Rada vlády pro záležitosti romské menšiny

z á p i s     j e d n á n í

„Pracovní skupiny Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity

pro oblast vnitra a Policie ČR“

 

Místo a datum konání:

Ministerstvo vnitra České republiky, 22. září 2003

Přítomni:

Mgr. Miloslav Koudelný, Mgr. Jitka Gjuričová, PhDr. Ivo Hlaváč, Mgr. Nada Očenášková, Mgr. Petr Trombík, Ing. Marie Brožová, Roman Slivka, Božena Fílová, Ing. Josef Holek, Bc. Jaroslav Šmíd, Mgr. Helena Balabánová, Marta Válková, Jiří Daniel, Matěj Šarközi, Zdeněk Duna, Mgr. Václav Šaroch, PhDr. Andrea Kroftová, Mgr. Radek Jiránek, Mgr. Michaela Mašková.

 

Průběh:

1)                 PhDr. Andrea Kroftová  - metodička ředitelství Probační a mediační služby – se vyslovila pro užší spolupráci mezi PMS a resortem MV. Stručně shrnula výsledky práce PMS za tři roky od jejího vzniku, která zahrnuje i oblast extremisticky motivované trestné činnosti, přestože procento těchto případů je v rámci činností PMS prozatím velmi malé (0,3% ročně, 75 případů). Obecně je však zatíženost pracovníků PMS velmi vysoká, jen za minulý rok bylo evidováno 30.000 nových případů. V současné době působí v každém okrese středisko PMS (74), na úrovni krajů navíc  působí především po metodické linii tzv. styční důstojníci. Těžištěm mediační činnosti je zprostředkování kontaktu mezi pachatelem a obětí trestného činu ve fázi přípravného řízení trestního a v řízení před soudem za účelem urovnání konfliktu po stránce lidské, ale i v otázkách náhrady škody. Další náplní PMS je příprava podkladů pro rozhodnutí státního zástupce a soudce ve věcech vazby, resp. náhrady vazby probačním dohledem, podklady pro aplikaci odklonu, zejm. podmíněného zastavení trestního stíhání a narovnání a příprava souborného materiálu nazývaného „Probační zpráva před rozhodnutím“, poskytujícím obsáhlé informace o obviněném i poškozeném, jaké činnosti byly vyvinuty k urovnání konfliktu, jak byla vyřešena otázka náhrady škody a v neposlední řadě možnosti řešení a doporučení dalšího postupu z hlediska probace a mediace. V řízení vykonávacím činnost PMS směřuje k zajištění výkonu rozhodnutí, ať již spojeného s institutem dohledu nebo při uložení přiměřených omezení a povinností ukládaných v rámci podmíněného odsouzení, podmíněného propuštění z výkonu trestu atd. V oblasti trestné činnosti spojené s extremismem vycházela koncepce PMS ze Zprávy o problematice extremismu na území České republiky v roce 2000 a obdobné koncepce zpracované MPSV. PMS i přes malé zkušenosti s extremismem vnímá společenskou závažnost tohoto jevu a snaží se pěstovat u svých pracovníků citlivost vůči všem projevům extremistického chování (kvalifikační vzdělávání, vzdělávání v rámci projektu Phare).V této oblasti byla navázána spolupráce s probační službou v Londýně, holandskou probační službou a s rakouskými partnery. Ve stadiu řízení o zahájení a finanční podpoře je projekt MENTOR. Obsahem návrhu tohoto projektu vyvinutém ve spolupráci se Sdružením pro probaci a  mediaci v trestní justici je školení zájemců z řad romského etnika tak, aby tito po úspěšném absolvování tohoto školení byli schopni minimálně 4 měsíce pracovat jako spolupracovníci PMS v rámci probace spojené s dohledem a výkonem trestu obecně prospěšných prací a účinně podpořili klienty PMS z řad romského etnika ve zdárném průběhu probace a preventivně na ně působili tak, aby se do budoucnosti vyhnuli páchání trestné činnosti. Tento projekt vychází ze zkušeností dánské PMS, která je partnerem při realizaci tohoto projektu u nás. Závěrem uvedla i mediálně prezentovaný případ vandalství na židovském hřbitově v Praze 10, kde se mediací dosáhlo výkonu trestu OPP přímo na místě činu.

Mgr. Gjuričová poznamenala, že spojení na PMS by bylo užitečné nejen pro potřeby MV, ale i pro partnery v rámci jeho spolupráce na různých úrovních. Dále vznesla dotaz ohledně projektu Mentor v tom smyslu, kde hodlá PMS shánět vhodné kandidáty, kdo je bude platit, zaměstnávat, vzdělávat atd.

Mgr. Koudelný: v jaké fázi se projekt Mentor momentálně nachází a jak je to s jeho financováním?

PhDr. Kroftová: Do konce roku 2003 bude rozhodnuto, zda projekt bude realizován, resp. zda bude finančně podpořen ze strany neziskové organizace. Příprava budoucích mentorů by pak měla probíhat v  šesti střediscích PMS v ČR. Podmínkou pro přijetí do programu je trestní bezúhonnost v posledních pěti letech, upřednostněni budou zájemci s praxí v sociální oblasti, na stupni dosaženého vzdělání nezáleží. Předpokládá se v první etapě vyškolení 40 mentorů, kteří budou působit pod odbornou supervizí. Po dobu realizace této pilotní fáze budou financováni z prostředků získaných na podporu projektu a předpokládá se v případě úspěšnosti tohoto modelového projektu příprava akreditačního programu ze strany Ministerstva spravedlnosti pro poskytovatele probačních programů a pokračování finančního zajištění by mělo být zajištěno v rámci získané akreditace. Dlouhodobý výhled je, že by mentoři spolupracovali jako externí spolupracovníci PMS.

Jiří Daniel: Mohou se do projektu zapojit i Romové?

PhDr. Kroftová: Vycházíme z toho, že tento program je zaměřen výlučně na romské etnikum.

Mgr. Gjuričová nabídla možnost konzultací a výměny zkušeností, doporučila využít zkušeností a kontaktů krajských koordinátorů a zvážit možnosti napojení na již existující projekty.

Mgr. Balabánová doplnila, že řada neziskových organizací rovněž vykonává probační a mediační činnost za pomoci romských terénních asistentů.

Mgr. Koudelný zopakoval nabídku MV ke spolupráci, která v případě potřeby může být i předmětem dalších jednání pracovní skupiny.

 

2)                 Mj. Mgr. Václav Šaroch pracuje na 3. oddělení OOK SKPV  Správy Severomoravského kraje jako krajský metodik pro nealkoholovou toxikománii a mimo jiné plní i úkoly styčného důstojníka pro minority. Severní Morava zaujímá 3. místo v rámci ČR co se týče objasněných trestných činů na úseku nealkoholové toxikomanie a zřejmě první ve výrobě pervitinu. Odhaduje se, že v tomto kraji žije zhruba 40.000 Romů, z toho 17.000 olašských Romů. V některých částech kraje převládá čichání těkavých látek (Vítkovice), v Ostravě se stále více prosazuje konzumace pervitinu a jiné metanamfetaminy a nejnověji i pokusy o jejich výrobu a distribuci. Situace olašských Romů je velice obtížná, neboť zde je problematická i primární prevence, selhávají i jinak celkem úspěšní terénní pracovníci a občanská sdružení. Olaští Romové tvoří uzavřenou, téměř neproniknutelnou komunitu, což dále komplikuje fakt, že tato komunita není ani tak zasažena pervitinem, jako heroinem. V první polovině 90. let se Olaši pokoušeli prosadit jako prodejci heroinu, situace se však zvrátila a z distributorů se stali konzumenti se všemi tragickými následky jako u jiných konzumentů této drogy. Chování Olachů vůči policii bylo zpočátku velmi nevstřícné, pak pod vědomím závažnosti celého problému se načas otevřelo spolupráci, zaznamenány byly i případy, kdy rodiče udávali své děti za trestné činy, které se nestaly, s úmyslem dostat je z ulice do vazby, což byl způsob jak se s drogou vyrovnat. Olašský král přijal v tomto směru dva zákony – jeden se týká situace, kdy jeden z manželů – většinou manžel – začne brát drogy, může ho ten druhý bez udání důvodu opustit, druhý se týká možnosti exkomunikace Olacha, který distribuuje drogy i jeho celé rodiny. Tomu lze celkem důvěřovat, protože v poslední době není zaznamenaný prodej s výjimkou Prahy, kde se exkomunikaci nedaří prosadit. Terénní pracovníci hovoří o zasaženosti u olašské mládeže heroinem kolem 50%, je určitou výhodou, že v Ostravě není heroin příliš kvalitní a závislost nevzniká tak silně a rychle. U Olachů není problém špatná sociální situace, ale spíše bezperspektivní budoucnost a tím pádem  i nízká motivace k léčbě. V současné době se hledají cesty, jak navázat spolupráci v oblasti prevence s olašským králem. V čele drogové struktury nyní stojí Kosovští Albánci, Arméni a početná vietnamská komunita na straně jedné jako distributoři a Olaši jako konzumenti na straně druhé. Do budoucna bude pro policii velmi složité odkrývání trestné činnosti spojené s drogami právě u vietnamské komunity, neboť nemají žádnou vnitřní hierarchii, představitele atd. Zároveň bude nutné posílit spolupráci všech státních institucí – policie, úřadů sociálního zabezpečení, úřadů práce, finančních úřad, krajských a obecních úřadů tak, aby se tato problematika dala efektivně zvládnout.

Mgr. Koudelný a Mgr. Gjuričová ocenili osobní nasazení mj. Šarocha a příkladný přístup Policie ČR na Severní Moravě k řešení tohoto závažného problému.

 

3)                 PhDr. Ivo Hlaváč z odboru bezpečnostní politiky nastínil aktuální aktivity v rámci implementace „Národní strategie pro práci Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám“ (dále jen Strategie). Východiskem pro Strategii je priorizace preventivních mechanismů policejní práce. Strategie obsahuje tři pilotní projekty – plán činnosti Policie ČR k národnostním a etnickým menšinám, který je ovlivněn anglickým modelem comunity policing s přesným a konkrétním popisem jednotlivých úkolů, zodpovědnosti za jeho plnění a termínu splnění. U nás je tento model pilotně zkoušen v Západočeském kraji. Osobou zodpovědnou za realizaci řediteli krajské správy je v rámci tohoto plánu tzv. styčný důstojník pro problematiku menšin, který ve vztahu k menšinám vykonává preventivní práci. Dalším projektem je Asistent PČR pro potírání lichvy v sociálně vyloučených komunitách, který je realizován Policií ČR v Severomoravské kraji, jehož základním posláním je budování důvěry k policii, ochrana oběti a svědka, podpora terénní sociální práce a pomoc při informovanosti o všech typech trestné činnosti spojené s lichvou – porušování domovní svobody, vydírání, ublížení na zdraví atd. Na Severní Moravě vznikl s cílem potírání lichvy policejní tým „LICHVA“ na každém okrese, v Ostravě bylo proškoleno 22 specialistů, kteří mají k dispozici dvě romské asistentky policie. Výsledkem zhruba půlročního fungování tohoto projektu je velká interakce s romskou komunitou na úrovni obvodních oddělení, zintenzivnění spolupráce všech zainteresovaných subjektů, zviditelnění tohoto nežádoucího jevu.

4)                 Diskuse:

Zdeněk Duna z Úřadu vlády otevřel otázku projektu čtyřletého studijního oboru pro národnostní menšiny na SPŠ v Brně a požádal o vyjádření, proč bylo rozhodnuto o jeho zamítnutí ze strany MV.

Mgr. Koudelný upřesnil, že tento projekt nebyl zamítnut, ale byla pozastavena jeho realizace z důvodu priorizace vzdělávání policistů, kapacity středních policejních škol nestačí pokrývat poptávku, kromě toho nový zákon o služebním poměru předpokládá nárůst požadavků směrem k celoživotnímu vzdělávání policistů.

Jiří Daniel vyjádřil své zklamání nad vývojem celé záležitosti a zdůraznil, že koncepce oboru „Veřejnosprávní činnost“ je velmi široká a předjímá problémy s ostatními minoritami v souvislosti s vývojem české společnosti směrem k multikulturní.

Mgr. Koudelný: Ředitel SPŠ v Brně byl informován o všech souvislostech tohoto rozhodnutí, kapacity a možnosti resortu v současné době jsou omezené.

Mgr. Gjuričová poznamenala, že idea romského vzdělávání tu existuje už od roku 1995 a opakovaně ztroskotávala na nezájmu Romů, takže nemůžeme tvrdit, že bychom se tu vyrovnávali s nějakým přetlakem poptávky ze strany menšin o tento typ vzdělávání. To, o co my se tady snažíme, je vytváření podmínek pro tuto poptávku a v situaci, kdy dnes taková poptávka není, nelze hodnotit odložení realizace projektu jako katastrofu.

PhDr. Hlaváč: Zaměření studia v Brně nebylo nastaveno na pozdější uplatnění absolventů u policie ČR, ale ve státní správě obecně. Tento program by rozhodně většímu uplatnění Romů v řadách PČR nepomohl.

Mgr. Koudelný doplnil, že v resortu školství existuje 51 škol s oborem „Veřejnosprávní činnost“.

Mj. Šaroch: To, co se ukazuje jako neobyčejně přínosné v rámci projektu Lichva je zlepšení kontaktu s romskou komunitou, vylepšení jejího obrazu u tohoto etnika, policisté se na druhou stranu zase přesvědčují o tom, že to prostředí není tak nepřátelské a nevstřícné, jak se původně obávali. Proto také vztah Romů k PČR je utvářen těmito každodenními pozitivními zkušenostmi a určuje také jejich zájem o eventuální budoucí uplatnění u PČR.

Mgr. Gjuričová: To, co se osvědčilo na Severní Moravě, by mělo mít celostátní a systémový dopad. Aby to nebyla izolovaná zkušenost a iniciativa několika málo lidí. Dále informovala, že na v rámci reorganizace odboru prevence kriminality byl za chod pracovní skupiny znovu pověřen Mgr. Radek Jiránek.

Mgr. Jiránek informoval o programu o vzdělávání romských terénních pracovníků v oblasti prevence komerčního sexuálního zneužívání dětí. Tento program vznikl na základě Národního akčního plánu boje proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí. Cílem tohoto projektu je vypěstovat u sociálních terénních pracovníků citlivost k tomuto jevu, osvojení metod práce oběťmi/svědky, seznámit se s projevy tohoto jevu. Ohlasy jsou prozatím velmi pozitivní, pokud by byly nalezeny finanční zdroje je možné tento seminář opakovat. Výběr terénních pracovníků nebyl náhodný, účastníci byli vybíráni na základě několika parametrů, seznam proškolených pracovníků bude zaslán v příloze k zápisu.  

Mgr. Mašková: Osnova pro zjišťování podkladů k příspěvku do Zprávy o extremismu za rok 2003 bude k dispozici v prosinci.

Mgr. Gjuričová: MV si velmi cení spolupráce romských koordinátorů v této oblasti.

Příští jednání se uskuteční přibližně v polovině prosince 2003, na programu je prozatím schválení Jednacího řádu. 

 

Poznámka:

Předseda pracovní skupiny - I. náměstek ministra vnitra Mgr. Miloslav Koudelný

Místopředseda pracovní skupiny – ředitelka odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra Mgr. Jitka Gjuričová, II. místopředseda Rady vlády pro záležitosti romské komunity Matěj Šarközi

Sekretariát pracovní skupiny - odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, Mgr. Radek Jiránek, tel.: 974 833 797, Fax: 974 833 504, e-mail: jiranek@mvcr.cz

Mgr. Michaela Mašková, tel. 974 832 332, e-mail: prevence@mvcr.cz

 

 

 

Zapsala: Mgr. Michaela Mašková, 2. října 2003