Rada vlády pro záležitosti romské menšiny

Informace o plnění usnesení vlády týkajících se integrace romských komunit

a aktivního postupu státní správy při uskutečňování opatření přijatých těmito usneseními ke dni 31. prosince 2003


V usnesení vlády ČR ze 7. ledna 2004 č. 3. o plánu nelegislativních úkolů na první pololetí roku 2004 uložila vláda místopředsedovi vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje, aby jí do 31. květnu 2004 podal informaci o plnění úkolů vyplývajících z usnesení vlády, které se týkají integrace romských komunit a o aktivním postupu státní správy při uskutečňování opatření přijatých těmito usneseními. Jde o následující usnesení:

  1. usnesení ze dne 29. října 1997 č. 686, ke Zprávě o situaci romské komunity v České republice a o plnění úkolů týkajících se romských komunit;

  2. usnesení ze dne 14. července 1999 č. 720, ke Zprávě o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasizmem a xenofobií nebo páchaných příznivci extremistických skupin a o aktivitách extremistických uskupení na území České republiky v roce 1998;

  3. usnesení ze dne 7. dubna 1999 č. 279, o Koncepci politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti;

  4. usnesení ze dne 28. července 1999 č. 789, k Návrhu usnesení o opatřeních proti hnutím směřujícím k potlačení práv a svobod občanů;

  5. usnesení ze dne 14. června 2000 č. 599, ke Koncepci politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti;

  6. usnesení ze dne 11. října 2000 č. 994, k Návrhu opatření vlády, vedoucích k uspořádání celospolečenské a parlamentní debaty o dosažení nápravy vztahů mezi většinovou společností a romskou menšinou;

  7. usnesení ze dne 25. července 2001 č. 781, o zřízení funkce koordinátora romských poradců při vyšších územních samosprávných celcích;

  8. usnesení ze dne 7. listopadu 2001 č. 1145, k Návrhu na opatření k zintenzivnění implementace Koncepce politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti;

  9. usnesení ze dne 5. srpna 2002 č. 761, k Návrhu akčního plánu k omezení žádostí příslušníků romské komunity z České republiky o azyl v zemích Evropské unie a Norska.


Informaci na základě vyžádaných zpráv příslušných resortů zpracoval zmocněnec vlády pro lidská práva – místopředseda Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Předchozí informace o plnění usnesení týkajících se romských komunit byly vládě předloženy k 30. září 1998, 4. lednu 1999, 5. listopadu 1999, 24. květnu 2000, 31. prosinci 2000, 31. prosinci 2001, 31. prosinci 2002 a 31. prosinci 2003.

Je-li u úkolu uvedeno hodnocení „splněno“, nebude se k němu zpracovatel v další hodnotící zprávě (informaci pro vládu) vracet. V návrhu usnesení je rovněž navrženo zrušení některých již neaktuálních, respektive pouze deklaratorních úkolů. Pokud vláda přijme navržené usnesení, nebude plnění zrušených úkolů nadále sledováno. Předkládaná informace je pracovní pomůckou pro všechny státní orgány zabývající se romskou tématikou. Je aktualizována jednou ročně vždy k 31. květnu.


0.1. Obsah

0.1. Obsah 1

1.Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 5

V roce 2003 byly vydány publikace: 6

ZŠ 15

2.Ministerstvo práce a sociálních věcí 21

3.Ministerstvo vnitra 23

4.Ministerstvo kultury 31

5.Ministerstvo průmyslu a obchodu 34

6. Ministerstvo zemědělství 36

7. Ministerstvo obrany 37

8.Ministerstvo spravedlnosti 38

9. Ministerstvo pro místní rozvoj 42

10. Ministerstvo zahraničních věcí 43

1)OSN 43

Postavením romské menšiny v ČR se v uplynulém roce v rámci kontrolních mechanismů OSN zabývaly Výbor pro práva dítěte (CRC) a Výbor pro odstranění rasové diskriminace při projednávání periodických zpráv ČR o opatřeních přijatých k implementaci Úmluvy o právech dítěte a Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace. Delegace ČR přítomné při projednávání obou zpráv informovaly mimo jiné též o opatřeních týkajících se integrace romské komunity v ČR. 43

CRC se zabýval zejména právními normami přijatými k ochraně menšin proti rasově motivovaným útokům, mírou zastoupení romských dětí ve zvláštních školách a otázkou přístupu příslušníků romské menšiny ke vzdělání. Ve svých závěrech CRC doporučil věnovat se otázce přístupu Romů ke vzdělání v rámci reformy školského systému. Postavení dětí náležejících k menšinovým skupinám se věnuje doporučení č. 79 (viz příloha). 43

V podstatně větším rozsahu se postavením romské menšiny v ČR zabýval CERD, přičemž nejvíce diskutovanými problémy byl opět přístup Romů ke vzdělání, dále k zaměstnání a k bydlení. Za závažný problém považoval CERD zejména přetrvávající násilné útoky vůči příslušníkům romské menšiny a jejich nedostatečné vyšetřování. K diskutovaným otázkám vydal CERD celou řadu doporučení (viz příloha). 43

2) Rada Evropy 44

Zájem o postavení romské menšiny v ČR projevil také Vysoký komisař Rady Evropy pro lidská práva při své návštěvě ČR v únoru 2003. Zaměřil se zejména na otázky přístupu Romů ke vzdělání, jejich postavení na trhu práce, přístupu k bydlení a projevů násilí vůči příslušníkům romské komunity. Po bližším seznámení se se situací v uvedených oblastech doporučil komisař ČR vyvinout další koordinované úsilí k vyřešení stávajících problémů na základě souhrnného plánu pro přístup ke vzdělání, zaměstnání a bydlení. Doporučil dále, aby veškeré projevy násilí vůči Romům byly náležitě vyšetřeny a jejich pachatelé odpovídajícím způsobem potrestáni. 44

12. Zmocněnec vlády pro lidská práva 46

Informace o realizaci výstavby Romského komunitního centra v Karviné v rámci programu Podpora regionálního rozvoje (předložil místopředseda vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje) pod č. j. 898/03 byla vládě předložena 16. července 2003. 46

13. Závěr 47


0.2. Některé v informaci užívané zkratky


MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí

MV – Ministerstvo vnitra

MK – Ministerstvo kultury

MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu

MZe - Ministerstvo zemědělství

MŽP – Ministerstvo životního prostředí

MO – Ministerstvo obrany

MS – Ministerstvo spravedlnosti

MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj

MZV – Ministerstvo zahraničních věcí

MZd - Ministerstvo zdravotnictví

MDS –Ministerstvo dopravy a spojů

VS – Vězeňská služba

OkÚ, ObÚ – okresní, obvodní úřady

zLP – zmocněnec pro lidská práva

MrK – Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity


MŠ – mateřská škola

ZŠ – základní škola, základní školy

ZvŠ – zvláštní škola/y

ZUŠ – základní umělecká škola

SŠ – střední škola

SpgŠ a G – Střední pedagogická škola a gymnázium

VOŠ – vyšší odborná škola

UK – Univerzita Karlova

FF – Filozofická fakulta

PaedF – Pedagogická fakulta

MU – Masarykova univerzita v Brně

UP – Univerzita Palackého v Olomouci

UJEP – Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí na Labem

MRK - Muzeum romské kultury


ČOI – Česká obchodní inspekce

ČŠI – Česká školní inspekce

VÚP – Výzkumný ústav pedagogický

IPPP – Institut pedagogicko-psychologického poradenství

VÚOŠ - Výzkumného ústavu odborného školství (dále jen VÚOŠ)

AOP - Asociace občanských poraden


CERD – Výbor pro odstranění rasové diskriminace

TrZ – zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 972) TrŘ – zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů


1.Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy



    1. usnesením č. 686 ze dne 29. října 1997 bylo ministru školství, mládeže a tělovýchovy uloženo:

1.1.1.


  1. rozšiřovat síť přípravných tříd v systém základního vzdělání pro žáky z jazykově
    a sociokulturně znevýhodněného prostředí,
    termín – průběžně



Úkol je průběžně plněn. V současné době pracuje na území ČR 137 přípravných tříd
ve 108 školách. Navštěvuje je 1 824 žáků. Přípravné třídy pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí jsou zřizovány již od školního roku 1997/98 jako konkrétní vyrovnávací postup. V mateřských školách a základních školách pracují přípravné třídy na základě Metodického pokynu MŠMT č.j.: 25484/2000-22 ke zřizování přípravných tříd pro děti se sociálním znevýhodněním a k ustanovení funkce vychovatele - asistenta učitele. Tyto třídy existují rovněž ve zvláštních školách, předpokládá se však jejich integrace do široce pojatého základního vzdělávání. V roce 2001 vynaložilo MŠMT na provoz přípravných tříd s 1 364 dětmi 30 807 000,- Kč, v roce 2003 vynaložilo MŠMT na provoz přípravných s 1 824 dětmi 41 200 000,- Kč.


Přehled počtu přípravných tříd:


Školní

rok

Celkem

Z toho

mateřské školy

základní školy

zvláštní školy

třídy

děti

třídy

děti

třídy

děti

třídy

děti

1997/98

47

638

1

18

24

366

22

254

1998/99

99

1237

8

128

50

670

41

439

1999/00

114

1425

11

150

62

834

41

441

2000/01

110

1364

7

107

63

829

40

428

2001/02

109

1467

13

198

66

927

30

342

2002/03

116

1489

11

171

72

915

33

403

2003/04

137

1824

11

181

84

1152

42

491


Ve srovnání s rokem 2003 se zvýšil počet dětí docházejících do těchto tříd o 335. Počet tříd roste především v základních školách. V roce 2003 bylo MŠMT iniciováno vypracování základní evaluační studie „Monitoring efektivity přípravných ročníků pro děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí“. (bližší informace viz strana 11 této přílohy)


Vytvoření dostatečného množství kvalitních pomůcek, sady metodických materiálů pro práci v přípravných třídách a výcvik pedagogů v jejich používání pro vzdělávání dětí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí je součástí programu PHARE 2000 (CZ 0002-03-01 Podpora integrace Romů ve vzdělávání a PHARE CZ 0002-03-02 Kurikula pro multikulturní výchovu). V rámci výše uvedeného programu byly vytvořeny manuály pro práci učitelů v přípravných třídách pro děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí, na prvním stupni ZŠ a druhém stupni ZŠ. Ve využívání metodických postupů, které jsou v těchto materiálech obsaženy, bylo vyškoleno 400 učitelů a vychovatelů – asistentů, kteří pracují se žáky z romských komunit.

V rámci tohoto projektu PHARE bylo v letech 2002-2003 dovybaveno 103 škol, které zřizují přípravné ročníky, potřebným nábytkem, učebními pomůckami a školními potřebami, pro provoz v celkové výši 10,9 mil Kč.


  • průběžně plněno


1.1.2.


  1. zajistit posílení informačních toků do všech stupňů škol ohledně dostupné odborné literatury k otázkám multikulturní společnosti a výchovy k toleranci termín – průběžně


Školám a pedagogickým centrům byla v průběhu posledních let poskytnuta celá řada hodnotných informačních zdrojů o Romech a menšinách. Vydáním níže uvedených metodických příruček a manuálů pro další vzdělávání a realizací seminářů v rámci programu PHARE 2000 vytvořilo MŠMT podmínky pro zkvalitnění vzdělávání romských žáků.

V roce 2003 byly vydány publikace:

  • Hübschmannová M. : Amari abeceda, Romský slabikář, překlad ze slovenštiny, distribuce do základních škol, pedagogických center a vysokých škol a na vybrané instituce, Fortuna 1998; dotisk

  • PaedDr. Danielovská V : Poznávej zemi, v níž žiješ, dvojjazyčná učebnice v češtině
    a v jazykové mutaci olašské a slovenské romštiny, distribuce do základních škol, pedagogických center a vysokých škol a na vybrané instituce, Fortuna 2003

  • Ing. Rufertová H.: Poznávej lidi a život v zemi, v níž žiješ, dvojjazyčná učebnice v češtině a v jazykové mutaci olašské a slovenské romštiny, distribuce do základních škol, pedagogických center a vysokých škol a na vybrané instituce, Fortuna 2003

  • Hübschmannová M.: Hin man ajsi čhaj, so… Romské hádanky, dvojjazyčná kniha příběhů a hádanek, distribuce do základních škol, pedagogických center a vysokých škol a na vybrané instituce, Fortuna 2003

  • Kolektiv autorů: Školící manuál pro učitele druhého stupně ZŠ, Praha 2003, vzdělávací metodologie pro podporu romských žáků, která byla připravena a vydána v rámci národního Programu PHARE 2000, Česká republika CZ 00-02-03-01 – Podpora romské integrace, pracovní verze a verze upravená na základě pilotního ověřování. Manuál byl vydán v tisku i na CD. Praha 2003

  • Kolektiv autorů: Školící manuál pro učitele prvního stupně ZŠ, Praha 2003, vzdělávací metodologie pro podporu romských žáků, která byla připravena a vydána v rámci národního Programu PHARE 2000, Česká republika CZ 00-02-03-01 – Podpora romské integrace, pracovní verze a verze upravená na základě pilotního ověřování. Manuál byl vydán v tisku i na CD.

  • Kolektiv autorů: Školící manuál pro učitele přípravných ročníků pro děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí, Praha 2003, vzdělávací metodologie pro podporu romských žáků, která byla připravena a vydána v rámci národního Programu PHARE 2000, Česká republika CZ 00-02-03-01 – Podpora romské integrace, pracovní verze a verze upravená na základě pilotního ověřování. Manuál byl vydán v tisku i na CD.

  • Kolektiv autorů: Metodická příručka pro učitele prvního stupně základních škol, Praha 2003, vzdělávací metodologie pro podporu romských žáků, která byla a vydána v rámci národního Programu PHARE 2000, Česká republika CZ 00-02-03-01 – Podpora romské integrace, pracovní verze a verze upravená na základě pilotního ověřování. Příručka byla vydána v tisku i na CD.

  • Kolektiv autorů: Metodická příručka pro učitele druhého stupně základních škol, Praha 2003, vzdělávací metodologie pro podporu romských žáků, která byla a vydána v rámci národního Programu PHARE 2000, Česká republika CZ 00-02-03-01 – Podpora romské integrace, pracovní verze a verze upravená na základě pilotního ověřování. Příručka byla vydána v tisku i na CD.

  • Kolektiv autorů: Metodická příručka pro učitele přípravného ročníku pro děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí, Praha 2003, vzdělávací pro podporu romských žáků, která byla připravena a vydána v rámci národního Programu PHARE 2000, Česká republika CZ 00-02-03-01 – Podpora romské integrace, pracovní verze a verze upravená na základě pilotního ověřování. Příručka byla vydána v tisku i na CD.


Přehled vynaložených finančních nákladů na informační materiály o Romech


Rok

Počet vydaných titulů

Finanční prostředky

1997

2

500 tis. Kč


1998

6

2 100 tis. Kč


1999

12

3 180 tis. Kč


2000

10

1 477 tis. Kč


2001

15

4 390 tis. Kč


2002

7

318 tis. Kč


2003

5

2 280 tis. Kč



  • průběžně plněno


1.1.3.


  1. postupovat při udělování výjimek pro minimální počet žáků ve třídě i v případech tříd s dětmi z romských rodin stejně jako v případě menšinových tříd, termín – průběžně


Úkol je průběžně plněn. Této možnosti využili zřizovatelé škol v lokalitách s vyšší koncentrací romského obyvatelstva (Most, Ostrava a Praha).


  • průběžně plněno


1.1.4.


  1. zajistit nabídku dalšího vzdělávání v problematice národnostních a etnických menšin, a to v rámci systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, termín – průběžně


Úkol je plněn prostřednictvím pedagogických center, pedagogických fakult a nestátních vzdělávacích subjektů (viz dotační programy MŠMT „Program na podporu romské integrace“ a “Program na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy“).


V roce 2003 byl realizován projekt PHARE CZ 2000 – 02 – 03/ Support to Roma Integracion/ Muticultural Education. Realizace projektu byla rozdělena do dvou částí, první z nich – Support to Roma Integration, byla zaměřena na vývoj metodických příruček a školících manuálů pro učitele, kteří pracují s romskými žáky ve třídách. V rámci projektu byla realizována studie zaměřená na situaci žáků z romské komunity ve školách a zjištění potřeb dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v těchto školách, připraveni lektoři a realizovány semináře pro 400 učitelů a vychovatelů – asistentů učitele pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí zaměřené na využívání metodických postupů ve třídách.




V návaznosti na výše uvedené je potřebné zdůraznit, že MŠMT :

  • podpořilo projekty zaměřené na specifické interaktivní výukové metody orientované na lidská práva a na multikulturalitu,

  • vyžaduje při udělování akreditací na vzdělávací programy, aby vzdělávací subjekty zařazovaly problematiku národností a etnik do programů vzdělávání učitelů,

  • při udělování schvalovací doložky učebnicím vyžaduje, aby v nich byla zohledněna problematika národností a etnik,

  • podpořilo semináře projektu Občan včetně akce pro žáky "Slyšení a semináře "Jak vyučovat o holocaustu"( Památník Terezín),

  • v rámci mezinárodního projektu PHARE Reforma multikulturního vzdělávání bylo prostřednictvím padesáti multipikátorů vyškoleno 2 000 učitelů základních škol v tématu multikulturní výchovy.

  • průběžně plněno


1.1.5.


k) ve spolupráci s představiteli romské komunity zajistit, aby hudebně, pohybově i jinak umělecky talentované romské děti byly zařazovány do ZUŠ a měly tak možnost rozvíjet svůj talent a předpoklady pro přijetí ke studiu na konzervatořích

Vzhledem ke stávající legislativě je obtížné sledovat počet romských žáků v ZUŠ a evaluovat tento proces. ZUŠ bylo doporučeno, aby dle potřeb lokality vytvářely podmínky pro vzdělávání žáků z romské komunity.

  • průběžně plněno


1.2. usnesením č. 279/99 bylo ministru školství, mládeže a tělovýchovy uloženo, aby:


1.2.1.


2 a) vytvářel podmínky zamezující rasové (případně i jiné) diskriminaci a v případě potřeby předložil vládě návrhy novel příslušných zákonů, termín neuveden, myšleno průběžně



  • MŠMT vydalo Metodický pokyn k výchově proti projevům rasismu, xenofobie
    a intolerance č. j. 14 423/1999-22, Věstník MŠMT, sešit 5/1999, ve kterém uložilo úkoly
    na tomto úseku ředitelům škol, jejichž plnění bude kontrolovat Česká školní inspekce.


  • V Pracovním řádu pro zaměstnance škol a školských zařízení č. j. 16 969/1996-42, Věstník MŠMT, sešit 6/1996, který se vztahuje na školy a školská zařízení zřizovaná MŠMT, školskými úřady a obcemi, je stanovena zaměstnancům povinnost ohlašovat řediteli školy nebo školského zařízení poznatky, které mohou nasvědčovat tomu, že dítě nebo nezletilý žák je v rodině nebo v jiném mimoškolním prostředí vystaven týrání, zneužívání, zanedbávání nebo jiným způsobům špatného zacházení.


  • Princip zákazu diskriminace v návaznosti na ustanovení příslušných článků Listiny základních práv a svobod, jimiž se zaručují základní práva s svobody všem bez rozdílu pohlaví, barvy pleti, jazyka, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině apod. (čl. 2 a 3 Listiny), je respektován i v obecně závazných právních předpisech připravovaných pro oblast školství, tj. i v nově připravovaném zákonu o počátečním vzdělávání (viz níže).


  • průběžně plněno


1.2.2.


2 b) zapracoval do návrhu novel předkládaných podle bodu 2 a) tohoto usnesení ustanovení, která poskytnou právní možnost k uskutečňování vyrovnávacích akcí za účelem odstranění možného znevýhodnění příslušníků romské komunity, a to za účelem odstranění takového znevýhodnění do 31. 12. 2020


Vyrovnávací akce za účelem odstranění možného znevýhodnění příslušníků romské komunity jsou zapracovány do metodických pokynů (např. Metodický pokyn MŠMT č. j.: 25 484/2000-22 zajišťuje možnost zřizovat přípravné třídy pro děti ze znevýhodněného sociokulturního prostředí, využívání vychovatelů - asistentů učitele, Metodický pokyn k zajištění přeřazení žáků ze zvláštních škol do základních č.j. 28 498/1999 - 24, Metodický pokyn č.j. 18 371/1996 - 24 k doplnění vzdělání poskytnutého zvláštní školou etc.). Dále pak ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 19/2000 Sb., na jehož základě mohou žáci základních i zvláštních škol svobodněji volit obory středního vzdělávání.


Rovný přístup všech osob ke vzdělávání a respektování individuálních potřeb jednotlivců při vzdělávání je v předkládaném „Zákoně o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání“ deklarován již v úvodních obecných ustanoveních, a prolíná se celým zákonem.

Zákon obsahuje speciální ustanovení ke vzdělávání národnostních menšin, vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.


V zákoně je systémově řešena potřebná podpora vzdělávání pro romské žáky. Tento zákon neodděluje základní a zvláštní školy, vytváří v rámci základního vzdělávání podmínky pro to, aby všem žákům bylo poskytováno vzdělání odpovídající jejich specifickým vzdělávacím potřebám. Pokud bude zákon přijat, budou v souladu s ním připravovány další navazující právní předpisy.

  • průběžně plněno


1.2.3


  1. zajistil provedení změn výukových programů na ZŠ a SŠ tak, aby tyto programy obsahovaly výuku o Romech, jejich historii (včetně historie nacistického holocaustu), jejich kultuře a tradicích, termín neuveden, pořádkovou lhůtu 30 dnů nelze použít, lze chápat i průběžně


Problematika multikulturního vzdělávání je komplexně řešena v rámcových vzdělávacích programech pro základní a střední vzdělávání.

Explicitně je toto téma obsaženo v RVP pro základní vzdělávání ve vzdělávací oblasti „Člověk a společnost“ a v průřezovém tématu „Multikulturní výchova“.

Vzdělávací oblast „Člověk a společnost“ zaujímá v základním vzdělávání významné místo, protože vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života demokratické společnosti. Zaměřuje se na utváření pozitivních občanských postojů, upevňování žádoucí hodnotové orientace. Rozvíjí vědomí přináležitosti k evropskému civilizačnímu a kulturnímu okruhu a podporuje přijetí hodnot, na nichž je současná demokratická Evropa budována. Důležitou součástí vzdělávání je prevence rasistických, xenofobních a extrémistických postojů, výchova k toleranci a respektování lidských práv.

Průřezové téma Multikulturní výchova v základním vzdělávání umožňuje žákům seznamovat se s rozmanitostí kultur - tradicemi a hodnotami. Na pozadí této rozmanitosti si pak budou moci žáci lépe uvědomovat i svoji vlastní kulturu, tradice a hodnoty.

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:

  • poskytuje žákům základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti

  • rozvíjí dovednost orientovat se v pluralitní společnosti

  • učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých

  • rozvíjí schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických skupin a spolupracovat s příslušníky odlišných sociokulturních skupin

  • rozvíjí dovednost rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti a napomáhá předcházet xenofobii

  • učí žáky uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů a připravenosti nést odpovědnost za své jednání,

  • poskytuje znalost základních pojmů multikulturní terminologie: kultura, etnikum, identita, diskriminace, xenofobie, rasismus, národnost, netolerance aj.

V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:

  • pomáhá žákům prostřednictvím informací vytvářet postoje tolerance a respektu k odlišným sociokulturním skupinám

  • napomáhá žákům uvědomit si vlastní identitu, reflektovat vlastní sociokulturní zázemí

  • stimuluje, ovlivňuje a koriguje jednání a hodnotový systém žáků, učí je vnímat odlišnost jako příležitost k obohacení, nikoli jako zdroj konfliktu

  • pomáhá uvědomovat si neslučitelnost rasové intolerance s principy demokratické společnosti

  • vede k angažovanosti při potírání projevů intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu

  • učí vnímat sebe sama jako občana, který se aktivně spolupodílí na utváření vztahu společnosti k minoritním skupinám

  • průběžně plněno


1.3. usnesením č. 789/99 bylo ministru školství, mládeže a tělovýchovy uloženo, aby:


1.3.1.


a) do 31. října 1999 provedl rozbor osnov a obsahové náplně výuky před­mětů občanská výchova a dějepis z hlediska problematiky národností, menšin a etnik a na základě tohoto rozboru učinil opatření, aby tato výuka odrážela nejen celou historii Čechů, ale i dějiny dalších společenství, která žila nebo žijí na českém území Němců, Židů, Slováků, Romů a dalších, aby věnovala větší pozornost novodobým světovým dějinám včetně zločinné podstaty nacistické ideologie a trvalého nebezpečí, které po­dobné ideologie představují, a aby informovala o současných tendencích k evropské integraci o příklonu k toleranci a pokroku v oblasti lidských práv


Na základě výzkumu provedeného Výzkumným ústavem pedagogickým byly stanoveny principy zavádění multikulturních prvků do výuky škol.


  • Aspekty multikulturní výchovy lze funkčně realizovat pouze v rámci koncepčně promyšlené architektury předmětu, která počítá s multikulturně výchovným efektem jako s důležitým výstupem vzdělávání (kompetencí).

  • Aplikaci multikulturních prvků nelze směrovat pouze do oblasti moderních dějin, ale naopak, multikulturní prvky musí prostupovat organicky celým záběrem předepsané látky.

  • V českých podmínkách nelze problém multikulturní gramotnosti zužovat na otázku romskou a židovskou, nýbrž musí reflektovat problematiku slovenské, německé a polské minority.

  • Funkční aplikace multikulturních vazeb je záležitostí didakticky důsledně promyšleného postupu. Nekoncepční přístup k této citlivé otázce může vést k efektům zcela negativním.


Uvedené aspekty multikulturní výchovy jsou zapracovány do návrhu Rámcových vzdělávacích programů základního vzdělávání (RVP ZV). Explicitně je toto téma obsaženo například ve vzdělávací oblasti „Člověk a společnost“ a „Multikulturní výchova“. RVP ZV kladou důraz na mezipředmětové vztahy a dosažení klíčových kompetencí žáků.

Účinnost výchovného působení průřezových témat je posilována využíváním dalších vhodných příležitostí, se kterými se žáci setkávají mimo školu (např. filmových a divadelních představení, televizních a rozhlasových pořadů, výstav, exkurzí, besed atd.).

S ohledem na uvedené principy jsou zpracovány i rámcové středoškolské vzdělávací programy.


  • splněno

1.3.2.

b) do Národního programu rozvoje vzdělávání v České republice zařadil a do 31. prosince 2000 rozpracoval pro ZŠ a SŠ problematiku všech etnik, která žila nebo žijí na českém území a problematiku dodržování lidských práv s důrazem na aplikaci v praxi


Národní program rozvoje vzdělávání (Praha 2001) stanovuje obecné teze, jež jsou dále rozpracovány v připravovaném rámcovém vzdělávacím programu pro základní a střední vzdělávání.

  • splněno


1.3.3.

c) trvale zabezpečoval pro pedagogy pracující v lokalitách s výskytem etnických konfliktů speciální výcvikové kurzy v komunikačních technikách orientované na prevenci řešení konfliktů, termín průběžně


Výchova žáků k toleranci v praktickém životě je zařazena v programech dalšího vzdělávání učitelů. Doporučuje se všem školám využívat v dostatečné míře nabízené programy orientované na prevenci konfliktů, doporučené metodické materiály a odborné publikace, kterými jsou školy průběžně vybavovány.


Pokud se ve větší míře objeví v určité lokalitě nárůst xenofobie, extremismu a rasismu, jsou pedagogové dostatečně a aktuálně informováni pověřenými odbornými lektory jak o problematických skupinách, tak i o specifice kultury menšiny či etnika, vůči které vznikla v lokalitě xenofobie.


  • průběžně plněno


1.4. usnesením č. 599/00 bylo ministru školství, mládeže a tělovýchovy uloženo aby:


1.4.1

5 a) průběžně ve spolupráci se zLP zajišťovat při transformaci školství vzájemnou prostupnost ZvŠ a ZŠ


Prostupnost ZvŠ a ZŠ je umožněna Metodickým pokynem k zajištění přeřazení žáků ze zvláštních škol do základních č.j. 28 498/99–24, Metodickým pokynem č.j. 18 371/96–24 k doplnění vzdělání poskytnutého zvláštní školou. Dále pak zákonem č. 19/2000 Sb. 19 odstavec 1, na základě na jehož základě si mohou žáci základních i zvláštních škol svobodněji volit obory středního vzdělávání.

Potřebná podpora ve vzdělávání i pro romské žáky je systémově řešena v připravované nové úpravě Školského zákona. Tento zákon neodděluje základní a zvláštní školy, vytváří však v rámci základního vzdělávání podmínky pro to, aby všem žákům bylo poskytováno vzdělání a podpora, odpovídající jejich specifickým vzdělávacím potřebám.

Jednotliví úspěšní žáci zvláštních škol romského etnika jsou vzděláváni podle individuálně upravených učebních plánů a osnov (individuální vzdělávací program, postavený na bázi vzdělávacího programu základní škola/obecná škola) ve smyslu § 4 odst. 9 vyhlášky MŠMT ČR č.127/1997 Sb., o speciálních školách a speciálních mateřských školách. Uvedená možnost je chápána jako cílená příprava k přestupu žáka do základní školy.

Nezanedbatelná je též možnost vzniku speciálních tříd základní školy pro žáky se specifickými vývojovými poruchami učení nebo chování při zvláštních školách, a to především na 1. stupni zvláštních škol tak, aby 2. stupeň mohli žáci absolvovat v běžných základních školách. Záměr byl zpočátku ověřován na vybraných zvláštních školách v ČR na základě pokusného ověřování dle § 58 písm. a školského zákona. Po skončení experimentu byly tyto třídy zařazeny jako součásti speciálních škol. Těmto romským žákům se tudíž dostává plnohodnotného vzdělání za využití vstřícných podmínek speciálního školství (snížené počty žáků ve třídách, učitelé se speciálně pedagogickou kvalifikací, množství didaktických pomůcek k výuce, zvýšené náklady na vzdělávání apod.).

Metodickým pokynem MŠMT č.j. 28 498/99-24 k zajištění přeřazení úspěšných žáků zvláštních škol do základních škol (Věstník MŠMT č.2/2000) jsou vytvořeny předpoklady pro to, aby na základě doporučení pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra a se souhlasem rodičů mohli být žáci přeřazeni do základní školy. K zajištění plynulého přechodu úspěšných žáků ze zvláštní školy do školy základní bylo zřizovatelům škol doporučeno, aby školy při zařazování nových šestiletých žáků romského etnika do zvláštních škol postupovaly uvážlivě s akcentem na specifika především v oblasti testů školní zralosti. Bylo doporučeno zařazovat do zvláštních škol pouze ty děti romské komunity, které mají odborně prokázané mentální postižení, a umožnit rodičům úspěšných romských žáků ve zvláštní škole požádat o rediagnostiku jejich dětí k přeřazení.

  • průběžně plněno

1.4.2.


5. b) průběžně zřizovat pro MŠ v oblastech vyšší koncentrace Romů místa romského koordinátora (asistenta), který bude provádět nábor a zajišťovat docházku dětí do těchto škol


Úkol je plněn. Funkce vychovatele – asistenta učitele je zřizována na základě žádosti školy a se souhlasem příslušného krajského úřadu průběžně. V roce 2003 byla zpracována aktualizace databáze vychovatelů – asistentů, která zahrnuje i informace o kvalifikovanosti těchto pracovníků. V roce 2003 byly vydány propagační materiály v češtině a romštině, které poskytují informace pro rodiče o možnostech vzdělávání jejich dětí v mateřské i základní škole a které mohou být asistenty při spolupráci s rodiči využity.

  • průběžně plněno

1.4.3,

5 c) vytvořit předpoklady pro zřízení odborného pracoviště pro multikulturní výchovu (ústav, katedru, oddělení některého ústavu), termín plnění: 31. 12. 2000


Zpracování multikulturní výchovy do vzdělávacích dokumentů komplexně zajišťuje resortní pracoviště MŠMT – Výzkumný ústav pedagogický a Národní ústav odborného vzdělávání průběžně. V roce 2002 byl při Fakultě humanitních studií UK zřízen Kabinet výchovy k demokratickému občanství, který zpracovává koncepční materiály dle konkrétních požadavků MŠMT.


  • splněno


1.4.4.

5 d) ve spolupráci s prvním místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí posoudit programy tzv. otevřených škol, programy s účastí rodičů na práci školy, společné programy školy pro rodiče a děti, včetně zapojení předškolních dětí, které se zkušebně realizují v některých školách v České republice a srovnání těchto programů s obdobnými programy realizovanými v zahraničí, termín plnění: 31. 10. 2000


Od září 2002 byl v šesti základních školách, v lokalitách s výrazným zastoupením romského etnika, ve spolupráci s o.s. Liga komunitních škol, připravován projekt škol s celodenním programem. Projekt byl zahájen v roce 2003 na čtyřech školách, které se po ukončení přípravné fáze rozhodly přistoupit k jeho realizaci. Jedná se o formu ověřování, které bude ukončeno v září 2005. MŠMT vyčlenilo v roce 2003 z rozpočtu Programu na podporu vzdělávání národnostních menšin a multikulturní výchovy finanční dotaci na vybavení uvedených škol učebními pomůckami.

Cílem projektu škol s celodenním programem je umožnit žákům ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí a žákům z romské komunity dosahovat vyšší školní úspěšnosti prostřednictvím speci-fických aktivit sestavených do uceleného vzdělávacího programu základních škol, které budou projekt realizovat. Tím vytvořit předpoklady pro další vzdělávání žáků a jejich lepší uplatnění se na trhu práce. Dále pak ověřit efektivitu programu a jeho finanční náročnost. Očekávaným výsledkem projektu „Škola s celodenním programem“ je zlepšení školní úspěšnosti žáků z romské komunity a sociokulturně znevýhodňujícího prostředí na prvním i druhém stupni základní školy.


Dílčí cíle projektu:


  • Zvýšit školní úspěšnost žáků ze sociokulturně znevýhodněného prostředí (především z romské komunity) v jednotlivých školách a tím jim umožnit získat potřebné kompetence a motivaci k dalšímu vzdělávání a přípravě na povolání,

  • zvýšit informovanost rodičů žáků škol o potřebě a možnostech vzdělávání jejich dětí,

  • zlepšit spolupráci rodiny - školy - žáků,

  • snížit absenci školní docházky v jednotlivých školách,

  • zvýšit motivaci žáků jednotlivých škol ke vzdělávání.

Škola pod názvem „Škola s celodenním programem“ může nabízet volnočasové aktivity nejen žákům školy, ale širší romské komunitě např. kurzy na doplnění základního vzdělání pro dospělé Romy. Na školách mohou být zavedeny Kluby romských žen s nabídkou zdravotní osvěty, počítačové kurzy, kurzy vaření a zdravé výživy.

  • splněno



1.4.5.

5 e) průběžně zařazovat výzkum romské problematiky mezi významné výzkumy resortu, zajišťovat systematický výzkum soužití etnik


V roce 2003 byly provedeny dvě evaluační studie, zaměřené na efektivitu realizovaných opatření v oblasti vzdělávání romských žáků (Analýza efektivity dotačního programu MŠMT Podpora romských žáků středních škol, Monitoring efektivity přípravných ročníků pro žáky ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí). Obě studie obsahují vyhodnocení situace a doporučení pro další realizaci programů.

  • Analýza efektivity dotačního programu MŠMT Podpora romských žáků středních škol

Empirický výzkum proběhl ve čtyřech krajích, s největším počtem žadatelů o dotaci. Jednalo se o kraj Moravskoslezský, Středočeský, Ústecký a Praha. Výzkum ukázal řadu kladů i záporů, které provázejí realizaci dotačního programu.

Výzkum dokládá, že program má z hlediska makrostruktury své opodstatnění. Žadatelé, kteří byli finančně podpořeni v rámci I. kola vyhlašovaného dotačního titulu (leden – červen roku 2000), v naprosté většině (77,4%) úspěšně absolvovali střední školu či odborné učiliště. Pouze 19% příjemců dotace z tohoto kola studium nedokončilo a 3,6% příjemců dotace ještě studuje. 69% příjemců dotace z prvního pololetí kalendářního roku 2003 pokračuje nadále ve studiu zvolené střední školy či odborného učiliště, 17 % těchto žáků již školu dokončilo a 13,8 % žáků opustilo školu bez absolutoria. Jako statisticky významná se jeví skutečnost, že příjemci dotace, kteří opustili školu bez absolutoria, větší část přiznaných finančních prostředků v daném roce nevyčerpali (více než polovina těchto žáků).

Problémy, které byly v rámci analýzy zaznamenány, jsou především administrativního charakteru (zdlouhavost procedurálních kroků při podání žádosti a zdlouhavá administrativa při distribuci peněz).

Na základě výsledků této analýzy lze konstatovat, že prostředky na realizaci sledovaného programu byly efektivně využity.



  • Monitoring efektivity přípravných ročníků pro žáky ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí

V roce 2003 bylo MŠMT iniciováno vypracování základní evaluační studie „Monitoring efektivity přípravných ročníků pro děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí“. Monitoring realizovala Fakulta humanitních studií UK v Praze. Studie se zaměřila na zodpovězení čtyř základních otázek:


  • Napomáhá přípravný ročník žákům úspěšně absolvovat základní školu? (potvrzeno)

  • Ovlivňuje typ školy, při které je přípravný ročník zřízen, následnou volbu typu školy, kam dítě nastoupí do první třídy? (potvrzeno, viz tabulka níže)

  • Ovlivňuje dopravní dostupnost výběr typu školy? (potvrzeno)

  • Ovlivňuje délka existence přípravného ročníku úspěšnost absolventů nastoupit na základní školu? (nepotvrzeno)

Tab. - Absolutní a relativní údaje o průměrných počtech žáků, kteří odcházejí z přípravných ročníků v jednotlivých typech škol do prvního ročníku ZŠ.

školy

pohyb

1999/2000

2000/2001

2001/2002

2002/2003

D

CH

D

CH

D

CH

D

CH

v přípravném ročníku

203

286

216

247

214

280

245

302


na konci roku do ZŠ

169

258

199

239

195

249

208

262


na konci roku do ZvŠ

10

13

6

7

11

8

5

4


nástup do ZŠ v %

83

90

92

97

91

89

85

87

ZvŠ

v přípravném ročníku

143

159

153

159

163

174

166

198


na konci roku do ZŠ

69

87

87

85

72

94

62

89


na konci roku do ZvŠ

24

36

19

23

35

32

37

46


nástup do ZŠ v %

48

55

57

54

44

54

37

45

v přípravném ročníku

38

44

41

40

32

69

41

55


na konci roku do ZŠ

37

39

40

36

31

59

36

51


na konci roku do ZvŠ

0

5

0

1

0

3

0

1


nástup do ZŠ v %

97

87

98

90

97

86

88

93


Analýzou bylo prokázáno, že se absolventům přípravných ročníků daří v základní škole lépe. Výsledky uvedené studie dále potvrdily, že úspěšnost žáků při následném studiu
na základní škole je ovlivněna zaměřením vzdělávacího programu, který je v přípravném ročníku realizován a který se v jednotlivých školách velmi liší.


Analýza také ukázala, že přípravné ročníky výrazně vylepšují vztah dítěte ke škole a snižují tak absenci u svých absolventů v průběhu dalšího školního vzdělávání na polovinu. Neřeší však problém úplně. Rozdíl v docházce mezi romskými a neromskými žáky na sledovaných školách se sice výrazně zmenšuje, ale i tak zůstává.


Dalším závěrem studie je konstatování, že přípravné ročníky navštěvuje pouze 15%1 romských dětí z předpokládaného počtu 6 500 romských dětí v odpovídající věkové kategorii.


Ze závěrečných doporučení „Zprávy k projektu Monitoring efektivity přípravných ročníků pro děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí“, kolektiv autorů, Fakulta humanitních studí UK, citujeme:

  • V případových studiích bylo zjištěno, že program přípravných ročníků je efektivnější, pokud se škola nesoustředí pouze na žáka, ale spolupracuje také s jeho rodinou. Proto efektivitě programu výrazně napomáhá zapojení romských asistentů nebo terénních sociálních pracovníků jakožto přirozené spojky mezi rodinou a školou.


  • Rozdíl mezi romskými dětmi, které absolvovaly přípravný ročník a neromskými dětmi je na počátku základní školy relativně malý. Pomyslné nůžky se začínají rozevírat na druhém stupni základní školy, kdy se problémy romských dětí prohlubují, nejčastěji propadávají a odcházejí na zvláštní školy. Romské rodiny sve děti podporují v učení mnohem víc na prvním než na druhém stupni. Proromské programy by tedy měly mít další těžiště na druhém stupni základních škol.


  • Koncentrace romských žáků na určitých základních školách, která bývá často vedlejším důsledkem programů připravovaných školou pro tyto žáky, má i svou negativní stránku. „Ghettoizované romské školy“ - ač ne zvláštní - mají nižší úroveň poskytovaného vzdělání ve srovnání s jinými základními školami. To má na integraci romských dětí a na jejich následnou vzdělávací kariéru nepříznivý vliv (viz případové studie). Programy podporující vzdělávání romských žáků jsou pro neromské rodiče signálem, že se škola orientuje na Romy. Obava z následného poklesu kvality výuky obvykle vede k odchodu neromských dětí. Domníváme se, že přípravné ročníky je možno využít jako nástroj k prolomení segregace. Nejefektivnější by bylo zřizování přípravných ročníků na školách, které jsou v lokalitách, kde žije mnoho Romů, avšak není zvykem, aby do nich romské děti chodily (viz případové studie z Jihomoravského kraje a Prahy). Zřizování přípravních ročníků na „neromských“ školách naráží na obavy vedení těchto škol. Bez takového kroku se však bude segregace romských žáků jen prohlubovat.


  • Výzkum realizovaný v rámci projektu PHARE CZ 00–02–03.

V rámci projektu PHARE CZ 00–02–03–01 Support to Roma Integracion byl realizován výzkum, který byl zaměřen na zjištění situace romských žáků v základní škole a na potřeby učitelů a dalších pedagogických pracovníků ve vztahu k dalšímu vzdělávání. Výsledky tohoto šetření byly plně využity při přípravě metodických materiálů a při dalším vzdělávání pedagogů v rámci projektu.


  • průběžně plněno


1.4.6.


5 f) jako součást úkolu uloženého v bodě II/3 usnesení vlády ze dne 7. dubna 1999 č. 279, o koncepci politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity napomáhající jejich integraci do společnosti, zajistit vydání metodického pokynu pro ředitele středních pedagogických škol, pedagogických center zřizovaných MŠMT a dalších vzdělávacích zařízení zřizovaných školskými úřady a vydání metodických publikací pro učitelky MŠ a vychovatele s cílem podpory vzdělávaní v učitelských studijních oborech a dalšího vzdělávání učitelek MŠ a vychovatelů, a to se zaměřením na multikulturní výchovu a práci učitelek MŠ a vychovatelů s dětmi z etnických skupin, termín plnění: 31. 12. 2000


Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy pověřilo Institut pedagogicko-psychologického poradenství realizací výše uvedených úkolů. PhDr. J. Kašparová z NUOV vypracovala návrh Metodického pokynu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro SOŠ a VOŠ k zařazení multikulturní výchovy a vzdělávání dětí z etnických skupin. Tento pokyn je určen pro studijní obory SOŠ a VOŠ skupiny 7531 M, N Předškolní a mimoškolní pedagogika, studijní obor 7541 M/006 Výchovná a humanitární činnost a 7842 M/003 Pedagogické lyceum. Materiál je zpracován a připraven ke schválení v návaznosti na připravované Rámcové vzdělávací programy pro střední vzdělávání.

  • průběžně plněno


1.5. Usnesením č. 994/00 bylo ministru školství, mládeže a tělovýchovy uloženo:

1.5.1.

1 c) podporovat semináře, besedy a obdobné akce, týkající se soužití s romskou menšinou, pořádané ve školách, myšleno průběžně


Úkol je průběžně plněn, jak vyplývá i z dalších bodů této zprávy.


  • průběžně plněno

1.5.2.


1 d) zajistit do 30. června 2001 školení nebo jinou formu předávání informací z oboru romistika učitelům mateřských, základních, speciálních a středních škol


Úkol byl splněn. Učitelům MŠ je podobně jako dalším školám dále zasílána odborná literatura a jsou zváni k účasti na projektech vztahujících se k romské problematice ve vzdělávání. V rámci dotačního výběrového řízení v roce 2003 podpořilo MŠMT projekt Otevřít školku a začít spolu (Kukadla – Jakhore), který je zaměřen na spolupráci MŠ s romskými komunitami.

  • splněno


1 e) uložit pedagogickým centrům (přednostně v lokalitách s větším počtem Romů) do vzdělávacích programů pro učitele trvale a aktuálně zařazovat vzdělávací semináře o Romech nejen z hlediska kulturního, ale i zdravotního a sociálního, a tato centra vybavit odpovídajícími romskými periodiky, literaturou, filmy a videokazetami, které budou trvale k dispozici školám, a současně doporučit pedagogickým centrům, aby navázala spolupráci s místními romskými sdruženími a dalšími představiteli Romů, termín neuveden, pořádková lhůta je tedy 30 dnů – do 11. 11. 2000


Úkol byl splněn. Témata byla v roce 2003 pedagogickým pracovníkům pravidelně nabízena ve vzdělávacích programech Pedagogických center. Hlavním rizikem v této oblasti jsou priority škol a učitelů, na jejichž základě si z nabídky vzdělávání volí témata pro svůj další odborný růst. V roce 2003 byl realizován projekt PHARE CZ 2000–02–03–01, který byl zaměřen na vzdělávání učitelů v metodice práce s romskými žáky, jak bylo výše zmíněno.


  • splněno


1.6. usnesením č. 1145/01 bylo ministru školství, mládeže a tělovýchovy uloženo:


1.6.1.

    1. a) průběžně zintenzivňovat podporu a propagaci zřizování přípravných tříd a funkce vychovatel-asistent učitele s cílem rozšířit tyto formy vyrovnávacích postupů systematicky tam, kde se u romských žáků projevují vzdělávací problémy a přípravné třídy a funkce vychovatel-asistent učitele dosud zřízeny nebyly, usilovat o to, aby funkce vychovatel-asistent učitele byla ustavována také na úrovni druhého stupně základních škol, ve středních odborných učilištích a v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy


V současné době pracuje na území ČR 137 přípravných tříd. Navštěvuje je 1 824 žáků. MŠMT zadalo v roce 2003 vypracování aktuální databáze vychovatelů – asistentů učitele. Dále podporuje aktivity zaměřené na další vzdělávání vychovatelů-asistentů, aby zajistilo růst jejich odborné kvalifikace.

  • průběžně plněno


1.6.2.

1 b) vybrat do 31. března 2002 ve spolupráci s Meziresortní komisí pro záležitosti romské komunity a odbornou skupinou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro vzdělávání Romů, pět škol pro zpracování projektu škol s celodenním programem, na jehož nevýukové části je účast žáků dobrovolná a iniciovat, aby zřizovatelé těchto škol projekt zpracovali a Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity zprostředkovala následné jednání se zainteresovanými resorty o finančním a organizačním zabezpečení celostátní realizace projektu tak, aby mohl být projekt realizován od školního roku 2002/2003,


Příprava projektu byla zahájena v září 2002. V roce 2003 zahájily realizaci úkolu čtyři základní školy (ZŠ Brno, Stará; ZŠ Praha, Havlíčkovo náměstí; ZŠ Ústí nad Labem, Školní; Církevní základní škola Přemysla Pittra, Ostrava), které se po ukončení přípravné fáze rozhodly projekt realizovat. Více viz bod d) plnění úkolů, které vyplývají z usnesení 599/ 00.


  • průběžně plněno


1.6.3.


1 d) zpracovat a vládě do 31. března 2002 předložit komplexní informaci o možnosti založení střední odborné školy s převažující orientací na romskou kulturu


Zpráva o splnění úkolu byla předložena vládě 17. 4. 2002 a přijata usnesením č. 394/2002.

Aktuální situace : V roce 2003 byly dokončeny rozsáhlé učební dokumenty nového studijního zaměření oboru hudba „Hudební kultura romského etnika“. Na tomto podkladě již lze stanovit organizaci studia, personální, prostorové i materiální požadavky a propočítat krátkodobé i dlouhodobé dopady otevření tohoto nového oboru na státní rozpočet, do rozpočtů zřizovatele a školy a vyřešit na úrovni orgánů státní správy a krajské samosprávy finanční pokrytí trvale zvýšených nároků na umělecké studium etnických menšin, včetně financování doprovodných programů. Převážná část výuky může být zabezpečována učiteli a umělecko-pedagogickými pracovníky Janáčkovy konzervatoře v Ostravě, kteří předtím musí absolvovat speciální odbornou přípravu na vysokoškolském pracovišti se zaměřením na romské etnikum. Úspěšná realizace vyžaduje další přípravu. Výuka by mohla být připravena a zahájena již ve školním roce 2006/2007.

  • splněno



Další aktivity resortu školství zaměřené na podporu integrace romské komunity v roce 2003


MŠMT realizuje pozitivní opatření v oblasti vzdělávání dětí z romských komunit v souladu se „Strategií pro zlepšení vzdělávání romských dětí“ a „Koncepcí romské integrace“. Kromě úkolů realizovaných v rámci usnesení vlády byly v roce 2003 realizovány tyto projekty.


  1. Program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na podporu integrace romské komunity v roce 2003

Způsob vyhlášení programů pro rok 2003 vycházel z doporučení Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity a zkušeností z programů realizovaných v předcházejícím období. Finanční prostředky na zajištění vyhlašovaného programu jsou součástí závazného ukazatele v rozpočtu MŠMT, který byl v roce 2003 ve výši 14 700 000,- Kč.

Výběrovou komisi pro vyhodnocení projektů jmenoval náměstek ministryně v souladu s příkazem ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 2/2003, kterým se vydává Resortní interní protikorupční program. Jednání výběrové komise proběhlo dne 3. dubna 2003.


Údaje v tabulce jsou uvedeny v Kč

Projekty v roce 2003

Počet projektů

Celkové náklady

Náklady požadované z prostředků MŠMT

Prostředky poskytnuté MŠMT

Počet podaných projektů

108

50 070 160

19 119 389

- - -

Počet projektů s formálními nedostatky

45

- - -

- - -

- - -

Počet posuzovaných projektů

63

42 349 851

15 150 628

- - -

Počet podpořených projektů

49

42 349 851

6 846 000

6 000 000


Přehled projektů podpořených v jednotlivých krajích ČR v roce 2003

Kraj

Počet

Hlavní město Praha

5

Jihočeský kraj

0

Jihomoravský kraj

6

Karlovarský kraj

5

Kraj Vysočina

1

Královéhradecký kraj

4

Liberecký kraj

2

Moravskoslezský kraj

7

Olomoucký kraj

3

Pardubický kraj

0

Plzeňský kraj

1

Středočeský kraj

4

Ústecký kraj

9

Zlínský kraj

2

CELKEM

49

  1. Projekt PHARE CZ 00–01–02–03/ Support to Roma Integracion/ Multicultural Education

Projekt je realizován na základě potřeby postupně proměňovat postoje společnosti k odlišnostem, které vyplývají z různorodých etnických a multikulturních kořenů jejích členů. Je zaměřen na plošné vzdělávání učitelů, ředitelů škol a pedagogických asistentů základních škol a přípravných tříd v multikulturní tématice a vytváření specifických podmínek pro vzdělávání romských žáků. Je určen pedagogickým pracovníkům, ale bude ovlivňovat jejich žáky.

Projekt realizují mezinárodní řešitelské týmy složené z českých a zahraničních odborníků v dané problematice. Týmy byly sestaveny v rámci výběrového řízení v roce 2002. Mezinárodní spolupráce napomáhá prolínání zkušeností s řešením problematiky v České republice s pozitivními zkušenostmi a úspěšným řešením těchto otázek v zahraničí. Přitom umožňuje vycházet z konkrétních potřeb a podmínek v ČR.

Celkový rozpočet projektu PHARE CZ 00-02-03 činí 1 600 tis. EUR (částka 950 tis. EUR je určena na projekt Podpora integrace Romů a částka 650 tis. EUR je určena na projekt Reforma multikulturního vzdělávání). Částka ve výši 1 mil. EUR z celkového rozpočtu projektu je financována Evropskou komisí z programu PHARE a částka ve výši 600 tis. EUR je financována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky ze státního rozpočtu.


  • Podpora Integrace Romů (Support to Roma Integration)

Projekt Podpora Integrace Romů se zaměřuje na vytvoření odpovídajících podmínek pro efektivní vzdělávání dětí z romských komunit v základních školách a přípravných ročnících. Hlavním cílem je vytvořit podmínky, aby přínos základního vzdělávání byl pro romské žáky srovnatelný s přínosem pro žáky majoritní společnosti, a aby romští žáci byli motivováni k celoživotnímu vzdělávání.

Na rozdíl od ostatních aktivit, je úkolem tohoto projektu vytvořit ucelený program v oblasti základního vzdělávání Romů, který by měl těm nejmenším pomoci zahájit úspěšně školní docházku a dalšími aktivitami rozvíjet odbornou pomoc na prvním i druhém stupni základní školy.

Rozpočet projektu je 950 tis. EUR z toho je Evropskou komisí hrazena částka ve výši 450 tis. EUR a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy částka ve výši 500 tis. EUR.

Projekt PHARE - Support to Roma Integration je realizován týmem, jehož členy jsou Focus Consultancy Ltd. jako kontraktor, European Dialogue, Nová škola, o.p.s., Step by Step Česká republika a Multikulturní centrum Praha jako realizační partneři projektu.

Projekt je realizován ve třech oblastech:


  • Zmapování situace ve vzdělávání Romů v základním školství

Výzkum, pomocí dotazníků a strukturovaných rozhovorů s romskými a ostatními žáky, pedagogickými pracovníky a asistenty/kami učitele ve třiceti vybraných základních školách, poskytl užitečný obrázek problému, se kterým se potýkají romské děti v průběhu základního vzdělávání. V rámci doplňkové části výzkumu byla navržena možná metodologie pro průběžnou registraci a monitorování romských žáků ve školách a sledování jejich školních výsledků. Výzkumná zpráva byla vypracována v dubnu 2003.

  • Vytvoření učebních materiálů a plánů zaměřených na zlepšení vzdělávání romských žáků

Metodické příručky a výukové materiály pro učitele, byly vypracovány ve spolupráci odborníků z České republiky a EU na podkladě reformovaného kurikula pro základní vzdělávání České republiky a ověřených postupů států Evropské unie. Byly vytvořeny tři metodické příručky (pro přípravný ročník, pro první stupeň základní školy a druhý stupeň základní školy), které obsahují návody týkající se reformy školního kurikula, návody na řešení klíčových otázek z pohledu škol a pedagogických pracovníků v oblasti vzdělávání romských žáků a vybrané materiály pro využití ve výuce.

  • Školení učitelů a pedagogických asistentů, kteří vzdělávají romské žáky

Pro školení pedagogických pracovníků byly vytvořeny Školící manuály, pro využití při seminářích. Manuály obsahují návody pro využívání materiálů obsažených v metodických příručkách při vyučování ve třídách a specifické kapitoly zaměřené na klíčové oblasti vzdělávání romských žáků, jako například rozvíjení jazyka, posílení spolupráce mezi rodinou a školou atd. Manuály byly vytištěny v srpnu a byly k dispozici pro realizaci školení, kterými prošlo 400 pedagogických pracovníků.

V rámci projektu Podpora Integrace Romů začalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy realizovat koncem roku 2002 projekt Podpora vybavení přípravných tříd, který byl zaměřen na vytvoření příznivých materiálních podmínek pro činnost přípravných tříd. Projekt je financován MŠMT částkou určenou na spolufinancování projetu Podpora integrace Romů. Od začátku realizace projektu do konce roku 2003 bylo podpořeno 103 škol. Pro tento účel byly ze státního rozpočtu uvolněny prostředky v celkové výši 10,9 mil. Kč.


  1. Specifické projekty zaměřené na vzdělávání učitelů v roce 2003


Programy na vzdělávání učitelů zaměřené na oblast vzdělávání romských žáků byly v roce 2003 obsaženy v nabídce akreditovaných seminářů pedagogických center a neziskových organizací. Programy s touto obsahovou náplní jsou učitelům v rámci dalšího vzdělávání nabízeny také vysokými školami.

Kromě toho byly podpořeny dvě další aktivity – Letní škola pro učitele a vychovatele – asistenty učitele pořádaná Step by Step ČR a dvouletý projekt „Metodika efektivní výuky angličtiny pro žáky, jejichž prvním jazykem není čeština“, který je realizován ve spolupráci s British Council.

Program letní školy byl připraven pro začínající učitele a asistenty i pro účastníky, kteří mají s uplatňováním pedagogiky orientované na dítě bohaté praktické zkušenosti. Součástí programu byla i ukázka prací žáků a výměna zkušeností s uplatňováním moderní pedagogiky v předškolním vzdělávání i na prvním a druhém stupni základních škol.

Projekt byl jednou z aktivit směřujících k prevenci segregace dětí z romské komunity v oblasti vzdělávání.

Metodika efektivní výuky angličtiny pro žáky, jejichž prvním jazykem není čeština

Cílem tohoto projektu je nabídnout učitelům metodologii výuky angličtiny, která se neopírá o znalost češtiny a zvýšit tak efektivitu výuky angličtiny romských žáků. Záměrem projektu je soustavná systematická jazyková a metodická pomoc, zejména na poli výukových strategií. Vzhledem k aktuálním potřebám na školách s vyšším počtem romských žáků je projekt zaměřen na metodiku práce s žáky na prvním a začátku druhého stupně ZŠ. Projekt je koncipován na dva roky.


2.Ministerstvo práce a sociálních věcí


2.1. usnesením vlády č. 599/00 bylo ministru práce a sociálních věcí uloženo:

2.1.1.

3.1.a) Zpracovat systém metodického vedení romských poradců a asistentů včetně koncepce jejich vzdělávání návrh systému metodického vedení a profesního vzdělávání


Návrh byl na MPSV připraven. Byly řešeny otázky gestora jeho realizace, financování a přidání funkce krajského romského koordinátora. Poté byl ve spolupráci s MV a zmocněncem vlády pro lidská práva návrh dopracován a předložen vládě v únoru 2001.


  • splněno

2.1.2.

3.1.b) Průběžně zařazovat výzkum romské problematiky mezi významné výzkumné úkoly resortu a o jednotlivých výzkumech informovat Meziresortní komisi pro záležitosti romské komunity


Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci grantové podpory výzkumu a vývoje udělilo v roce 2002 grant na výzkum „Analýza sociálně ekonomické situace romské populace v České republice s návrhy na opatření“. Nositelem výzkumu byl SOCIOKLUB - Sdružení pro podporu rozvoje teorie a praxe sociální politiky a byl ukončen v listopadu 2003 (projekt č. HS72/01-HS91/02). V roce 2003 poskytlo MPSV dotaci na výzkum „Dlouhodobý stacionární výzkum sociálně vyloučených romských komunit“. Nositelem projektu je Západočeská univerzita – Fakulta humanitních studií. Projekt výzkumu skončí v listopadu 2004 (jde o projekt č. 108/03). Výzkumný ústav práce a sociálních věcí – výzkumné centrum Brno realizovalo v roce 2002 a 2003 studii „Hodnocení projektů zaměřených na snižování rizik sociálního vyloučení romské populace. O výzkumech jsou zveřejněny informace na webových stránkách MPSV a VÚPSV a dokončené projekty jsou veřejně přístupné.


  • průběžně plněno


2.1.3.

3.1.e) Podporovat zřizování „domů na půl cesty“ a informování zmocněnce vlády pro lidská práva.


MPSV podporuje zřizování těchto zařízení v rámci dotačního řízení, jde o sub-program „Podpora aktivit zaměřených na sociální prevenci a prevenci kriminality“. Informace o situaci v poskytování této služby jsou poskytovány průběžně zmocněnci vlády pro lidská práva.


  • průběžně plněno





2.2. usnesením vlády č. 781/01 bylo ministru práce a sociálních věcí uloženo:


2.2.1.


II/4.1.a) Navrhnout kodifikaci práce koordinátora do zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizací a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.


Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo provádějící nařízení vlády k cit. zákonu, které vláda vydala jako nařízení vlády č. 469/2002 Sb. Navržené pracovní činnosti byly zařazeny do tohoto nařízení, kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Konkrétní zařazení příkladů prací je v části 2.10. – Práce a sociální věci, v 9. a 10. platové třídě a v obou případech příklad 12. Pro uvedenou problematiku lze však využít i jiné příklady prací stanovené v této části katalogu bez přímé specifikace na romskou problematiku.


  • splněno


2.2.2.

II/4.1 b) Zpracovat do 30. září 2001 vzorovou náplň funkce koordinátora


Pracovní náplň krajského koordinátora byla zpracována a zaslána všem krajským úřadům.


  • splněno


2.3. usnesením vlády č. 1145/01 bylo ministru práce a sociálních věcí uloženo:


2.3.1.

II/2.1a) Vypracovat do 31.prosince 2001 projekt terénní sociální práce v sociálně vyloučených romských komunitách


MPSV se podílelo na zpracování výše uvedeného programu terénní sociální práce. V současné době je tento program realizován pod gescí Rady vlády pro záležitosti romské komunity.


  • splněno


2.4. Usnesením vlády č. 761/02 bylo ministru práce a sociálních věcí uloženo:


2.4.1.

II/4 a) Do 30. září 2002 provést a předložit vládě analýzu fungování systému sociálních dávek ve vztahu k občanům ČR, kteří žádají o azyl v jiné zemi, a ve vztahu ke zneužívání sociálních dávek lichvářskými praktikam.


Analýza byla v září 2002 předložena vládě.


  • splněno


2.4.2.

II/ 4.b) Do Národní akčního plánu zaměstnanosti na rok 2003 zapracovat systémová opatření směřující ke zvýšení zaměstnanosti Romů


Národní akční plán zaměstnanosti je v současnosti analyzován a o jeho plnění bude podána zpráva vládě.


  • splněno


2.4.3.

II/4.c) Do 31. srpna 2002 předložit zprávu o činnosti Komise k realizaci opatření na podporu zaměstnanosti obtížně umístitelných osob na trhu práce se zřetelem na romskou komunitu


Zpráva byla zpracována a vládou přijata na její 36. schůzi, konané dne 11. září 2002.


  • splněno


2.5. usnesením vlády č. 243/03 bylo ministru práce a sociálních věcí uloženo:

2.5.1.

IV/2.a) Zpracovat analýzu dopadu migrace slovenských Romů na sociální politiku ČR


Analýza byla zpracována a předložena jako informace na jednání vlády dne 19. listopadu 2003. V návaznosti na vznik Komise pro řešení otázek romské migrace slovenských Romů do ČR zaslalo MPSV místopředsedovi vlády v termínu stanoveném usnesením vlády č. 1160/03 své podněty na prioritní témata pro jednání této Komise.


  • splněno


2.5.2.

IV/2.b) Plně převzít do 31. prosince 2003 program terénní sociální práce v romských komunitách


Místopředseda vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje a předseda Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity po vzájemné dohodě s ministrem práce a sociálních věcí předložili návrh na změnu usnesení vlády č. 243 ze dne 12. března 2003. Usnesení vlády č. 51 ze dne 14. ledna 2004 zrušilo bod IV/2b usnesení vlády a ukládá místopředsedovi vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje koordinovat program terénní sociální práce v sociálně vyloučených komunitách a ve spolupráci s ministrem práce a sociálních věcí zpracovat a předložit vládě do 30.6.2004 návrh vhodného institucionálního zabezpečení programu terénní sociální práce.


  • úkol byl změněn


2. Další aktivity resortu práce a sociálních věcí


Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo a předložilo vládě návrh „Společného memoranda o sociálním začleňování“. Vláda jej svým usnesením č.1241 ze dne 10. prosince 2003 schválila a 18. prosince 2003 jej v Bruselu ministr práce a sociálních věcí ing. Zdeněk Škromach a evropská komisařka Anna Diamantopoulou podepsali. V Memorandu je věnována rozsáhlá pozornost problematice sociálního začleňování romských komunit.


V rámci dalších aktivit MPSV, týkajících se integrace romských komunit, je každoročně vyhlašováno dotační řízení, kde je zařazen i sub-program „Podpora poskytování zvláštních sociálních služeb v sociálně vyloučených romských komunitách“. MPSV tak finančně podporuje provoz nestátních subjektů, které poskytují sociální služby s tímto cílem. V roce 2003 byly tyto programy podpořeny částkou 27,1 mil Kč.


3.Ministerstvo vnitra


3.1. usnesením vlády č. 686/1997 bylo ministru vnitra uloženo:

3.1.1.

3 d) V přijímacím řízení uchazečů o práci v Policii České republiky důsledně zjišťovat sklony k předsudkům, zejména rasovým a uchazeče s náklonností k rasistickým projevům odmítat. Termín míněn průběžně

Přijímací řízení, které podstupují uchazeči o práci v Policii ČR, se zaměřuje na zjištění osobnostního profilu uchazeče a vyloučení uchazečů se sklony k rasismu. Ministerstvo vnitra momentálně zjišťuje, zda lze vyvinout validní metodu na odhalovaní xenofobních postojů, popř. bude pracovat na její exploraci, která by měla posloužit jako vhodný nástroj při přijímacím pohovoru do služebního poměru k Policii ČR. Na základě této metody by uchazeči, kteří budou vykazovat xenofobní postoje, nebyli přijati.

Postoje, chování i jednání policistů jsou průběžně sledovány při studiu na policejních školách všech stupňů i v průběhu výkonu služby. Policisté jsou hodnoceni podle řešení konfliktů, zvládání krizových situací a davového násilí, používání zbraní a donucovacích prostředků, při demon-stracích, koncertech, setkáních extremistických skupin, fotbalových utkáních apod. Výsledkem zjištění rasistických tendencí bude okamžité ukončení služebního poměru, což je v době trvání základní odborné přípravy snadné opatření, neboť policista je ještě ve zkušební době. Současná právní úprava ukončení služebního poměru dává dostatečné možnosti popsané formy negativního chování policistů odpovídajícím způsobem řešit.

V průběhu výkonu služby jsou policisté průběžně hodnoceni. Hodnocení jejich práce je upraveno závaznými pokyny policejního prezidenta č. 96 a 97 ze dne 28. června 2002. Tyto pokynu budou rozšířeny o položku nestrannost – xenofobie.

V roce 2004 bude vytvořen Etický kodex Policie ČR, který bude obsahovat souhrn morálních zásad včetně vyloučení xenofobie a rasismu z práce policistů.

  • průběžně plněno



3.1.2.

3 e) Zajistit maximální přístup romským uchazečům ke studiu na středních policejních školách, při splnění podmínek přijímacího řízení k Policii České republiky; pro tyto uchazeče zajistit kurs ke studiu na těchto školách. Termín míněn průběžně

Ve Střední policejní škole v Brně probíhají od roku 2000 přípravné kurzy pro příslušníky národnostních menšin k přijetí do služebního poměru k Policii ČR. Cílem je vytvoření předpokladů pro úspěšné vykonání přijímacího řízení do služebního poměru k Policii ČR. Uskutečnilo se již sedm kurzů a z 96 absolventů bylo k Policii ČR přijato celkem 26 příslušníků národnostních menšin, především Romů. V lednu 2004 začal již osmý kurz.

Ministerstvo vnitra průběžně zveřejňuje podmínky a zájem resortu přijímat do služebního poměru Policie ČR příslušníky romské komunity. Při této činnosti spolupracují všechna personální pracoviště jednotlivých útvarů Policie ČR v rámci celé republiky.

  • průběžně plněno







3.1.3.

3 f) Provádět kontrolu, zda občanská sdružení nevyvíjejí činnost propagující rasovou nesnášenlivost, fašismus a národnostní nesnášenlivost, v kladném případě je vyzvat, aby od takovéto činnosti upustila; jestliže sdružení v takovéto činnosti pokračují, rozpustit je. Termín míněno průběžně

Úkol je i nadále průběžně plněn. Jeho plnění začíná již ve fázi registračního řízení, v němž je důsledně posuzován soulad cílů ustavovaného občanského sdružení uvedených ve stanovách se zákony ČR.

Pokynem ministra vnitra č. 33/1999 byla stanovena povinnost Úřadu vyšetřování pro ČR oznamovat průběžně Ministerstvu vnitra zahájení a ukončení přípravného řízení ve věcech, kde se trestná činnost s prvky extremismu prokazovaná obviněním váže na aktivity sdružení, které již mají registraci Ministerstva vnitra. V roce 2003 nebyly Ministerstvu vnitra předány ze strany Služby kriminální policie a vyšetřování žádné skutečnosti, které by vedly k uplatnění postupu podle § 12 odst. 3 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, směřujícího k rozpuštění občanského sdružení. Ani z jiného zdroje neobdrželo Ministerstvo vnitra žádný podnět vedoucí k rozpuštění občanského sdružení.

Naposledy uplatnilo Ministerstvo vnitra zásah do činnosti občanského sdružení v roce 2002. Rozhodnutím ze dne 5. února 2002 rozpustilo občanské sdružení Republikánská mládež (dále jen „RM“), poté, co nereagovalo na výzvu ministerstva, aby upustilo od nedovolené činnosti, týkající se „Programu RM“. Dva z bodů tohoto programu zveřejněného na oficiálních webových stránkách RM vyhodnotilo ministerstvo jako diskriminační, neboť byly v rozporu s ustanovením § 1 odst. 3 a § 4 písm. a) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Rozhodnutí Ministerstva vnitra bylo dne 13. prosince 2002 potvrzeno Nejvyšším soudem a v lednu 2003 nabylo právní moci.

  • průběžně plněno



3.1.4.

3 g) Uvolnit z Komplexního součinnostního programu prevence kriminality a prevence drogových závislostí na místní úrovni podle aktuálních potřeb finanční prostředky na doplňkové programy pro romskou komunitu.

Ministerstvo vnitra podporuje programy vůči romské komunitě v rámci „Programu prevence kriminality na místní úrovni“. Do „Programu prevence kriminality na místní úrovni“ jsou zařazována města s nejvyšší mírou spáchané trestné činnosti a s kumulací dalších sociálně patologických jevů - nezaměstnanost, chudoba, extremistické projevy, sociálně vyloučené romské komunity apod. V roce 2003 probíhal program v 91 městech z nichž 33 realizovalo 40 projektů vztažených k romské komunitě, které stát dotoval 3 306 000,- Kč. Za období 1999 – 2003 bylo realizováno 282 projektů státem podpořených částkou 21 243 000,- Kč. Finanční prostředky jsou uvolňovány na základě usnesení vlády z kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa a jsou určeny na strategii prevence kriminality na místní úrovni. Podmínkou podpoření projektu je finanční spoluúčast obce a aktivní participace Romů na realizaci projektů.

Od roku 2004 bude kontinuálně s „Programem prevence kriminality na místní úrovni“ probíhat nový program „Partnerství“. Program „Partnerství“ více akcentuje analytickou a iniciační roli Policie ČR od jejích základních součástí, předpokládá úzkou spolupráci Policie ČR se samosprávami a občanskou společností.

Podporují se projekty, jejichž cílem je překonat předsudky, omezit xenofobii, zvýšit toleranci a trpělivost na straně majority a emancipovat, vzdělat a pomoci nalézt své místo ve společnosti pro romskou minoritu. Jejich smyslem je odstranit nebo zmírnit sociální vyloučení romských komunit.

  • průběžně plněno



3.2. usnesením vlády č. 789/1999 bylo ministru vnitra uloženo:

3.2.1.

2 a) do 31. října 1999 metodicky zabezpečit, aby se v trestním řízení při právním posuzování různých hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů a při jejich rozlišování usnadnilo dokazování, že skupina, v níž obviněný působí, patří k takovému hnutí, přičemž tyto kroky budou spočívat i ve využití poznatků ze znaleckých posudků a zadávání nových znaleckých posudků a odborných vyjádření

Ministerstvo vnitra ČR ve spolupráci s resortem spravedlnosti zpracovává od r. 1998 každoročně zprávu o problematice extremismu na území ČR. V současné době je k dispozici souvislá řada šesti zpráv, které podchycují období let 1996/1997 – 2002.

V současné době je problematika extremismu (rasově motivované trestné činy) dostatečně zabezpečena. Za uplynulé období se postupně podařilo:

    • vytvořit monitorovací systém problematiky extremismu, na němž se podílí především zpravodajské služby a Policie ČR,

    • zabezpečit informace o projevech extremismu v zahraničí ze strany Ministerstva zahraničních věcí, respektive zastupitelských úřadů České republiky,

    • organizačně a personálně zabezpečit problematiku extremismu v rámci Policie ČR a stabilizovat pracovníky, kteří se jí zabývají (úroveň Policejního prezidia ČR, krajských správ a okresních ředitelství),

    • metodicky zajistit činnost Policie ČR na tomto úseku kriminality novelizovaným Závazným pokynem policejního prezidenta č. 100 ze dne 6. června 2002,

    • dosáhnout kvalitnějšího vyhledávání, rozpoznávání a klasifikace trestných činů s extremistickým podtextem ze strany Policie ČR, což je bezesporu jedním z důvodů statistického nárůstu těchto trestných činů,

    • zvýšit razanci zákroků Policie ČR při koncertech pravicově extremistických hudebních skupin, při nichž dochází k páchání trestné činnosti s extremistickým podtextem,

    • odhalovat a stíhat trestnou činnost páchanou prostřednictvím tiskovin, symbolik a zástupných znaků,

    • uplatňovat státní moc na úseku práva sdružovacího v souladu se zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích a zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů,

    • prosadit řadu projektů, mimo jiné i v klíčové oblasti celoživotního vzdělávání policistů, završených vypracováním projektu „Národní strategie pro práci Policie ČR ve vztahu k etnickým a národnostním menšinám“.

Protože boj proti rasově motivovaným trestným činům není pouze záležitostí Ministerstva vnitra a Policie ČR, byl vytvořen meziresortní poradní orgán ministra vnitra s názvem „Komise pro boj s extremismem, rasismem a xenofobií“ (usnesení vlády č. 903/2001).

  • splněno







3.2.2.

2 c) zabezpečit, aby Policie České republiky formou metodických zaměstnání a seminářů zvyšovala odbornost svých příslušníků, s důrazem na příslušníky pořádkové policie, a jejich schopnost rozpoznávat trestné činy a přestupky spáchané ke škodě jiného pro jeho národnost, rasu, původ, politické smýšlení nebo náboženské vyznání, a snižovala tak možnou bagatelizaci této kriminality při prvním kontaktu oběti s policií, a aby o plnění tohoto úkolu podal zprávu do 31. března 2000.

V září 2003 byly schváleny profily absolventa základní odborné přípravy, v nichž je nadefinována oblast lidských práv a konkrétně i oblast národnostních menšin. V obecné rovině je stanoven požadavek, aby byl policista ochránce práv všech lidí bez ohledu na původ, rasu či vyznání. Policisté jsou seznámeni s problematikou menšin z pohledu trestního a přestupkového práva a se specifickými tématy – extremismus, rasismus, xenofobie. Nacvičuje se jednání s obětí trestného činu, zvládání krizových i neočekávaných situací apod.

V průběhu roku 2003 byl pilotně ověřován kurz zabývající se vztahem policistů a národnostních menšin a lidskými právy (Školní policejní středisko Policie ČR Domažlice). Na základě vyhodnocení pilotního kurzu byl zpracován návrh profilu absolventa kurzu, který nese pracovní název „Extremismus, rasismus, předsudky, drogy“. Kurz obsahuje informace o historii Romů, aspekty odlišného chování vůči majoritě a kulturní charakteristiky. Cílem kurzu je vytvoření objektivnějšího úhlu pohledu na příslušníky romské komunity. Po schválení tohoto profilu by měly být kurzy zavedeny u všech správ Policie ČR.

Zásadní význam pro zkvalitnění vzdělávání v oblasti minorit má projekt realizovaný s Holandským helsinským výborem Zařazení lidských práv, respektu k menšinám a jejich ochrany a profesní etiky do výcviku české policie a práce Policie ČR“, který byl zahájen v roce 2003. Součástí projektu je vybudování Střediska pro lidská práva a profesní etiku jako expertního centra pro potřeby Policie ČR v oblasti lidských práv, práv menšin a jejich ochrany a profesní etiky. Zaměřuje se na lepší zařazení lidských práv a profesní etiky do práce Policie ČR prostřednictvím základního a dalšího vzdělávání a na praktické uplatnění mezinárodních a národních norem v práci české policie a profesním výcviku. Vzdělávací programy jsou zaměřeny nejen na řadové policisty, ale i na střední a vyšší management, na prosazování změn v policejní praxi, dále se Středisko věnuje publikační činnosti, tvorbě nových výukových materiálů, navazování spolupráce s nevládními organizacemi a zvyšování úrovně znalostí Policie ČR v oblasti lidských práv.

  • průběžně plněno



3.3. usnesením vlády č. 599/2000 bylo ministru vnitra uloženo:

3.3.1.

2 c) Průběžně zařazovat výzkum romské problematiky mezi významné výzkumy resortu

Výzkum romské problematiky je každoročně zařazován mezi výzkumná témata programu „Nejzávažnější bezpečnostní rizika“. Přes uvedenou skutečnost i deklarovanou podporu realizace výzkumného projektu nebyl do současné doby předložen žádný výzkumný projekt z této oblasti.

Na základě výše uvedených údajů bylo hodnotící komisí Ministerstva vnitra rozhodnuto v dalším období prioritně řešit otázku terorismu a nečekaných živelných událostí. V souvislosti s aktualizací bezpečnostních priorit, množstvím rozpočtových prostředků a dosavadním nezájmem nebylo téma – romská problematika – zařazeno mezi vyhlašovaná témata výzkumů na rok 2004. Přes uvedenou skutečnost lze uvést, že při případném předložení výzkumného projektu z oblasti integrace romské komunity mu bude ze strany Ministerstva vnitra věnována pozornost se snahou nalézt možnosti jeho realizace.

Více informací o výzkumném programu je možné nalézt na internetových stránkách Ministerstva vnitra www.mvcr.cz „Výzkum a vývoj“.

Jedním z úkolů, které vyplývají z „Národní strategie pro práci policie ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám“, je realizace reprezentativního sociologického šetření problematiky vztahu Policie ČR a národnostních menšin a cizinců v ČR. Tento výzkum bude svým zaměřením pokrývat a zásadním způsobem vytěžovat všechny důležité aspekty vzájemného vztahu a vzájemné reflexe. Ministerstvo vnitra v současné době vyhodnocuje nabídky na realizaci sociologického výzkumu pro rok 2004.

  • průběžně plněno

3.4. Usnesením vlády č. 243/2003 bylo ministru vnitra uloženo:

3.4.1.

1 b) zpracovat ve spolupráci s místopředsedou vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje a vládě do 30. září 2003 předložit analýzu soudobé migrace a usazování příslušníků romských komunit ze Slovenské republiky na území České republiky

Realizací analýzy soudobé migrace a usazování příslušníků romských komunit ze Slovenské republiky na území České republiky byla pověřena Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Praha, jejími principiálními partnery se staly Socioklub, o. s., Člověk v tísni, společnost při ČT o. p. s. a Poradna pro občanství, občanská a lidská práva. Smluvním partnerem Mezinárodní organizace pro migraci ve věci analýzy soudobé migrace a usazování příslušníků romských komunit ze Slovenské republiky na území České republiky se stal odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky.

Analýza se zabývá migračním potenciálem příslušníků romských komunit v oblastech východního Slovenska, situací romských migrantů na území České republiky, typy a mechanismy sledované migrace. Mezi faktory podporující migraci do České republiky patří stále existující silné rodinné vazby s příslušníky romských komunit v České republice, kteří jsou sami v drtivé většině etnicky slovenští Romové, vzájemná jazyková příbuznost a prostorová blízkost, snadnější nalezení legálního i nelegálního zaměstnání v České republice a možnost sociálního vzestupu. Výrazněji se uvnitř romských komunit na východním Slovensku rozšiřuje povědomí o možnosti zažádat v České republice o udělení azylu a po nějakou dobu užívat péče azylových zařízení. Faktory výrazně podporující migraci na slovenské straně jsou trvalý nedostatek pracovních příležitostí v oblastech východního Slovenska, latentní rasová diskriminace a diskriminace na trhu práce, rozšířená existence lichvy v romském prostředí, snížená výše sociálních dávek od 1. ledna 2003 podle novely zákona č. 195/1998 Sb. z., o sociální pomoci, pokračující sociální propad a stále častější ztráty bydlení romského obyvatelstva zejména v městských aglomeracích.

Kvalifikovaný odhad současné početnosti romské migrace ze Slovenska je 10 až 14 tisíc přítomných osob. Zatímco u neazylové migrace máme k dispozici pouze odhad počtu, u počtu slovenských žadatelů o udělení azylu známe přesná čísla. V roce 2000, kdy došlo k silnému přílivu občanů Slovenské republiky do řízení o udělení azylu, požádalo v České republice o udělení azylu celkem 723 slovenských občanů. V roce 2001 to bylo 388 slovenských občanů, v roce 2002 843 a v roce 2003 již 1055 slovenských občanů.

Materiál byl projednán vládou dne 19. listopadu 2003 a výsledné usnesení vlády č. 1160 ke „Zprávě o analýze soudobé migrace a usazování příslušníků romských komunit ze SR na území ČR“ ukládá ministru vnitra do 30. června 2004 vytvořit systém včasného varování pro situace náhlého zvýšení počtu migrantů ze SR do ČR a v rámci tohoto systému zabezpečit monitoring lokalit východního Slovenska s výraznou migrací do ČR, dále koordinovat postup orgánů státní správy při prevenci migrace příslušníků romských komunit ze SR do ČR a předložit vládě do 29. února 2004 zprávu a návrh dalšího postupu. Systém včasného varování bude zahrnovat jak monitoring lokalit východního Slovenska, tak monitoring lokalit České republiky s převažujícím romským osídlením, kde dochází k zachycování slovenských migrantů romského původu.

V rámci koordinace postupu orgánů státní správy se pracuje na přípravě opatření legislativní a organizační povahy, a to jednak na opatřeních preventivního rázu, ale i opatřeních v případě nutnosti (např. znemožnění zneužívání poskytování sociálních dávek v ČR, aplikace § 9 zák. 326/1999 Sb., regulace počtu přihlášených cizinců na počet metrů čtverečních obytné plochy).

Dne 15. prosince 2003 proběhlo v Bratislavě 1. zasedání česko-slovenské pracovní skupiny zabývající se problematikou migrace a usazování příslušníků romských komunit ze SR na území ČR a v průběhu měsíce února proběhne další.

  • splněno



3.4.2.

1 d) předložit vládě do 29. února 2004 zprávu o výsledcích činnosti pracovního týmu pro potírání lichvy v sociálně vyloučených romských komunitách při Policejním prezidiu České republiky a policejních týmů sestavených pro tento účel v rámci Policie České republiky Správy Severomoravského kraje a Severočeského kraje

Na úrovni Policejního prezidia byl k 1. prosinci 2002 rozkazem policejního prezidenta č. 181/2002 ze dne 14. listopadu 2002 zřízen tým „Lichva“. Hlavním úkolem týmu byla koordinace postupu při šetření nápadu trestné činnosti lichvy a zpracování metodického pokynu.

V rámci Policie ČR Správy Severomoravského kraje byla zřízena policejní skupina pro potírání lichvy v romských komunitách. tzv. policejní skupina Lichva. Členové skupiny jsou styčnými osobami pro každodenní komunikaci s asistenty policie a pro jejich metodické vedení. V rámci městského ředitelství Policie ČR Ostrava byla vyčleněna skupina 24 policistů, a to tak, aby na každý městský obvod připadli dva policisté. Skupina prošla důkladným proškolením policejními trenéry a krajskou koordinátorkou pro národnostní menšiny. Vedoucí skupiny se pravidelně dvakrát týdně osobně schází s asistentkami policie, konzultuje a řeší aktuální problémy.

Oficiální vyhodnocení činnosti pracovní skupiny Lichva bude předloženo vládě ČR do 29. února 2004.

  • splněno

3.4.3.

1 c) předložit vládě do 31. července 2004 zprávu o postupu a průběžných výsledcích zavádění Národní strategie pro práci policie ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám

„Národní strategie pro práci Policie ČR ve vztahu k etnickým a národnostním menšinám“ (dále jen Strategie) byla přijata usnesením vlády č. 85/2003. Strategie je základním koncepčním materiálem, který se dotýká problematiky vztahu minorit a policie a transparentně deklaruje a prosazuje principy moderní policejní práce v multikulturní společnosti. Strategie se soustřeďuje zejména na tyto oblasti:

  • oblast vzdělávání a formování kariéry policistů;

  • potírání diskriminačního jednání příslušníků PČR;

  • zvyšování zaměstnanosti příslušníků národnostních a etnických menšin v řadách policistů;

  • realizace reprezentativního sociologického šetření problematiky vztahu Policie ČR a národnostních menšin a cizinců v ČR;

  • realizace pilotních projektů „Plán činnosti Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám“, „Styčný důstojník pro problematiku menšin“ a „Asistent Policie ČR pro potírání lichvy v sociálně vyloučených romských komunitách“.

V rámci národní strategie probíhají mj. i vzdělávací aktivity z nichž uvádíme následující.

  • Ve Školním policejním středisku v Červeném Hrádku byl pilotně zahájen kurz pro pořádkovou policii multikulturní výchova–extremismus-rasismus. V roce 2004 bude kurz zařazen na všech Středních policejních školách.

  • V Ostravě byl v rámci projektu asistentky policie pro potírání lichvy vyškolen pro práci s Romy tým policistů pro potírání lichvy a dále velitelé obvodních oddělení.

  • V rámci projektu styčný důstojník pro menšiny v Plzni byl vyškolen tým styčného důstojníka a vybraní příslušníci pořádkové policie Západočeského kraje.

  • V lednu 2004 budou proškoleni tiskoví mluvčí Policie ČR, v únoru 2004 pracovníci záchytného zařízení pro cizince Bálková a bude pokračovat vzdělávání skupiny příslušníků pro boj s extremismem.

  • Je dále školen tým policistů-trenérů, kteří provádí lektorskou činnost pro okruh sloužících policistů (příprava metodiky, pedagogické dovednosti apod.).

Výsledná zpráva o realizaci strategie bude předložena vládě ČR v termínu daném usnesením vlády.

  • průběžně plněno



3.4.4.

1 a) průběžně monitorovat ve spolupráci s místopředsedou vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje plnění úkolů týkajících se romské integrace kraji a obcemi (§ 6 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů)

Ve druhém pololetí roku 2003 ověřilo Ministerstvo vnitra plnění úkolů krajů a obcí vyplývajících ze zákona o právech příslušníků národnostních menšin. Na základě informací krajských úřadů byl zpracován přehled obcí s rozšířenou působností, které zřídily funkci romského poradce. Přitom byla posouzena i stávající platná právní úprava integrace příslušníků romské komunity, která ukládá krajským úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností realizovat ve svých správních obvodech příslušné úkoly v přenesené působnosti.

Výsledkem zjišťování je konstatování, že platná právní úprava, zejména zákon č. 273/ 2001 Sb., je nevyhovující, neboť za problematiku integrace romské komunity není odpovědný žádný ústřední správní úřad. Proto není ani možné kontrolovat plnění příslušných úkolů v působnosti orgánů krajů a obcí s rozšířenou působností a vyvozovat z neplnění těchto úkolů příslušné závěry. Úkoly stanovené výše uvedeným zákonem a usnesením vlády nejsou plněny vůbec nebo nejsou plněny v dostatečné kvalitě.

Vzhledem k tomu, že přijetí odpovídající právní úpravy je pro plnění souvisejících úkolů i pro realizaci Koncepce romské integrace zásadní a rozhodující, upozornil ministr vnitra na tuto skutečnost svým dopisem ze dne 10. prosince 2003 místopředsedu vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje.



  • průběžně plněno





4.Ministerstvo kultury

4.1. Usnesení vlády ČR č. 686/97 bylo ministru kultury uloženo:

4.1.1.

4 a) zohledňovat průběžně v rámci dotační politiky resortu vůči občanským sdružením příslušníků národnostních menšin specifické potřeby romských aktivit v oblasti osvětové, kulturní a kulturně vzdělávací, periodických i neperiodických publikací, přijímání a šíření informací ve veřejnoprávních mediích

Projekty, jejichž náplní jsou kulturní aktivity příslušníků romské komunity nebo aktivity, které se této národnostní menšiny týkají, byly v r. 2003 v rámci programu na podporu kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v České republice podpořeny částkou 3 090 000 Kč. Jednalo se celkem o 8 projektů, které přihlásilo 7 předkladatelů. Nejvyšší částkou, tj. 2 400 000 Kč, bylo podpořeno Muzeum romské kultury, o.p.s. v Brně.

(Celkově bylo v r. 2003 na projekty v rámci programu na podporu kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v České republice rozděleno 9 696 990 Kč).

V programu na podporu integrace příslušníků romské komunity získalo v r. 2003 státní dotaci celkem 41 projektů od 33 žadatelů. Byla rozdělena částka v celkové výši 2 000 000 Kč.

Do výběrového dotačního řízení Ministerstva kultury ČR v roce 2004 na projekty v programu na podporu kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v České republice předložilo Muzeum romské kultury, o. p. s., Brno projekt s názvem „Muzeum romské kultury“ se žádostí o dotaci ve výši 5 246 528 Kč. Ve dnech 15. – 16. ledna 2004 výběrová komise posuzovala projekty a pro Muzeum romské kultury byla navržena částka ve výši 1 100 000 Kč. Finanční částky dotací, navržené komisí ve výběrovém dotačním řízení, budou předloženy ke schválení ministru kultury. Po jejich schválení bude zápis z řádného zasedání výběrové komise k vyhodnocení projektů na podporu kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v České republice v roce 2004 zaslán řediteli sekretariátu Rady vlády ČR pro národnostní menšiny PhDr. Andreji Sulitkovi, CSc.

Do uvedeného výběrového dotačního řízení v r. 2004 předložilo též 7 občanských sdružení romské národnostní menšiny 12 projektů.

Kromě výše uvedených programů, spadajících do náplně práce odboru regionální a národnostní kultury, získávají romské projekty podporu také z jiných programů. Jedná se zejména o podporu romského periodického tisku v programu Rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnost-ních menšin. Romský periodický tisk byl v r. 2003 podpořen celkovou částkou 5 782 000 Kč. Jednalo se o 3, resp. 4 tituly:

Amaro Gendalos 1 592 000 Kč

Romano hangos 2 500 000 Kč

Romano vodi 1 690.000 Kč

Kereka 1 000 000 Kč (MŠMT ČR)


(Poznámka: Z důvodu technicko-administrativních problémů vydavatele bylo vydávání a distribuce časopisu Kereka podpořeno v roce 2003 v rámci dotačního programu MŠMT ČR).

Ministerstvo kultury každoročně podporuje několik festivalů etnické hudby, na kterých je pravidelně zastoupena romská hudba. V roce 2003 to např. byly: Hudební festival ETNO – BRNO, Brno (poskytnutá dotace 70 000 Kč), United Colour of Akropolis, Praha (150 000 Kč), Colours of Ostrava, Ostrava (200 000 Kč), RESPECT Ethnic World Music Festival 2003, Praha (100 000 Kč), Světový romský festival KHAMORO 2003, Praha (celkem 1 679 000 Kč, z toho částka 1 379 000 byla poskytnuta na základě usnesení vlády ze dne 7. dubna 2003 č. 347).

  • průběžně plněno


4.1.2.

4 b) zajistit odbornou spolupráci při budování Muzea romské kultury v Brně a dle rozpočtových možností se průběžně podílet na finančním zajištění jeho činnosti


Činnost Muzea romské kultury, o. p. s. v Brně byla v roce 2003 podpořena částkou 2 624 000 Kč, (z toho částkou 224 000 Kč v programu na podporu integrace romské komunity, dále částkou 1 300 000 Kč v programu na podporu kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v České republice a částkou 1 100 000 Kč, o kterou byla navýšena kapitola Ministerstva kultury z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy).


Usnesením vlády ČR ze dne 12 března 2003 č. 243 bylo uloženo ministru kultury zpracovat a vládě do 30. června 2003 předložit ve spolupráci s místopředsedou vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje návrh možných variant právního statutu Muzea romské kultury v Brně. Návrh na řešení právního statutu současné obecně prospěšné společnosti Muzeum romské kultury v Brně byl zpracován a zahrnut do materiálu Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2002, který byl vládou projednán dne 6. srpna 2003.


Usnesením vlády ze dne 6. srpna 2003 č. 822 bylo ministru kultury uloženo:


- zpracovat a vládě do 30. září 2003 předložit ve spolupráci s místopředsedou vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje návrh zákona o zřízení Muzea romské kultury v Brně jako státní příspěvkové organizace,


- zapracovat do návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2004 - rozpočtové kapitoly Ministerstva kultury položku ve výši 8 000 000 Kč, která bude poskytnuta jako investiční dotace Městu Brnu na vybudování stálé expozice Muzea romské kultury v Brně,


- zpracovat zprávu o využití finančních prostředků ze státního rozpočtu na vybudování stálé expozice Muzea romské kultury v Brně,


- zapracovat ve spolupráci s místopředsedou vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje a ministrem financí do návrhu státního rozpočtu na rok 2004 - rozpočtové kapitoly Ministerstvo kultury - specifický závazný ukazatel ve výši 7 500 000 Kč na činnost Muzea romské kultury v Brně jako státní příspěvkové organizace.


Návrh zákona o zřízení Muzea romské kultury jako státní příspěvkové organizace byl předložen vládě (po dvou schválených žádostech o prodloužení) dne 30. listopadu 2003. Protože se zřízení muzea jako státní příspěvkové organizace předpokládá až od 1. 1. 2005, bude požadavek na navýšení kapitoly Ministerstva kultury na základě dohody 1. náměstka ministra kultury a náměstka ministra financí uplatněn až v rámci přípravy státního rozpočtu na rok 2005.


Muzeu romské kultury v Brně byla v roce 2003 poskytnuta dotace v oblasti výtvarného umění ve výši 144 000 Kč na výstavu Obraz Roma ve výtvarném umění, (z toho bylo 64 000 Kč poskytnuto z programu integrace romské komunity). V oblasti knihoven byly Muzeu romské kultury poskytnuty dotace na podporu projektu Romové a kniha (25 000 Kč) a na Informační elektronický systém knihovny muzea (34 000 Kč).


  • průběžně plněno

4.2 Usnesením vlády ČR č. 279/99 bylo ministru kultury uloženo, aby:

4.2.1.

  1. a) vytvářel podmínky zamezující rasové (případně i jiné) diskriminaci a v případě potřeby předložil vládě návrhy novel příslušných zákonů (průběžně)

4.2.2

  1. b) zapracoval do návrhu novel předkládaných podle bodu 2. a) tohoto usnesení ustanovení, která poskytnou právní možnost k uskutečnění vyrovnávacích akcí za účelem odstranění možného znevýhodnění příslušníků romské komunity, a to za účelem odstranění takového znevýhodnění do 31. 12. 2020


Ve III. čtvrtletí 2003 Ministerstvo kultury zpracovalo a předložilo vládě návrh zákona o zřízení Muzea romské kultury v Brně. Návrh byl vypracován ve spolupráci s místopředsedou vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje a byl předložen vládě v listopadu 2003, a to ke splnění úkolu vyplývajícího z usnesení vlády ze dne 6. srpna 2003 č. 822. Materiál vláda projednala na svém zasedání dne 21. ledna 2004.

Zákon muzeum definuje jako příspěvkovou organizaci zřízenou Ministerstvem kultury (namísto stávající obecně prospěšné společnosti), stanoví její poslání a úkoly, upravuje náležitosti zřizovací listiny, hospodaření muzea, publikaci oznámení o zřízení muzea. Změna právního postavení muzea je v návrhu vázána na zvláštní zákon.

Ministerstvo kultury spolupracuje při přípravě návrhu zákona o rovném zacházení a ochraně před diskriminací (antidiskriminační zákon). V současné době se očekává projednání návrhu v meziresortním připomínkovém řízení.

Z připravovaných předpisů lze připomenout navrhovanou novelu zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. Projednání vládního návrhu zákona v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR je v současné době přerušeno. Součástí návrhu je zákaz reklamy a teleshoppingu útočících na náboženské nebo politické přesvědčení a zákaz reklamy a teleshoppingu obsahujících diskriminaci na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, národního nebo sociálního původu či příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině.

  • průběžně plněno


4.2.2.


3) učinil kroky k podpoře a popularizaci romské kultury


Plnění viz následující úkol.

4.3. Usnesením vlády ČR č. 599/00 bylo ministru kultury uloženo:

4.3.1.

8) průběžně informovat vládu o postupech v souvislosti s plněním úkolu podle bodu II/4 usnesení vlády ze dne 7. dubna 1999 č. 279, o koncepci politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti, o postupech, které dále činí k podpoře a popularizaci romské kultury


Ministerstvo kultury aktivně přispívá k popularizaci romské kultury, a to nejen finanční dotací, ale i osobní účastí na pořádaných kulturních akcích. Pravidelně se zástupci úřadu, v čele s ministrem kultury, zúčastňují festivalu Romská píseň, jehož již 9. ročník se konal v areálu Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Tato akce proběhla pod záštitou ministra kultury, stejně jako další projekty, jejichž obsahem je propagace romské kultury. Velký ohlas má zejména světový romský festival KHAMORO a multietnický festival Praha – srdce národů, v jehož programu mají své místo také romské soubory. S ohlasem veřejnosti se setkaly i další projekty: Karvinský romský festival 2003, 2. Regionální festival romské kultury v Jablonci n./Nisou, JEKHETANE – společně, Festival hudby a tance, konaný v Brně, III. romský festival v Lysé nad Labem.

  • průběžně plněno

4.4. Usnesením vlády ČR č. 994/00 bylo ministru kultury uloženo:

4.4.1.

2. podporovat tvorbu o romské menšině a její kultuře, jazyku a minulosti a podílet se na kulturních aktivitách vyplývajících z této tvorby


Do kategorie projektů, zabývajících se romskou menšinou, její kulturou, historií a jazykem a tvorbou patří zejména projekt Romská hudební dílna a multikulturní festival, na který Ministerstvo kultury v r. 2003 přispělo dotací ve výši 40 000 Kč, dále projekt vydávání sborníku Romano džaniben (200 000 Kč). Z projektů, podpořených v r. 2003 v rámci programu Integrace romské komunity, je dále v této souvislosti třeba připomenout projekty: Rozvoj kulturních tradic a romské kultury a její prezentace prostřednictvím dětských souborů a kulturních aktivit (35 000 Kč), vydání publikace „Naše cesta za Sluncem“ (40 000 Kč).


Na podporu rozvoje náboženských a nábožensko-kulturních aktivit v roce 2003 byla poskytnuta dotace na projekty, týkající se romské komunity:

- občanskému sdružení PETROV – sdružení pro práci s dětmi a mládeží, Brno na projekt „Celostátní romská pouť“ ve výši 40 000,- Kč;

- občanskému sdružení Čhavorikani luma - Dětský svět, Neratovice na projekt „Čhavorikani luma - vudut (Čhavorikani luma – světlo)“ ve výši 15 000 Kč;


  • průběžně plněno


5.Ministerstvo průmyslu a obchodu

5.1. Usnesením vlády č. 686/97 bylo ministru průmyslu a obchodu uloženo:

5.1.1.

5 a) ve spolupráci s ČOI důsledně dbát na dodržování zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění, zejména § 6 s využitím možnosti ukládání pokut pro ty podnikatele, kteří odmítají obsluhovat občany jen kvůli jejich příslušnosti k romské menšině

Česká obchodní inspekce (dále jen ČOI) trvale věnuje problematice rasové diskriminace odpovídající pozornost a při provádění kontrolní činnosti, a to i za přítomnosti romských pracovnic, které v současné době ČOI zaměstnává na pozici inspektorek na inspektorátech v Ústí nad Labem a v Ostravě.

Převážná většina kontrol nadále vychází z adresných podání občanů a občanských iniciativ, avšak problematice rasové diskriminace se věnují též četné další kontroly vždy jako součást celkové prověrky na konkrétních provozovnách. Při kontrolách se často účastní i zástupci romských občanských iniciativ. Využívána je i spolupráce Policie ČR a živnostenských úřadů. Zjištění jsou evidována v celkové databázi, na jejímž základě se provádějí i opakované kontroly provozoven, na které bylo směrováno podání.

V závěru roku 2002 byla na problematiku rasové diskriminace zaměřena celostátní mimořádná kontrolní akce, při níž byly při téměř 1100 kontrolách prověřovány především objekty, kde může k tomuto typu diskriminace docházet (restaurace, bary, diskotéky). Výsledek celé akce – ani jedno přímé zjištění rasové diskriminace a proto v roce 2003 nebyla obdobná akce celostátně nařízena.

Uvedenému trendu odpovídá i výsledná statistika za rok 2003, kdy bylo podáno a řešeno pouze osm podnětů na diskriminaci.

Časovou řadu podání obsahuje následující tabulka:


1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Počet podání na rasovou diskriminaci

11

11

16

21

12

16

14

8

Potvrzeno jako částečně oprávněné

0

0

0

1

0

0

0

0

Potvrzeno jako oprávněné

1

0

3

1

1

2

2

1


Podrobnější údaje za rok 2003 a popis řešení jednotlivých případů:

I v roce 2003 pokračovalo explicitní sledování problematiky romské, ale i ostatní rasové diskriminace na základě podání občanů a občanských iniciativ.

Pro úplnost lze uvést, že problematice rasové diskriminace je dále věnována pozornost i v podstatně větším počtu případů, které však statistiky přímo nepostihují; objevují se v nich pouze pozitivní výsledky šetření. Sem lze zařadit i kontroly a zjištění z oblasti tzv. dvojích cen (v roce 2003 se např. nově objevily stížnosti na účtování cen dopravného), problematice rasové diskriminace se věnují i operativní kontroly v místech, kde k rasové diskriminaci obvykle dochází.

Následující tabulka poskytuje přehled o činnosti romských inspektorek ČOI za rok 2003:


Kontroly celkem

Samostatně

Ve dvojici

Romská inspektorka Ústí nad Labem

331

18

313

Romská inspektorka Ostrava

364

230

134

  • průběžně plněno


5.1.2.


5 b) rozšířit podporu projektů, zaměřených na zaměstnávání obtížně zaměstnavatelných osob v rámci Podpory malého a středního podnikání z dosavadní formy omezené na doplňkový program „Special“

Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje zaměstnávání osob obtížně zaměstnavatelných v rámci podpory malého a středního podnikání.

V programu Speciál je podporováno zvýšení zaměstnanosti občanů z problémových skupin obyvatelstva – občanů společensky nepřizpůsobených (podle § 91 zákona č. 100/188 Sb., o sociálním zabezpečení).

V roce 2003 bylo v programu Speciál podpořeno 42 projektů celkovou částkou ve výši 39,9 mil. Kč. Podpora je poskytována na každého nově přijatého zaměstnance z problémových skupin obyvatelstva ve výši 4 000 Kč za každý jím prokazatelně odpracovaný měsíc po dobu 4 let včetně roku podání žádosti.

Program Speciál byl spolu s dalšími 10 programy podpory malého a středního podnikání vyhlášen i pro rok 2004.

  • průběžně plněno

6. Ministerstvo zemědělství

6.1. Usnesením č. 686/97 bylo ministru zemědělství uloženo:


6.1.1.

6) ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí, s představiteli romských organizací nacházet možnosti pro využití firem zaměstnávajících romské občany při zadávání zakázek v rámci působnosti jejich resortů (týkajících se např. údržby vodních toků v rámci Státní meliorační zprávy a Lesů České republiky), termín plnění: průběžně


Při zadávání veřejných zakázek v úseku lesního a vodního hospodářství platí pro resortní organizace doporučení Ministerstva zemědělství, aby v co největší míře oslovovaly romské firmy a subjekty zaměstnávající romské občany. Zkušenosti z minulých let ukázaly, že realizace těchto zakázek je problematická. Zmíněné firmy totiž, ač se ucházely o získání zakázky, v mnoha případech nesplňovaly požadavky na technické a odborné předpoklady, které jsou vyžadovány pro zadávání zakázek. Tyto firmy většinou postrádaly živnostenské oprávnění a nebyly vybaveny potřebnou technikou pro provádění odborné činnosti. Vyskytovaly se i případy, kdy firma získala zakázku, ale s pracemi nezapočala ve stanoveném termínu, nebo nasmlouvaný objem prací nebyla schopna zrealizovat. Přesto se některé romské firmy úspěšně uplatnily v lesním i vodním hospodářství jako vykonavatelé méně náročných technických prací nebo manuálních prací.

V souvislosti s neustále přetrvávajícími problémy při uplatňování romských firem na trhu práce MZem. v závěru roku 2002 uvítalo zájem dvou romských sdružení o spolupráci v oblasti řešení složité situace při zaměstnávání romské menšiny. Při jednání s představiteli sdružení došlo k předání informací a výměně názorů obou stran na problematiku uplatnění romských firem převážně v lesním a vodním hospodářství. Závěrem jednání došlo ke shodě obou stran, že pro zlepšení zapojení romských subjektů při zadávání zakázek je potřeba vyvinout a zintensivnit činnost v těchto oblastech:

- rozvoj právního vědomí romských subjektů,

- rekvalifikace zaměstnanců těchto subjektů a nezaměstnaných z řad Romů,

- organizace seminářů a školení pro začínající i stávající romské podnikatele.

V návaznosti na výše uvedenou započatou součinnost mezi MZe a romskými sdruženími navštívil v červenci minulého roku ministra zemědělství poradce ministra práce a sociálních věcí a předseda komise pro zaměstnanost obtížně umístitelných občanů se zřetelem na romskou komunitu pan Ladislav Body a mimo jiné seznámil pana ministra s návrhem koncepce řešení zaměstnanosti romské komunity. Během jednání bylo dohodnuto, že v rámci řešení problematiky zaměstnanosti romského etnika se představitelé romských organizací budou obracet na ředitele jednotlivých povodí a na generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky ve snaze najít možnosti pro uplatnění zmíněných skupin obyvatel v našem resortu.


Dne 9. prosince 2003 se uskutečnila schůzka ředitelů všech povodí s vrchním ředitelem sekce vodního hospodářství a ředitelem personálního odboru MZe. Jednání se zúčastnil předseda Sdružení romských a pro romských podnikatelů ČR FAJTA Anton Balog. Jedním z bodů jednání bylo zhodnocení současného stavu při zadávání zakázek a vyjasnění některých aspektů, které zatím brání příslušníkům romské komunity v přístupu k zaměstnání. Ze strany ředitelů povodí bylo konstatováno:

- romské firmy se dokáží uplatnit většinou pouze u zakázek menšího rozsahu, jako je např. čištění koryt, nebo údržba břehových porostů. S některými firmami spolupracují povodí dlouhodobě. Je potěšitelné, že se začínají prosazovat i nové subjekty,

- přetrvávají problémy při získávání zakázek většího rozsahu z důvodu nedostatečného vybavení subjektů potřebnou technikou,

- činnost romských sdružení nepokrývá rovnoměrně celé území ČR, její absence je patrná hlavně na střední Moravě a některých oblastech západních a východních Čech.

Předseda Balog spatřuje jako hlavní nedostatky romských sdružení nízké právní vědomí členských subjektů, chyby v manažerské činnosti, konkurenční boj mezi jednotlivými sdruženími a nízkou kvalifikaci zaměstnanců romských subjektů.

Všichni zúčastnění se shodli na tom, že je potřeba pokračovat v započaté spolupráci. Bylo navrženo svolat další jednání v závěru 1. pololetí letošního roku a pokusit se řešit konkrétní překážky zamezující uplatnění romských firem na trhu práce.

Obdobná schůzka se v nejbližší době bude konat rovněž s představiteli státního podniku Lesy České republiky.

  • průběžně plněno


6.1.2. Usnesením č. 994/00 vláda ministrovi zemědělství doporučila, aby:


VI 1) zpracovatelé materiálů předkládaných v rámci resortu i vnějšího připomínkového řízení hodnotili tyto materiály i z hlediska jejich dopadů na vztahy mezi většinovou společností a romskou menšinou, průběžně


Materiály připravované na Ministerstvu zemědělství, či zde hodnocené v rámci meziresortního připomínkového řízení, jsou vždy posuzovány rovněž z hlediska soužití většinové společnosti s romskou menšinou s ohledem na vládní koncepci integrace Romů. Celý systém hodnocení je řešen komplexně až do nejnižších organizačních článků, tj. zemědělských agentur působících v jednotlivých okresech, státních podniků a rozpočtových a příspěvkových organizací našeho resortu.


  • průběžně plněno


7. Ministerstvo obrany


7.1. Usnesením č. 686/97 bylo ministru obrany uloženo, aby:

7.1.1.

7 b) v rámci základní prezenční služby přispívat k získání/zvýšení profesní kvalifikace příslušníků romské komunity

Zvýšení profesní kvalifikace vojáků je jako trvalý úkol realizován zejména v těch případech, kdy jde o profese styčné s civilními, zejména s obsluhou moderní techniky nebo logistickými službami. Jsou to např. profese spojené s automobilní, ženijní, spojovací technikou a služby související s přípravou stravy, zásobováním a opravárenstvím. Tento úkol se týká především vojáků s nízkou kvalifikací, a proto je pokládán za velmi důležitý. Jeho plnění je průběžné.

  • splněno, vzhledem k profesionalizaci armády úkol nebude dále sledován







7.2. Usnesením č. 599/00 bylo ministru obrany uloženo, aby:

7.2.1.

7) při provádění náboru do Armády České republiky (AČR) věnovat zvýšenou pozornost náboru mladých romských mužů a žen

V tomto ohledu Ministerstvo obrany (MO) resp. Ředitelství pro nábor a profesionalizaci AČR průběžně kontaktovalo a kontaktuje romské poradce, koordinátory a aktivisty na okresech a krajích. Ohlas zatím nebyl výrazný. Vzhledem k tomu, že MO má zájem na rekrutaci mladých romských mužů a žen, vyvíjí i další aktivity. Jde především o spolupráci s romskými periodiky zaměřenou na propagaci, inzerci a nábor.

V rámci plnění úkolu „Ochrany práv menšin“ bylo realizováno zcela nové opatření. Jde o otevření vojenských středních škol uchazečům o studium z řad dětí a mládeže z dětských domovů. Formou týdenního soustředění ve vojenském zařízení byla vojenskými školami poskytnuta pomoc při přípravě na přijímací zkoušky, přičemž tuto možnost využila i část uchazečů z romské komunity.

  • průběžně plněno



7.3. Usnesením č. 87/02 – bylo uloženo členům vlády aby:

7.3.1.

1) v rámci svých působností přijmout vhodná opatření ke zintenzívněnému plnění úkolů vyplývajících z integrace romských komunit, uvedených v Koncepci, které ještě nebyly splněny či jejichž plnění je průběžné, anebo aspoň učinili kroky, jež realizaci těchto opatření podpoří

Realizačním výrazem plnění úkolu je zpracovaný návrh dokumentu „Postupy a opatření resortu MO k plnění vládních usnesení týkajících se integrace romských komunit a aktivního postupu státní správy při jejich uskutečňování“. V tomto dokumentu jsou v oblasti prevence stanoveny konkrétní ustanovení s danou odpovědností a termíny plnění v kapitolách – „Základní zásady“, „Osvěta - vzdělávací aktivity“, „Programové zaměření“, „Spolupráce s jinými orgány a organizacemi“ a „Realizace opatření v oblasti prevence“. V současné době je návrh uvedeného dokumentu rozesílán do rezortního připomínkového řízení.

  • průběžně plněno



8.Ministerstvo spravedlnosti

8.1. usnesením vlády č. 720/99 bylo ministru spravedlnosti uloženo:

8.1.1.

7) Průběžně sledovat vyřizování trestních věcí s extremistickým podtextem soudy z hlediska rychlosti a plynulosti trestního řízení a pokud bude v rámci prověrky zjištěno závažnější pochybení v rozhodování soudů, posoudit návrh na využití práva podat mimořádný opravný prostředek stížnost pro porušení zákona.

Odbor organizace a dohledu Ministerstva spravedlnosti věnuje soustavnou pozornost plnění úkolů stanovených vládními usneseními. Ve zpracovaných vyhodnoceních činnosti soudů za období I. pololetí i celoročního vyhodnocení se zabývá hodnocením jednak statistických ukazatelů o trestné činnosti s rasovým kontextem, jednak i plynulostí vyřizování těchto věcí soudy. Vyhodnocení jsou předmětem pravidelných pracovních porad vedení ministerstva s předsedy krajských soudů a následně i porad předsedů krajských soudů s předsedy okresních soudů.

Předmětem prověrkové činnosti plynulosti vyřizování trestních věcí, jejichž součástí jsou věci s rasovým kontextem byly v roce 2003 nevyřízené věci starší 5 let u vybraných okresních a krajských soudů a nenastoupené tresty odnětí svobody ve lhůtě delší než 5 let, s přijetím opatření ke zrychlení trestního řízení.

V I. pololetí roku 2004 budou prověřeny nevyřízené vazební věci starší dvou let u okresních a krajských soudů, v II. pololetí pak nejstarší trestní nedodělky. V této kategorii se však věci s rasovým kontextem nevyskytují.

Dále je třeba upozornit, že nelze odpovědně plnit úkol stanovený v bodě 7 usnesení vlády č. 720/99, t.j. pokud je stížnosti pro porušení zákona využíváno v neprospěch odsouzených, neboť ustanovení § 272 tr. řádu, které toto oprávnění dávalo ministru spravedlnosti, bylo ve smyslu rozhodnutí Ústavního soudu z 31.10.2001 z trestního řádu vypuštěno, takže nyní už nelze takovou stížností dosáhnout změny nebo zrušení napadeného rozhodnutí.

  • průběžně plněno, navrženo k částečnému zrušení


8.2. usnesením vlády č. 789/99 bylo ministru spravedlnosti uloženo:

8.2.1.

3 a) zabezpečit součinnost probačních pracovníků na přípravě resocializačního programu uvedeného v bodě 4 tohoto usnesení, a po vypracování tohoto programu s ním seznámí soudce prostřednictvím předsedů a místopředsedů soudů jako orgánů státní správy a všechny probační pracovníky cestou metodického pokynu

Probační a mediační služba ČR od počátku své existence (1.1.2001) provádí pravidelná statistická vyhodnocování činnosti středisek PMS a v jejich rámci vyhodnocuje také situaci z hlediska výskytu trestné činnosti spojené s extremismem. Z dosud zjištěných údajů však vyplývá, že střediska v oblasti trestné činnosti spojené s extremismem evidují jen minimální počet případů : v roce 2001 - 69, v roce 2002 – 75 a v roce 2003 – 91, což představuje cca 0,4% z celkového počtu nově evidovaných případů. Ministerstvo spravedlnost vypracovalo v roce 2001 Koncepci probačních a mediačních činností v rámci boje proti extremismu, jejíž úkoly pracovníci služby v uložených termínech v průběhu rok 2002 plnili.

Bod II uvedené koncepce ukládal ředitelství PMS vypracovat modelový resocializační program specificky zaměřený pouze na pachatele trestných činů spojených s extremismem a rasovou nesnášenlivostí. K tomuto úkolu lze uvést následující:

Obecně potvrzenou zkušeností (na základě zahraniční praxe z oblasti práce s těmito pachateli) je fakt, že při práci s pachateli rasisticky motivovaných trestných činů se více osvědčuje individuální než skupinová forma práce, a to jednak s malou skupinou klientů, či práce se skupinou, v níž pachatelé těchto trestných činů tvoří jen početně omezenou část účastníků. Vytváření specifických programů zaměřených na rasistickou činnost pachatelů trestných činů (např. dlouhodobá práce se skupinou mladých skinheads) nepovažujeme za účelné, neboť, jak potvrzují zkušenosti z Německa, není v takové skupině možné dosáhnout změn v postojích a chování těchto pachatelů. Naopak praxe z mnoha jiných zemí (Severní Irsko, Holandsko, Austrálie) se při řešení složitých konfliktních situací orientuje na využívání nástrojů restorativní justice, kterými může být mediace a dále pak i rodinné konference (prováděny např. v Kanadě nebo na Novém Zélandu). Tento model je využíván zejména proto, že není zaměřen pouze na osobu pachatele, ale i na poškozeného a přispívá k zohlednění potřeb a zájmů komunity, kde k trestnému činu došlo. Další osvědčenou zkušeností ze zahraničí je fakt, že k řešení trestné činnosti s extremistickým podtextem se přistupuje formou realizace cílených projektů, která předpokládá úzkou součinnost policie, státních zástupců, soudců, probačních pracovníků a doprovodných sociálních služeb, kdy se souběžně velmi detailně zmapuje lokalita či lokality kde trestné činnosti dochází, definují se cílové skupiny a vybere se vhodná strategie pro řešení. V ČR tato praxe dosud nebyla takto detailně uskutečňována, PMS sice v rámci stanovené koncepce maximálně usilovala o naplnění jejich cílu, ale v kontextu výše popsaného narážela na tyto limity.

V souvislosti s vytvořením návrhu resocializačního programu pro pachatele rasisticky motivo-vaných trestných činů je možné do jisté míry využít již vytvořenou „Koncepci zkušebního resocializačního programu použitelného v trestním řízení s pachateli méně závažných trestných činů s rasistickou motivací“ vypracovanou vládním zmocněncem pro lidská práva ČR v roce 1999. Tento materiál zohledňuje vlastní praxi a zkušenost Německa a Velké Británie z oblasti práce s pachateli výše uvedeného typu trestné činnosti a navrhuje jak konkrétní metody práce, tak i možnou podobu resocializačního programu. Zpracovaný model programu však nebyl v praxi dosud ověřen.

S ohledem na uvedené skutečnosti – zejména, že praxe středisek PMS vykazuje zkušenost z vlastní práce s pachateli rasisticky motivovaných trestných činů pouze výjimečně (necelé 0,5% případů z celkového počtu) nebylo dosud možné předložit konkrétně vypracovaný model probačního resocializačního programu, jenž by byl zaměřen na práci s pachateli tohoto typu trestné činnosti. Jestliže nechceme aplikovat pouze zahraniční zkušenosti a způsoby práce s těmito pachateli, je nutné načerpat více vlastních zkušeností. Zde je třeba zdůraznit, že shromažďování zkušeností jednoznačně předpokládá intenzivnější součinnost mezi středisky PMS a zejména státními zástupci při řešení těchto činů. Tento proces byl v roce 2002 nastartován, kdy střediska PMS začala usilovat ve spolupráci s orgány činnými v trestním řízení o vlastní vstup do případů řešení trestné činnosti spojené s rasismem - a to zejména v přípravné fázi trestního řízení. Skutečnost je však dosud taková, že ze strany policie, státních zástupců i soudců není příliš zažitá praxe, kdy tyto případy jsou v součinnosti se středisky PMS intenzivně projednávány.

Nicméně se lze domnívat, že na základě postupně se zlepšující praxe v popsané oblasti a shromažďování praktických zkušeností středisek PMS z případové práce v této oblasti a zejména kvalitním identifikováním potřeb takto specifických klientů, bude možné postupně zpracovávat návrhy konkrétních specifických probačních programů pro pachatele trestných činů s rasistickým podtextem. Jasnou prioritou takto zaměřených probačních programů je úsilí o změnu chování pachatelů a prevence recidivy. Praktickým příkladem v této oblasti může být realizace právě probíhajícího pilotního projektu Street Law, zaměřeného na zvýšení právního povědomí mladistvých pachatelů trestných činů. Podobně PMS v současné době rozběhla projekt na vyhodnocování rizik u pachatelů trestné činnosti a podobně projekt shromažďování údajů a důkazů o efektivní praxi ve spolupráci s Národní probační službou Anglie a Walesu. Tyto aktivity by měly napomoci postupně vyvinout v letošním roce program pro tyto pachatele trestné činnosti.

Jednoznačně důležitým předpokladem pro rozvíjení další činnosti PMS v oblasti práce s pachateli a oběťmi trestných činů s extrémistickým podtextem je užší propojení a efektivní koordinace systému justice a spolupracujících, zejména sociálních služeb tak, aby úsilí všech participujících subjektů směřovalo k naplnění společné strategie v oblasti boje proti extremismu.

Přihlédneme-li ke skutečnosti, že pachatelé rasisticky motivovaných trestných činů jsou většinou z kategorie mladistvých, je potřeba i v souvislosti s nově přijatým zákonem č. 218/2003 Sb. o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže vytvořit probační program, který bude efektivně působit na snižování rizik opakování trestné činnosti a vedení mladistvých k životu v souladu se zákonem, a to i mladistvých pachatelů trestných činů s rasistickým podtextem.

  • průběžně plněno

8.2.2.

3 b) zajistil do 31. října 1999 v souladu s doporučením Výboru pro odstranění rasové diskriminace (CERD) z 19. března 1998, aby do odborné přípravy soudců a státních zástupců byla zahrnuta témata lidských práv a rasové tolerance.

Odborná příprava soudců a státních zástupců je organizována s ohledem na potřeby jednotlivých justičních složek jak regionálně - na úrovni krajských soudů a krajských státních zastupitelství, tak i centrálně - Justiční akademií. Vzhledem k prioritním odborným potřebám a rozpočtovým možnostem všech uvedených složek působících v oblasti vzdělávání je tvorba a plošná distribuce např. specializovaných modulů v oblastech (problematiku lidských práv a rasové tolerance nevyjímaje), které lze označit za celospolečensky aktuální, nicméně z hlediska justičních orgánů pohybujících se při výkonu své činnosti striktně v intencích zákonných ustanovení za neovlivnitelné, v podstatě vyloučená. Nicméně vzhledem k možnosti zařazovat danou problematiku jako součást seminářů pořádaných především pro státní zástupce a soudce trestních úseků bylo takto postupováno (např. v souvislosti s realizací úkolů vyplývajících z usnesení vlády č.599/00, kdy byla prostřednictvím Institutu vzdělávání soudců a státních zástupců implementována problematika rasisticky motivovaných trestných činů a extremismu společně s romskou problematikou do několika seminářů pořádaných pro soudce a státní zástupce). Podobně je v současnosti výše uvedené problematice věnována pozornost na seminářích pořádaných Justiční akademií s tím, že cílová skupina byla navíc rozšířena o justiční a právní čekatele. Dle informací personálního odboru ministerstva je výše uvedená problematika včetně problematiky menšin obsáhle a velice podrobně zpracována Vězeňskou službou ČR.

  • splněno

8.2.3.

3 c) státní zastupitelství v případech osob obžalovaných z trestných činů motivovaných rasovou, národnostní, politickou nebo náboženskou nesnášenlivostí důkladně zkoumalo možnost podání podnětu ke stížnosti pro porušení zákona, pokud soud pravomocně nevyhoví obžalobě, a využívalo poznatků ze znaleckých posudků, případně zadávalo nové znalecké posudky a odborná vyjádření, v trestních věcech s těmi obviněnými, kteří mohou být na základě důkazů považováni za příslušníky hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod občanů

Úkoly vyplývající z usnesení vlády České republiky č. 789 ze dne 28. 7. 1999 jsou ze strany státních zastupitelství plněny. V tomto ohledu je možno vycházet především z údajů zprávy o činnosti státního zastupitelství za rok 2003.

 a) Přezkoumávání věcí osob obžalovaných z trestných činů motivovaných rasovou, národnostní, politickou nebo náboženskou nesnášenlivostí z hlediska podání stížnosti pro porušení zákona z vlastní iniciativy

Tato povinnost pro státní zástupce vyplývá přímo z trestního řádu a ze zákona o státním zastupitelství (jde o organickou součást postavení a úlohy státního zástupce jako veřejného žalobce v trestním řízení); navíc je zdůrazněna v čl. 5 odst. 2 pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 3/1995, kterým se upravují podrobnosti postupu státních zastupitelství při postihu trestných činů motivovaných národnostní a rasovou nesnášenlivostí, popřípadě zaměřených na jiné občany pro jejich politické přesvědčení nebo náboženské vyznání.

Kromě toho je třeba ještě uvést, že rozhodování soudů v označených trestních věcech není v rozporu s příslušnými návrhy státních zástupců, a to co do druhu i výše uloženého trestu. Tento závěr vyplývá především z citované zprávy o činnosti.

b) Využívání poznatků ze znaleckých posudků, popř. zadávání nových znaleckých posudků a odborných vyjádření v trestních věcech s těmi obviněnými, kteří mohou být na základě důkazů považováni za příslušníky hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod občanů

I tato povinnost (pokud by se nevzala v úvahu platná trestně-procesní úprava a jmenovitě ustanovení § 2 odst. 5, § 89 odst. 1, § 157 odst. 1, 2 a § 174 odst. 1, 2 tr. ř.) vyplývá pro státní zástupce z výše citovaného pokynu obecné povahy, a to především z jeho čl. 4 odst. 1 písm. c), e), podle kterých státní zástupce při výkonu dozoru v přípravném řízení ve věcech, v nichž je vedeno trestní stíhání pro trestné činy spáchané z národnostních, rasových a jiných nenávistných pohnutek, zejména ve všech případech, kdy zjištěné skutečnosti nasvědčují spáchání skutku z národnostní, rasové a jiné nenávistné pohnutky, dbá o to, aby byly opatřeny dostatečné důkazy k jejímu prokázání, a o to, aby byly včas a řádně provedeny všechny vyšetřovací úkony ke zjištění skutkového stavu věci (§ 2 odst. 5, § 89 odst. 1 tr. ř. ) a věc mohla být odpovídajícím způsobem právně posouzena.

Obecně lze konstatovat, že znalecké posudky v označených trestních věcech jsou vyžadovány v rámci oborů (či odvětví) historie, politologie, sociologie a lingvistiky a jejich prostřednictvím má být objasněna povaha konkrétních písemných materiálů (časopisů, knih), popř. záznamů na nosičích, jakými jsou zejména magnetofonové kazety či kompaktní audiodisky, z hlediska historických souvislostí a poznatků o ideologiích, z nichž vycházejí (např. v souvislosti s věcí obviněného Z. - kauza "Mein Kampf" se po zrušení předchozího rozhodnutí soudu v řízení o dovolání vyžadoval znalecký posudek z odvětví politologie - týkal se hnutí, jejichž činnost bezprostředně navazuje na tuto knihu). Stále jsou tyto posudky vyžadovány k objasnění různých znaků a symbolů používaných obviněnými, u nichž vyvstalo důvodné podezření, že jsou osobami, které jsou členy nebo sympatizanty hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů (jak pravicového, tak i levicového extremismu).

  • průběžně plněno

9. Ministerstvo pro místní rozvoj

9.1. Usnesením vlády 599/00 bylo ministru pro místní rozvoj uloženo:

9.1.1.

4 a) průběžně ve spolupráci s 1. místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí zpracovat v souladu s Koncepcí bytové politiky s využitím zahraničních zkušeností koncepci podpory levného bydlení pro rodiny ze znevýhodňujícího sociokulturního prostředí


Zahájením realizace Programu výstavby podporovaných bytů v roce 2003 považuje MMR tento úkol za splněný. Jedná se o program, který se zaměřuje na osoby znevýhodněné v přístupu k bydlení, mj. na osoby ohrožené sociálním vyloučením, jehož příčinou mohou být různé sociální handicapy. Pro tuto skupinu jsou určeny především dotační podtituly 2. a 3. tj. byty na půl cesty a vstupní byty. Podmínky programu, kromě jiného, zavazují obce jako příjemce dotace k tomu, aby v podporovaných bytech postavených se státní dotací zajistily kromě bydlení samotného také poskytování sociálních služeb, které podpoří integraci osob ohrožených sociálním vyloučením. Dotační podtitul č. 1 chráněné byty je zaměřen především na handicapované osoby především ze zdravotních důvodů či pokročilého věku.

V prvním roce programu bylo rozděleno 183,07 mil. Kč. na rozestavěné akce a přiznáno 184,42 mil. Kč na jejich dostavbu v dalších roce 2004. Celkově byla podpořena dotací výstavba 456 podporovaných bytů, z toho 418 chráněných bytů, 38 bytů na půl cesty a vstupních bytů. Z výše uvedených počtů jednotlivých typů podporovaných bytů je zřejmé, že v prvním roce realizace nového programu se většina žádostí o dotaci zaměřovala na výstavbu chráněných bytů. Ministerstvo předpokládá, že v tomto roce již budou obce a nevládní organizace lépe připraveny a žádostí na výstavbu ostatních typů podporovaných bytů bude více.

Kromě výše uvedeného způsobu ministerstvo podporuje zvýšení dostupnosti bydlení pro osoby, jejichž problémem je nedostatek finančních prostředků obecně. Dosud realizovaná podpora výstavby nájemních bytů byla zaměřena především na zvýšení objemu výstavby a nebyla nijak zacílena. Ministerstvo proto v roce 2003 nově upravilo podmínky Programu na podporu výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury tak, že program je zaměřen pouze na příjmově vymezenou skupinu občanů, u níž lze předpokládat, že nejsou schopny finančně participovat na pořízení bydlení. Nový program neumožňuje obcím sdružovat finanční prostředky s jinou osobou ani pozdější převedení bytu do vlastnictví nájemcům.

Program po této úpravě jednoznačně slouží pro výstavbu nájemních bytů pro sociálně slabší rodiny. Na jeho realizaci v roce 2003 bylo uvolněno ze státního rozpočtu celkem 450 mil. Kč.

  • splněno


10. Ministerstvo zahraničních věcí


10.1. Usnesením č. 720/99 bylo ministru zahraničních věcí uloženo:

10.1.1.

6) V rámci jednání na mezinárodní úrovni zajišťovat dostatečnou informovanost zahraničních partnerů o opatřeních přijímaných vládou, MV a Policií ČR k postihu rasově, národnostně či jinak extremisticky motivované trestné činnosti a o snaze eliminovat veškeré projevy rasové diskriminace ve společnosti, průběžně


Stejně jako v minulých letech, i v roce 2003, v rámci průběžného plnění úkolu, informoval ministr, zástupci MZV i zastupitelské úřady ČR v zahraničí, jak v rámci bilaterálních vztahů, tak při multilaterálních setkáních o opatřeních přijímaných v ČR k postihu rasově, národnostně či jinak extremisticky motivované trestné činnosti a o snaze eliminovat veškeré projevy rasové diskriminace ve společnosti. V těchto aktivitách MZV výrazně napomáhají též každoročně vydávané zprávy (zejm. Zpráva o problematice extremismu na území ČR a Zpráva o situaci národnostních menšin v ČR), které výše uvedené informace obsahují a které MZV předkládá svým zahraničním partnerům.

1)OSN

Postavením romské menšiny v ČR se v uplynulém roce v rámci kontrolních mechanismů OSN zabývaly Výbor pro práva dítěte (CRC) a Výbor pro odstranění rasové diskriminace při projednávání periodických zpráv ČR o opatřeních přijatých k implementaci Úmluvy o právech dítěte a Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace. Delegace ČR přítomné při projednávání obou zpráv informovaly mimo jiné též o opatřeních týkajících se integrace romské komunity v ČR.

CRC se zabýval zejména právními normami přijatými k ochraně menšin proti rasově motivovaným útokům, mírou zastoupení romských dětí ve zvláštních školách a otázkou přístupu příslušníků romské menšiny ke vzdělání. Ve svých závěrech CRC doporučil věnovat se otázce přístupu Romů ke vzdělání v rámci reformy školského systému. Postavení dětí náležejících k menšinovým skupinám se věnuje doporučení č. 79 (viz příloha).

V podstatně větším rozsahu se postavením romské menšiny v ČR zabýval CERD, přičemž nejvíce diskutovanými problémy byl opět přístup Romů ke vzdělání, dále k zaměstnání a k bydlení. Za závažný problém považoval CERD zejména přetrvávající násilné útoky vůči příslušníkům romské menšiny a jejich nedostatečné vyšetřování. K diskutovaným otázkám vydal CERD celou řadu doporučení (viz příloha).

O opatřeních přijatých v ČR ke zlepšení postavení romské komunity informovalo MZV též v podkladech zpracovaných pro Zvláštního zpravodaje OSN pro soudobé formy rasismu a v informacích poskytnutých Vysokému komisaři OSN pro lidská práva o procesu implementace závěrů Světové konference proti rasismu v ČR.

2) Rada Evropy

Zájem o postavení romské menšiny v ČR projevil také Vysoký komisař Rady Evropy pro lidská práva při své návštěvě ČR v únoru 2003. Zaměřil se zejména na otázky přístupu Romů ke vzdělání, jejich postavení na trhu práce, přístupu k bydlení a projevů násilí vůči příslušníkům romské komunity. Po bližším seznámení se se situací v uvedených oblastech doporučil komisař ČR vyvinout další koordinované úsilí k vyřešení stávajících problémů na základě souhrnného plánu pro přístup ke vzdělání, zaměstnání a bydlení. Doporučil dále, aby veškeré projevy násilí vůči Romům byly náležitě vyšetřeny a jejich pachatelé odpovídajícím způsobem potrestáni.


3) OBSE

O nejrůznějších opatřeních přijatých v ČR na podporu integrace příslušníků romské komunity informovali zástupci MZV také při jednáních Lidské dimenze OBSE (Doplňující jednání – Romové a Sinthi (duben 2003) a Implementační zasedání (říjen 2003)) a na Konferenci OBSE k problematice rasismu, xenofobie a diskriminace (září 2003). Na uvedených jednáních byly distribuovány Koncepce romské integrace a Zpráva o problematice extremismu na území ČR. Na Konferenci k rasismu, xenofobii a diskriminaci distribuovala delegace ČR též písemný projev popisující nejaktuálnější legislativní změny a opatření přijatá v ČR v rámci boje s těmito jevy. Na Implementačním zasedání pak zástupci MZV využili tzv. „right of reply“ k vyvrácení obvinění ČR z provádění nucených sterilizací romských žen.


  • průběžně plněno


11. Místopředseda vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje


11.1. Usnesením vlády č. 243/03 bylo místopředsedovi vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje



11.1.1.

1 b) zpracovat ve spolupráci ministrem vnitra a vládě do 30. září 2003 předložit analýzu soudobé migrace a usazování příslušníků romských komunit ze Slovenské republiky na území České republiky

Plnění úkolu viz 3.4.1.

  • průběžně plněno


11.1.2.

1 a) průběžně monitorovat ve spolupráci s ministrem vnitra plnění úkolů týkajících se romské integrace kraji a obcemi (§ 6 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů)


Plnění úkolu viz 3.4.4.

  • průběžně plněno





11.2. Usnesením č. 626/03 vláda vyslovila souhlas místopředsedovi vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje


11.2.1.

s účastí místopředsedy vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje, v zastoupení předsedy vlády, na Regionální konferenci o romské problematice v Maďarské republice ve dnech 30. června a 1. července 2003 s tím, že v delegaci bude jedna osoba a v doprovodu nejvýše dvě osoby,


Místopředseda vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje se ve dnech 30. června a 1. července 2003 zúčastnil Regionální konference o romské problematice v Budapešti v doprovodu zmocněnce pro lidská práva vlády ČR, zástupců příslušných resortů a zástupců romských komunit. V průběhu této konference se zúčastnění shodli na potřebě zahájení Dekády romské inkluze 2005 - 2015, mezinárodní aktivity, která bude přispívat k zefektivnění a zrychlení integrace romských komunit v participujících státech. Místopředseda české vlády PhDr. Petr Mareš deklaroval přistoupení české vlády k této iniciativě.

Po této konferenci předseda vlády ČR jmenoval zmocněnce vlády ČR pro lidská práva národním koordinátorem pro Dekádu romské inkluze, který se tímto stal i členem řídícího výboru Dekády romské inkluze. V této přípravné fázi mezinárodní iniciativy se řídící výbor sešel již dvakrát a dohodl systém fungování Dekády na národní a mezinárodní úrovni a priority Dekády na národní a mezinárodní úrovni. Dekáda bude řízena řídícím výborem, ve kterém budou zastoupeni všichni koordinátoři participujících států (Slovenská republika, Montenegro, Srbsko, Makedonie, Česká republika, Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko.) V rámci Dekády řídící výbor identifikoval čtyři nejzávažnější priority na které by se participující státy měly soustředit v průběhu Dekády – vzdělání, bydlení, zaměstnanost, zdravotní situace. V České republice bude Dekáda řízena zmocněncem vlády ČR pro lidská práva a výborem Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Výbor zatím identifikoval pouze specifické cíle v rámci priority vzdělávání.


  • splněno



11.3. Usnesením č. 1160/2003 vláda uložila místopředsedovi vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje

11.3.1.

b) v jednáních s představiteli vlády Slovenské republiky se zaměřit na problematiku migrace příslušníků romských komunit ze Slovenské republiky do České republiky, v rámci vzájemné česko – slovenské spolupráce přispívat k odstraňování příčin této migrace a informovat vládu o vývoji jednání a opatřeních slovenské strany v termínech do 31. prosince 2003 a 30. června 2004,


11.3.2.

2) místopředsedovi vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje ve spolupráci s 1. místopředsedou vlády a ministrem vnitra, místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a ministrem práce a sociálních věcí navrhnout do 31. prosince 2003 prioritní témata týkající se problematiky migrace příslušníků romských komunit ze Slovenské republiky na území České republiky pro jednání česko-slovenské pracovní skupiny,


Dne 15. prosince 2003 místopředseda vlády pro výzkum vývoj, lidská práva a lidské zdroje PhDr. Petr Mareš uskutečnil na pozvání místopředsedy vlády SR pro evropskou integraci, lidská práva a menšiny Pála Csákyho pracovní návštěvu ve Slovenské republice. Hlavním tématem rokovaní byly otázky migrace příslušníků romských komunit ze Slovenské republiky do České republiky. Součástí této pracovní návštěvy bylo ustanovení Česko-slovenské komise pro řešení otázek romské migrace do České republiky za účasti místopředsedů vlád ČR a SR.

Členové Komise se vyjádřili k výsledkům Analýzy soudobé migrace a usazování příslušníků romských komunit ze Slovenské republiky na území České republiky a identifikovali základní problémy na které se budou při budoucích jednáních koncentrovat.

Komise se dohodla na následujících prioritách:

- identifikace lokalit v SR se zvýšenou migrací Romů do ČR a koncentrace existujících projektů a vznik nových projektů zaměřených na tyto lokality

- spolupráce na vytvoření systému včasného varování

- úzká spolupráce na programu Terénní sociální práce

- úzká spolupráce při potírání lichvy

- spolupráce při monitorování efektivity projektů

(Druhé zasedání Komise proběhlo 5. března 2004 v Praze).

  • průběžně plněno

12. Zmocněnec vlády pro lidská práva


12.1. Usnesením č. 419/02 vláda uložila zmocněnci vlády pro lidská práva


12.1.1.


2. předložit do 31. března 2003 vládě zprávu o průběhu kampaně proti rasismu


Informace o průběhu kampaně byla předložena vládě pro informaci 7. dubna 2003. Kampaň realizovaly organizace Multikulturní centrum Praha, DROM Brno, Člověk v tísni o.p.s., Společnost tolerance o.p.s. Na kampaň bylo vynaloženo 5 992 436 Kč.


  • splněno


12.2. Usnesením č. 627/02 vláda uložila zmocněnci vlády pro lidská práva


12.2.1.


3. zmocněnci vlády pro lidská práva informovat vládu do 30. června 2003 o realizaci projektu uvedeného v bodě I tohoto usnesení, tedy: uvolnění rozpočtových prostředků v roce 2002 až do výše 7 mil. Kč z rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa, položky Vládní rozpočtová rezerva, do rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj, které budou použity na dokončení výstavby Romského komunitního centra v Karviné v rámci programu Podpora regionálního rozvoje č. 317620 tak, jak je uvedeno v části II (Předkládací zpráva) materiálu č. j. 798/02

Informace o realizaci výstavby Romského komunitního centra v Karviné v rámci programu Podpora regionálního rozvoje (předložil místopředseda vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje) pod č. j. 898/03 byla vládě předložena 16. července 2003.

  • splněno

13. Závěr

Jak plyne z předložené zprávy, je většina úkolů průběžně plněna. V současné době předkladatel pracuje s kolektivem odborníků na revizi koncepce romské integrace, která bude zásadní povahy a bude jistě obsahovat i nové úkoly pro jednotlivé resorty a současně pravděpodobně i návrh na zrušení některých úkolů, jejichž plnění se dosud sleduje. V souvislosti s přípravou nové koncepce bude předkladatel v tomto roce jednat s příslušnými resorty o nejasně či nevýstižně formulovaných úkolech s cílem nahradit je novými, jednoznačnějšími úkoly.



1 údaj je odvozen z dat ČSÚ: výsledky SLDB za roky 1980 a 1991, dále pak z odhadu ČSÚ současného demogra-fického vývoje romské populace (pyramidální struktura demografického vývoje)