Příloha 2:

Závěrečná zpráva doplňkového programu Podpory terénní sociální práce za rok 2004

Úvod

Doplňkový program podpory terénní sociální práce je realizován v různých obměnách od druhé poloviny roku 2000.

Pravidla pro poskytování dotací ze sub-programu Podpory terénní sociální práce v  roce 2004 upravoval Metodický pokyn pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na program Podpora sociální inkluze příslušníků romských komunit (dále jen „Metodický pokyn“), který sloužil k zabezpečení jednotného postupu při poskytování dotací ze státního rozpočtu (dále jen „dotace“) obcím na výdaje spojené s realizací Programu podpory terénní sociální práce (schválený usnesením vlády ČR ze dne 19. dubna 2000 č. 386) z prostředků, které byly vyčleněny v kapitole Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu na rok 2004.

O dotaci si mohla požádat kterákoliv obec, v jejímž katastru se vyskytovala romská komunita, respektive klienti pocházející ze sociálně znevýhodňujícího sociálního prostředí, které jim neumožňuje či velmi ztěžuje dosažení srovnatelného uplatnění v běžném životě z důvodu jejich nízkého vzdělání, nedostatečného sociálního začlenění, nevyhovujících bytových podmínek, nedostatečného zabezpečení výživy a ošacení, horšího zdravotního stavu, příp. návyku na zneužívání návykových látek.

Tato zpráva je zpracována na základě závěrečných zpráv (jednotných dotazníků), které zpracovávali jednotliví terénní sociální pracovníci. Zpráva je rozdělena do dvou částí obecné a obsahové. Obecnou část zpracovala kancelář Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Obsahovou část, tj. analýzu závěrečných zpráv, zpracovali na základě zadání kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity pracovníci Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (Mgr. Ivana Šimíková a PhDr. Jiří Winkler, PhD.), kteří realizují výzkumný projekt: „Identifikace efektivních modelů a programů realizovaných ve prospěch romské komunity“. Analýzy rozšířené o další proměnné jsou součástí výstupů tohoto projektu a budou publikovány v Závěrečné zprávě k projektu v polovině roku 2005 (viz. www.vupsv.cz).

A. Obecná část

Rozdělení finančních prostředků

Program byl vyhlášen 19. září 2003 s termínem podání žádosti do 22. listopadu 2003. Do programu v roce 2004 bylo zařazeno 47 obcí, které zaměstnaly 77 terénních sociálních pracovníků, kteří pracovali v 76 lokalitách. Celkem bylo rozděleno obcím 10 189 474,- Kč (dodatečně byla do programu na základě usnesení Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity dne 28. června 2004 zařazena obec Karviná a podpořena částkou 199 410,- Kč ze zbylých prostředků určených na dotační program sub-program Předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků určeného pro nevládní neziskové organizace).

Výběrová komise doporučila Ministerstvu financí finančně podpořit 47 z 66 obcí, které si požádaly o dotaci. O prominutí celé finanční spoluúčasti ve výši 25% požádala pouze jedna obec, které bylo vyhověno.

Využití dotace

Dotace byla poskytována na období od 1. ledna do 31. prosince 2004. Na jednoho terénního sociálního pracovníka byla obci poskytnuta částka maximálně do výše 160 000,- Kč.

Účelová dotace byla určena na tzv. běžné a specifické výdaje. Mezi běžné výdaje byly zařazeny mzdové prostředky včetně povinného pojistného placeného zaměstnavatelem a převodu fondu kulturních a sociálních potřeb; na cestovné (nebylo možné hradit výdaje spojené s cestami do zahraničí), telekomunikační služby (včetně případného připojení na internet), kancelářské potřeby, účast na konferencích, seminářích a specializačních školeních, nákup odborné literatury - částka na tyto výdaje nesměla přesáhnout 10% z celkové požadované dotace; výdaje spojené s motivací klientů a výdaje na úhradu nákladů spojených s realizací volnočasových aktivit pro děti a dospělé klienty (nebylo možné hradit tzv. pobytové akce).

Mezi specifické výdaje byly zařazeny¹:

1. Výdaje spojené s nákupem takového materiálu, který sloužil pouze k nejnutnějším opravám obydlí klientů, nikoli ke zhodnocení majetku. Částka na tyto výdaje nesměla přesáhnout 10% z celkové požadované dotace. Podmínkou bylo, že se na všech těchto nákladech spolupodíleli klienti ve výši 50% nákladů, celková částka včetně spoluúčasti klienta nesměla přesáhnout částku 2 000,- Kč. Částka za kalendářní rok nesměla u jednoho klienta přesáhnout 3 000,- Kč.

2. Výdaje určené na úhradu nákladů klientů spojených s řešením problémů v působnosti terénního sociálního pracovníka (např. cestovních výloh, poplatků a nákladů na pořízení fotografií souvisejících se získáním osobních dokladů nebo jiných dokumentů). Částka na tyto výdaje nesměla přesáhnout 3% z celkové požadované dotace. Náklady klienta mohly být uhrazeny pouze v případě, že řídící pracovník, kterému terénní sociální pracovník podléhal, s jejich uhrazením vyslovil předem souhlas.

Obecně platilo, že veškeré aktivity směrované ke klientům mohly být uhrazeny z dotace pouze za podmínky, že se jednalo o klienty, kteří byli předmětem kontinuální péče terénního sociálního pracovníka. Nebylo možné využít finanční prostředky z dotace jinak, než jak bylo uvedeno v metodickém pokynu. Obce však mohly dotaci kombinovat s příspěvkem úřadu práce, pokud bylo zřízeno místo terénního sociálního pracovníka jako místo veřejně prospěšné práce.

Vzdělávání terénních sociálních pracovníků

V rámci dotačního sub-programu Předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků v roce 2004 byl projekt Dvoustupňového vzdělávání pro terénní sociální pracovníky podpořen částkou 1 205 000,- Kč. Realizátorem projektu byla organizace DROM - romské středisko se sídlem v Brně. Projekt se skládal ze dvou částí: školení terénních sociálních pracovníků a medializace terénní sociální práce.

Výběr kursistů proběhl ve spolupráci s kanceláří Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity s romskými koordinátory krajských úřadů, zaměstnavatelů a nevládních neziskových organizací. Vzdělávací program absolvovalo 32 kursistů (15 z nich bylo zaměstnáno obcemi, 17 nevládními neziskovými organizacemi).

Dvoustupňový vzdělávací program pro terénní sociální pracovníky je akreditován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

První stupeň programu byl zaměřen na získání základních teoretických poznatků z oboru. Uskutečnila se dvě čtyřdenní soustřední v celkovém počtu 72 hodin. Obsahem prvního stupně byly tyto předměty:

• psychologie práce v pomáhající profesi (12 hodin)

• úřady práce (4 hodiny)

• terénní sociální práce (12 hodin)

• státní systém sociální péče (6 hodin)

• systém státní správy a samosprávy (4 hodiny)

• právo – vybrané kapitoly (14 hodin)

• školský systém (8 hodin)

• sociálně patologické jevy – drogová závislost (8 hodin)

• komunikační dovednosti (4 hodiny)

První stupeň byl ukončen zkouškou, která měla ústní a písemnou část. K písemným testům bylo připuštěno 25 kursistů. K ústní zkoušce jich postoupilo 17. Úspěšně zkoušky absolvovalo 15 kursistů. Do 2. stupně z nich nastoupilo 11. Absolventi obdrželi osvědčení o absolvování 1. stupně (cyklu) vzdělávacího programu.

Cílem druhého stupně bylo prohloubení získaných vědomostí a nácvik dalších praktických dovedností. Uskutečnilo se 8 soustředění v celkovém počtu 192 hodin. Obsahem druhého stupně byly tyto předměty:

• právo – vybrané kapitoly (40 hodin)

• sociálně patologické jevy (40 hodin)

• kasuistický seminář (32 hodin)

• komunikační dovednosti (20 hodin)

• zaměstnanostní projekty a fundraising (20 hodin)

• prezentace práce, spolupráce s médii (20 hodin)

• spolupráce TSP a policie (20 hodin)

Druhý stupeň byl ukončen písemnou a ústní zkouškou. K písemným testům bylo připuštěno 13 kursistů. K ústní zkoušce jich postoupilo 13, kteří také zkoušky úspěšně složili.

Celý vzdělávací program tak absolvovalo 13 kursistů.

Projekt vzdělávání terénních sociálních pracovníků v úrovni 1. stupně s využitím know-how Drom o. p. s., byl realizován na území Moravskoslezského a Olomouckého kraje samostatně Vzdělávacím centrem pro veřejnou správu o. p.s. V Olomouckém kraji bylo vybráno 30 zájemců, ústní zkoušky úspěšně vykonalo 15 kursistů. Do 2. cyklu jich nastoupilo 8. V Moravskoslezském kraji bylo vybráno také 30 zájemců, ústní zkoušky úspěšně složilo 8 z nich. Do 2. stupně bohužel z důvodu kolize časového harmonogramu nemohly úspěšní kursisté nastoupit. Očekává se, že tak učiní v tomto roce.

B. Obsahová část

V průběhu roku 2004 TSP poskytli své služby celkem 15 962 klientům. Průměrný počet klientů na jednoho TSP byl 210, ale je nutné zdůraznit, že počty klientů, kterým se TSP během roku věnovali, u jednotlivých TSP velmi variují – od minimálního počtu 37 klientů (Hradec Králové) k nejvyššímu počtu 1 000 klientů na jednoho TSP (Duchcov).

Z hlediska charakteristik klientů byla sledována pouze jejich věková struktura, kterou ilustruje následující tabulka:

Tabulka č. 1: Struktura klientů TSP podle věku

věková kategorie	absolutní počet	%
do 15 let	5 784	36
15 – 60 let	9 187	58
nad 60 let	991	6
Celkem	15 962	100

Z tabulky je patrné, že největší podíl klientů TSP tvoří lidé v produktivním věku, i když děti a mládež představují také významný podíl. Velmi zanedbatelným podílem se TSP věnují lidem starším 60 let, což je však s největší pravděpodobností dáno demografickou strukturou cílové populace.

TSP působili celkem v 76 lokalitách a je patrné, že TSP jsou soustředěni ve středně velkých městech. Největší podíl (55,2 %) tvořily lokality s počtem obyvatel od 20 do 100 tisíc, nejmenší podíl (2,6 %) pak lokality s počtem obyvatel do 2 tisíc a od 300 do 600 tisíc.

Tabulka č. 2: Struktura lokalit v působnosti TSP podle počtu obyvatel

počet obyvatel v lokalitě	absolutní četnost	%
1 000 - 1 999	2	2,6
2 000 - 4 999	1	1,3
5 000 - 9 999	11	14,5
10 000 - 19 999	13	17,1
20 000 - 49 999	21	27,6
50 000 - 99 999	21	27,6
100 000 - 299 999	5	6,6
300 000 - 600 000	2	2,6
Celkem	76	100

V Tabulce č. 3 jsou uvedeny četnosti jednotlivých typů služeb, které TSP klientům poskytovali. Z dále uvedených podílů jednotlivých typů na celku poskytnutých služeb (%) je zřejmé, že některé typy byly poskytovány výrazně více často na úkor jiných.

Tabulka č. 3: Počet typů služeb a jejich podíly na celku poskytnutých služeb

typ služby	absolutní počet	%
bydlení	7 463	28,4
dávky	4591	17,5
pečovatelská služba	490	1,9
diskriminace	488	1,9
volnočasové aktivity	3811	14,5
drogy a gamblerství	1001	3,8
záškoláctví	2445	9,3
nezaměstnanost	1417	5,3
lichva, dluhy	619	2,4
prostituce	109	0,4
hygiena, hospodaření	3303	12,6
kriminalita	526	2
Celkem	26 263	100

Mezi vůbec nejčastěji poskytované patří služby v oblasti bydlení (v této kategorii jsou ovšem zahrnuty poměrně rozmanité druhy pomoci, od řešení dluhů na nájemném, přes pomoc při údržbě a opravách domů a bytů po pomoc se získáním bydlení), představují 28,4% ze všech poskytnutých služeb. Dále je to pomoc s vyřizováním sociálních dávek a důchodového zabezpečení (17,5%), volnočasové aktivity (14,5%) a čtvrtou nejsilněji zastoupenou kategorií je pomoc se zlepšováním hygienických návyků a podmínek a pomoc s hospodařením domácnosti (12,6%). Mezi nejméně často řešené problémy patří prostituce (0,4%), diskriminace (1,9%), zajišťování pečovatelské služby (1,9%) a oblast kriminality (2%).

V rámci poskytnutých služeb TSP učinili v průběhu roku celkem 73 468 kontaktů (viz Tabulka č. 4), na jednoho TSP pak připadá v průměru 967 kontaktů za rok, ale i v tomto případě se počty kontaktů u jednotlivých TSP velmi liší. Nejméně bylo učiněno 29 kontaktů (Nový Bor) a nejvíce 7 471 (Ostrava).

Tabulka č. 4: Počet typů kontaktů a jejich podíly na celku kontaktů

typy kontaktů	absolutní počet	%
prvokontakt	5 448	7,4
intervence	20 683	28,2
poradenství	9 811	13,4
kontakt v rodině	8 356	11,4
zprostředkování	5 835	7,9
jednání bez přít. klienta	4 222	5,7
jednání v přít. klienta	4 146	5,6
doprovod	3 577	4,9
telefon	11 390	15,5
Celkem	73 468	100

Poměrně značně diferencován je také výskyt jednotlivých typů kontaktů. Mezi nejčastější patří intervence, která označuje jednání s klientem do 30 minut, představuje 28,2% všech kontaktů. Dále se často vyskytuje vyřizování po telefonu (15,5%), poradenství (13,4%) a kontakt v rodině (11,4%). Mezi nejméně časté patří jednání bez (5,7%) a v přítomnosti (5,6%) klienta a doprovod klienta (4,9%).

Tabulka č. 5 popisuje problémy, které se v lokalitě působení TSP vyskytují. Z tabulky vyplývá, že nejčastěji se vyskytuje problém nezaměstnanosti – v podstatě ve 100% případů, nejméně často se podle TSP vyskytuje problém prostituce.

Tabulka č. 5: Výskyt jevu

jev	výskyt	počet případů
nezaměstnanost	74	74
drogy	70	75
záškoláctví	69	76
prostituce	31	73
špatné bydlení	71	75
gamblerství	64	72
lichva	46	73
špatná hygiena	65	75
kriminalita	68	76

Pozn.: „výskyt“ označuje počet případů, kdy byl daný jev TSP kvalifikován jako v dané lokalitě se vyskytující. „počet případů“ označuje počet TSP (z celkového počtu 76 dotázaných), kteří se k výskytu jevu vyjádřili.

Kromě pouhého výskytu daného jevu TSP také označovali míru závažnosti daného jevu v lokalitě. Ke každému z uvedených jevů přiřazovali číslo od 0 (vyjadřuje, že se problém v lokalitě nevyskytuje), 1 (problém se vyskytuje ojediněle), 2 (problém se vyskytuje středně často) po 3 (problém je v lokalitě velmi závažný). Jako nejzávažnější problém byla označena nezaměstnanost (průměrné skóre 2,9), následovalo špatné bydlení (2,4), špatná hygiena, drogy a gamblerství (všechny tyto problémy průměrné skóre 1,9), kriminalita (1,8), záškoláctví (1,7), lichva (1,1) a jako nejméně závažný se jevil problém prostituce (0,6).

Celkový počet TSP v roce 2004 byl 76. Průměrný věk byl 38 let, nejmladšímu bylo 19 let a nejstaršímu 63 let. Vzdělanostní strukturu TSP znázorňuje Tabulka č. 6.

Tabulka č. 6: Struktura vzdělání TSP (5 TSP z celkového počtu neuvedlo)

stupeň vzdělání	absolutní počet	%
základní	21	29,6
vyučen, střední bez maturity	36	50,7
střední s maturitou	12	16,9
vysokoškolské	2	2,8
celkem	71	100