Rada vlády pro záležitosti romské menšiny

 

MINISTERSTVO VNITRA ČR 

 

 

Národní strategie

pro práci Policie ČR ve vztahu

k národnostním a etnickým menšinám

  

2002


 

MINISTERSTVO VNITRA ČR

 

Národní strategie pro práci Policie ČR

ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám

  

1.1.      Charakteristika koncepce Strategie

 

1.2.      Základní motivace pro vznik koncepce Strategie

 

1.3.      Přípravné fáze koncepce Strategie

 

1.4.      Dosavadní aktivity Ministerstva vnitra a Policie ČR

ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám v ČR


 

1.1.      Charakteristika koncepce Národní strategie pro práci Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám

 

Vypracování koncepce Národní strategie pro práci Policie ČR ve vztahu k etnickým a národnostním menšinám (dále jen Strategie) bylo ministru vnitra uloženo usnesením vlády ČR č. 761 ze dne 5. srpna 2002. Citované vládní usnesení zavazuje ministra vnitra předložit vládě návrh koncepce Strategie do 31.12.2002.

 

Návrh koncepce Strategie

 

·        vychází z dosavadních aktivit Policie ČR ve vztahu k etnickým a národnostním menšinám

·        je příspěvkem k integraci romské komunity v ČR

·        reaguje na rizika a výzvy, jež etnicky a národnostně pestrá společnost klade na státní správu a práci policejních sborů

·        reaguje na zvýšený příliv cizinců, migrantů a žadatelů o azyl do ČR; je příspěvkem k aktivní imigrační politice

·        je odpovědí na společenskou objednávku strategického dokumentu týkajícího se policejní práce ve vztahu k  etnickým a národnostním menšinám

·        reaguje na výzvy mezinárodních organizací, požadující zapojení členů etnických a národnostních menšin do práce policejních sborů

 

Cílem Strategie je

 

·        zvyšovat prestiž policejní práce, přispívat ke kladnému hodnocení policie a její pozitivní image v očích veřejnosti

·        vytvořit institucionální rámec preventivních policejních aktivit orientovaných podle potřeb klienta, které by v problematice vztahu policie a etnických a národnostních minorit představoval ekvivalent represivního pojetí policejní práce

·        zapracovat problematiku týkající se národnostních a etnických menšin do systému celoživotního vzdělávání policistů

·        vypracovat mechanismy pro zaměstnávání příslušníků národnostních menšin u Policie ČR

·        vytvořit mechanismy, které by Policii ČR umožnily efektivní práci ve vztahu k menšinovým komunitám

·        realizace reprezentativního výzkumu, který by zmapoval problematiku vztahu Policie ČR a etnických a národnostních menšin ve společnosti; identifikace problémových oblastí vztahu Policie ČR a národnostních a etnických menšin

 

Cílová skupina: příslušníci Policie ČR

 

Vymezení problematiky:

 

            Návrh Strategie vychází z právních dokumentů a směrnic:

·        Listina základních práv a svobod, hl. III., Práva národnostních a etnických menšin

·        zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky

·        zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů

·        zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů

·        zákon č. 325/1999 Sb., o azylu

·        zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky

·        Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace

·        Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin

·        směrnice 2000/43/EC ze dne 29. června 2000, kterou se provádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na rasový či etnický původ

 

            Návrh Strategie vychází z interních aktů řízení:

·        pokyn ministra vnitra č. 33 ze dne 30. dubna 1999 ke zvýšení postihu a prevence trestných činů a přestupků s rasistickým či jiným extremistickým podtextem

·        závazný pokyn policejního prezidenta č. 100 ze dne 6.6.2002, kterým se upravuje činnost příslušníků Policie České republiky na úseku boje proti extremistické kriminalitě

·        závazný pokyn policejního prezidenta č. 68 ze dne 3. dubna 2002, kterým se stanoví zásady preventivní činnosti Policie ČR

 

Koncepce Strategie definuje principy policejní práce ve vztahu k osobám či komunitám osob, které se odlišují na základě etnických, rasových, náboženských či obecně kulturních zvláštností. Strategie se ve svých záměrech vztahuje na:

 

A.

·        příslušníky národnostních menšin v ČR

 

B.

·        cizince, kterým bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR

·        cizince, kteří jsou účastníky řízení o udělení azylu

·        cizince, kterým byl na území ČR udělen azyl

·        cizince s vízem za účelem strpění pobytu

·        cizince s vízem za účelem dočasné ochrany

·        cizinci pobývající krátkodobě na území ČR jako turisté

 

ad A.

            Ve vztahu k národnostním menšinám v ČR[1] je Strategie cílena především na příslušníky romské komunity, neboť kulturní odlišnost příslušníků ostatních národnostních menšin na území ČR se ve vztahu k práci policie obvykle neprojevuje.

            Navrhované mechanismy policejní práce a principy policejního vzdělávání pokrývají problematiku národnostních menšin jako takovou. Vzhledem k současnému stavu se pravděpodobně nové kompetence a schopnosti Policie ČR plynoucí z realizace navrhovaných mechanismů mohou uplatnit především při řešení problémů a záležitostí týkajících se romské národnostní menšiny, které spadají do působnosti či předmětné oblasti Policie ČR: např. problém lichvy v romských komunitách (viz úkol vyplývající z usnesení vlády č. 761 ze dne 5. srpna 2002, který ukládá ministru vnitra pověřit policejního prezidenta vytvořením pracovního týmu pro potírání lichvy v romských komunitách), problém negativního vztahu příslušníků romské komunity k Policii ČR, snaha využít pozitivních potenciálů komunity pro spolupráci s Policií ČR, nízká zaměstnanost Romů v řadách Policie ČR apod.

            Navrhované mechanismy podle potřeby nevylučují uplatnění na problematiku týkající se jakékoli národnostní menšiny v ČR, současné i budoucí, neboť k tradičně a dlouhodobě žijícím příslušníkům bulharské, chorvatské, maďarské, německé, polské, romské, rusínské, ruské, řecké, slovenské a ukrajinské národnostní menšiny v České republice jistě budou postupně přibývat příslušníci dalších národnostních menšin, jejichž postavení bude odpovídat dikci zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů.

            Navrhované mechanismy umožňují Policii ČR akomodaci na místní podmínky a adresnost opatření pro ty menšinové skupiny osob, pro které se v dané lokalitě využití policejních mechanismů práce s menšinami jeví jako nejefektivnější.

 

ad B.

            Ve vztahu k cizincům na území ČR[2] (ve všech zákonem definovaných režimech) se Strategie zaměřuje na oblast policejního vzdělávání (systematické získávání znalostí o struktuře cizinců na území ČR, o životních stylech, kulturních a náboženských hodnotách, které vyznávají apod.) a výcviku (výcvik za účelem získávání dovedností pro sociálně a kulturně kompetentní přístup k celému spektru cizinců vyskytujících se na území ČR apod.). Nové dovednosti by v rámci navrhovaných mechanismů policejní práce měly napomoci kvalitnímu a rovnému přístupu Policie ČR při výkonu služby v azylových zařízeních, při kontaktu s migranty, v komunitách cizinců či v kontaktu s národnostně či etnicky odlišnými turisty apod.

            Z pohledu Strategie nezáleží na pobytovém režimu cizince – navrhované mechanismy policejní práce jsou předkládány za účelem zabránění konfliktu z neznalosti a za účelem úspěšné adaptace příslušníků Policie ČR na podmínky vzrůstající společenské diverzity. Strategie má ambice stát se jedním z  mnoha nástrojů integrace příslušníků minorit a cizinců do veřejného života a aktivit státních institucí. Z pohledu integrace cizinců (a podílu práce Policie ČR na této integraci) pak mají klíčový význam zejména přechodný pobyt v rámci víza nad 90 dní a trvalý pobyt.


 

·

 

      Koncepce Strategie vychází na všech úrovních z priorizace preventivních mechanismů policejní práce a z proaktivního přístupu policie k problematice.

 

Strategie je ve svých hodnotových předpokladech odpovědí na výzvy, jež etnicky a národnostně pestrá společnost klade na státní správu a práci policejních sborů. Etnicky a národnostně různorodá společnost s sebou kromě kulturního obohacení přináší i mnohá rizika spojená s integrací příslušníků menšinových komunit. Policie ČR si je vědoma, že harmonické vztahy s minoritami nejsou samozřejmostí a že pouze policie, jež je vybavena odpovídajícími sociálními a kulturními kompetencemi, a policie, která dokáže úspěšně předvídat ohniska možných konfliktů a jež je schopná efektivně komunikovat s představiteli minorit, může tyto vztahy budovat a posilovat. Dobré vztahy s menšinovou komunitou pomáhají policii jak v řešení případů, které jsou s životem minorit spojeny (ať už jde o trestnou činnost příslušníků minority či trestnou činnost proti osobě hlásící se k minoritě), tak ve zvyšování prestiže policejní práce, kladného hodnocení policie a zvyšování její pozitivní image v očích veřejnosti. Dobré vztahy s minoritami jsou pro policii potřebné a užitečné a jsou investicí, která se jí v případě, že bude v navazování nových kontaktů úspěšná, v budoucnu ještě mnohokrát vrátí.

 

Strategie vytváří předpoklady, aby příslušníci Policie ČR v dostatečné míře disponovali dovednostmi pro policejní práci v multikulturní společnosti, navrhuje mechanismy a opatření pro komunikaci s minoritami, hledá cesty, jak do policejní práce příslušníky národnostních menšin zapojit. Jak o tom svědčí zkušenosti policejních sborů v západní Evropě, ani v České republice do budoucna nevystačíme pouze s pojetím policie jako represivního orgánu. Procesy nastartované v posledních letech v zemích EU (Police de Proximité - Francie, Community Policing – Velká Británie, Rotterdamská charta policejní práce v multikulturní společnosti – Nizozemí, NAPAP - Berlin, SRN ad.), ilustrují v problematice vztahu k menšinovým komunitám potřebu pozitivního, proaktivního přístupu založeného na prevenci, jenž umožňuje předcházet možným konfliktům a který dobrými vztahy s komunitou přispívá k budování a upevňování důvěry v policii a k ochotě s ní spolupracovat.

 

Strategie navrhuje (na základě zahraničních poznatků o problematice policejní práce ve vztahu k menšinovým komunitám a při respektování specifik české právní, společenské a institucionální reality) zavedení mechanismů a opatření, které by podpořily zárodky strukturálních a organizačních změn v práci Policie ČR v předmětné oblasti a které by byly orientovány pojetím policejní práce jako služby veřejnosti.

 

Navrhované aktivity a mechanismy jsou integrální součástí systému policejní práce a vzdělávání. Finanční prostředky na realizaci Strategie proto budou hledány v rámci stávajícího, schváleného rozpočtu resortu vnitra.


 

1.2.      Základní motivace pro vznik koncepce Strategie

 

1. Koncepce Strategie je výsledkem záměru Ministerstva vnitra a Policie ČR vytvořit materiál, který by pozitivně navazoval na všechny policejní aktivity v problematice lidských práv a ochrany menšin, které od roku 1989 Policie ČR podnikla. Koncepce Strategie kontinuálně navazuje na policejní aktivity v oblasti boje proti extremismu, rasismu a xenofobii a ve shodě s organizačními procesy v Policii ČR usiluje o další rozvíjení preventivně orientované policejní práce v problematice národnostních a etnických menšin v české společnosti.

 

2. Důležitou motivací pro koncepci Strategie jsou společenské procesy, spojené s přílivem cizinců, migrantů a žadatelů o azyl do České republiky, které kladou na policejní práci zvýšené nároky. Českou republiku, jež byla v období komunistického režimu odříznutá od procesů v zemích západní Evropy, čeká stejný osud jako ostatní evropské země a národy: lze očekávat, že se obyvatelstvo ČR bude proměňovat směrem k etnické a národnostní různosti. Soužití s menšinami představuje náročný úkol, proto bychom se měli nejen poučit z opatření přijatých např. policejními sbory v zemích EU, ale sami předcházet možným budoucím komplikacím. Koncepce Strategie je inspirována transformačními procesy, které v zemích EU změnu charakteru práce policejních sborů v problematice rasové rovnosti a spolupráce s minoritními komunitami během několika posledních let doprovázely. Nezanedbatelnou okolností vzniku Strategie je i brzký vstup České republiky do EU a požadavky a závazky, které z přijetí do unie pro práci Policie ČR ve vztahu k ochraně menšin vyplynou.

 

3. Z hlediska závazků, které pro ČR plynou z přístupu k úmluvám světových organizací, reaguje projekt Strategie především na výzvu formulovanou v Programu činnosti světové konference OSN proti rasismu pro rok 2002, kde OSN v §74 naléhavě vyzývá státy a vybízí nevládní organizace a soukromý sektor, aby vytvářely a prováděly politiky na podporu vysoké kvality a rozmanitosti policejního sboru zbaveného rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a související nesnášenlivosti, a prováděly aktivní nábor ve všech skupinách, včetně etnických menšin, do veřejné správy, policie a dalších orgánů v rámci systému trestního soudnictví. Dalšími dokumenty, kterými je text Strategie inspirován či determinován, je např. Úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace (OSN, 1965), Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin (Rada Evropy, 1995) a související zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, směrnice 2000/43/EC ze dne 29. června 2000, kterou se provádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na rasový či etnický původ.

 

4. Strategie respektuje celosvětový trend v policejní práci, kterým je upřednostňování prevence před represí. Represe systémově neřeší problém kriminality, pouze minimálně ovlivňuje příčiny a podmínky, které výskyt sociálně-patologických a protispolečenských jevů přinášejí, nereaguje uspokojivě na vzájemnou souvislost mezi příčinami, podmínkami a následky trestné a jiné protispolečenské činnosti a nedokáže pozitivně a v předstihu řešit konfliktní potenciály. Uplatňování pouhé represe znamená, že tyto souvislosti nejsou systémově řešeny a cíleně odstraňovány; kromě nízké účinnosti je dále represe charakterizována vysokou finanční náročností. Prevence je pro společnost sice vždy levnější, není však sama o sobě laciná. Vyžaduje značné investice, které zpravidla nejsou návratné ihned, nýbrž až s odstupem několika let. Investovat je potřebné do lidského potenciálu a technického zázemí nezbytného pro zahájení a rozvoj této praxe; velkou investicí je i primární důvěra vložená do budoucích výsledků preventivních aktivit.

Strategie preferuje proaktivní mechanismy ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám a ve svých záměrech podporuje tendenci, aby Policie ČR, stejně jako policejní sbory jiných demokratických zemí, naplňovala své základní poslání dané normativními právními akty stále více cestou prevence. Strategie ve shodě se závazným pokynem policejního prezidenta č. 68 ze dne 3. dubna 2002, kterým se stanoví zásady preventivní činnosti Policie ČR, usiluje o tvorbu preventivních programů orientovaných na potřeby klienta, zejména na místní úrovni - ve shodě s moderním pojetím práce policejních složek jako služby veřejnosti (tzv. community policing).

 

            5. Strategie reaguje na výzvy adresované vedení resortu vnitra a Policie ČR ze strany organizací národnostních a etnických menšin v ČR. Strategie vzniká na základě společenské objednávky, kterou vyjadřuje společné komuniké z mezinárodního semináře konaného 14. března 2002 v Rytířském sále Senátu ČR, na němž se sešli nejvyšší představitelé Ministerstva vnitra ČR, Policie ČR a zástupci všech relevantních vládních a nevládních organizací, které se problematikou minorit zabývají. Účastníci semináře shodně vyjádřili přesvědčení, že problematika vztahu policie a etnických a národnostních menšin v ČR je pro budoucí harmonické soužití nesmírně důležitou součástí policejní práce. Výsledkem otevřené debaty byla deklarace konsensuálního postoje, na základě kterého se Ministerstvo vnitra ČR zavázalo vypracovat projekt Strategie, jehož cílem by bylo kompenzovat absenci systémového přístupu Policie ČR k menšinovým komunitám a neexistenci koncepčního materiálu, jenž by se problematiky vztahu minorit a policie dotýkal a který by transparentně deklaroval a prosazoval principy moderní policejní práce v multikulturní společnosti.[3]

 


 

1.3.      Přípravné fáze koncepce Strategie

 

·        V rámci přípravy Strategie Ministerstvo vnitra a Policie ČR od roku 1999 spolupracují s Ministerstvem vnitra Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (Home Office) a velvyslanectvím Velké Británie v České republice za účelem získání komplexních informací o práci policie v inkriminované oblasti.

 

·        Ve spolupráci s odborníky z Velké Británie jsou v rámci projektu Strategie od roku 1999 pořádány aktivity, které napomáhají k dosažení lepšího porozumění policie pro problematiku menšin a k získání potřebných kompetencí k nekonfliktní a partnerské spolupráci s nimi.

q       První část projektu byla adresována cílové skupině cca 200 policistů, jejichž práce je zaměřena na řešení rasově motivované a extremistické trestné činnosti. Výsledkem předchozí spolupráce v oblasti monitoringu extremistické trestné činnosti bylo v roce 1999 pořádání mezinárodního sympozia o roli policie v boji s rasismem a xenofobií, kterého se kromě českých odborníků a policistů zúčastnili odborníci ze zemí EU, USA a Kanady. Sympozium bylo prvním mezinárodním policejním a expertním setkáním, na němž si zástupci dvaceti zemí vyměnili informace o vývoji extremistické scény a boji proti extremismu.[4]

q       Ministerstvo vnitra zorganizovalo devět seminářů, na nichž se čeští policisté vždy po tři dny zabývali rolí policie v kulturně různorodé demokratické společnosti a spoluprací policie s minoritními komunitami. Díky těmto seminářům disponuje Policie ČR v současnosti 8 policisty, kompetentními pro výcvik policistů v problematice rasové rovnosti a vztahů k menšinovým komunitám.

q       V rámci druhé fáze projektu spolupráce byla 20.-25. ledna 2002 realizována studijní cesta vrcholového managementu Ministerstva vnitra a Policie ČR, členů Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR a zástupců nevládních organizací, zabývajících se problematikou minorit, do Velké Británie.

 

·        Dne 14. března 2002 proběhl pod záštitou Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost v prostorách Rytířského sálu Senátu ČR mezinárodní seminář na téma Národní strategie pro práci policie ve vztahu k etnickým menšinám v ČR. Seminář byl zorganizován za spolupráce Ministerstva vnitra ČR a velvyslanectví Spojeného království Velké Británie a Severní Irska, díky jehož finančnímu přispění a organizační pomoci se konal.

q       Semináře se zúčastnili zástupci vrcholného managementu Ministerstva vnitra a Policie ČR, hosté z partnerských institucí Velké Británie, Francie a Spolkové republiky Německo, představitelé hlavních státních a vládních institucí, zástupci neziskového sektoru, nevládních organizací, které se problematice menšin ve společnosti věnují, a reprezentanti etnických minorit, žijících v České republice.

q       Cílem semináře byla snaha o vyvolání celospolečenské debaty nad budoucí podobou Strategie, která by saturovala potřebu koncepčního materiálu, jenž by se problematiky vztahu minorit a policie dotýkal a který by transparentně deklaroval a prosazoval principy moderní policejní práce v multikulturní společnosti. Seminář také napomohl vytvoření funkčního konsensu, na základě kterého vyplynuly povinnosti a úkoly pro státní orgány zainteresované řešením daného problému.

 

·        V první polovině roku 2002 proběhla jednání mezi zainteresovanými odbory Ministerstva vnitra, na kterých byl diskutován věcný záměr Strategie.

 

·        Na základě závěrů mezinárodního semináře v Senátu a vnitroresortních připomínek k věcnému záměru Strategie vypracovalo Ministerstvo vnitra k 30.6.2002 pilotní projekt Strategie, který byl k posouzení předložen všem zainteresovaným odborům Ministerstva vnitra a útvarům Policie ČR. Pilotní projekt byl v připomínkovém řízení zaslán relevantním nevládním organizacím, zaměřujícím se ve své činnosti na problematiku menšin.

 

·        Na základě výsledků semináře pořádaného v Senátu ČR dále Ministerstvo vnitra zintensivnilo spolupráci s partnerskými institucemi v zemích EU. Podařilo se navázat spolupráci s velvyslanectvím Francie v Praze, díky níž se 10.4.-15.4.2002 uskutečnil pracovní pobyt v Paříži, zaměřený na problematiku vztahu policie a minorit ve Francii. Účelem pracovní cesty bylo seznámit se s prací francouzské policie v oblasti problematiky menšin a využít zkušeností a existujících projektů francouzské strany při vypracování Strategie (např. koncepce Police de Proximité).

 

·        V rámci spolupráce s Velkou Británií byla 1.5-7.5. 2002 realizována studijní cesta do Northamptonu, kde 8 českých policistů, vyškolených pro policejní práci s menšinami, a představitelé Ministerstva vnitra měli příležitost blíže se seznámit s mechanismy a programy policejní práce zaměřené na menšinové komunity ve Velké Británii (např. koncepce Community Policing, principy a mechanismy práce s příslušníky etnických menšin, obětí trestné činnosti a s rodinou oběti, principy Strategie pro rasovou rovnost, monitorovací mechanismy, práce styčných důstojníků pro menšinovou komunitu apod.).

 

·        Usnesením č. 761 ze dne 5. srpna 2002 uložila vláda ČR ministru vnitra předložit vládě do 31. prosince 2002 návrh Národní strategie pro práci policie ve vztahu k etnickým a národnostním menšinám v České republice.

 

·        K pilotní verzi Strategie byl 10.-11.10.2002 v Kašperských horách pořádán seminář věnující se policejnímu školství v problematice národnostních a etnických menšin a problematice přijímání příslušníků menšin k Policii ČR.

 

·        Koncepce Strategie prošla řádným vnitroresortním a meziresortním připomínkovým řízením a vypořádání připomínek je součástí tohoto materiálu. Návrh Strategie je předkládám bez rozporu.

 

·        Koncepce je na základě usnesení vlády č. 761/2002 k 31.12.2002 předkládána vládě ČR.

 


 

1.4.      Dosavadní aktivity Ministerstva vnitra a Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám v ČR

 

1. Aktivity Ministerstva vnitra a Policie ČR na úseku boje proti extremistické kriminalitě

Ministerstvo vnitra a Policie ČR od roku 1995 úspěšně vyvíjí systematickou činnost v oblasti boje proti extremismu. Vývoj situace v této oblasti je od roku 1998 popisován v periodických vládních zprávách (pod názvem „Zpráva o problematice extremismu na území ČR“, dále jen Zpráva), které podávají detailní informaci o aktivitách státních orgánů v boji proti extremismu a jsou, po schválení vládou, předkládány ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Zpráva je vládě každoročně předkládána ministrem vnitra ve spolupráci s ministrem spravedlnosti. Nejedná se o zprávu, která by byla úzce zaměřena na aktivity Ministerstva vnitra, Policie ČR a orgánů činných v trestním řízení, neboť pojednává o aktivitách celé státní správy v dané oblasti za uplynulý rok.

 

Zpráva vyváženě informuje o represi i prevenci, obsahuje ucelený pohled na extremistickou scénu v ČR, zabývá se trestnou činností s extremistickým podtextem v rámci ČR a jednotlivých krajů, přihlíží k základním trendům v problematice extremismu v zahraničí, respektive ve středoevropském geopolitickém prostoru, neboť aktivity české extremistické scény nelze chápat odděleně, informuje o hodnocení ČR na mezinárodním fóru z hlediska potírání rasismu a antisemitismu. Zpráva je konsensuálním pohledem státních orgánů na danou problematiku a je zpracovávána i s přihlédnutím k právnímu prostředí Evropské unie a k využití jejích zkušeností s touto problematikou.

 

Pilířem zabezpečení problematiky extremismu jsou změny v rámci Policie ČR, ke kterým průběžně dochází od roku 1995. Dne 10.5.1995 přijala vláda usnesení č. 279 k Informaci o projevech extremistických postojů v České republice, jímž uložila ministru vnitra a ministru spravedlnosti přijmout opatření zabezpečující účinnější postup při předcházení a postihu trestných činů a přestupků motivovaných rasovou nebo národnostní nesnášenlivostí nebo páchaných příznivci extremistických skupin. Po poradě u předsedy vlády, konané dne 16.5.1995 za přítomnosti vrcholných představitelů Ministerstva vnitra, Policejního prezidia ČR, Úřadu vyšetřování pro ČR, Nejvyššího státního zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti, byla přijata další systémová opatření k eliminaci extremistických postojů na území ČR.

 

Dne 1.8.1995 bylo v rámci odboru obecné kriminality tehdejšího Ředitelství služby kriminální policie, nyní Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR, zřízeno specializované pracoviště pro metodiku a koordinaci řízení Policie ČR na úseku extremismu. Usnesením č. 456 ze dne 16.8.1995 rozhodla vláda zvýšit početní stavy policistů pro řešení problematiky extremismu o 87 policistů s tím, že od 1.1.1996 bude postupně na každém okresním ředitelství PČR vyčleněn nejméně jeden policista, zabývající se pouze touto problematikou. Dne 2.1.1996 byl zpracován návrh na přerozdělení tabulkových míst na problematiku extremismu, který vycházel z požadavků policejních funkcionářů a z jejich vlastního zhodnocení bezpečnostní situace na úseku extremismu. Na základě tohoto návrhu, v souladu s usnesením vlády ČR č. 279/1995 a RMV č. 39/1995, došlo k plnému zabezpečení problematiky extremismu a ke zvýšení počtu tabulkových míst na tuto problematiku. Celkově bylo na okresní, obvodní a městská ředitelství služby kriminální policie, krajské správy a ředitelství kriminální policie přerozděleno 140 tabulkových míst.

 

Zřízením specializovaného pracoviště v rámci Policejního prezidia (1995) a zavedením specializace na úrovni krajů a okresů (1996) byly položeny základy pro boj Policie ČR s extremismem. Přijetím interních aktů řízení na úrovni Ministerstva vnitra a Policejního prezidia v roce 1999 byla všestranně a systémově zabezpečena práce na problematice extremismu a opatření k eliminaci extremistické trestné činnosti.

 

V roce 1999 byly v rámci Ministerstva vnitra a Policie ČR přijaty nové interní akty řízení zabezpečující opatření k eliminaci extremistických postojů a byl zrušen Rozkaz ministra vnitra č. 39 ze dne 13.6.1995. Nahradil jej Pokyn ministra vnitra č. 33 ze dne 30. dubna 1999 ke zvýšení postihu a prevence trestných činů a přestupků s rasistickým či jiným extremistickým podtextem. Byl zrušen Závazný pokyn policejního prezidenta č. 16/1995, jenž byl nahrazen Závazným pokynem policejního prezidenta č. 70 ze dne 23. června 1999, kterým se upravuje činnost příslušníků Policie České republiky na úseku boje proti extremistické kriminalitě. Tento závazný pokyn byl k 6.6.2002 zrušen.

 

V rámci úřadu vyšetřování pro ČR byl zrušen pokyn ředitele úřadu č. 2 ze dne 23.5.1995, který nahradil Pokyn ředitele úřadu č.2 ze dne 1. června 1999, kterým se stanoví organizace vyšetřování rasově motivované trestné činnosti. K 1.1.2002 pozbyl platnosti zrušením Úřadu vyšetřování pro ČR.

 

V souvislosti s probíhající přípravou rozsáhlých koncepčních změn v rámci Policie ČR v roce 2001, které vstoupily v platnost dnem 1. ledna 2002, byly rozpracovávány i nové interní akty řízení. Zásadní změnou byla integrace složek kriminální policie a úřadů vyšetřování, sloučení dříve tradičně oddělené předprocesní části přípravného trestního řízení a procesní části. V důsledku těchto změn vznikl ke dni 1. ledna 2002 Úřad služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia České republiky.

 

Specializovaná skupina extremismu, působící v rámci odboru obecné kriminality tehdejšího Kriminálního úřadu Policejního prezidia ČR, byla přejmenována na Skupinu odhalování extremistické kriminality Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování.

 

Z hodnocení stavu na úseku problematiky extremismu vyplynula v roce 2001 potřeba organizačně a metodicky zabezpečit boj proti organizované celorepublikové extremistické kriminalitě mající mezinárodní přesahy. Došlo proto k vypracování návrhu na reorganizaci oddělení terorismu Útvaru odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). K 1. dubnu 2002 bylo v rámci Útvaru odhalování organizovaného zločinu zrušeno oddělení terorismu a byl zřízen odbor terorismu a extremismu. Tato organizační úprava byla metodicky zajištěna Závazným pokynem policejního prezidenta č. 100/2002 ze dne 6.6.2002.

 

            Tímto interním aktem řízení, který nahradil Závazný pokyn policejního prezidenta č. 70/1999, je upravena činnost příslušníků Policie ČR na úseku boje proti extremistické kriminalitě v souladu s uskutečněnými organizačními změnami: Pracovníci odboru terorismu a extremismu ÚOOZ se zabývají organizovanou extremistickou kriminalitou, tj. soustavně úmyslně páchanou extremistickou kriminalitou skupinou více osob, které mají mezi sebou vnitřní organizační strukturu, rozdělené funkce a dělbu činnosti. Skupina odhalování extremistické kriminality odboru obecné kriminality Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování a specialisté na krajské a okresní úrovni, zabývající se problematikou extremismu, se nadále zabývají extremistickou kriminalitou, odhalováním pachatelů trestných činů spáchaných v souvislosti s extremismem, rasovou nesnášenlivostí, xenofobií apod.

 

V rámci problematiky extremismu je dále kladen důraz na efektivní spolupráci zpravodajských služeb a orgánů činných v trestním řízení.

 

            Významnou roli v rámci mezinárodní spolupráce na poli boje proti extremismu sehrává Pracovní skupina pro boj s extremismem zemí V4 a Rakouska, ustanovená v gesci České republiky.

 

Závazným pokynem policejního prezidenta č. 100/2002 ze dne 6.6.2002 je všestranně a uspokojivě zabezpečena provázanost postupu vůči extremistické kriminalitě v rámci všech složek policie, na všech úrovních. Policie ČR dokáže efektivně bojovat s extremistickou kriminalitou, je úspěšná v potírání trestných činů proti menšinám i kriminality menšin. Dosavadní výsledky práce Policie ČR na úseku odhalování extremistické kriminality představují základní kámen všech následných proměn policejní práce ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám v ČR, na němž je možno systematicky budovat nosné pilíře preventivních policejních aktivit v předmětné oblasti.

 

 

2. Vzdělávací aktivity v oblasti lidských práv, boje proti netoleranci, xenofobii a rasismu, programy k rozvíjení tolerance mladé generace policistů vůči příslušníkům etnických a národnostních menšin pořádané v rámci výuky středních policejních škol (viz kap. II.).

 

3. Realizace projektu Příprava občanů národnostních menšin k přijetí do služebního poměru příslušníků Policie ČR na Střední policejní škole Ministerstva vnitra v Brně (viz kap. III).

 

4. Koncepce integrace cizinců, vznikající ze součinnosti plánů integračních politik jednotlivých ministerstev. Koncepce je zaměřena na podporu rovných šancí cizinců při integraci do české společnosti. Koncepce se vztahuje k dlouhodobě a legálně usazeným cizincům a některé její části (sociálně-právní služby, informační, multikulturní centra, uplatnění cizinců na trhu práce, osvěta a vzdělání, monitoring diskriminačních projevů apod.) mohou upozornit na individuální, nebo lokální ohniska rasismu a xenofobie vůči cizincům, či mezi cizinci samými.

 

5. Programy prevence kriminality na místní úrovni - metodická, koncepční a finanční podpora vlády ČR městům zatíženým vysokou mírou kriminality. Konkrétně se jedná o iniciaci a finanční podporu aktivit sociální a situační prevence orgánů státní správy, samosprávy, policie a nevládních organizací, zaměřených na snížení kriminality ve městech.

 

6. Konstituování Preventivně informačních skupin Policie ČR (PIS). Vytvoření pracovišť Policie ČR na úrovni Policejního prezidia ČR, správ krajů a správy hl. m. Prahy a na úrovni okresních, městských nebo obvodních ředitelství, jejichž úkolem je komunikace a spolupráce s místními orgány a institucemi, sdělovacími prostředky a občany. Cílem projektu ošetřeného závazným pokynem policejního prezidenta č. 68 ze dne 3. dubna 2002, kterým se stanoví zásady preventivní činnosti Policie ČR, bylo integrovat Policii ČR do preventivních aktivit měst a poskytovat informace pro plánování preventivních opatření. Konstituování pracovišť preventivně informační skupiny vychází ze skutečnosti, že Policie ČR disponuje nejkomplexnějšími informacemi o struktuře a charakteru trestné činnosti a že tyto informace jsou základní podmínkou pro formulování bezpečnostních a preventivních aktivit. Zmíněné aktivity jsou úspěšným dokladem snah o změnu image policie, které v resortu vnitra a Policie ČR probíhají od počátku devadesátých let a představují vstřícný krok na cestě policie k občanovi. Pracovní výsledky PIS potvrzují správnost takto nastoupené cesty.

 

7. Na jaře roku 2002 byl zahájen tříletý projekt ve spolupráci s Královskou kanadskou jízdní policií „Community policing“. Cílem projektu je rozvíjet spolupráci policie, státní správy a menšinové komunity na lokální úrovni a zdokonalování dovedností řešení konfliktů pomocí modelu CAPRA, který používají kanadští lektoři. Pracovní semináře se realizují v problematických lokalitách se zvýšenou minoritní populací a jejich konání zajišťuje Ministerstvo vnitra společně s nevládní organizací Člověk v tísni.

 

8. Koordinační a poradní orgány ministra vnitra

Důležitým krokem k řešení situace etnických a národnostních menšin bylo ustavení poradních orgánů působících v rámci Ministerstva vnitra.

 

·        Komise pro boj s extremismem, rasismem a xenofobií - jejímž předsedou je ministr vnitra a členy delegovaní zástupci ostatních ministerstev, Policejního prezidia ČR a Bezpečnostní informační služby. Komise zpracovává pro ministra vnitra informace a návrhy na přijetí opatření k zajištění koordinace přístupu orgánů státní správy, týkající se boje proti extremismu, rasismu a xenofobii.

 

·        Pracovní skupina Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity pro oblast vnitra a Policie ČR - jejímž předsedou je I. náměstek ministra vnitra, která zabezpečuje řešení naléhavých, ale i koncepčních otázek v oblasti integrace a dalších problémů romské komunity.

 

·        Komise ministra vnitra pro integraci cizinců a rozvoj vztahů mezi komunitami - jejíž členy jsou zástupci jednotlivých resortů, akademické obce, vládních a nevládních organizací a činnost které je orientována na přípravu a projednávání Koncepce integrace cizinců.

 

 


 

 

II.   Mechanismy vztahu Policie ČR

k národnostním a etnickým menšinám

 

 

2.1.      Oblast vzdělávání a formování kariéry policistů

 

2.2.      Multikulturní policie - zaměstnávání příslušníků národnostních menšin u Policie ČR

 

2.3.      Psychologické šetření uchazečů o práci u Policie ČR, monitoring xenofobní hodnotové orientace policisty v rámci základní odborné přípravy

 

2.4.      Etický kodex policisty

 

2.5.      Výzkum vztahu Policie ČR a národnostních a etnických menšin v české společnosti


 

2.1.      Oblast vzdělávání a formování kariéry policistů

 

Kvalitní metody formování a vzdělávání policistů během celé jejich kariéry jsou předpokladem vysoké etické kvality a praktických dovedností policejních sborů. Strategie má v oblasti vzdělávání na co navazovat, neboť na všech úrovních policejního školství dnes existují parciální aktivity, přispívající k pochopení nové role policie v multikulturní společnosti.

 

Navrhovaná opatření Strategie pro oblast vzdělávání a formování policistů navazují na zásadní systémové dokumenty, kterými jsou především „Nový systém vzdělávání a dalšího vzdělávání pro Policii ČR“ (twinning projekt CZ 98/IB/JH/02, modul č. 7) a „Koncepce celoživotního vzdělávání příslušníků a zaměstnanců Policie ČR a resortu vnitra“ (součástí materiálu je vzdělávání o lidských právech a výchově k nim v souladu s usnesením vlády ČR č. 28 ze dne 3. ledna 2001 ke „Zprávě o výchově k lidským právům v České republice“).

 

Zmíněné základní resortní dokumenty v oblasti vzdělávání vycházejí z nového pojetí policejní práce, které je charakterizováno těmito hlavními principy:

 

·        policejní práce musí být službou občanovi

·        policista musí být vysoce profesionální, kvalifikovaný, motivovaný, disponující vysokým etickým standardem, který od něj společnost očekává a právem vyžaduje („nová image policisty“)

·        vzdělání a výcvik musí být založeny na kompetenčním přístupu (odklon od encyklopedického shromažďování informací)

·        ve vzdělávání a výcviku je, vedle odpovědnosti a povinností služebních funkcionářů, nutno zdůraznit i osobní zodpovědnost každého jednotlivce za odbornou připravenost k výkonu služby

 

Základními institucionálními oporami ve stávajícím systému vzdělávání, ke kterým se opatření navrhována Strategií vztahují jsou zejména:

 

·        kvalifikační příprava, která je určena ke splnění požadavku stupně vzdělání, oboru nebo zaměření vzdělání a dalšího odborného požadavku, popř. požadavků stanovených pro jednotlivá služební místa v systematizaci služebních míst a která je členěna na

q           studium určené k získání stupně vzdělání v oboru vzdělání plánovaném v systematizaci služebních míst

q           studium určené k získání zaměření vzdělání

q           studium určené ke splnění dalších profesních požadavků

 

·        další profesní příprava, která zahrnuje:

q           všeobecná další profesní příprava, která je určena k upevňování, rozšiřování a prohlubování kompetencí policistů potřebných pro plnění služebních úkolů vyplývajících obecně ze služebního poměru policisty, bez ohledu na služební zařazení

q           praktický výcvik v použití síly a v tom, jak je její použití limitováno zásadami lidských práv, zejména příprava k použití střelné zbraně, příprava k používání donucovacích prostředků včetně taktiky služebních zákroků s použitím donucovací techniky a zbraně

q           další profesní příprava ve vztahu ke služebnímu místu, která je zaměřena na upevňování, rozšiřování a prohlubování kompetencí v souladu s náplní služební činnosti, rozsahem oprávnění a povinností policisty vyplývající z konkrétního služebního místa

q           další profesní příprava ve vztahu k případům, která je zaměřena na typizované případy budoucího nasazení využívající vyhodnocení získaných zkušeností a poznatků z předchozích případů

 

·

 

Cíl navrhovaných opatření:

Cílem je formulovat obsah a organizační formy vzdělávání policistů v problematice národnostních a etnických menšin, které v rámci systému celoživotního vzdělávání poskytnou záruku odborné kvalifikace policistů v předmětné oblasti.

 

Nedostatky současného stavu:

Hlavní problém současného stavu policejního vzdělávání v problematice národnostních a etnických menšin a lidských práv je především

·        absence kvalifikačních požadavků na policisty a z toho plynoucí obtížné zabezpečení adresnosti a kontinuálního propojení a pokrytí všech stěžejních součástí problematiky v rámci celého vzdělávacího systému

·        absence etického kodexu policie

 

Navrhovaná opatření:

  • provést důkladnou analýzu aktuálního stavu zařazení problematiky národnostních a etnických menšin do systému vzdělávání policistů
  • redefinovat a inovovat profil absolventa vzdělávacího programu; stanovit rozsah odborných vědomostí, dovedností a postojů policisty v problematice národnostních a etnických menšin ve společnosti (kompetence pro korektnost kontrol příslušníků různých menšin, znalost kulturní identity a hodnot menšin žijících na území ČR apod.)
  • na základě stanovení menšinové problematiky jako nové priority redefinovat obsah základní odborné přípravy tak, aby pokrývala penzum požadované v dané problematice v profilu absolventa vzdělávacího programu
  • vytipovat cílové skupiny policistů, pro něž jsou kompetence pro práci s národnostními a etnickými menšinami, žadateli o azyl či migranty nezbytné pro kvalitní výkon konkrétních služebních povinností a zpracovat profil policisty jako požadavek na vytvoření specializačního kurzu
  • umožnit stáže studentů středních policejních škol a Policejní akademie ČR v azylových zařízeních provozovaných Správou uprchlických zařízení
  • v rámci další profesní přípravy příslušníků a zaměstnanců Policie ČR v problematice týkající se národnostních a etnických menšin

q       zapracovat přípravu učitelů psychologie a deontologie v problematice vztahu policie a národnostních a etnických menšin do koncepce celoživotního vzdělávání učitelů

q       zahájit přípravu a následně realizovat kurzy pro příslušníky Služby pořádkové policie (v lokalitách s vyšším výskytem příslušníků národnostních a etnických menšin a v lokalitách, v nichž existují azylová zařízení), PIS a příslušníky skupiny odhalování extremistické kriminality na úrovni okresů, krajů a PP

q       začlenit kurzy pro danou problematiku mezi kurzy a semináře pro nižší policejní management (vedoucí obvodních oddělení)

q       začlenit kurzy pro danou problematiku mezi kurzy pro vyšší policejní management (ředitelé okresních ředitelství a krajských správ PČR)

q       iniciovat realizaci kurzů pro pilotní projekt „styčného důstojníka pro problematiku menšin“ na úrovni krajských správ PČR (viz kap.3.2.)

 

·        provést důkladnou analýzu využitelnosti existujících výukových materiálů v resortu vnitra, týkajících se problematiky národnostních a etnických menšin ve společnosti

·        zadat vypracování manuálů a učebních materiálů o národnostních a etnických menšinách, rasismu, xenofobii, politické, kulturní nebo náboženské nesnášenlivosti a diskriminaci menšin, o světových náboženstvích a s nimi se pojících životních stylech, o životě, historii a kultuře minorit žijících na území ČR, problematice migrace a azylové politiky, které by byly k dispozici všem vzdělávacím policejním institucím a které by navazovaly na materiály již existující

·        vytvořit systémový rámec pro lektorské působení 8 policejních školitelů pro problematiku rasové rovnosti a práce s menšinami (jde o 8 policistů, kteří prošli dvouletým tréninkem v dané problematice pod vedením britských lektorů a policejních specialistů – viz kap. I.)

 

Součásti resortu vnitra zodpovědné za realizaci opatření:

            Odbor vzdělávání a správy policejního školství MV ČR

Policejní prezidium ČR (Skupina vzdělávání a služební přípravy Policejního prezidia ČR a další služby PP, kterých se problematika týká, např. SKPV)

Policejní akademie ČR

 


 

2.2.            Multikulturní policie –

zaměstnávání příslušníků národnostních menšin u Policie ČR

 

V současné době je sbor Policie ČR výrazně etnicky homogenní. Pro budoucí partnerství policie s minoritami je zapotřebí začít co nejdříve podporovat masivnější nábor příslušníků minorit k policii. Tento záměr je vyjádřen ve Střednědobé koncepci Ministerstva vnitra a Policie ČR pro období let 2000-2003, jež zcela jednoznačně stanoví, že výběr uchazečů pro práci u Policie ČR má být ve větší míře zaměřen na ženy a příslušníky národnostních menšin.

 

Zaměstnancem Policie ČR se při stávající zákonné úpravě může stát pouze občan České republiky. Proaktivní zaměstnanecká politika ze strany Policie ČR se tedy může dotýkat pouze příslušníků národnostních menšin, jak jsou definovány zákonem č. 273/2001Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů. Jedním z důležitých a široce reflektovaných trendů je i postupující proces proměny české společnosti ve společnost multikulturní - podobně jako k této transformaci docházelo a dochází v jiných evropských zemích. K tradičně a dlouhodobě žijícím příslušníkům bulharské, chorvatské, maďarské, německé, polské, romské, rusínské, ruské, řecké, slovenské a ukrajinské národnostní menšiny v České republice tak budou postupně přibývat příslušníci dalších národnostních menšin, jejichž postavení bude odpovídat zákonu č. 273/2001 Sb. Proaktivní opatření v dané problematice jsou jednoznačně správnou volbou a odpovídají i dikci mezinárodních závazků, kterými je Česká republika povinována (např. výzva formulovaná v Programu činnosti světové konference OSN proti rasismu pro rok 2002, kde OSN v §74 naléhavě vyzývá státy a vybízí nevládní organizace a soukromý sektor, aby vytvářely a prováděly politiky na podporu vysoké kvality a rozmanitosti policejního sboru zbaveného rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a související nesnášenlivosti, a prováděly aktivní nábor ve všech skupinách, včetně etnických menšin, do veřejné správy, policie a dalších orgánů v rámci systému trestního soudnictví).

 

            Zaměstnání příslušníků národnostních menšin u policie s sebou nese několik základních výhod: se zvyšujícím se počtem policistů z řad menšin stoupá důvěra menšin v policii a vzrůstá loajalita a respekt ke státním institucím. Pro příslušníky menšin je policista z řad menšin důkazem, že je možné stát se státním zaměstnancem, že je výhodné se vzdělávat, neboť existuje šance na vertikální sociální mobilitu a prestižní zaměstnání. Zaměstnání příslušníků národnostních menšin (a složení policejního sboru ekvivalentně složení společnosti) dále policii usnadňuje komunikaci s minoritami na základě skutečnosti, že má ve svých řadách členy, kteří hodnotám, problémům a potřebám minoritní komunity bezprostředně rozumí. Pro veřejnost je policista z řad minorit signálem, že je normální a přirozené, aby byli ve státních správě a policii zastoupeni i reprezentanti menšin. Celkově je přijímání příslušníků menšin pro policii výhodné a významně zvyšuje její kredit a hodnocení ve společnosti.

 

Vědoma si potřebnosti zaměstnání minorit u policie a nezbytnosti reagovat v předstihu na vzrůstající společenskou a kulturní diverzitu zahájila v roce 2000 Policie ČR realizaci projektu, vypracovaného v roce 1999, jehož cílem je vytvořit příslušníkům národnostních menšin předpoklady pro úspěšné vykonání přijímacího řízení do služebního poměru u Policie ČR. Na Střední policejní škole v Brně proběhlo 6 jednoměsíčních kurzů „Příprava občanů národnostních menšin k přijetí do služebního poměru příslušníků Policie ČR“. Celkem se projektu zúčastnilo 91 uchazečů, přijato do služebního poměru u Policie ČR bylo 21 osob. Z tohoto počtu je 18 policistů v současné době v pětiměsíčním studiu nebo absolvují řádné dvouleté studium, 3 budou teprve zařazeni do některého druhu studia na Střední policejní škole Ministerstva vnitra v Brně. Cílem tohoto kurzu je prohloubit a rozšířit vědomosti a dovednosti studentů tak, aby mohli absolvovat dvouleté studium, kterým získají úplné středoškolské vzdělání, projdou základní odbornou přípravou a stanou se plně kvalifikovanými policisty.

 

Přijetím zákona o služebním poměru přestane existovat možnost udělovat výjimky ze splněného vzdělání a kurzy nebudou mít oporu v zákoně. Pokračování proaktivní politiky resortu v dané oblasti je zapotřebí nasměrovat do koncipování regulérního maturitního studia realizovaného na středních policejních školách. V tomto ohledu se jako první krok nabízí možnost zvážení realizace projektu SPŠ MV v Brně „Veřejnosprávní činnost“.

 

Jde o záměr čtyřletého maturitního studia, které je určeno státním občanům ČR (příslušníkům národnostních menšin); cizincům, kterým bylo uděleno povolení k trvalému pobytu na území ČR; cizincům, kterým byl na území ČR udělen azyl; cizincům, pobývajícím na území ČR na základě víza k pobytu nad 90 dní. Profil absolventa studijního oboru dokládá, že absolvent bude schopen vykonávat kvalifikovanou práci v rámci resortu vnitra či státní správy jako takové. Projekt, který vychází ze záměrů resortu (Střednědobá koncepce Ministerstva vnitra a Policie ČR pro období let 2000-2003), by se mohl stát základním kamenem dlouhodobé a systémové specializace resortu vnitra na tvorbu mechanismů přijímání příslušníků národnostních menšin k Policii ČR.

 

·

 

Cíl navrhovaného opatření:

Vytvořit systémová opatření podporující nábor příslušníků národnostních menšin k Policii ČR, která by zahrnovala mechanismy propagace přijímání příslušníků národnostních menšin, identifikace vhodných adeptů, studijní programy pro příslušníky národnostních menšin a způsob efektivního zařazení absolventů do struktury policejní organizace.

 

Nedostatky současného stavu:

·        nízká propagace náboru příslušníků národnostních menšin k Policii ČR

·        chybějící mechanismy pro identifikaci vhodných adeptů pro policejní práci z řad minorit

 

Navrhovaná opatření:

  • vytvořit policejní mechanismy identifikace vhodných uchazečů pro práci u Policie ČR z řad příslušníků národnostních menšin
  • provádět v předmětné oblasti instruktáž příslušníků Policie ČR s personální pravomocí
  • posoudit možnosti využití projektu čtyřletého maturitního studia pro příslušníky národnostních menšin (studijní obor „Veřejnosprávní činnost“) na SPŠ MV v Brně

 

 

Součásti resortu vnitra zodpovědné za realizaci opatření:

            Odbor vzdělávání a správy policejního školství MV ČR

            Odbor personální MV ČR

personální oddělení Policejního prezidia ČR

Skupina vzdělávání a služební přípravy Policejního prezidia ČR

Služební funkcionáři

PIS


 

2.3.      Psychologické šetření uchazečů o práci u Policie ČR, monitoring xenofobní hodnotové orientace policisty v rámci základní odborné přípravy

 

Na komunitu orientovaná policejní práce (tzv. community policing) a řešení problémů proaktivním přístupem implikuje řadu doporučení. Jedno ze stěžejních doporučení je přijímat k policii jen takové lidi, kteří jsou bez předsudků, dostatečně sociálně senzitivní a motivovaní pro zlepšování vztahů s veřejností. V problematice vztahu policie k menšinám se ukazuje jako nezbytné prohloubení bazálních sociálních kompetencí vzděláváním a profesionálním výcvikem, pokrývajícím širokou výseč problematiky rasové rovnosti, lidských práv, hodnotových orientací a kulturních aspirací příslušníků národnostních a etnických menšin - tedy speciálními kulturními kompetencemi, jejichž aplikace v praxi klade na policistu vysoké etické nároky.

 

Pro úspěšnou implementaci preventivních opatření ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám je nezbytným předpokladem, aby byl policejní sbor prost příslušníků s xenofobní či dokonce rasistickou hodnotovou orientací. Aby Policie ČR mohla již v počátcích efektivně zabránit možným projevům xenofobie ve vlastních řadách, měla by být policejními psychology a pedagogickými specialisty hledána možnost zdokonalení vstupních testů a personalistických šetření. Jak ukazují zkušenosti s existujícími metodami psychologických šetření u nás i ve světě, nemohou být výsledky šetření jedinou zárukou spolehlivých informací o xenofobních sklonech určité osoby. Přesto je na místě pokoušet se vyvinout či zdokonalit psychodiagnostické metody a zvyšovat tak validitu šetření.

 

            Přijímací řízení může být v otázce monitoringu hodnotové orientace uchazeče o práci u Policie ČR doplněno prošetřováním minulého chování uchazeče v místě bydliště, na školách, které uchazeč absolvoval, u bývalých zaměstnavatelů uchazeče, v zájmových organizací, kterých byl či je členem apod. Jde o postup běžný v některých zemích (např. v Kanadě), užívaný v České republice např. při bezpečnostních prověrkách NBÚ podle zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který je však časově náročný a finančně nákladný.

 

            Jako realističtější varianta monitoringu se jeví zaměřené pozorování chování uchazeče po dobu základní odborné přípravy (ZOP) a poté průběžně v rámci periodického služebního hodnocení. Nekompromisní přístup ke zjištěným projevům xenofobie či rasismu během ZOP a následné ukončení služebního poměru může minimalizovat budoucí ztráty (náklady na výcvik, vystrojení apod.). Tento postup je nenáročný na čas i finanční prostředky.

 

Důležitou součástí celého procesu je potřeba systémově zajistit, aby stanovisko příslušného pracovníka Policie ČR monitorujícího uchazeče během ZOP bylo respektováno příslušným policejním funkcionářem s personálním pravomocí.

 

Racionálním řešením dané problematiky by bylo doplnění položek měřících xenofobní, resp. nepředpojaté projevy chování policistů do nového systému průběžného hodnocení policistů a zaměstnanců policie. Nový systém hodnocení byl vytvořen v rámci programu PHARE CZ 98/IB/JH/02 „Komplexní systém řízení lidských zdrojů pro českou policii“ (modul č. 6 – „Systém kariérního postupu a odměňování“). Systém je v současnosti zaváděn praxe na základě pokynů policejního prezidenta č. 96 a 97 z června 2002). Systém je konstruován flexibilně a podle měnících se priorit umožňuje doplnění o nové položky (v současnosti položky měřící kontinuum xenofobních vs. nepředpojatých projevů chování policisty v systému zahrnuty nejsou).

 

·

 

Cíl navrhovaných opatření:

Existence mechanismů snižujících riziko zaměstnávání příslušníků s xenofobní hodnotovou orientací u Policie ČR.

 

Nedostatky současného stavu:

·        vstupních testy pro adepty policejní práce nedostatečně odhalují xenofobní hodnotovou orientaci uchazeče o práci u Policie ČR

·        chybějící systémový monitoring potenciálních xenofobních hodnotových orientací uchazečů o práci u Policie ČR

·        nedůsledné vyvozování závěrů o zjištěních potvrzujících xenofobní hodnotovou orientaci uchazeče ze strany policejních funkcionářů s personální pravomocí

 

Navrhovaná opatření:

·        navrhnout a vypracovat psychodiagnostickou metodu usnadňující odhalování xenofobních, rasistických či jinak extrémních sklonů uchazečů o práci u Policie ČR

·        implementovat položky měřící kontinuum xenofobie-nestrannost do nového systému průběžného hodnocení policistů a zaměstnanců Policie ČR

·        systémově řešit otázku monitoringu uchazečů o práci u Policie ČR s ohledem na xenofobní projevy v rámci ZOP

q       zvážit ustavení funkce „mentora“ v rámci zkušební doby odpovědného za monitoring uchazečů o práci u Policie ČR

q       systémově zajistit spolupráci funkcionářů s personální pravomocí s příslušným zaměstnancem PČR (např. „mentorem“), který je v rámci zkušební doby odpovědný za monitoring uchazečů o práci u Policie ČR

 

Součásti resortu vnitra zodpovědné za realizaci opatření:

            Odbor vzdělávání a správy policejního školství MV ČR

            Odbor personální MV ČR

 


 

2.4.      Etický kodex policisty

 

Ministerstvo vnitra se již delší dobu zabývá přípravou návrhu Etického kodexu policisty, jenž by měl přispět ke zvýšení etiky policejní práce v České republice a být využitelný jako etický normativ výuky a výcviku příslušníků Policie ČR. Etický kodex policisty vyjadřuje základní etické principy policejní práce a zahrnuje proto širší tematické pole, než jaké pokrývá problematika předkládané koncepce Strategie. Přístup k příslušníkům národnostních a etnických menšin představuje velmi důležitý parametr policejní práce v multikulturní společnosti, je proto vhodné, aby této problematice bylo věnováno jedno z klíčových ustanovení Etického kodexu policisty.

 

V současné době je vypracována verze, obsahově akceptující Etický kodex policejní práce Mezinárodní asociace policejních ředitelů (Law Enforcement Code of Ethics přijatý výkonným výborem Mezinárodní asociace policejních ředitelů - IACP - 17. října 1989 na výroční konferenci v Luisville v Kentucky). Důležitým impulsem pro zpracování etického kodexu policisty je dále materiál Výboru expertů Rady Evropy pro otázky policejní etiky, který v rámci „Doporučení Rady Evropy k Evropskému kodexu policejní etiky“ doporučuje členským státům Rady Evropy přijmout své vlastní etické kodexy policejní práce.

 

      „Návrh etického kodexu policisty“ byl zpracován Odborem personálním MV ČR ve spolupráci s Odborem prevence kriminality MV ČR jako jeden z úkolů v rámci materiálu „Problematika nezákonného jednání policistů – analýza a návrh řešení“ (č.j.: OŘ-1751/A-99). Některá z ustanovení Etického kodexu byla převzata do návrhu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který bude v roce 2003 předložen Parlamentu ČR ke schválení.

 

      Etický kodex policisty by bylo vzhledem k předmětné oblasti koncepce vhodné doplnit o jeden z výchozích axiomů Strategie, tj. o tezi o rovném policejním přístupu ke každé osobě bez rozdílu, což ve vztahu k příslušníkům národnostních a etnických menšin mj. znamená respekt ke kulturní a hodnotové odlišnosti všude tam, kde nedochází ke střetu se zákony České republiky.

 

      Uplatňování zákonem č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, definovaného provádění služebních zákroků a služebních úkonů, kdy je policista povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma, tedy uplatňování rovného a korektního přístupu policie ke každému bez rozdílu (jak dokládají zkušenosti z policejní práce ve Velké Británii, Kanadě, Francii, Holandsku atd.) může být v kontaktu s představiteli menšin naplněno pouze respektem k jejich odlišnosti. Respektování odlišnosti v žádném případě neznamená totéž jako zvýšená tolerance ke nezákonnému jednání členů minorit. Respektování odlišnosti naopak vyžaduje pozitivní snahu pochopit odlišnost kulturních hodnot a vzorců jednání, na jejichž základě nemůže být příslušník etnické či národnostní menšiny odsuzován, vylučován, omezován či obecně diskriminován (přímo či nepřímo), pokud z jeho strany nedochází k porušení zákona. Pouze při respektu policie k odlišnosti členů minorit může být dosaženo deklarované rovnosti přístupu bez rozdílu. Výsledky tohoto postoje mají výraznou tendenci se dlouhodobě promítat do kladného hodnocení policejní práce ze strany příslušníků menšinových komunit.

 

      Jinou variantou může být doplnění stávajícího kodexu o ustanovení Evropského etického kodexu policejní práce, týkající se ochrany práv menšin.

 

·

 

Cíl navrhovaných opatření:

            Doplnění etického kodexu policisty o ustanovení týkající se jednání příslušníka Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám ve společnosti.

 

Nedostatky současného stavu:

·      absence ustanovení týkajícího se vztahu Policie ČR k národnostním a etnickým menšinám v „Návrhu Etického kodexu policisty“

 

Navrhovaná opatření:

·        přezkoumat „Návrh Etického kodexu policisty“ a upravit jeho znění v duchu záměrů Strategie; zvážit doplnění „Návrhu Etického kodexu policisty“ o vybraná ustanovení Evropského etického kodexu týkající se ochrany práv menšin

·        předložit návrh realizace Etického kodexu policisty (role etického kodexu, vymahatelnost ustanovení kodexu apod.) vedení resortu vnitra

·        vypracovat finální verzi Etického kodexu policisty

·        realizovat opatření k mediálnímu využití etického kodexu policisty

 

Součásti resortu vnitra zodpovědné za realizaci opatření:

            Odbor personální MV ČR

            Odbor tisku a public relations

 


 

2.5. Výzkum vztahu Policie ČR a národnostních a etnických menšin v české společnosti

 

Součástí Strategie a kroků, které budou doprovázet realizační fáze, by měla být snaha získat co nejvíce konkrétních statistických údajů. Validní sociologická data mohou usnadnit zavádění navrhovaných mechanismů Strategie na lokální úrovni a napomoci koncipování konkrétních budoucích strategií týkajících se příslušníků menšin a cizinců v České republice.

 

V současné době nejsou k dispozici výsledky žádného sociologického šetření, které by se komplexně zabývalo problematikou souvisejí s policejní prací ve vztahu k národnostním menšinám, cizincům, migrantům či žadatelům o azyl v ČR a jež by mapovalo názorové spektrum příslušníků Policie ČR i příslušníků menšin. K dispozici jsou pouze dílčí data, vyplynuvší z jednotlivých výzkumů, v nichž znaky „vztah k cizincům“ či „vztah k národnostním menšinám“ nebyly primárním předmětem zkoumání, ale pouze součástí baterií znaků šetřících spokojenost občanů s přístupem Policie ČR v různých oblastech její činnosti.

 

Realizaci reprezentativního výzkumu je možné zprostředkovat prostřednictvím systému státní podpory výzkumu a vývoje, upraveného zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), který je v rámci resortu vnitra budován od roku 1994. Metodickým a řídím orgánem pro jeho zajištění je stanoven Odbor koncepcí a organizace Ministerstva vnitra. Výzkum a vývoj podporovaný ministerstvem vnitra reaguje na aktuální politiku vlády v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku, formuluje dílčí kroky v boji proti jednotlivým bezpečnostním rizikům a zobecňuje postupy, které by měly účinně a adekvátním způsobem omezovat působení všech forem kriminality. Vychází z trendů dynamiky a vývoje problémových okruhů a posiluje represívní a progresívní působení státu v oblasti omezování kriminality a zvyšování vnitřní bezpečnosti státu.

 

Financování výzkumu a vývoje v rámci resortu vnitra probíhá formou:

·        účelového financování

·        institucionálního financování

 

Od roku 1994 nebyl v rámci resortu realizován žádný výzkum týkající se dané problematiky. V současnosti je pro základní orientaci v nutné vycházet z dat mimoresortních výzkumných institucí. Existující výzkumy, jejichž závěrů lze s uvedeným omezením využít:

 

·        Závěrečná zpráva a údaje z výzkumu agentury UNIVERSITAS „Kontinuální výzkum viktimizace a pocitu bezpečí občanů“, které jsou každoročně důležitou a nedílnou součástí „Zpráv o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území ČR“. Výzkum se zabývá reflexí kriminality ve veřejném mínění, vnímáním bezpečnostní situace a bezpečnostních rizik a hrozeb občany, obavami občanů z jednotlivých druhů trestné činnosti, podrobně zkoumá míru a strukturu viktimizace populace, názory veřejnosti na strategie managementu zvládání bezpečnostních rizik, důvěru občanů ve společenské instituce, spokojenost s prací policie a roli médií ve vnímání kriminality veřejností. Výzkum zasazuje problematiku kriminality do kontextu širšího celospolečenského vývoje a sleduje další proměnné, např. míru zneklidnění společenskými problémy obecně, individuální frustraci a sociální deprivaci, xenofobní postoje obyvatel, míru punitivity a kompliance atd.

 

·        Sociologické šetření „Spokojenost veřejnosti s činností Policie ČR“, které analyticko-legislativní oddělení Policejního prezidia České republiky v rámci komplexní poznávací činnosti práce Policie České republiky v terénu zadalo agentuře Amasia (Agentura marketingových a sociálně informačních analýz). Tento projekt měl být ukončen vypracováním metodiky provádění hodnocení útvarů dle nových kritérií v rámci zavádění modelu kvality EFQM (projekt PHARE), který je základem pro zlepšení ve všech oblastech řízení a služeb s cílem zlepšit výkon, spokojenost zákazníků (občanů a jiných partnerů) i zaměstnanců. Provedené průzkumy veřejného mínění jsou důležitou součástí celého modelu. V měsíci březnu a dubnu 2002 se uskutečnil výzkum veřejného mínění v okresech Středočeského kraje (2 760 respondentů), Severočeského kraje (2 300 respondentů) a Prahy 4 (230 respondentů) v rozsahu 23 okresních ředitelství Policie ČR. Cílem výzkumu bylo zjistit názory občanů na činnost policie v daném regionu a zjistit, zda se i v názorech občanů projeví specifická demografická hlediska daného regionu. Cílem bylo též poskytnout vrcholovému managementu okresních ředitelství Policie ČR ucelený objektivní materiál, který by měl sloužit jako zpětná vazba k novému hodnocení jednotlivců, ale i při rozvíjení spolupráce s jinými organizacemi, komparovat vztah mezi dosaženými výsledky útvaru vzhledem k zjištěným potřebám občanů, při strategickém plánování a rozhodování stanovit priority, které by směřovaly k neustálému zlepšování činnosti policie.

 

·        Sociologické šetření provedené na základě veřejné zakázky vyhlášené Kanceláří Policejního prezidenta realizované Centrem pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Výzkumné šetření se uskutečnilo v dubnu 2001 metodou standardizovaných rozhovorů prováděných školenými tazateli CVVM na reprezentativním vzorku 2 866 respondentů vybraných kvótním výběrem. Velikost vzorku zajišťovala reprezentativitu souboru na úrovni 8 krajů (podle působnosti krajských správ PČR). Sociologické šetření mělo za cíl zjistit názory občanů na fungování policie v jednotlivých oblastech její působnosti, názory na trestnou činnost u nás, pocit bezpečnosti občanů a hodnocení činnosti PČR.

 

·        Terénní šetření „Analýza důvodů migrace Romů z České republiky“, realizované Ministerstvem vnitra na základě úkolu z usnesení vlády ČR č. 761/2002 ze dne 5. srpna 2002, které uložilo zmocněnci vlády pro lidská práva v součinnosti s místopředsedou vlády a ministrem vnitra a ministrem práce a sociálních věcí vypracovat a předložit vládě podrobnou analýzu důvodů vedoucích příslušníky romské komunity k emigraci z České republiky.

 

Data z uvedených sociologických výzkumů nelze považovat za validní pro hlubší rozpracování předmětné oblasti, neboť existující data dostatečně nepokrývají spektrum problematiky vztahu policie k cizincům a národnostním menšinám v české společnosti. Pro detailní zmapování problematiky je zapotřebí provést cílené, systematické a komplexní šetření.

 

·

Cíl navrhovaného opatření:

            Provést reprezentativní sociologické šetření problematiky vztahu Policie ČR a národnostních menšin a cizinců v ČR, které by svým zaměřením pokrývalo a zásadním způsobem vytěžovalo všechny důležité aspekty vzájemného vztahu a vzájemné reflexe.

 

Nedostatky současného stavu:

·        absence sociologického šetření, které by se komplexně zabývalo problematikou související s policejní prací ve vztahu k národnostním menšinám, cizincům, migrantům či žadatelům o azyl v ČR a které by mapovalo názorové spektrum příslušníků Policie ČR i příslušníků menšin na danou problematiku

 

Navrhované opatření:

·        připravit návrh realizace sociologického výzkumu vztahu Policie ČR a národnostních a etnických menšin ve společnosti

 

Součásti resortu vnitra pověřené realizací opatření:

·        Odbor bezpečnostní politiky MV ČR

 


 

 

III. Pilotní projekty

 

 

3.1.      Plán činnosti Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám

 

3.2.      Styčný důstojník pro problematiku menšin

 

3.3.      Asistent policie -

Pilotní projekt asistenta Policie ČR pro potírání lichvy v sociálně vyloučených romských komunitách

 


 

3.1.      Plán činnosti Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám

(pilotní projekt)

 

Strategie navrhuje zavést do české institucionální policejní reality mechanismus, jehož záměrem je zásadním způsobem podpořit systémový přístup Policie ČR k problematice národnostních a etnických menšin ve společnosti.

 

 

Na základě zahraničních zkušeností (viz např. „Community & Race Relation Strategy“ policejních sborů ve Velké Británii či „l´illotage“ a „les activités de prevention“ v rámci práce Police de Proximité ve Francii) navrhuje Strategie „Plán činnosti Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám“ (dále jen „Plán činnosti“), kterým rozumí dokument transparentně vyjadřující konkrétní priority činnosti Policie ČR ve vztahu k příslušníkům či komunitám menšin. Navrhovaný „Plán činnosti“ by měl představovat základní strategický dokument, který by umožňoval precizní stanovení konkrétních cílů ve vztahu k příslušníkům menšin či minoritním komunitám, prostředků pro jejich dosahování, mechanismů monitoringu jejich úspěšnosti, efektivity a plnění.

 

Z důvodu rozdílných podmínek v národnostním a etnickém složení populace jednotlivých krajů by bylo vhodné adresovat navrhovaný mechanismus do kompetence útvarů s územně vymezenou působností – Správ krajů Policie ČR - a umožnit tak efektivní akomodaci mechanismu místním potřebám a podmínkám.

 

„Plán činnosti“ by měl v budoucnu představovat rámcový dokument každé krajské policejní správy, v němž by policie v daném regionu za spoluúčasti všech služeb Policie ČR ve své působnosti (jejichž činnost se problematiky vztahu k národnostním a etnickým menšinám dotýká) definovala

 

·        cíle (např.)

q       formy spolupráce s příslušnými zástupci samosprávy a státní správy

q       systematický monitoring struktury příslušníků či komunit národnostních menšin a cizinců v lokalitě

q       formy spolupráce s minoritními komunitami

q       strategie budování důvěry mezi Policií ČR a příslušníky či komunitami národnostních a etnických menšin

q       preventivní akce

q       policejní práce ve vztahu k cizincům

q       policejní práce ve vztahu k žadatelům o azyl v dané lokalitě

q       spolupráce se školami v regionu, zaměřená na problematiku rasismu, extremismu, multikulturního soužití apod.

q       spolupráce s nevládními organizacemi v regionu

 

·        konkrétní prostředky dosažení cílů

·        službu PČR zodpovědnou v dané lokalitě za realizaci cílů

·        termín realizace a splnění cílů

 

Realizaci cílů „Plánu činnosti“ by měl výrazně napomoci navrhovaný mechanismus pilotního projektu „styčného důstojníka pro problematiku menšin“. V navržených kompetencích a náplni práce „styčného důstojníka“ je mj. účast na formulaci priorit „Plánu činnosti Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám“ v dané lokalitě a systematická realizace a koordinace záměrů plynoucích z „Plánu činnosti“.

 

Přenesením realizace mechanismu na úroveň krajů bude umožněno konkrétnější definování cílů, které by měly vyjadřovat lokální potřeby a zohledňovat konkrétní priority při stanovení opatření k jejich řešení.

 

„Plán činnosti“ bude každoročně vyhodnocován na krajské i centrální úrovni. Realizací „Plánu činnosti“ a jeho evaluací budou pověřeny preventivně informační skupiny Správ krajů PČR a Policejního prezidia ČR.

 

Z důvodu nulových zkušeností s podobným opatřením je vhodné v první fázi navrhovaný mechanismus otestovat formou pilotního projektu na jedné z krajských správ Policie ČR, která se pro daný účel jeví vhodná výraznějším zastoupením menšinové populace. Teprve po vyhodnocení zkušeností s pilotním projektem „Plánu činnosti“ lze navrhnout jeho případné zavedení na všech Správách krajů Policie ČR.

 

·

 

Cíl navrhovaných opatření:

Realizovat „Plán činnosti Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám“, který by představoval strategický dokument určité krajské správy PČR, v němž by policie stanovila priority, definovala aktuální a konkrétní cíle, prostředky dosažení cílů a datum jejich splnění v oblasti vztahu Policie ČR k národnostním a etnickým menšinám v daném regionu.

 

Nedostatky současného stavu:

  • chybějící systémový rámec pro preventivní aktivity Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám v ČR

 

Navrhovaná opatření:

·        vypracovat 12-měsíční pilotní projekt „Plán činnosti Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám“ na krajské správě Policie ČR charakteristické vyšším populačním zastoupením příslušníků či komunit národnostních a etnických menšin v lokalitě, zvýšeným nápadem rasově motivované trestné činnosti či jiných bezpečnostních rizik spojených s životem příslušníků či komunit národnostních a etnických menšin

·        zapojit do přípravy „Plánu činnosti Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám“ 8 policejních trenérů, vyškolených pro práci s menšinami

·        provést analýzu a zhodnocení výsledků a efektivity pilotního projektu „Plán činnosti Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám“

·        na základě výsledků vyhodnocení pilotního projektu „Plán činnosti Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám“ navrhnout další opatření

 

 

Součásti resortu vnitra odpovědné za realizaci opatření:

Policejní prezidium ČR (Preventivně informační skupina Policejního prezidia ČR)

Preventivně informační skupina vybrané Správy kraje PČR

            Odbor bezpečnostní politiky MV ČR

 


 

3.2.      Styčný důstojník pro problematiku menšin

(pilotní projekt)

 

Návrh pilotního projektu „Styčný důstojník pro problematiku menšin“ vychází z několika motivací:

 

1.      hodnocení současného stavu na úseku odhalování extremistické kriminality

2.      podpora systémové preventivní činnosti ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám v rámci existující organizační struktury Policie ČR

3.      zahraniční zkušenosti s ekvivalentními mechanismy

 

ad 1.

„Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2001“, přijatá usnesením vlády č. 715 ze dne 10. července 2002, konstatuje, že vydáním závazného pokynu policejního prezidenta č. 100/2002 ze dne 10.6.2002 došlo k všestrannému a uspokojivému zabezpečení provázanosti postupu vůči extremistické kriminalitě v rámci všech složek Policie ČR na všech úrovních.

Skupina extremistické kriminality odboru obecné kriminality Úřadu kriminální služby Policie ČR a vyšetřování a specialisté na krajské a okresní úrovni, specializující se na problematiku extremismu, se zabývají extremistickou kriminalitou, odhalováním pachatelů trestných činů spáchaných v souvislosti s extremismem, rasovou nesnášenlivostí, xenofobií apod. Výrazným pozitivem současného stavu je nízká rotace kádrů při personálním zajišťování dané problematiky na úrovni okresů a krajů. Skutečnost, že řada pracovníků se problematice extremismu systematicky věnuje již několik let dává velkou naději na další zkvalitňování a efektivitu práce Policie ČR v této oblasti.

            Policie ČR dokáže efektivně bojovat s extremistickou kriminalitou, je úspěšná v potírání trestných činů proti menšinám i kriminality menšin. Dosavadní výsledky práce Policie ČR na úseku odhalování extremistické kriminality představují základní kámen všech následných proměn policejní práce ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám v ČR, na němž je možno systematicky budovat nosné pilíře preventivních policejních aktivit v předmětné oblasti.

 

            Pilotní projekt „styčného důstojníka pro problematiku menšin“ navazuje na dosavadní výsledky a úspěchy Policie ČR na úseku odhalování extremistické kriminality. Projekt vychází z intencí koncepce Strategie, tj. z priorizace preventivních mechanismů policejní práce a z proaktivního přístupu policie k problematice menšin. Pilotní projekt „styčného důstojníka pro problematiku menšin“ předkládá návrh mechanismu, který vyvažuje represivní politiku Policie ČR v předmětné oblasti a navazuje na existující zárodky preventivních činností ve vztahu k příslušníkům či komunitám menšin.

 

ad 2.

            Škála náplně práce policistů na úseku boje s extremistickou kriminalitou je širší, než jakou pokrývá problematika vztahu Policie ČR k národnostním a etnickým menšinám. Na úseku extremismu neexistuje specializace na předmětnou problematiku, byť jsou v této oblasti úspěšně realizovány dílčí aktivity. Jednou z aktuálních aktivit je např. spolupráce s romskými poradci.

Úroveň spolupráce Policie ČR, potažmo místních specialistů na problematiku extremismu, s romskými poradci se kvalitativně různí, romští poradci ji ovšem hodnotí převážně pozitivně. Tato vzájemná spolupráce nabývala dvou základních podob. V některých regionech probíhala pravidelně a s náznaky systémového přístupu (společné řešení problémů romské komunity, informování o konkrétních případech a stavu jejich řešení), jinde se vzájemná jednání uskutečňovala podle aktuálních potřeb (např. informovanost romského poradce o rizikových setkáních příznivců extremistických skupin na okrese, řešení konkrétního problému). Zástupci Policie ČR se rovněž podíleli na práci těch komisí při okresních úřadech, které mj. řeší problematiku Romů.

 

            Návrh mechanismu vychází z přesvědčení, že by spektrum spolupráce Policie ČR mělo být rozšířeno a že by spolupráce se zástupci a komunitami menšin měla mít podobu adresných a systematických aktivit. Pilotní projekt vychází z presumpce systémového přístupu „styčného důstojníka pro problematiku menšin“ k příslušníkům všech národnostních a etnických menšin v daném regionu, přičemž rozsah záběru preventivní policejní práce v oblasti menšin by měl být rozšířen a postupně systematizován, v rozsahu definovaném Strategií (viz kap. 1.1.).

 

            „Styčný důstojník“ by se společně s pracovníky PIS na dané úrovni řízení měl zásadním způsobem podílet na formulaci priorit „Plánu činnosti Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám“ v dané lokalitě. Jedním z hlavních úkolů „styčného důstojníka“ je systematická realizace a koordinace záměrů plynoucích z „Plánu činnosti“.

 

            Činnost policisty pracujícího jako „styčný důstojník“ by měla uspokojivě pokrývat oblast prevence v problematice menšin, spadající do působnosti Policie ČR. „Styčného důstojníka pro problematiku menšin“ lze ovšem jako kompetentního konzultanta využít při řešení všech záležitostí, které se z pohledu Policie ČR problematiky menšin týkají.

 

 

ad 3.

Návrh pilotního projektu je inspirován funkcí „liaison officer“ v rámci britského systému policejní práce (tzv. community policing). Náplní práce styčného důstojníka je především vykonávání preventivních aktivit ve vztahu k příslušníkům a komunitám menšin, žadatelům o azyl, migrantům, travellerům, homosexuálním komunitám apod. Styčný důstojník též asistuje při vyšetřování všech závažných deliktů, které jsou s životem menšinových komunit spojeny.

Styčný důstojník je zodpovědný za realizaci strategií, které si daný policejní sbor ve vztahu k cílovým skupinám stanovil (Race Equality Strategy, Travellers Policy, Asylum Seekers Policy, Strategy for providing Policing Services to Lesbian, Gay and Bi-sexual Communities apod.). Styčný důstojník je specializovaným pracovníkem na předmětnou oblast a jeho služeb využívají různé policejní složky pro řešení problému ve své působnosti.


 

·

 

            Pilotní projekt „styčného důstojníka pro problematiku menšin“ navrhuje vyčlenit jednoho pracovníka z úseku boje proti extremistické kriminalitě na úrovni krajské správy Policie ČR a pověřit jej realizací následujících proaktivních opatření a preventivních činností:

 

·        účast na formulaci priorit „Plánu činnosti Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám“ v dané lokalitě

·        systematická realizace a koordinace záměrů plynoucích z „Plánu činnosti Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám“

·        systematický monitoring struktury příslušníků či komunit národnostních menšin a cizinců v lokalitě

·        proaktivní policejní práce ve vztahu k příslušníkům či komunitám národnostních a etnických menšin ve všech oblastech, které se dotýkají působnosti Policie ČR

·        specializace na kriminogenní potenciály menšinových komunit v regionu

·        systematická spolupráce se zastupiteli měst a obcí při řešení konkrétních problémů spojených s životem menšiny, spadajících do zákonné působnosti Policie ČR

·        spolupráce s organizacemi a vůdčími představiteli minorit v dané lokalitě

·        spolupráce s probační a mediační službou

·        vytipovávání občanů z řad minorit pro práci u Policie ČR

·        systematické plnění funkce kompetentního zprostředkovatele mezi policií a minoritní komunitou

·        ad.

 

Některé z uvedených činností jsou příslušníky PČR na úseku odhalování extremistické kriminality úspěšně realizovány již dnes. Návrh pilotního projektu směřuje k systematizaci a provázání jednotlivých aktivit v problematice ochrany menšin před kriminalitou, jak intraetnicky tak interetnicky orientovanou, a k preferování preventivního přístupu v předmětné oblasti.

 

Realizace a odzkoušení ročního pilotního projektu „styčného důstojníka pro problematiku menšin“ je v rámci celkové koncepce Strategie navrhována v kraji charakteristickém:

 

·        vyšším populačním zastoupením příslušníků či komunit národnostních a etnických menšin

·        zvýšeným nápadem rasově motivované trestné činnosti

·        existencí výrazných bezpečnostních rizik spojených s životem příslušníků či komunit národnostních a etnických menšin

 

Pilotní projekt neimplikuje nárůst systematizovaných pracovních míst a s tím spojených materiálních a finančních požadavků. Pilotní projekt navrhuje, aby funkci styčného důstojníka ve zkušební fázi po zaškolení vykonával vybraný pracovník SKPV specializovaný na odhalování extremistické kriminality.

 


 

·

 

Cíl navrhovaných opatření:

Policista specializující se ve své činnosti plně na systémový preventivní přístup Policie ČR k problematice národnostních a etnických menšin v daném regionu.

 

Nedostatky současného stavu:

·        Absence systematizovaného pracovního zařazení, jehož náplní by byla cílená proaktivní práce ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám a realizace systémových preventivních aktivit Policie ČR v předmětné oblasti.

 

Navrhovaná opatření:

·        realizovat roční pilotní projekt „styčného důstojníka pro problematiku menšin“ na krajské správě Policie ČR charakteristické vyšším populačním zastoupením příslušníků či komunit národnostních a etnických menšin, zvýšeným nápadem rasově motivované trestné činnosti či jiných bezpečnostních rizik spojených s životem příslušníků či komunit národnostních a etnických menšin

·        realizovat pilotní projekt „styčného důstojníka pro problematiku menšin“ společně s navrhovaným pilotním projektem „Plánu činnosti Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám“

·        organizačně zajistit podmínky práce „styčného důstojníka pro problematiku menšin“

·        provést analýzu a zhodnocení výsledků a efektivity pilotního projektu „styčného důstojníka pro problematiku menšin“

·        na základě výsledků vyhodnocení pilotního projektu „styčného důstojníka pro problematiku menšin“ navrhnout další opatření

 

Součásti resortu vnitra zodpovědné za realizaci opatření:

            Odbor bezpečnostní politiky MV ČR

            Policejní prezidium ČR

 


 

3.3.      Asistent policie -

Pilotní projekt asistenta Policie ČR pro potírání lichvy v sociálně vyloučených romských komunitách

 

            V rámci Strategie je funkce tzv. „asistenta policie“ navrhována jako mechanismus, který by Policii ČR usnadnil mediaci kontaktu s minoritní komunitou. V institucionální realitě Policie ČR jde o opatření nové.

            Institut „asistenta policie“ je navrhován jako součást plnění usnesení vlády ČR č. 761 ze dne 5. srpna 2002, kterým bylo ministru vnitra uloženo pověřit policejního prezidenta vytvořením pracovního týmu pro potírání lichvy v romských komunitách.

 

Zahraniční zkušenosti s modelem asistenta policie:

            Návrh na zřízení funkce asistenta policie je inspirován francouzským projektem Police de Proximité (Police de Proximité = la police plus proche de la population = policie blíže lidem). Police de Proximité (dále jen PdP) je projekt, který je v rámci La Police Nationale realizován od roku 1999. PdP je hlavním pilířem nové orientace policejní práce a změn, které francouzské ministerstvo vnitra provádí v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti.

Základem těchto změn je orientace policejní práce na schopnost předvídat konflikty a v co největší míře předcházet deliktům. PdP dokumentuje snahu ministerstva vnitra Francie změnit způsob fungování policie a povahu policejní intervence. V základech projektu PdP stojí požadavek dialogu a pozorného naslouchání ze strany policie: policie, která zná svou klientelu, která rozumí potřebám a problémům obyvatel, nejenže snadněji řeší konfliktní situace, ale dokáže včas eliminovat rizika, jež se v dané lokalitě vzhledem k veřejnému pořádku vyskytnou. Pozitivní vztah policie a místní komunity má také tu nespornou výhodu, že obyvatelé znají „svou“ policii, vědí na koho a kde se obracet. Policie naopak (dokáže-li v komunitě pracovat kvalitně) může pro svou práci využít nemalý potenciál, kterým je důvěra a spolupráce obyvatel.

 

            Jedním z fundamentálních mechanismů PdP je „adjoint de sécurité“ (pomocník bezpečnosti/asistent policie; dále jen AdS), který vykonává práci v tzv. „citlivých čtvrtích“ (quartiers sensibles), tedy v lokalitách, kde je koncentrováno větší množství příslušníků etnických menšin. PdP se snaží o zlepšení vztahu policie s minoritními komunitami a v této problematice více než jinde klade výrazný akcent na spolupráci policie, samosprávy a asociací, které v dané lokalitě působí.

 

            PdP je koncipován jako dvousměrný mechanismus, který je z jedné strany zajišťován policejní prací směrem ke komunitě, z druhé strany pak prací asistentů policie (AdS), pomáhajících navázat pozitivní kontakty komunity s policií.

 

      Záměr ministerstva vnitra Francouzské republiky vytvořit mechanismus asistenta policie vycházel ze dvou inspirací a potřeb:

 

·        potřeba zaměstnání pro mladé lidi (z řad špatně zaměstnatelných, defavorizovaných skupin obyvatel)

·        potřeba doplnit PdP o mechanismus, který by policii pomohl orientovat se adekvátněji v dané komunitě a jež by umožnil navázání kontaktů „zevnitř“ komunity.

 

            Podobné mechanismy jako AdS jsou známy i z dalších zemí. Asistenti policie s různým posláním fungují v rámci policejních sborů ve Velké Británii, Švédsku, Slovensku, Maďarsku ad. Ve většině případů jde o civilního zaměstnance policie, zaměřujícího se na prevenci materiální a násilné trestné činnosti, velký akcent je kladen na pomoc dopravní policii. Nejblíže francouzskému modelu se jeví model švédský, zdůrazňující problémově orientovanou policejní práci v komunitě či model švýcarský (bezpečnostní služba), který je založen na preventivní funkci výkonu pomocníků policie.

 

 

Pilotní projekt asistenta Policie ČR pro potírání lichvy v sociálně vyloučených romských komunitách:

 

Při aplikaci mechanismu „asistenta policie“ v ČR je zapotřebí zohlednit organizační a systémové odlišnosti české policejní reality a taktéž přežívající špatnou historickou zkušenost s tzv. „pomocnou stráží Veřejné bezpečnosti“.

 

Pro otestování mechanismu „asistenta policie“ je v rámci Strategie doporučována realizace ročního pilotního projektu. Vzhledem k aktuálnosti potřeby plnění usnesení vlády č. 761 ze dne 5. srpna 2002, kterým bylo ministru vnitra uloženo pověřit policejního prezidenta vytvořením pracovního týmu pro potírání lichvy v romských komunitách, se jeví jako efektivní možnost využít pilotního projektu při řešení problému lichvy v romské komunitě.

 

            Realizace pilotního projektu je navrhována při Správě Policie ČR Severomoravského kraje, s níž Ministerstvo vnitra problematiku potírání lichvy již delší dobu konzultuje. Moravskoslezský kraj (především některé lokality – Ostrava, Orlová, Karviná ad.) byl vybrán na základě několika faktorů:

·        Problém lichvy není v Moravskoslezském kraji problémem novým, šíří se již několik let. V některých lokalitách (Ostrava-Přívoz, Zárubek, Vítkovice ad.) v posledním roce kulminuje, přičemž významně vzrůstá počet sociálně slabých rodin, které upadly do rukou lichvářů. Lichvářstvím je v České republice v současné době postižena zejména romská komunita, avšak ve světě je lichva problémem, který zasahuje obecně všechny sociálně slabé, znevýhodněné a vyloučené skupiny ve společnosti. Lze tedy téměř s jistotou očekávat, že také v České republice se bude lichvářství šířit i do dalších ohrožených sociálních skupin. Romové jsou v České republice jednou z nejvíce sociálně vyloučených skupin občanů, značné množství romských rodin je dlouhodobě závislé na sociálních dávkách. Výše sociálních dávek je nastavena na udržení minimální životní úrovně a pokrytí pouze základních životních potřeb a neumožňuje vytváření finančních rezerv pro případ mimořádné události nebo nutnosti náhlých větších výdajů. Rodiny si pro tyto účely často půjčují peníze od lichvářů, kteří jsou v komunitě přítomni, snadno dostupní a ochotni půjčit okamžitě i větší finanční částky. Cenou za to je však až stoprocentní úrok, neustávající nátlak na splácení dluhu i úroků (intereše), vydírání, vyhrožování, případně i fyzické napadání členů rodiny (násilí spojené s lichvou se vyskytuje poměrně často). Rodiny se dostávají do situace, kdy ihned po výplatě sociálních dávek odevzdají úrok lichváři, přičemž zůstávají pro zbytek měsíce téměř bez prostředků. Často si na splácení úroků půjčují u jiného lichváře, čímž se pro většinu postižených situace stává neřešitelnou vlastními silami. Nedostatku prostředků, nedostupnosti jiné pomoci a bezvýchodnosti situace chudých rodin využívají také soukromé firmy zaměřené na rychlé půjčky s obrovským úrokem. Tyto firmy k vymáhání svých pohledávek používají bezohledné a vyděračské praktiky. V komunitě, kde je několikanásobně zadlužena téměř každá rodina, pak panuje atmosféra strachu a bezmoci a lichváři zde získávají téměř neomezenou moc. S lichvou souvisí také další závažné problémy jako např. dluhy na nájemném a elektřině, pokles životní úrovně rodin a s tím související zdravotní rizika, soudní vystěhování a bezdomovectví, zhoršení péče o děti a jejich umisťování do ústavní péče a především nárůst kriminality - krádeží, násilí, vandalismu.

 

·        Výsledky terénního šetření „Analýza důvodů migrace Romů z České republiky“ (realizovaného Ministerstvem vnitra na základě plnění úkolu z usnesení vlády č. 761/2002) provedeného v  lokalitě dokladují, že lichva představuje jeden z důležitých motivů pro emigraci Romů z ČR.

 

·        Možnost využít při řešení problematiky projekt občanského sdružení Vzájemné soužití, se kterým Ministerstvo vnitra dlouhodobě spolupracuje. Projekt Vzájemného soužití byl předložen k posouzení Ministerstvu vnitra, které s obsahem vyslovilo rámcový souhlas a doporučilo jeho dopracování.

 

·        Dlouhodobě velmi dobrá komunikace mezi představiteli samosprávy, státní správy, Správy Policie ČR Severomoravského kraje, nevládními organizacemi a romskými aktivisty.

 

Lichvářství představuje jeden z nejvíce exponovaných problémů romské komunity v ČR. Výskyt lichvy v romské komunitě a její projekce do motivačního potenciálu migrace Romů do států EU vedou k potřebě vytvoření mechanismů, které by výskyt lichvy mezi Romy eliminovaly.

 

Pracovní tým pro potírání lichvy, jehož zřízení bylo ministru vnitra uloženo výše citovaným usnesením vlády č. 761 ze dne 5. srpna 2002, by mohl být ve své činnosti doplněn mechanismem „asistenta policie“, který by podstatným způsobem zjednodušil kontakt policie s komunitou a zkrátil dobu potřebnou k řešení problémů. Ačkoli je lichva rozšířeným jevem a zasahuje sociálně nejslabší skupiny obyvatelstva, Policie ČR tuto trestnou činnost odhaluje a objasňuje z mnoha důvodů pouze zřídka. Je nesporné, že existuje mnoho bariér při odhalování a dokazování této trestné činnosti. Právě systematickému odstraňování překážek pro podchycení tohoto latentního, ale vysoce nebezpečného typu hospodářské kriminality, by institut asistenta policie mohl významnou měrou přispět, neboť lichva je mj. problémem chybějících policejních mechanismů, které by ji umožnily efektivněji postihovat. Policie nemá „systémová čidla“, díky kterým by problém lichvy registrovala v rozsahu, v jakém dnes reálně existuje; situaci významně komplikuje skutečnost, že policie obvykle nepožívá ze strany romské komunity důvěru (pro danou lokalitu tuto skutečnost dokládají výsledky výše uvedeného terénního šetření).

 

Navrhovaný institut „asistenta policie“ je ve shodě s doporučeními materiálu „Lichva v romské komunitě“, který vypracoval Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra a předložil ministru vnitra ke schválení. V publikovaných doporučeních je mj. uvedena potřeba:

 

·        budovat atmosféru důvěry v práci Policie ČR

·        zajistit ochranu oběti a svědka

·        zlepšit informovanost občanů z romské komunity o rizicích spojených s lichvou

·        systémově podporovat terénní práci v etnicky a sociálně vyloučených komunitách

·        ad.

 

Návrh činnosti „asistenta Policie ČR pro potírání lichvy v sociálně vyloučených romských komunitách“ je plně v souladu s intencemi citovaných doporučení.

 

Řešení lichvy v romské komunitě vyžaduje detailní znalost prostředí, kontakt s komunitou a schopnost taktického uvažování na základě místních podmínek. Posláním „asistenta policie“ je zlepšovat vztahy mezi policií a komunitou v mnoha oblastech; musí proto vykazovat dokonalou znalost místní komunity, schopnost s danou komunitou efektivně komunikovat, schopnost efektivně přispívat k řešení konkrétních úkolů Policie ČR a ke kooperativnímu vztahu policie s komunitou.

 

Úkolem asistenta je naprosto transparentně působit v komunitě jako reprezentant zájmů Policie ČR a informovat její členy o možnostech, které jim spolupráce s policií v problematice lichvy nabízí. Úloha „asistenta policie“ spočívá ve funkci permanentní spojky mezi komunitou a Policií ČR.

Proškolení a základní výcvik „asistentů policie“ bude provedeno na některé ze středních policejních škol Ministerstva vnitra, metodicky bude asistent při své činnosti řízen pověřeným příslušníkem Policie ČR.

 

Pozitiva činnosti asistenta policie pro potírání lichvy v romských komunitách:

·      bezprostřední přístup do komunity, využívání znalosti prostředí

·      pomoc při vytipování osob, ochotných přispět k objasňování lichvy v romské komunitě

·      podpora osobám spolupracujícím s policií; spolupráce při zajišťování bezpečí rodin obětí lichvy

·      navázání pozitivního vztahu Policie ČR s romskou komunitou

·      zvyšování právního vědomí komunity

·      podíl na eliminaci kriminogenních potenciálů v komunitě, která v důsledku může vést ke zmírnění stigmatizace komunity

·      spoluvytváření pozitivního obrazu policie v romské komunitě

·      ad.

 

Způsob financování:

·        Pilotní projekt lze na základě předběžného monitoringu situace subvencovat z rozpočtu občanského sdružení Vzájemné soužití, které o krytí projektu požádalo Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Tato nevládní organizace vyjádřila souhlas nést odpovědnost za realizační fázi pilotního projektu (výběr romských asistentů policie, financování jejich činnosti, monitoring, participace na vyhodnocení projektu apod.).

 

Logistické zabezpečení práce asistentů:

  • Školení a výcvik asistentů policie (v rámci kurzů na středních policejních školách)

 

Monitoring efektivity práce asistentů:

  • Policie ČR, Ministerstvo vnitra, Vzájemné soužití, o.s.

 

Po roční pilotní fázi bude provedeno vyhodnocení a podrobná analýza výsledků projektu, na základě kterých budou přijaty závěry pro opatření, týkající se budoucího využití mechanismu asistenta Policie ČR.

 

·

 

Cíl navrhovaného opatření:

Prostřednictvím ročního pilotního projektu otestovat efektivitu mechanismu asistenta policie pro potírání lichvy v romských komunitách.

 

Nedostatky současného stavu:

·          Absence systémového mechanismu, který by Policii ČR při řešení problematiky lichvy v romských komunitách umožnil:

q          přímý vstup do romské komunity

q          možnost rychlého zprostředkování potřebných informací, rychlou orientaci v prostředí

q          pomoc při vytipování osob, ochotných přispět k objasňování lichvy v romské komunitě

q          navázání pozitivního vztahu Policie ČR s romskou komunitou

q          zvyšování právního vědomí příslušníků romské komunity v problematice lichvy a souvisejících trestných činech a přestupcích

 

Navrhovaná opatření:

·        dopracovat pilotní projekt „asistenta Policie ČR pro potírání lichvy v sociálně vyloučených romských komunitách“ (kritéria výběru, financování, metodické vedení asistentů, vzdělávací a výcvikové kurzy pro asistenty policie apod.)

·        analyzovat možnosti využití pilotního projektu „asistent Policie ČR pro potírání lichvy v sociálně vyloučených romských komunitách“ v konkrétních podmínkách příslušné krajské Správy Policie ČR

 

Součásti resortu vnitra zodpovědné za realizaci opatření:

            Odbor bezpečnostní politiky MV ČR

 


 

 

IV. Vyhodnocování úkolů

vyplývajících z implementace Strategie

 

 

4.1. Způsob vyhodnocování úkolů vyplývajících z implementace Strategie

 


 

4.1.      Vyhodnocování úkolů vyplývajících z implementace Strategie

 

 

Cíl navrhovaných opatření:

Provést vyhodnocení plnění úkolů plynoucích z implementace Strategie.

 

 

Navrhovaná opatření:

·        vypracovat hodnotící zprávu o průběžném plnění záměrů Strategie ve všech předmětných oblastech

·        předložit k 30.6.2004 ministru vnitra zprávu o průběžném plnění záměrů Strategie ve všech předmětných oblastech

·        stanovit Odbor bezpečnostní politiky MV ČR gestorem průběžného vyhodnocení plnění úkolů plynoucích z implementace Strategie

·        uložit každé součásti resortu vnitra zodpovědné za realizaci konkrétních opatření plynoucích z koncepce Strategie úkol do 30.5.2004 informovat Odbor bezpečnostní politiky MV ČR o stavu jejich plnění

 

 

Součásti resortu vnitra zodpovědné za realizaci opatření:

            Odbor bezpečnostní politiky MV ČR

            Všechny odbory MV ČR a útvary PČR zodpovědné za realizaci úkolů plynoucích

z implementace Strategie


 

 

V.   Rozpis úkolů vyplývajících

z implementace Strategie

 



[1] Informace o struktuře, geografickém usídlení, právním postavení, organizacích a programech ve vztahu k národnostním menšinám v ČR informuje „Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2001“ předložená Radou vlády pro národnostní menšiny a projednaná vládou ČR (usnesení vlády ČR č. 600 ze dne 12. června 2002).

[2] Důležitou aktivitou resortu vnitra vztahující se k problematice cizinců na území v ČR je „Koncepce integrace cizinců“, vznikající ze součinnosti plánů integračních politik jednotlivých ministerstev. Koncepce je zaměřena na podporu rovné šance cizinců při integraci do české společnosti. Koncepce se vztahuje k dlouhodobě a legálně usazeným cizincům a některé její části (sociálně-právní služby, informační, multikulturní centra, uplatnění cizinců na trhu práce, osvěta a vzdělání, monitoring diskriminačních projevů apod.) mohou upozornit na individuální, nebo lokální ohniska rasismu a xenofobie vůči cizincům, či mezi cizinci samými. Obsahuje informace o právním postavení cizinců v ČR a aktuálních problémech v předmětné oblasti.

[3] Viz komuniké z mezinárodního semináře v Rytířském sále Senátu ČR, www.mvcr.cz/odbor/bezp_pol/dokument/komunike.html

[4] Viz Role policie v boji proti rasismu a xenofobii, sborník přednášek z mezinárodního symposia konaného ve Štiříně, 18.-22. 1999, Nakladatelství Aleš Skřivan, Praha 2000.