zásadou přístupu k nim. Právě toto se pak stává všeobecným principem, jež má v sobě sílu zmíněné problémovosti předcházet. Na zmíněné konto lze pak už jenom dodat, že ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se národnost neregistruje a nesleduje, což platí také ani pro národnost romskou. V žádném případě proto není kriteriem pro služební zařazování, které se děje výlučně podle objektivně posuzovaného zdravotního stavu, resp. tělesné zdatnosti a prokázané profesní kvalifikace, čímž nedochází k diskriminační koncentraci vojáků romského původu, natož jejich segregaci. Naopak, jejich víceméně rovnoměrné rozložení v organizačně dislokační struktuře AČR se i z výše uvedených důvodů jeví vcelku evidentním. Snad zrovna tato skutečnost bude jednou z hlavních příčin jejich přirozené a zároveň neasimilačně pojaté integrity s ostatním vojenským i civilním personálem v rámci resortu.

Pokud se sporadicky přece jenom vyskytnou byt' pouhé náznaky rasových projevů, jsou hned v zárodku a naprosto striktně řešeny, resp. stíhány. Inspekce ministra obrany tyto věci velice bedlivě a v pravidelných kontrolních cyklech dozoruje, jak o tom svědčí dokumentace poskytovaná k široké dispozici. Stejně tak je tomu (a vždy bylo) s kasuistikami, které zachycují vyšetřování vedená Vojenskou policií.

Opatření.

1. Ověřit, zda v rezortu MO tzv. romská otázka existuje a nakolik se projevuje jako problémová, byt' pouze potenciálně.

a) Šetření extenzívní (subjektivní zjišťování )

- sekundární analýzy minulých výzkumů (položek takto tematicky zaměřených)

- 2003/X11 - NMO - P

- průzkum aktuálního veřejného mínění (v rezortním rámci event. mimo něj a na obou stranách vztahového spektra) - 2003/VII - NMO -P

- rekapitulační monografie (empirické hodnocení jevu) - 2004/11 - NMO – P  členské zapojení Romů do občanských sdružení blízkých Ministerstvu obrany a odborových organizací - 2003/VI - NMO - P s Asociací „Vojáci společně“ a ČMOSA

b) Šetření intenzívní (objektivní zjišťování)

- souhrnná zpráva o kontrolních poznatcích posledních let (generalizace) - 2003/V - IMO

- rozbor konkrétně řešených případů (bipolárně orientované kasuistiky) - 2003/I - Vojenská policie

- psychologické souvislosti (profilace) - 2003/IX - NGŠ AČR (Expertní centrum vojskové psychologie)

-          sociálně patologické projevy (trendy) - 2003/X1 - NGŠ AČR (skupina sociální prevence)

 

2. Rozvinout osvětovou kampaň přibližující vojenské veřejnosti romskou mentalitu na pozadí jejích kořenů v historických kontextech a popularizovat pozitivní vzory integrovaných osobností.

- zavést pokud možno pravidelnou, ev. i standardizovanou hlídku typu „Profily“ v A - reportu - 2004/1- NMO - vedoucí Úřadu MO (AVIS)

- připravit k vydání publikaci „Romové ve stejnokroji“ - 2004/VI - dtto

- podnítit širší mediální aktivitu v prezentaci stavu romské integrace resp. problematiky vůbec -2004/X11 - dtto (+odbor vztahů s veřejností MO)

- uspořádat odborný seminář o výkonu VZS romskou populací a její profesionální orientaci na vojenská povolání (integrace versus asimilace) - 2003/XII - NGŠ AČR (Vojenská akademie Vyškov)

- zapojit romská kulturní tělesa do vojenských uměleckých soutěží a festivalů, umožnit jim veřejná vystoupení v posádkových ev. útvarových klubech - 2004/XII - NGŠ AČR (Centrum kultury)

- vyhodnotit splnění tohoto programu, zformulovat nový (minimálně dvouletý) a zveřejnit ho s co největší publicitou - 2005/1 - NMO - P

3. Přijmout účinná opatření přispívající faktické integraci romské komunity do společnosti, konkrétně armádního prostředí.

- soustředit marketingovou pozornost na ofenzivní rekrutaci mladých, schopných (způsobilých) a perspektivních romských jedinců do AČR (průběžně, avšak s bezodkladným startem) 2004/X11 - NGŠ AČR

- navázat pracovní kontakt s o.p.s. „Rovné šance“ ve výše uvedené věci a zprostředkování přístupu k vyhlašovaným tendrům - 2002/VIII (pak trvale) - NMO - vedoucí Úřadu MO (odbor vztahů s veřejností MO)

- využít kapacit, zkušeností a iniciativ občanských sdružení blízkých Ministerstvu obrany a odborových organizací pro práci mezi romskou komunitou (zahájit neprodleně a vytrvat) - 2004/X11 - NMO - P s Asociací „Vojáci společně“ a ČMOSA

- promyslet, ev. zorganizovat „vyrovnávací“ nástupní kurs pro potenciální romské adepty vojenské profesionální dráhy (eliminace handicapů, depistáž) - 2003/IV - NGŠ (CASRI)

- zvážit založení tradice každoročního přijímání romské vojenské delegace (reprezentace) ministrem obrany (zvolit vhodný výroční den) 2003/111 - NMO-vedoucí Úřadu MO

- pokusit se o něco podobného pro rekruty u vládního zmocněnce pro lidská práva - dtto

- poradit se s ČMOSA o možném konstruktivním řešení romské integrace u občanských zaměstnanců - 2003/11 - NMO - P

4. Zabezpečit všestrannou a důslednou realizaci tohoto sociálního programu, případně jeho tvořivou aplikaci či další rozvinutí.

-zkalkulovat, zda je možné vyčlenit pro tyto účely potřebné rozpočtové prostředky na příští rok i léta následující - 2003/IV - NMO - F v kooperaci s NMO-P

-projednat jednotlivé programové body podrobně s gestory jejich plnění - 2003/II -NMO – P

-koordinovat společný postup i vzájemnou součinnost zainteresovaných složek a podat o tom ke konci každého kalendářního roku písemnou hodnotící zprávu,  a tu publikovat - XI 1/2003, 2004 - dtto

¨      Průběžně plněno

 

9.Ministerstvo spravedlnosti

9.1. Usnesením vlády ze dne 29. října 1997 č. 686 bylo ministru spravedlnosti uloženo:

9.1.1.

 

 

Ředitelství Probační a mediační služby podrobně mapuje situaci v oblastech probačních a mediačních činností s pachateli rasově motivovaných trestných činů, včetně využívání alternativních postupů a trestů pro tyto pachatele. Ze souhrnného počtu případů, které střediska PMS dosud řešila, je procento rasisticky motivovaných trestných činů velmi nízké. V roce 2001 to bylo 69 případů z celkového počtu 18 410 případů, v roce 2002 řešila 75 případů z celkového počtu 29 290 případů. Z hlediska trestněprávní kvalifikace se ve většině případů jednalo o trestné činy veřejného projevování sympatii k hnutí uvedenému v § 260 tr.zák. a jiné trestné činy s extremistickým podtextem (§ 257 odst. 1, 202 odst. 1, 197a a 199 odst. 1 tr.zák.). Jednalo se převážně o výhružky násilím a zabitím, včetně napadení, a slovní a fyzické útoky proti příslušníkům jiných etnik.

Skutečnost, že probační a mediační služba prozatím zpracovávala tak nízký počet případů uvedeného typu, může být vysvětlena jednak samotnou trestněprávní praxí (trestných činů stíhaných jako trestné činy s rasovým podtextem je ve srovnání s celkovým počet trestných činů málo), jednak tím, že se k probační a mediační službě i z tak malého počtu případů dostane jen část.

Z analýzy zjištěných údajů dále vyplývá, že střediska probační a mediační služby do procesu řešení těchto případů vstupují většinou až v rámci vykonávacího řízení, kdy jsou nejčastěji pověřována přípravou podkladů pro nařízení výkonu trestu obecně prospěšných prací a následným prováděním kontroly tohoto trestu (trest obecně prospěšných prací je nejčastěji ukládaným trestem u trestných činů spojených s rasismem).

Druhou nejpočetnější skupinou jsou podněty k zahájení výkonu dohledu nebo kontroly zkušební doby u podmíněných trestů odnětí svobody za současného uložení přiměřených povinností či omezení. Ve fázi přípravného řízení a řízení před soudem vstupovala zpočátku střediska PMS do procesu trestního řízení pouze minimálně. Poté, co ředitelství Probační a mediační služby spolu s Nejvyšším státním zastupitelstvím vypracovalo koncepci vzájemné spolupráce v rámci přípravného řízení trestního, byla nastartována intenzivnější spolupráce mezi středisky Probační a mediační služby a státními zástupci i při řešení trestných činů s rasistickým podtextem. Střediska Probační a mediační služby usilují o vlastní vstup do řešení případů této trestné činnosti a to zejména v přípravné fázi, kdy je možno ve vhodných případech uvažovat o řešení konfliktní situace, vzniklé v důsledku trestného činu, mediačními aktivitami.

Význam mediace ze strany oběti lze spatřovat zejména v tom, že jí bude umožněno lépe porozumět situaci a motivům jednání obviněného, čímž by mohlo docházet ke zmírnění pocitu ohrožení a posílení její důvěry a pocitu bezpečí do budoucnosti. Lze také předpokládat, že mediace mezi obětí a pachatelem pozitivním způsobem ovlivní i pohled obviněného nejen na konkrétní trestný čin, kterého se dopustil, ale i pohled na obět jako příslušníka minoritní etnické skupiny. Vedle možností provádět mediaci stejně intenzívně vnímáme potřebu pracovat na změnách chování a názorů obviněného ve smyslu zamezení další recidivy a přijetí společensky přijatelného způsobu života. I v této souvislosti vidíme potřebu vstoupit do kontaktu s obviněným již ve fázi přípravného řízení trestního jako předpoklad dlouhodobé práce s pachatelem v rámci řízení vykonávacího, kdy je nařízen dohled spojený s přiměřenými povinnostmi či omezeními. V této fázi může probační pracovník na základě shromážděných informací provést analýzu potřeb obviněného, analýzu potenciálních zdrojů pomoci a rizik jeho dalšího chování. Na základě toho pak může být střediskem Probační a mediační služby zpracována informace týkající se možnosti zacházení se zjištěnými riziky a potřebami pachatele. Tím by práce střediska v rámci přípravného trestního řízení mohla efektivně ovlivnit možnosti další dlouhodobé práce s pachatelem v rámci vykonávacího řízení.

 

¨      průběžně plněno

 

9.2. Usnesením vlády ze dne 7. dubna 1999 č. 279 bylo ministru spravedlnosti uloženo, aby:

9.2.1.

 

 

 

Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo návrh novely trestního zákona, ve kterém se skutkové podstaty trestných činů násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§ 196 a 197a), hanobení národa, rasy a přesvědčení (§ 198) a trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování práv a svobod (§ 198a), ublížení na zdraví (§ 221 a 222), vraždy (§ 219) rozšiřují tak, aby poskytovaly trestněprávní ochranu také před závažnými útoky motivovanými nenávistí k určité etnické skupině. Tato novela trestního zákona č. 134/2001 Sb. nabyla účinnosti dne 1.7.2002.

Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo dále návrh novelizace občanského soudního řádu, do níž bylo zařazeno ustanovení § 26 odst. 3, podle nějž ve věcech ochrany před diskriminací na základě rasového nebo etnického původu se účastník občanského soudního řízení může dát zastupovat i právnickou osobou, jejímž posláním je ochrana před takovou diskriminací. Tato novelizace je v souladu s požadavkem Směrnice Rady 2000/43/ES.

Ustanovení § 133a o.s.ř. bylo potom touto novelizací doplněno tak, že skutečnosti tvrzení o tom, že účastník řízení byl diskriminován na základě svého rasového nebo etnického původu, bude mít soud v pracovních věcech za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Totéž se vztahuje na řízení ve věcech zdravotní a sociální péče, přístupu ke vzdělání a odborné přípravě, přístupu k veřejným zakázkám, členství v organizacích zaměstnanců a zaměstnavatelů a členství v profesních a zájmových sdruženích a při prodeji zboží v obchodě nebo poskytování služeb. I v tomto případě jde o implementaci směrnice Rady 2000/43/ES. Novela, publikovaná pod č. 151/2002 Sb., nabyla účinnosti dne 1.1.2003.

¨      průběžně plněno

9.2.2.

O plnění tohoto úkolu nepodalo MS zprávu. V resortu spravedlnosti si však lze obtížně takové vyrovnávací postupy představit, jeví se jako racionální úkol zrušit

¨      plnění nelze vyhodnotit, nabízí se zrušení úkolu

 

 

9.3. Usnesením vlády ze dne 14. července 1999 č. 720 bylo ministru spravedlnosti uloženo:

9.3.1.

 

 

Za období od 1.1.2002 do 31.12.2002 bylo soudy České republiky pravomocně odsouzeno celkem 194 osob za trestné činy motivované rasovou nesnášenlivostí, což představuje 0,2 % z celkového počtu 65 099 pravomocně odsouzených osob (v roce 2001 bylo odsouzeno za tyto trestné činy celkem 150 osob). Z uvedeného počtu bylo 37 osob mladistvých, tj. 19 %, a 29 osob bylo označeno jako recidivisté.

Nejvíce osob - celkem 80 - bylo odsouzeno pro trestný čin podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod občanů podle § 260 nebo § 261 tr.zák. Celkem 35 osob bylo odsouzeno za trestné činy násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci podle § 196 tr.zák., dále 33 osob za trestný čin hanobení národa, rasy a přesvědčení podle § 198 tr.zák., 9 osob za trestný čin ublížení na zdraví podle § 221 tr.zák., 7 osob pro trestný čin poškozování cizí věci podle § 257 tr.zák., 6 osob pro trestný čin výtržnictví podle § 202 tr.zák., 9 osob pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 222 tr.zák., 5 osob pro trestný čin obecného ohrožení podle § 179 tr.zák., 3 osoby pro trestný čin útoku na veřejného činitele podle § 155 tr.zák., 2 osoby pro trestný čin vydírání podle § 235 tr.zák., 2 osoby pro trestný čin loupeže podle § 234 tr.zák., a po jedné osobě pro trestné činy násilí proti skupině obyvatelů a jednotlivci podle § 197a tr.zák., porušování domovní svobody podle § 238 tr.zák., podvodu podle § 250 tr.zák., opilství podle § 201a tr.zák., zanedbání povinné výživy podle § 213 tr.zák., maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 tr.zák. a šíření poplašné zprávy podle § 199 tr.zák. vždy s rasovým motivem.

Nejvíce osob - celkem 118 - bylo pravomocně odsouzeno soudy Severomoravského kraje, po 25 osobách soudy Jihomoravského a Východočeského kraje. Celkem 17 odsouzeným byly uloženy nepodmíněné tresty odnětí svobody (8.7%), 127 odsouzeným trest odnětí svobody s podmíněným odkladem (65,4%), 38 odsouzeným trest obecně prospěšných prací (19,5 %), 8 osobám peněžitý trest (4,1%) a u 4 odsouzených bylo od potrestání upuštěno (2%).

Rychlost a plynulost vyřizování věcí tohoto druhu kriminality je jak z pozice ministerstva, tak i ze strany předsedů soudů v rámci jejich dohledové pravomoci soustavně sledována a lze konstatovat, že k neodůvodněným průtahům prakticky nedochází. V hodnoceném období nebyla z tohoto druhu kriminality ministrem spravedlnosti podána stížnost pro porušení zákona.

¨      průběžně plněno

 

9.4. Usnesením vlády ze dne 28. července 1999 č. 789 bylo ministru spravedlnosti uloženo:

9.4.1.

 

Materiál „Koncepce zkušebního resocializačního programu použitelného v trestním řízení s pachateli méně závažných trestných činů s rasistickou motivací“ vypracovaný zmocněncem vlády pro lidská práva zohledňuje vlastní praxi a zkušenosti z Německa a Velké Británie z oblasti práce s pachateli uvedeného typu trestné činnosti a navrhuje jak konkrétní metody práce, tak i možnou podobu resocializačního programu. Realizaci tohoto pilotního programu měli zajistit sociální pracovníci a terapeuti ve spolupráci s probačními pracovníky v zařízeních akreditovaných Ministerstvem spravedlnosti. Vzhledem k tomu, že taková zařízení dosud v ČR neexistují, zpracovaný model tohoto specifického programu nebyl dosud v praxi ověřen.

Ředitelství probační a mediační služby nicméně v jednotlivých regionech průběžně mapuje aktuální možnosti spolupráce s poskytovateli resocializačních programů pro tyto pachatele. Z provedené analýzy vyplývá, že pracovníci středisek probační a mediační služby v několika soudních krajích ČR jsou již v pracovním kontaktu s poskytovateli konkrétních resocializačních programů, kteří jsou připraveni pracovat i s pachateli rasově motivovaných trestných činů, nicméně konkrétních zkušeností je zatím málo. Z pohledu řešené problematiky se jedná o tzv. nespecifické resocializační programy, které ve své podstatě nejsou zaměřeny pouze na pachatele těchto trestných činů a jsou koncipovány např. jako výcvik ve zvládání agresivity a emočního napětí, nácvik sociálních kompetencí apod. a jejich poskytovatelé jsou schopni a ochotni zařadit do nich pouze omezený počet pachatelů trestné činnosti tohoto typu.

Na základě dosud získaných zkušeností z případové práce v této oblasti a zejména díky možnosti kvalitního identifikování potřeb takto specifických pachatelů bude možné postupně zpracovávat i návrhy konkrétních programů. V ideálním případě by měl vzniknout návrh resocializačního programu jak individuální, tak skupinové formy práce s pachateli rasově motivovaných trestných činů. V souvislosti s přípravou uvedených návrhů učinilo ředitelství PMS konkrétní kroky prostřednictvím nabídky k navázání užší formy spolupráce s příslušnými specialisty v oblasti práce s tímto typem pachatelů.

¨    průběžně plněno

 

9.4.2.

Nejvyšší státní zastupitelství dlouhodobě a pečlivě sleduje a vyhodnocuje případy trestné činnosti motivované rasovou a národnostní nesnášenlivostí. Tuto povinnost ukládá všem státním zástupcům pokyn obecné povahy nejvyšší státní zástupkyně č. 3/1995 ze dne 15.5.1995, jímž se upravují podrobnosti postupu státního zastupitelství při postihu uvedeného druhu trestné činnosti.

Jelikož v uplynulém období nedošlo ke snížení nutnosti sledování a zejména důsledného potírání trestné činnosti motivované rasovou a národnostní nesnášenlivostí, bude citovaná vnitroresortní norma využívána ke sjednocení postupu státních zástupců i do budoucna. Poznatky získané při vyhodnocování účinnosti zmíněného pokynu obecné povahy jsou zařazovány do každoroční Zprávy o činnosti státního zastupitelství a jinak tomu nebude ani v nyní připravované Zprávě za rok 2002.

Úspěšnou metodou pro potírání rasově motivované trestné činnosti je spolupráce se sekcí bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra. V případě potřeby se státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, specialista na uvedenou trestnou činnost, účastní jednání podle aktuálních požadavků a zadaných úkolů v této oblasti. Jedním z výsledků této spolupráce je i skutečnost, že Nejvyššímu státnímu zastupitelství jsou od roku 2001 předkládány specializované měsíční přehledy hlášení orgánů Policie ČR o výskytu případů s prvky extremismu, rasismu a xenofobie v jednotlivých krajích. Tyto přehledy jsou významným podkladovým materiálem pro získávání poznatků o tomto druhu trestné činnosti a slouží také k vyhodnocení, kterým případům je nutno věnovat výraznější pozornost v rámci výkonu dohledu nad nižšími stupni státního zastupitelství. Většina takových případů se sleduje až do právní moci rozhodnutí a velmi důsledně se zvažuje případné podání mimořádného opravného prostředku.

Při potírání kriminality tohoto druhu se rovněž osvědčila specializace státních zástupců na všech stupních soustavy státního zastupitelství, zabezpečující zpracovávání uvedené problematiky erudovanými odborníky.

Nejvyšší státní zastupitelství také využilo možnosti dané novelou trestního řádu, zejména oprávnění nejvyššího státního zástupce podle § 174a trestního řádu.  V této souvislosti je možno poukázat na skutečnost, že příloha pokynu obecné povahy č. 8/2001 ze dne 13.12.2001, jímž se upravuje postup státních zástupců v trestním řízení při využívání oprávnění nejvyššího státního zástupce podle § 174a trestního řádu, obsahuje seznam trestných činů, v nichž Nejvyšší státní zastupitelství vždy přezkoumá všechna usnesení o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci na základě trestního spisu. Rasově motivovaná trestná činnost je v tomto seznamu uvedena, což znamená, že nemůže nastat situace, aby v konkrétní trestní věci tohoto druhu trestné činnosti došlo k zastavení trestního stíhání nebo postoupení věci jako přestupku v přípravném řízení, aniž by takové rozhodnutí bylo Nejvyšším státním zastupitelstvím obligatorně přezkoumáno na základě spisového materiálu.

Pozornost je ze strany státních zástupců věnována případům uvedeného druhu trestné činnosti rovněž v řízení před soudem. Je využíváno možnosti uplatnění řádných opravných prostředků a důsledně se zvažují rovněž mimořádné opravné prostředky, byt' po zrušení ustanovení trestního řádu, která umožňovala podat v neprospěch odsouzených pachatelů stížnost pro porušení zákona, je jedinou možností dovolání, avšak s ohledem na právní úpravu tohoto institutu, je jeho použití problematičtější.

Nejvyšší státní zastupitelství je rovněž připraveno využít nová oprávnění, daná nejvyššímu státnímu zástupci novelou zákona o státním zastupitelství, konkrétně ustanovení § 12 odst. 36 zák.č. 283/1993 Sb., ve znění zákona č. 14/2002 Sb. Podle citovaného ustanovení může nejvyšší státní zástupce nařídit provedení kontroly kterékoli skončené věci a přijmout opatření k nápravě případných pochybení. Toto oprávnění je výraznou zbraní zejména proti případům, kde nebylo zahájeno trestní stíhání, ač podmínky pro postup podle § 160 odst. 1 tr.ř. byly shledány. Ač dosud nemuselo být v případech rasově motivované trestné činnosti využito, lze uvedené oprávnění využít i u tohoto druhu trestné činnosti.

¨      průběžně plněno

 

9.5. Usnesením vlády ze dne 14. června 2000 č. 599 bylo ministru spravedlnosti uloženo:

9.5.1.

 

Vládě byl dne 4.1.2002 předložen komplexní materiál „Informace o analýze právního stavu trestněprávní a přestupkové ochrany fyzických a právnických osob před rasisticky motivovanými útoky, včetně projevů rasové diskriminace všech forem a o analýze postupů při zajišťování odstranění rasové diskriminace a zajišťování integrace Romů a dalších menšin a etnických skupin do společnosti, včetně pravomocí jednotlivých institucí a vyhodnocení účinnosti práce těchto institucí“.

¨    splněno

 

9.6. Usnesením vlády ze dne 11. října 2000 č. 994 bylo ministru spravedlnosti doporučeno, aby:

9.6.1.

 

Ministerstvo spravedlnosti nemá poznatky o tom, že by doporučení, aby zpracovatelé materiálů předkládaných v rámci resortu i vnějšího připomínkového řízení hodnotili materiály i z hlediska jejich dopadů na vztahy mezi většinovou společností a romskou menšinou, nebylo respektováno.

¨      průběžně plněno

 

Školení pracovníků resortu spravedlnosti o problematice rasismu a diskriminace

 

Dne 14.12.2001 se uskutečnil jednodenní seminář pro soudce, státní zástupce a pracovníky Probační a mediační služby, věnovaný romské problematice. Seminář byl organizován a zajišťován pracovníky Institutu pro další vzdělávání pracovníků justice a lektory byli zástupci Úřadu vlády ČR a Nejvyššího soudu. K účasti na semináři byli dopisem ministra spravedlnosti přizváni zástupci Romské občanské iniciativy, kteří však na tuto nabídku nereagovali. Ředitelství probační a mediační služby v rámci průběžného vzdělávání pracovníků středisek uskutečnilo v uplynulém období několik konkrétních vzdělávacích akcí zaměřených na práci s pachateli trestných činů spojených s rasismem.

V období od ledna do března 2002 proběhly v jednotlivých soudních krajích pracovní semináře pracovníků PMS a státních zástupců, jež byly zaměřeny na zintenzívnění součinnosti v rámci přípravného řízení trestního, a to i při řešení trestné činnosti spojené s rasismem. V období od dubna do září 2002 se uskutečnily tři odborné semináře pro úředníky PMS, zaměřené na zvýšení praktických dovedností v provádění mediace a to i u případů spojených s extremismem. Semináře byly organizovány společně s pracovníky Českého helsinského výboru a odbornými lektory z Centra pro vyjednávání a řešení konfliktů v Praze.

 

10. Ministerstvo pro místní rozvoj

10.1. Usnesením vlády ze dne 29. října 1997 č. 686 bylo ministru pro místní rozvoj uloženo:

10.1.1.

 

Ministerstvo pro místní rozvoj trvá na svém původním návrhu zrušit tento úkol s tímto zdůvodněním: Program podpory výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury, v rámci něhož bylo možno v dřívějších letech poskytovat finanční pomoc i na projekty bydlení pro romskou komunitu, nebyl v roce 2001 ani 2002 nově vyhlášen a tudíž nebyly přijímány nové žádosti. Uvedený Program bude utlumován s tím, že těžiště řešení problematiky bydlení osob se zvláštními potřebami v oblasti bydlení, mezi které část romské komunity patří, bude přeneseno na nový Program výstavby podporovaných bytů. Řešení prostřednictvím stávajícího Programu podpory výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury nepovažuji za vhodné i z toho důvodu, že Ministerstvo pro místní rozvoj nemá možnost ovlivňovat výběr budoucích nájemníků, který probíhá podle kritérií stanovených obcemi jako vlastníky nájemních bytů.

¨      návrh zrušit tento úkol zpracovatel akceptuje

 

 

10.2. Usnesením vlády ze dne 14. června 2000 č. 599 bylo ministru pro místní rozvoj uloženo:

10.2.1.

 

Ministerstvo pro místní rozvoj trvá na svém návrhu zrušit tento úkol jako splněný. Na zahájení Programu výstavby podporovaných bytů v roce 2003 je v kapitole MMR vyčleněno 150 mil. Kč., přičemž projekty, na jejichž realizaci budou obce žádat dotaci, budou mimo jiné hodnotit také zástupci MPSV, v jehož kompetenci je posouzení vhodnosti projektu z hlediska poskytování sociálních služeb.

·      částečně splněno, zrušení úkolu se však nejeví jako aktuální

10.2.2.

 

Ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje tento úkol zrušit ze stejných důvodů jako u úkolu z usnesení č. 686/97. Tento návrh opakuje i přes znalost úspěšného využití této podmínky při výběrovém řízení v případě Vesničky soužití. Zpracovatel doporučuje úkol ponechat a nadále sledovat jeho plnění.

¨        plněno průběžně

 

10.2.3.

 

Ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje tento úkol vyřadit nebo přinejmenším přeformulovat. V roce 2002 proběhlo mnoho seminářů, konferencí a školení pro romské poradce a jiné pracovníky působící v této oblasti, které pořádaly různé profesionální školicí organizace. Těchto akcí se podle potřeby a jejich zaměření průběžně účastní i zástupci ministerstva.

¨      úkol lze jako neaktuální zrušit

 

10.2.4

 

V roce 2002 nebyl do plánu výzkumných prací zařazen žádný výzkum týkající se bydlení romské menšiny.

¨      neplněno

10.3. Usnesením vlády ze dne 11. října 2000 č. 994 bylo ministru pro místní rozvoj doporučeno, aby:

10.3.1.

 

¨      průběžně plněno

 

10.4. Usnesením vlády č. 87 Ze dne 23. ledna 2002 ukládá ministru pro místní rozvoj

10.4.1

„přijmout vhodná opatření k zintenzivnění plnění úkolů týkajících se integrace romských komunit, uvedených v Koncepci, které ještě nebyly splněny, nebo jejichž plnění je průběžné, nebo aby učinil kroky, které realizaci těchto opatření podpoří.“

 

Většinu předchozích úkolů považuje ministerstvo za splněnou, při rozhodování o státním rozpočtu se podařilo prosadit vyčlenění 150 mil. Kč z kapitoly MMR na zahájení Programu výstavby podporovaných bytů

¨      průběžně plněno, bude sledováno dále

 

10.5. Usnesení vlády č. 143 Ze dne 11. února 2002 ukládá ministru pro místní rozvoj

10.5.1.

„rozpočtové prostředky uvolněné z kapitoly Všeobecná pokladní správa položky Vládní rozpočtová rezerva do rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj ve výši 9 mil. Kč použít na dokončení výstavby Vesničky Soužití v Ostravě - Muglinově“.

 

Vesnička Soužití je dokončena a noví obyvatelé jsou již nastěhování a rozbíhají se sociální programy spojené s tímto projektem. (podrobněji v příloze č. 1)

¨      splněno

 

10.6.

Informace o dalších souvisejících aktivitách Ministerstva pro místní rozvoj

                                                                                 

Ministerstvo pro místní rozvoj v souladu s Koncepcí romské integrace schválenou usnesením vlády č. 87 ze dne 23. ledna 2002 bod 4.7. Vyrovnávací postupy v bydlení reagovalo i na programové prohlášení vlády České republiky z června 2002, ve kterém se jednoznačně přihlásila k tomu, že „vytvoří podmínky k výstavbě nájemních bytů pro nízkopříjmové skupiny obyvatel formou nového programu, účinně zacíleného na sociálně nejpotřebnější skupiny občanů. Součástí trvale a efektivně podporované bytové nájemní výstavby budou též byty pro všechny osoby znevýhodněné v přístupu k bydlení nejen příjmově, ale i pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, osoby se sníženou soběstačností nebo pro osoby vyžadující péči z důvodu svého Znevýhodněného sociálního postaveni'„.

Na základě těchto koncepčních podkladů ministerstvo připravilo také nové znění Programu na podporu výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury pro rok 2003, který je zaměřen na nízkopříjmové obyvatelstvo. V podmínkách programu pro poskytnutí dotace je kromě příjmového kritéria pro výběr budoucích nájemníků také podmínka, která vylučuje možnost spolufinancování výstavby bytů budoucími nájemníky.

 

 

11. Ministerstvo zahraničních věcí

11. 1. Usnesením vlády ze dne 14. července 1999 č. 720 bylo ministru zahraničních věcí uloženo:

11.1.1.

 

Romská problematika je pojímána MZV na základě schválené Koncepce MZV ve vztahu k romské problematice. Tento koncepční materiál vnímá romskou problematiku jako nedílnou součást problematiky práv národnostních a etnických menšin. Informovat zahraniční partnery o stavu politiky ČR ve vztahu k romské komunitě, podílet se na řešení této problematiky a zejména na procesu romské emancipace v celoevropském měřítku patří k hlavním cílům Koncepce.

Ministr zahraničních věcí, zastupitelské úřady ČR a zástupci MZV průběžně informovali v rámci bilaterálních vztahů, na multilaterálních fórech, zejména při jednáních OSN, OBSE a Rady Evropy o závažných opatřeních vlády týkajících se integrace romské menšiny.

V rozměru zabezpečovaném OSN se romská problematika stává předmětem diskuse při projednávání periodických zpráv o plnění mezinárodních smluv o lidských právech. V podstatě všechny tyto smlouvy obsahují ustanovení o zákazu diskriminace. Tyto zprávy, které připravuje zmocněnec vlády pro lidská práva, jsou připomínkovány odborem lidských práv MZV.

Ve Třetí periodické zprávě o plnění závazků plynoucích z Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (usnesení vlády z 23. 1. 2002 č. 88) nebyla romská problematika výslovně zmíněna.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě patří v romské problematice ke klíčovým. Problematika národnostních a etnických menšin, tedy i Romů a Sintů, tvoří integrální část aktivit „lidské dimenze“ OBSE. V rámci OBSE spolupracuje ČR s Vysokým komisařem pro národnostní menšiny a podílí se na aktivitách tzv. Kontaktního místa pro záležitosti Romů a Sinti. ČR podpořila v roce 2002 činnost Kontaktního místa finančním příspěvkem ve výši 10 tisíc USD.

Na výroční implementační schůzce lidské dimenze OBSE, která proběhla ve Varšavě ve dnech 9. - 19. září 2002, nebyla ČR v oblasti romské problematiky předmětem adresné kritiky ze strany zúčastněných států ani nevládních organizací. V projevu Rady Evropy na jednání k tématickému bloku Tolerance a nediskriminace zaznělo, že dochází k postupnému zlepšení situace Romů v evropském regionu. Kulturní unie Romů na jednání k tomuto bloku kladně hodnotila založení poradního orgánu vlády ČR - Rady pro záležitosti romské komunity, která se zabývá podporou projektů a programů sloužících k integraci Romů do společnosti. ČR při této příležitosti distribuovala vládou schválený materiál - Koncepci romské integrace.

Finská iniciativa v rámci Rady Evropy : Na 811. zasedání Výboru delegátů ministrů dne 10. 10. 2002 prezentovalo Finsko iniciativu prezidentky T. Halonenové na zřízení Evropského romského fóra. Fórum má být nezávislým poradním orgánem RE, sloužícím k zajištění plného užívání lidských práv evropskými Romy a k odstranění diskriminace. Fórum by mělo být financované z řádného rozpočtu RE.

ČR - v návaznosti na vystoupení představitele ČR na 110. zasedání Výboru ministrů ve Vilniusu 2. - 3. 5. 2002 - podpořila myšlenku zřízení tohoto orgánu při splnění základních podmínek, týkajících se demokratického nabytí mandátu vysílaných zástupců. V podobě, v níž byl projekt Fóra prezentován na 811. zasedání Výboru delegátů ministrů, neřešil zejména tyto otázky:

-       výběr zástupců: romští delegáti by měli být podle návrhu „jmenováni na dobu určitou“, není však uvedeno na jak dlouho,

-       počet zástupců: fórum v počtu 150 zástupců omezuje jeho operativnost a flexibilitu,

-        financování: předpokládaná kalkulace 300 - 400 tis. EUR nepokrývá předpokládaný výčet aktivit v rámci RE tak, jak jsou uvedeny v návrhu fóra,

-       mandát a postavení fóra v evropských strukturách: cíle a záměry fóra jsou příliš obecné a deklaratorní. Vyvolávají otázku, čím fórum přispěje k existujícím mechanismům, kdy v rámci RE již funguje kancelář Koordinátora pro Romy a expertní skupina MG-S-ROM.

Na 111. zasedání Výboru ministrů Rady Evropy, které proběhlo ve dnech 6. - 7. 11. 2002, nebylo zahrnuto téma Evropského romského fóra do vystoupení představitele ČR s tím, že ČR podporuje vytvoření romského poradního orgánu na evropské úrovni. Podmiňuje však zřízení fóra zajištěním demokratického výběru jeho zástupců a z něho vyplývající legitimity souběžně s vyjasněním otázek, které jsou spojeny s jeho fungováním.

Ve vztahu k EU prosazuje ČR - v rámci orgánů vytvořených na základě Dohody o přidružení k realizaci zahraniční politiky ČR, tedy i ochrany lidských práv - koncept tzv. europeizace romské problematiky. Koncept má přispět k zintenzívnění spolupráce členských a kandidátských zemí za účelem nalezení optimálního řešení jednotlivých problematických oblastí, jako je např. rasová diskriminace, bydlení, vzděláváni a politická participace Romů.

Evropský parlament v Rezoluci o rozšíření EU, přijaté plénem EP 20. 11. 2002, přivítal v pasáži věnované ČR koncepci integrace Romů. Zároveň se zajímal o opatření, jaká hodlá ČR učinit k vyřešení problémů romské menšiny, zejména pokud jde odstranění diskriminačních praktik ve státních a veřejných institucích (státní správa, policie, soudnictví, školství). EP požádal ČR o politický závazek v této oblasti, ve kterém by objasnil před ukončením přístupových jednání, jak ČR hodlá vyřešit tento problém do konce tohoto desetiletí.

¨      průběžně plněno

 

11.2. Usnesením vlády ze dne č. 994/00 bylo ministrovi zahraničních věcí doporučeno, aby:

11.2.1.

 

Koordinátor romské problematiky MZV, který byl jmenován 1. 7. 2001, se zabývá úkoly, vyplývajícími z Koncepce MZV ve vztahu k romské problematice. Vyjadřuje se ke zpracovávaným a připomínkovaným materiálům z hlediska romské problematiky, včetně jejích vnitropolitických a mezinárodních aspektů.

·        průběžně plněno

 

11.3.

 

Koordinátor romské problematiky MZV se zabývá těmito dalšími úkoly, vyplývajícími z Koncepce: koordinuje postupy, stanoviska a připomínky k jednotlivým materiálům a informacím s romskou tématikou, usměrňuje tok informací v rámci struktury MZV, vyjadřuje se ke konceptu europeizace romské problematiky, shromažďuje informace o situaci romské menšiny jak v ČR, tak v této souvislosti o opatřeních přijatých v zahraničí, udržuje kontakty s ostatními orgány státní správy, včetně stálého zastoupení MZV v příslušných poradních orgánech vlády ČR, zajišťuje účast MZV na řadě vnitrostátních i zahraničních akcí s romskou tematikou a komunikuje s nevládními organizacemi. Spolupracuje s romským poradcem z řad romské menšiny, jehož působení bylo obnoveno na MZV ke konci roku 2001. Romský poradce prohlubuje kontakty s romskou populací a jejich představiteli včetně zprostředkování jejich stanovisek MZV. Napomáhá k získání bezprostřední a živé informace o problémech Romů. MZV finančně přispělo ke konání světového romského festivalu KHAMORO 2002, který se uskutečnil ve dnech 20. - 25. 5. 2002 v Praze.

Dne 30. 7. 2002 proběhlo setkání ministra Cyrila Svobody s prezidentem Mezinárodní romské unie Emilem Štukou o naplňování Memoranda o porozumění a spolupráci mezi MZV a IRU uzavřeného v dubnu 2001. Oboustranně přijatý závěr ze schůzky konstatoval nutnost přispět k implementaci Memoranda zintenzivněním dialogu mezi MZV a IRU. V návaznosti na tuto schůzku se uskutečnilo 28. 11. 2002 jednáni mezi odborem lidských práv MZV a IRU o konkretizaci Memoranda. Jednotlivé návrhy k naplňování Memoranda, zpracované odborem lidských práv MZV a zaměřené převážně na vzájemné konzultace, výměnu informací a vzdělávání, byly postoupeny IRU 10. 12. 2002.

 

12. Ministerstvo zdravotnictví

12. 1. Usnesením vlády ze dne 7. dubna 1999 č. 279 bylo ministru zdravotnictví uloženo, aby:

12.1.1.

MZ uvádí, že v resortu zdravotnictví je uplatňován rovný přístup ke všem občanům a nedochází k diskriminaci rasové ani jiné.

¨      průběžně sledováno

 

12.1.2.

 

O plnění tohoto úkolu nepodalo ministerstvo zdravotnictví zprávu. V resortu zdravotnictví je však uplatnění vyrovnávacího principu obtížně představitelné, takže se nabízí úkol zrušit.

¨      plnění nelze vyhodnotit, úkol lze zrušit

12.2.

Informace o výzkumu v resortu zdravotnictví

 

Zdravotním aspektům integrace Romů se věnovaly a věnují některé výzkumné práce, jak v rámci programových projektů MZ (IGA), tak v rámci podpory výzkumných záměrů. V České republice je zdravotním aspektům situace Romů věnována nemalá pozornost. Vyplývá to mj. i z rešerše v systému Medline provedené v loňském roce, kdy z cca 100 dostupných prací bylo 15 od našich autorů. Z výzkumných prací uvádíme:

A/ Programové projekty IGA

1 ) Projekt č. NO- 5516-3 „Determinanty zdraví romské populace v ČR „ řešitel MUDr. Libuše Nesvadbová z 3. LF UK Praha byl řešen v letech 1999-2001. Výsledky jsou důležitým informačním zdrojem k řešení problematiky, která patří mezi celostátní priority podpořené usnesením vlády.

2) Na IGA MZ byla podána v rámci Veřejné soutěže o udělení účelové podpor`, IGA MZ na roky 2003-2005 (dále VES 2003) přihláška z IZPE : „Podpora zdraví na úrovni kraje - determinanty zdraví a nová zdravotní politika (investice do zdraví)“

Anotace 1: Existují společenské skupiny, které jsou vlivem sociálních a ekonomických determinant zdraví znevýhodněné a ohrožené v důsledku nerovnosti ve zdraví.

Anotace 2: Výzkum vlivu sociálních a ekonomických determinant na zdravotní stav obyvatel Jihočeského kraje v rámci probíhajících společenských změn a tvorby nových přístupů k podpoře zdraví v ČR (výzkum postojů vybraných aktérů politiky podpory zdraví).

Anotace 3: Zdravotní politika na regionální úrovni představuje nepostradatelnou součást národní zdravotní politiky.

3) V roce 2000 byl zahájen 3 letý projekt č. NJ 6120-3 „Sledování výživových zvyklostí a vyšetření nutričního stavu romských rodiček a novorozenců“ z 3. LF UK.

Anotace1: Vyšetření zdravotně-nutričního stavu romských těhotných a novorozenců v porovnání s většinovou populací. Sledována bude individuální nutriční spotřeba a výživové zvyklosti v těhotenství a vybrané biochemické ukazatele nutričního stavu.

Anotace 2: Součástí projektu je rovněž stanovení obsahu trans mastných kyselin v mateřském mléce a podkožním tuku rodiček a hladiny polychlorovaných bifenylů v mateřském mléce.

Projekt byl k 31.12.2002 ukončen Závěrečná zpráva bude řešitelkou předložena do 31.1.2003.

4) V současné době je řešen projekt IGA NJ6888-3 „Protektivní a imunomodulační vliv suplementace RNA, srovnání klinického testování a experimentálního modelu“ . Byl prokázán pozitivní vliv suplementace mlékem, obohaceným nukleotidy na sledované ukazatele salivární imunity. Účinek suplementace byl u skupiny romských dětí větší, než u kontaktního souboru.

 

B/ Výzkumné záměry (VZ)

Součástí řešení VZ „Vliv životního prostředí na zdraví a imunitu populace“ je také sledování vybraných skupin romské populace žijící v oblasti. V rámci řešení VZ byla týmem MUDr. J.Richtera publikována již řada dílčích výsledků. Z publikovaných prací uvádíme např.:

1 ) Richterová S. a kol. „Determinanty zdravotního stavu rómské populace“, Zdravotnictví v České republice IV, 2001, č. 1-2, s.71-74

2) Richterová S. a kol. „Výsledky intervenční studie suplementace romských dětí jódem“, Čes.-slov.Pediat.56, 2001, č. 10, s. 583-586

3) Richterová S. a kol. „Jódurie romských dětí“, Praktický lékař 81, 2001, č. 8, s. 446-447

4) Richterová S. a kol. „Antropometrická charakteristika romských dětí Ústí na d Labem“, Sborník XXIX. Ostravské dny dětí a dorostu, 2001

5) Richter J. a Richterová S. „Suplementace mléčných přesnídávek a romská populace“, Sborník XXIX. Ostravské dny dětí a dorostu, 2001

6) Richter J. a kol. „Ovlivnění parametrů salivární imunity u romských dětí“, Alergie 4, Suppl.3, 2002

7) Richter J. a kol. „Salivární imunita u romských dětí“, 19. Sjezd českých a slov. alergologů, Karlovy Vary, říjen 2002 (poster)

 

13. Ministerstvo dopravy

13. 1. Usnesením vlády ze dne 7. dubna 1999 č. 279 bylo ministru dopravy a spojů uloženo, aby:

13.1.1.

 

Ministerstvo dopravy nemá v stávajících ani v nově vznikajících právních předpisech podmínky pro znevýhodňování příslušníků romské komunity. Antidiskriminační návrhy nebyly podány, patrně však nejsou aktuální; nabízí se zrušení úkolu

¨      plnění nelze hodnotit, úkol lze zrušit

 

13.1.2.

 

O plnění tohoto úkolu ministerstvo nepodalo zprávu

¨      plnění nelze posoudit

 

14. Zmocněnec pro lidská práva

 

14.1. Usnesením vlády ze dne 19. dubna 2000 č. 387 bylo zLP uloženo:

14.1.1.

Uložený úkol se vztahuje k realizaci komunitního bydlení občanů romské národnosti v městě Brně. Podrobnější informace o realizaci a problémech projektu jsou obsaženy v příloze č. 2 předloženého materiálu.

¨      průběžně plněno

 

14.2. Usnesením vlády ze dne 14. června 2000 č. 599 bylo zLP uloženo:

14.2.2.

 

Výzkumné úkoly evidují pracovníci Kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity.

¨      průběžně plněno

 

14.3. Usnesením vlády ze dne 11. října 2000 č. 994 bylo zLP uloženo:

14.3.1.

 

¨      průběžně plněno

14.4. Usnesením vlády ze dne 11. října 2000 č. 994 bylo zLP doporučeno, aby:

14.4.1.

 

Pracovní skupina byla vytvořena při Radě pro lidská práva, zanikla však s ukončením funkčního období tohoto poradního orgánu. Nově jmenovaná Rada pro lidská práva takovou pracovní skupinu již neobnovila. Činnost takové skupiny se jeví jako problematická vzhledem k neexistenci jasného mandátu na „posuzování etické úrovně“ nezávislých sdělovacích prostředků.

¨      navrhuje se zrušení úkolu

 

14.5. Usnesením vlády ze dne 5. srpna 2002 č. 761 bylo zmocněnci vlády pro lidská práva uloženo do 31. října 2002

14.5.1

 

a)     v součinnosti s místopředsedou vlády, ministrem vnitra a ministrem práce a sociálních věcí vypracovat podrobnou analýzu důvodů vedoucích příslušníky romské komunity k emigraci z České republiky

 

Analýza důvodů vedoucích příslušníky romské komunity k emigraci z ČR vypracovaná v součinnosti s místopředsedou vlády a ministrem vnitra byla předložena vládě pro informaci č.j.: 7810/02-KRP dne 31. října 2002.

¨      splněno

 

14.5.2.

 

b)     ve spolupráci s ministrem pro místní rozvoj zpracovat a předložit vládě analýzu možností zintenzivnění a zefektivnění práce v zájmu předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků prostřednictvím k tomu určené agentury

            Analýza možností zintenzivnění a zefektivnění práce v zájmu předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků prostřednictvím k tomu určené agentury byla předložena vládě k projednání č.j.: 7793/02-KRP 31. října 2002. Vláda přijala dne  13. listopadu 2002 k materiálu usnesení č. 1113

 

¨      splněno

 

 

15. Závěr

Jak plyne z předložené zprávy, je většina úkolů průběžně plněna. Zásadnější potíže s plněním úkolů se objevují tam, kde se příslušný resort s úkolem neztotožňuje, protože ho považuje za špatně formulovaný a/nebo nerealizovatelný. V předkládaném usnesení se proto navrhuje zrušení některých úkolů, které mohou být oprávněně vnímány jako nerealizovatelné nebo formální. Předkladatel bude také v příštím roce bude jednat s příslušnými resorty o nejasně či nevýstižně formulovaných  úkolech s cílem nahradit je novými, jednoznačnějšími úkoly.