Rada vlády pro záležitosti romské menšiny

Zápis z výjezdního zasedání Rady vlády pro záležitosti romské komunity ve dnech

18. - 19. prosince 2002 v Brně

Přítomní členové: Jan Balog (kraj Praha), Anna Cínová (Liberecký kraj), Ludvík Czonka (Plzeňský kraj), Karel Holomek (Jihomoravský kraj), Julius Horváth (Pardubický kraj), Kateřina Kováčová (Olomoucký kraj), Lenka Kurová (Královéhradecký kraj), Matej Šarközi (Jihočeský kraj), Lydie Poláčková (Moravskoslezský kraj), Ladislav Vašek (kraj Vysočina), Petr Tulia (Zlínský kraj), Jan Kasnar (MPSV), Miloslav Koudelný (MV), Jaroslav Müllner (MŠMT), Jan Jařab (ÚV);

Pověření zástupci: Eva Bajgerová (za Ivetu Millerovou, Ústecký kraj), Heřman Chromý (za Pavla Vošalíka, MZV), Cyril Koky (za Emilii Kurejovou, Středočeský kraj), , Pavel Liška (za Jaroslavu Přibylovou, MO), Richard Májíček (za Václava Petříčka, MPO), Vlasta Vrchotová (za Rostislava Čavelu, MZ);

Hosté:, Radek Jiránek (MV), Ilona Lázničková (ředitelka Muzea romské kultury), Jozef Holek (koordinátor romských poradců Libereckého kraje), Jana Horváthová (členka Rady vlády pro národnosti),Petr Osladil (MV), Eva Sobotka (Helsinské občanské shromáždění - romská sekce), Andrej Sulitka (ředitel sekretariátu Rady vlády pro národnostní menšiny).

První den výjezdního zasedání (18. prosince 2002 odpoledne) byl věnován seznámení členů Rady s činností Muzea romské kultury. Ředitelka Muzea romské kultury PhDr. Ilona Lázničková provedla členy Rady a hosty po muzejních prostorech; odborní pracovníci Muzea představili jak současný stav přípravy stálé expozice, tak interaktivní činnosti muzea (bude ateliéry pro uměleckou činnost dětí, knihovna). V diskusi se hovořilo zejména o různých formách zapojení romských komunit z města Brna i odjinud do interaktivních činností Muzea. Matej Šarközi v závěru vyjádřil jménem členů Rady přesvědčení, že návštěva splnila svůj účel, neboť mnozí se právě z ní dozvěděli o celé šíři aktivit Muzea a plně docenili jeho význam. Jan Jařab poděkoval pracovníkům Muzea za exkurzi a vyjádřil názor, že dočasné výstavy a různé formy interaktivních činností jsou pro muzeum etnografického typu významnější než sama stálá expozice, neboť právě tyto aktivity činí z muzea živou instituci pro 21. století.

Druhý den výjezdního zasedání (19. prosince 2002, 9.00-12.30 h.)

Jednání řídil Jan Jařab, který v úvodu omluvil nepřítomného předsedu Rady, mpř. vlády Petra Mareše.

Program:

1. Řešení finanční situace Muzea romské kultury

Roman Krištof informoval Radu o převedení prostředků ve výši 1,2 mil. Kč, jež zůstaly nevyužity z programu Podpora romských žáků středních škol, z podnětu náměstka ministra kultury Zdeňka Nováka do rozpočtové kapitoly Ministerstva kultury, s využitím pro Muzeum romské kultury. Zdůraznil však (podobně jako následující řečníci), že takový způsob financování činnosti Muzea je nahodilý a dlouhodobě neudržitelný.

Za Muzeum romské kultury vystoupili v diskusi jeho ředitelka Ilona Lázničková a předseda Společnosti přátel a odborníků Muzea romské kultury (tj. správní rady Muzea) Karel Holomek, jenž zdůraznil potřebu nezávislosti Muzea a označil za nepřijatelné, aby se Muzeum stalo součástí nějakého většího celku, byť by tato skutečnost jeho financování usnadnila. Současně vyjádřil přání, aby Muzeum mělo svou stálou položku ve státním rozpočtu. Přítomní zástupci Ministerstva kultury však objasnili, že bude-li Muzeum nadále obecně prospěšnou společností, nelze takové stabilní financování ze státního rozpočtu zajistit. Rovněž další účastníci včetně předsedajícího byli nuceni konstatovat, že tato představa je bohužel nereálná.

Z diskuse vyplynulo, že hlavním problémem financování činnosti Muzea nejsou jednotlivé projekty, na které lze získat prostředky z různých zdrojů, nýbrž provozní náklady. Zejména z vyjádření členů Rady za státní správu (Jaroslava Müllnera a dalších) vyplynulo jako reálná možnost založení nové státní příspěvkové organizace - buď zvláštním zákonem, anebo podzákonnou normou, tj. nařízením vlády či vyhláškou. Bylo však opakovaně zdůrazněno, že jde o strategické rozhodnutí, ke kterému nemůže být nikdo nucen a že záleží pouze na představitelích Muzea, zda se rozhodnou pro tuto či pro jinou variantu. Rada požádala svého člena Karla Holomka, aby do příštího zasedání předložil Radě návrh dalšího postupu (příp. i ve variantách).

2. Program podpory terénní sociální práce v r. 2003

Roman Krištof a David Beňák informovali Radu o přípravách zásad pro poskytování účelových obcím na Program podpory terénní sociální práce v r. 2003. Potřeba zásad vyplynula z nové situace dané reformou veřejné správy a zastaráním původních, méně specifických zásad z r. 2000. Doposud bylo poskytovatelem Ministerstvo financí a navržené zásady nadále počítají s úlohou Ministerstva financí jakožto finálního poskytovatele. Jde tedy spíše o metodiku postupu poskytování účelových dotací a úlohy kanceláře Rady vlády jakožto součásti Úřadu vlády. Návrh zásad byl předložen na zasedání Rady.

Členové Rady uplatnili převážně připomínky technického rázu, které kancelář zapracuje. Někteří členové vyjádřili obavu ze zdržení celého procesu; pracovníci kanceláře ujistili Radu, že finalizace zásad a urychlené jmenování výběrové komise bude naprostou prioritou počátku ledna 2003, aby mohlo být o terénních pracovnících rozhodnuto co nejdříve. Rada přijala všemi hlasy (20) přítomných členů usnesení následujícího znění:

Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity bere na vědomí návrh zásad pro poskytování účelových dotací ze státního rozpočtu obcím na Program podpory terénní sociální práce v r. 2003 s tím, že tento návrh bude ještě upraven na základě připomínek členů vznesených do 5. ledna 2003.

3. Program předcházení sociálnímu vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho následků

Jan Jařab informoval Radu o projednání Analýzy možností zintenzivnění a zefektivnění práce v zájmu předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků prostřednictvím k tomu určené agentury vládou ČR dne 13. listopadu 2002. Zdůraznil, že vláda neuložila mpř Marešovi předložit do navrhovaného termínu (tj. 30. června 2003) konkrétní návrh na zřízení agentury pro romskou integraci, i když současně vznik takovéto agentury nevyloučila. Pro kancelář Rady z toho vyplývá nutnost zajistit efektivní administraci položky "program předcházení sociálnímu vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho následků" ve stávajícím personálním složení, za maximální podpory ze strany členů Rady. Návrh zásad pro čerpání finančních prostředků z tohoto programu byl Radě předložen na zasedání. Jde o návrh předpokládající, že prostředky budou rozděleny do dvou částí, z nichž jedna bude určena na dotace obcím, zatímco druhá bude administrována v režimu veřejných zakázek podle zákona č. 199/1994 Sb., v platném znění, a bude tedy přístupná i jiným subjektům, tj. nestátním neziskovým organizacím.

V průběhu velmi konstruktivní diskuse Jan Jařab a Roman Krištof zdůraznili, že jde o první pracovní návrh strategie tohoto programu, kdy není Rada žádána o souhlas s již hotovým návrhem postupu, nýbrž o úvodní konzultaci o jednotlivých možnostech využití těchto prostředků, jež jsou všechny dosud ve hře - tj. zejména zda mají být potenciálními příjemci prostředků z tohoto programu jak obce, tak NNO. Z diskuse vyplynula i obava některých členů (mj. Karla Holomka), že by obce, jež budou příjemci dotace, mohly při případném využívání služeb nestátních neziskových organizací (dále jen "NNO") postupovat způsobem pro tyto NNO nepřijatelným; tato obava byla odůvodněna špatnými zkušenostmi s postupy některých obcí. Jan Jařab ujistil Radu, že při poskytování dotace obcím bude jistě přihlíženo právě k tomu, jak vstřícně obec k záležitostem romských komunit (včetně spolupráce s NNO) přistupuje. Rada přijala se souhlasem všech přítomných členů (19) následující usnesení:

Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity vyjádřila souhlas s tím, aby celková částka z položky Všeobecná pokladní správa Státního rozpočtu programu „předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jejich důsledků“ byla rozdělena tak, aby adresáty dotace mohly být jak obce tak i subjekty neziskového sektoru.

Návrh zásad bude po finalizaci zaslán do řádného připomínkového řízení, v jehož rámci bude předložen i Radě.

4. Různé

Pavel Liška (MO) informoval Radu o situaci vzniklé v souvislosti s vlnou více než 4000 žádostí romských žadatelů o osvědčení "československého politického vězně" podle zákona č. 255/1946 Sb. Jde o osoby ukrývané, na něž se zákon rovněž vztahuje ("omezen na osobní svobodě internací, zavlečení ... nebo jinak"); žadatelé uvádějí, že se ukrývali na území někdejšího Slovenského štátu po potlačení Slovenského národního povstání. Žádosti o osvědčení úzce souvisejí s možností požádat o jednorázové finanční odškodnění podle zákona č. 217/1994 Sb. ze dne 2. listopadu 1994 o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce, které lze podat jen do konce roku 2002; toto jednorázové odškodnění sice vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení, ale je přitom nutné, aby byly alespoň v řízení žádostí o vydání osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb. na Ministerstvu obrany. Jan Jařab doplnil, že podle dostupných informací jde převážně o osoby, které oslovil Česko-německý fond budoucnosti. Většina žádostí bohužel trpí značnými nedostatky, zejména pokud jde o dokazování, takže MO bude nucena jednotlivé žadatele vyzývat k doplnění informací. Členům Rady byl rozdán informační materiál MO a byli požádáni o maximální spolupráci.

Matej Šarközi informoval předběžně Radu o tom, že členové/zástupci romských komunit se sejdou 15. ledna k řešení možnosti úpravy statutu Rady.

zapsal:

tajemník Rady

Roman Krištof

zápis schválil:

předseda Rady

PhDr. Petr Mareš, místopředseda vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje