Rada vlády pro záležitosti romské menšiny

Zápis ze zasedání Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity,

ze dne 24. října 2003


DATUM A ČAS: 24. října 2003, 14:00


MÍSTO KONÁNÍ: Úřad vlády ČR, nábř. Edvarda Beneše 1, Praha 1


PŘÍTOMNÍ ČLENOVÉ RADY:

Jan Balog (kraj Praha)

Jakub Camrda (MS)

Anna Cínová (Liberecký kraj)

Ludvík Csonka (Plzeňský kraj)

Julius Horváth (Pardubický kraj)

Karel Holomek (Jihomoravský kraj)

Jan Jařab (zmocněnec pro lidská práva)

Jan Kasnar (SSZ)

Miloslav Koudelný (MVČR)

Emílie Kurejová (Středočeský kraj)

Lenka Kurová (Královehradecký kraj)

Petr Mareš (místopředseda vlády ČR)

Jaroslav Müllner (MŠMT)

Lýdie Poláčková (Moravskoslezský kraj)

Matej Šarközi (Jihočeský kraj)

Ladislav Vašek (kraj Vysočina)

František Vnouček (MMR)

 

POVĚŘENÍ ZÁSTUPCI:

Petr Dorociak za Pavla Šafaříka (MF)

Bronislava Jonitová za Jaroslavu Přibylovou (MO)

Zuzana Malcová a Květoslava Gabrielová

za Zdeňka Nováka (MK)

Petr Víšek za Ludmilu Müllerovou (MPSV)

Vlasta Vrchotová za Rostislava Čevelu (MZ)

Richard Majíček za Václava Petříčka (MPO)

 

NEPŘÍTOMNÍ ČLENOVÉ RADY:

Marta Bandyová (Karlovarský kraj)

Lenka Hoffmanová (MO)

Iveta Millerová (Ústecký kraj)

Petr Tulia (Zlínský kraj)

Pavel Vošálík (MZV)

 

HOSTÉ:

Jiří Doležal (MMR)

Jana Chalupová (členka Rady vlády pro lidská práva)

Renáta Köttnerová (KÚ-Olomoucký kraj),

Cyril Koky (KÚ-středočeský kraj)

Věra Pelíšková MMR)

Čeněk Růžička (VPORH)

Vít Schorm (zmocněnec vlády ČR před Evropským soudem pro lidská práva)

Pavla Schödelbauerová (MMR)

Andrej Sulitka (RVNM)

Anna Šabatová (zástupkyně VOP)

 

ZA KANCELÁŘ:

David Beňák

Kateřina Demeterová

Zdeněk Duna

Viktor Sekyt

Czeslaw Walek


Rada byla usnášeníschopná v počtu 23 členů a pověřených osob.


Program:

  1. Kontrola úkolů z minulého zasedání Rady

  2. Seznámení Rady s děním ve Slaném

  3. Projednání návrhu změny Statutu Rady

  4. Projednání návrhu Jednacího řádu Rady

  5. Různé


Zasedání vedl předseda Rady Petr Mareš


1. Kontrola úkolů z minulého zasedání Rady


Kancelář Rady byla pověřena uspořádáním pracovního semináře týkajícího se vydávání osvědčení československého politického vězně Ministerstva obrany podle zákon č. 255/1946 Sb. a žádostí o přiznání jednorázové dávky od ČSSZ. Seminář se konal dne 9. září 2003 v prostorách MO. V této souvislosti Čeněk Růžička opakovaně poukázal na základní problémy získávání osvědčení:

  • dogmatický výklad zákona ministerskými úředníky co se týče dokazování

  • nepřihlížení k ústřižkům dokazujícím obdržení odškodnění od německé nadace Připomínka, odpovědnost, budoucnost jako k důkazu pro vydání osvědčení

  • neinformování žadatele o rozhodnutí o zamítnutí žádosti písemnou formou ergo odepírání možnosti domáhání se svých práv soudní cestou.1

Podle dostupných informací má MO dosud 8 000 nevyřízených romských žádostí, z čehož podstatná část nebyla ani zaevidována. Jan Jařab informoval přítomné o svých jednáních s představiteli MO ohledně informování žadatelů o postupu a požadavcích MO při vydávání osvědčeních. MO nabídlo možnost zaměstnat na ½ úvazku romského pracovníka, který bude radit při vyřizování žádostí romských žadatelů. Anna Šabatová upozornila, že veřejný ochrance práv (dále jen „VOP“) se může zabývat stížnostmi na orgány, které rozhodují ve správním řízení.


Druhým úkolem vyplývajícím ze zápisu z minulého zasedání Rady byla příprava návrhu strukturovaného podnětu o možnostech nápravy pietních míst v Letech u Písku a Hodonínku u Kunštátu. Dle vyjádření Čenka Růžičky se tímto úkolem bude zabývat Rada vlády ČR pro národnostní menšiny. Petr Mareš tedy rozhodl o přeložení jednání tohoto bodu na některé z dalších zasedání Rady.



  1. Seznámení Rady s děním ve Slaném


Dne 11. června 2003 zahájila zástupkyně VOP z vlastní iniciativy šetření ve městě Slaný. Příčinou, byly okolnosti vystěhování některých osob z ubytovny ve Slaném. Předmětem šetření byl řádný výkon správy na úseku sociální péče, sociálně-právní ochrany obyvatelů ubytovny. Výsledkem šetření bylo shledání celé řady pochybení zejména v oblasti nenaplňování úkolů uložených obcím např. na základě zákona 114/1988 Sb. o sociálním zabezpečení, na základě vyhlášky 182/1991 k provedení zákona o sociálním zabezpečení a na základě mezinárodních úmluv o lidských právech, zejména Evropské úmluvy o lidských právech a Úmluvy o právech dítěte. V těchto právních předpisech je kladen nárok na aktivní politiku obce vůči občanům (např. poskytování odborné a poradenské pomoci občanům v nouzi, vyhledávání občanů potřebujících  sociální péči atd.). Na tomto základě VOP došel k závěru, že město pochybilo zanedbáním sociální prevence a nevyužitím institutu zvláštního příjemce umožnilo narůstání dluhů obyvatel ubytovny. (Systém sociálních dávek je konstruován tak, aby díl této částky byl použit na životní náklady a díl na náklady spojené s bydlením a je povinností orgánů, který rozhoduje o přidělování sociálních dávek, aby byli přidělovány v souladu s touto filozofii.)


VOP informoval město o svých zjištěních a požádal o vyjádření. Město zásadním způsobem odmítá kritiku týkající se zanedbání aktivní preventivní sociální práce, souhlasilo však se zaměstnáním sociálního popř. komunitního pracovníka a s použitím institutu zvláštního příjemce u některých obyvatel ubytovny. VOP se nespokojil s tím, jak město reagovalo na jeho zjištění, a obrátí se na krajský úřad, MPSV a jiné orgány státní správy a vyzve je k použití kontrolních mechanismů a větší součinnosti tak, aby došlo v městě Slaný k nápravě.


Podle vyjádření Lenky Hoffmanové je radnice ochotna podepsat nové ubytovací smlouvy s těmi, jež uhradí alespoň část dluhu (v současné době Nadace Vize rozhodla, že na řešení situace přispěje 10.000,- Kč a objevil se soukromý dárce, který nabídl 20.000,-Kč.) Slánská radnice není ochotna aplikovat zvláštního příjemce plošně a je pro ni nepřijatelné ustoupit od „programu nulové tolerance.” Řešení vidí Lenka Hoffmanová mj. v individuální sociální práci a i zřízení Romského kulturního a informačního centra.

Petr Víšek potvrdil, že podle názoru MPSV byl porušen řádný výkon státní správy v přenesené působnosti v oblasti sociální péče, protože nebyl použit institut zvláštního příjemce. Dle jeho vyjádření došlo k právnímu pochybení při převodu nájemní smlouvy na ubytovací, čímž byli dotčení občané vyřazeni ze systému sociální ochrany. Navrhl, aby dalším postupem byl podnět k legislativním změnám v rámci druhé fáze reformy veřejné správy.


Dle zjištění Jany Chalupové poslední kolaudace domu v Ouvalově ulici byla v roce 1996. Tento dům nebyl nikdy opětovně kolaudován na ubytovnu. Kromě toho Jana Chalupová uvedla, že město dlouhodobě porušuje stavební řád a hygienické předpisy. Princip „nulové tolerance” by měl být používán také vůči úředníkům samosprávných orgánů, kteří se dopouštějí pochybení.


Podle Karla Holomka to, co se děje ve Slaném není ojedinělé a výjimečné a jde o jasné selhání státní správy. Navíc ve společnosti neexistuje politická vůle pro řešení takových problémů. Členové Rady se shodli, že kauza Slaný je výjimečná tím, že se město rozhodlo vydat programové prohlášení, které přímo směřuje k marginalizaci Romů. Rada by se měla do budoucna zaměřit na sdílení dobré praxe měst používajících preventivní sociální politiku.


Usnesení Rady:


Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity vyjadřuje znepokojení nad postupem těch obcí, které uplatňují vůči sociálně slabým Romům nepřiměřeně represivní postupy, zejména v oblasti bydlení. Jak vyplývá z již přijatých usnesení vlády a zejména z koncepce romské integrace musí být cílem politiky státu ve vztahu k romské komunitě předcházení sociálnímu vyloučení a jeho překonávání. Naopak prohlubování vytěsňování Romů se nevyplácí ani společnosti jako celku, znamená nejen vyšší ekonomické náklady na řešení problému těchto osob, může způsobit i trvalý sociální propad celých skupin obyvatel. Odpovědná sociální politika má něčemu takovému předcházet, a ne tomu nečinně přihlížet, natož aby takový negativní vývoj sama podporovala. Tento problém se týká řady obcí a vyžaduje systémové řešení totiž vytvoření institucionálního nástroje k pozitivnímu ovlivňování samospráv a popřípadě i posílení kontrolních funkcí státu vůči samosprávám v otázkách týkajících se dodržování mezinárodních závazků v oblasti lidských práv.


Rada bere na vědomí samostatnou iniciativu romských členů Rady směřující k jednání se zástupci politických stran, případně domáhání se nápravy cestou nezávislých soudů.


Pro hlasovalo 19 přítomných členů a pověřených zástupců; proti 0; zdrželo se 1

Usnesení bylo přijato.


3. Projednání návrhu změny Statutu Rady


Czeslaw Walek nejdřív představil přítomným důvody změny Statutu, a to zejména faktické chyby v současném Statutu, harmonizace Statutu Rady se statuty jiných Rad vlády a vliv reformy veřejné správy na fungování Rady. Czeslaw Walek nastínil stěžejní změny, ke kterým dochází v novém Statutu. Po této prezentaci vyzval přítomné k diskusi.


Důležitou otázkou byla zastupitelnost a nezastupitelnost členů na zasedáních Rady. Kancelář připravila dva alternativní návrhy: nezastupitelnost a institut stálého zástupce. Důvodem nezastupitelnosti je potřeba přítomnosti náměstků příslušných ministerstev a ne jejich asistentů na zasedání Rady. Důvodem alternativy byla obava, že v případě nezastupitelnosti se Rada může stát neusnášeníschopným tělesem. Většina zúčastněných se v diskusi přikláněla k použití institutu stálého zástupce. Zúčastnění požádali o vysvětlení návrhu článku o povinnosti členů Rady komunikovat s krajskými koordinátory - zda jde o aktivní či pasivní komunikaci, zda jde o komunikaci všech členů Rady nebo pouze romských členů Rady. Anna Cínová navrhla změnu Statutu ve směru zahrnutí článku o paušalizovaných odměnách za výkon funkce romského člena Rady. Navrhla paušální částku ve výši 5.000,-Kč/čtvrtletně.


Hlasování:


  1. o včlenění do novely Statutu institutu stálého zástupce

Pro hlasovalo 16 přítomných členů a pověřených zástupců; proti 0; zdrželo se 0.

Návrh byl přijat.


  1. o paušálních odměnách romským členům Rady ve výši 5.000,-Kč/čtvrtletně


Pro hlasovalo 7 přítomných členů a pověřených zástupců; proti 5; zdrželo se 8.

Návrh nebyl přijat.


  1. o povinnosti romských členů Rady komunikovat s krajskými koordinátory


Pro hlasovalo 4 přítomných členů a pověřených zástupců; proti 5; zdrželo se 11.

Návrh nebyl přijat.


V souvislosti s tím, že Rada přijala Statut s institutem stálého zástupce, je třeba zrevidovat návrh Jednacího řádu a proto se projedávání bodu 4. programu odkládá na příští zasedání Rady.


  1. Různé


Jan Balog přiblížil zúčastněným situaci 1 000 vystěhovávaných Romů na Praze 5 a odkázal na Zprávu z terénu – lokalita Smíchov, která obsahuje všechny relevantní informace. Jan Balog varoval, že pokud stát nezačne reagovat na vzniklou kritickou situaci, začnou na okraji Prahy vznikat klasické romské osady. Dle informací Petra Víška jde o více než 2 000 osob.


Rada se bude tímto problémem zabývat na svém dalším zasedání.


Anna Cínová, předsedkyně Výboru pro spolupráci se samosprávami, informovala členy Rady o závěrech zasedání Výboru. Výbor doporučuje, aby kancelář Rady iniciovala na Ministerstvu vnitra vznik programu dalšího vzdělávání pro koordinátory romských poradců, romské poradce a terénní sociální pracovníky zaměstnané na obcích. Kancelář tak již učinila a 25. listopadu 2003 se bude v Brně konat první seminář v rámci nového programu.


David Beňák informoval všechny přítomné o vývoji Dotačního programu Podpora sociální inkluze příslušníků romských komunit. Program byl vyhlášen 22. září 2003 a uzávěrka pro odevzdávání návrhů projektů pro NNO byla stanovena na 22. října 2003. Uzávěrka odevzdávání projektů pro obce byla stanovena na 22. listopadu 2003. Jmenování hodnotitelů a výběrové komise již proběhlo. Další informace budou členům Rady průběžně poskytovány.


Czeslaw Walek informoval členy Rady o postupu při revizi Koncepce romské integrace. Revize Koncepce bude prováděna blokovou metodou. V současné době jsou identifikováni vedoucí řešitelských týmů a členové týmu integračního. Rada bude průběžně informována o postupu práce.


Petr Mareš uvedl, že vláda na svém minulém zasedání projednávala návrh postupu ke zjišťování statistického zastoupení příslušníků romských komunit ve školách, v evidenci úřadů práce a jiných institucích. Vláda vzala tento materiál pouze na vědomí.


Další termín zasedání Rady je stanoven na 16. prosince 2003.

 


Zapsala: Kateřina Demeterová a Czeslaw Walek

Schválil: Jan Jařab

 


1 V expertíze Ústavu státu a práva k zákonu 255 z 3. května 2001 se uvádí: „osvědčení, které podmiňuje uplatnění práv občanů, respektive činí tato práva nezpochybnitelnými, je třeba vždy považovat za soudně přezkoumatelné také dle Listiny základních práv a svobod, tedy právního předpisu nadaného právní silou  ústavního zákona. Bylo by tedy vážným pochybení nazírat na jakékoliv osvědčení pouze formalisticky tj. podle označení osvědčení a nepřihlížet přitom k obsahu osvědčení, který je rozhodující pro správné posouzení dané věci.“