Zápis ze zasedání Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity

 

 

Ze dne 29. března 2004

 

DATUM A ČAS:                                               29. března 2004, 14:00

 

MÍSTO KONÁNÍ:                                             Úřad vlády ČR, nábř. Edvarda Beneše 4, Praha 1

 

PŘÍTOMNÍ ČLENOVÉ RADY:                           Jan Balog (hl. m. Praha)

Anna Cínová (Liberecký kraj)

                                                                       Radek Horvát Středočeský kraj)

Vladimír Horváth (Olomoucký kraj)

Pavel Horváth (Královéhradecký kraj)

                                                                       Karel Holomek (Jihomoravský kraj)

                                                                       Květa Jačová (Karlovarský kraj)

Jan Jařab (zmocněnec vlády ČR pro LP)

                                                                       Vladimír Kotlár (Pardubický kraj)

Petr Mareš (místopředseda vlády)

Iveta Millerová (Ústecký kraj)

Jaroslav Müllner (MŠMT ČR)

Jaroslava Přibylová (MO ČR)

Jan Rác (Zlínský kraj)

Matej Šarközi (Jihočeský kraj)

                                                                       Tomáš Špiroch (MPSV ČR)

 

NEPŘÍTOMNÍ ČLENOVÉ RADY:          

                                                                       Jakub Camrda (MSP ČR)

Ondřej Giňa (Plzeňský kraj)

                                                                       Roman Horváth (kraj Vysočina)

Miloslav Koudelný (MV ČR)

Ludmila Müllerová (MPSV ČR)

Zdeněk Novák (MK ČR)

Václav Petříček (MPO ČR)

Lydie Poláčková (Moravskoslezský kraj)

Pavel Šafařík (MF ČR)

Milan Špaček (MZ ČR)

Pavel Vošalík (MZV ČR)

František Vnouček (MMR ČR)

HOSTÉ:                                                        

                                                                       Jozef Baláž (Moravskoslezský kraj)

                                                                       Ladislav Bílý

                                                                       Marie Benešová (Nejvyšší státní zástupkyně)

                                                                       Květoslava Gabrielová (MK ČR)

Denisa Haubertová

Radek Jiránek (MV ČR)

                                                                       Milan Kratochvíl (MPO ČR)

                                                                       Michaela Lichnovská (MO ČR)

                                                                       Pavel Liška (MO ČR)

Bohumil Ondřej (Policejní prezídium)

Věra Pelíšková (MMR ČR)

Josef Prokeš (MO ČR)

Pavel Rotyka (MS ČR)

Petr Víšek (MPSV ČR)

Vlasta Vrchotová (MZV ČR)

Petr Želázko (Policejní prezídium)

 

 

ZA KANCELÁŘ:                                               David Beňák

                                                                       Kateřina Demeterová

                                                                       Zdeněk Duna

Kateřina Demeterová

Czeslaw Walek

 

 

Program:          1.    Prezentace nové Rady a jiné

2.   Rasově motivované trestné činy

3.      Různé

 

Zasedání vedl předseda Rady Petr Mareš

 

 

Ad 1) Prezentace nové Rady a jiné

 

Předseda Rady přivítal všechny přítomné a po představovacím ceremoniálu předal slovo tajemníkovi Rady, který prezentoval návrh Jednacího řádu. Vzhledem k tomu, že nikdo z přítomných neměl připomínky k předloženému návrhu, dal předseda Rady hlasovat o přijetí návrhu. Před hlasováním tajemník Rady připomněl, že z důvodu změny Statutu již nemohou hlasovat pověření zástupci. Dle nového Statutu mohou hlasovat pouze členové a stálí zástupci. Tímto také tajemník požádal všechny členy aby do konce dubna navrhli jména svých stálých zástupců, které předseda Rady může následně jmenovat (viz. čl. 3(8) Statutu).

 

Pro 15 členů, proti 0, zdrželo se hlasování 0

 

Následně předseda vyzval Jana Jařaba, aby prezentoval Výbor pro Dekádu romské inkluze 2005 - 2015, kterému bude předsedat, a jeho navrhovaný Statut. Hlavním úkolem výboru bude vytvoření a koordinace plnění národního akčního plánu pro Dekádu romské inkluze. Předsedou Výboru je národní koordinátor pro Dekádu (jmenovaný premiérem), dalšími členy jsou 3 romští členové Rady, 3 představitelé romských NNO, zástupci MŠMT, MPSV a MMR.

 

Pro 15 členů, proti 0, zdrželo se hlasování 0

 

Předseda dále vyzval tajemnici Výboru pro spolupráci se samosprávami aby představila tento výbor a navrhovaný Statut. Kateřina Jacques zdůraznila, že tento Výbor se stal stěžejním výborem Rady po reformě veřejné správy. Cílem Výboru je zajišťovat komunikaci mezi Radou a samosprávami a usilovat o implementaci vládní Koncepce romské integrace na lokální úrovni. Součástí tohoto Výboru je i pracovní skupina pro terénní sociální práci, které předsedá Lýdie Poláčková. Změnou oproti jiným statutům výborů je institut místopředsedy Výboru, kterým je pracovník kanceláře. Důvodem takové změny je potřeba zvýšit kompetenci tajemníka Výboru při vyjednávání se samosprávami a při každodenní práci pro Výbor. Protože nikdo jiný nenavrhoval další pozměňovací návrhy dal předseda Rady o pozměněném návrhu Statutu hlasovat.

Pro 14 členů, proti 0, zdržel se hlasování 1

 

Předseda Rady následně předal slovo tajemníkovi Rady Czeslawu Walkowi, který zastoupil tajemníka Výboru pro Koncepci romské integrace Viktora Sekyta, při prezentaci činnosti a návrhu Statutu Výboru. Tento Výbor primárně sleduje všechny práce při aktualizaci a revizi Koncepce, podává vlastní návrhy a podrobuje kritice návrhy druhých a tak napomáhá k dotváření Koncepce tak, aby její realizace byla co nejúčinnější. Realizaci Koncepce Výbor také monitoruje. Náměstkyně MO Jaroslava Přibylová navrhla vyškrtnout druhou část věty v čl. 7. Předseda Rady tedy dal hlasovat o navrženém Statutu Výboru s čl. 7 ve znění „Výbor se přiměřeně řídí jednacím řádem Rady.“

 

Pro 15 členů, proti 0, zdrželo se hlasování 0

 

Tajemník Dotačního výboru Zdeněk Duna byla následně požádán o prezentaci činnosti a návrhu Statutu Výboru. Upozornil Radu na změnu činnosti Výboru: již nerozděluje finanční prostředky v rámci dotačních programů Rady, což vykonává nezávislá výběrová komise, nýbrž se zabývá tvorbou a úpravou metodiky dotačních programů a přípravou podkladů pro závěrečnou zprávu o využití finančních prostředků vyčleněných na dotační programy. Zdeněk Duna také upozornil na článek 5 (3) Statutu, který zamezuje střetu zájmu členů Výboru.

 

Pro 15 členů, proti 0, zdrželo se hlasování 0

 

V další části Jan Jařab informoval všechny zúčastněné o  návrhu rozdělení finančního zůstatku ze sub-programu Podpory sociálního začleňování příslušníků romských komunit. Výběrová komise sub-programu Předcházení sociálnímu vyloučení v romských komunitách a odstraňování jejich důsledků rozhodla o rozdělení finančních prostředků mezi podané projekty. Finanční zůstatek 847 000 Kč doporučila Radě přesunout do sub-programu terénní sociální práce. Vzhledem k tomu, že zmíněná částka by TSP nijak výrazně nepomohla,  podala kancelář Rady alternativní návrh využití této finanční rezervy (viz. příloha 1.) Základním smyslem tohoto návrhu je efektivní vyplnění úkolů zadaných kanceláři, a to zejména revize Koncepce romské integrace, naplňování Koncepce na lokální úrovni a ČR – SR setkání TSP. Předseda Rady po krátké rozpravě dal hlasovat o následujícím návrhu:

 

Rada doporučuje ministerstvu financí převést finanční zůstatek 847 000 z položky Podpora projektů integrace romské komunity kapitoly VPS státního rozpočtu do kapitoly VPS – Úřad vlády, který ji využije dle přiložené tabulky. Rada dále požaduje informaci o využití těchto finančních prostředků na prvním zasedání Rady v roce 2005.

 

Pro 14 členů, proti 0, zdržel se hlasování 1

 

Na závěr projednávání prvního bodu prezentoval náměstek MŠMT Jaroslav Müllner požadavek MŠMT na přesun částky 10 mln. Kč na realizaci programu Podpora romských žáků středních škol pro rok 2004 z položky Podpora projektů integrace romské komunity kapitoly VPS státního rozpočtu do kapitoly 333 státního rozpočtu. V roce 2003 MŠMT administrativně převzalo program Podpory romských žáků středních školy, s přesunem však neproběhlo vyčlenění finančních prostředků do kapitoly MŠMT. Předseda Rady připomněl, že je to v podstatě technická záležitost, dal o tomto návrhu hlasovat.

 

Pro 15 členů, proti 0, zdrželo se hlasování 0

 

Ad 2) Rasově motivované trestné činy

 

Petr Mareš uvedl druhý bod programu a požádal zástupce Ministerstva spravedlnosti Pavla Rotyku, aby prezentoval stanovisko svého resortu. Pavel Rotyka se omluvil za kvalitu předloženého materiálu, na který se odvolal (viz. příloha 2.) Případné nedostatky odůvodnil časovým limitem a nejasným zadáním. V diskusi poté uvedl, že MS má velmi malé možnosti ovlivnit řízení před soudy; může použít jen možnost vstoupit do řízení v případě značných průtahů (včetně kárného řízení). Předseda Petr Mareš nicméně připomněl, že povolání soudce je povoláním vyžadujícím pětileté studium, neustálé zvyšování kvalifikace a celoživotní vzdělávání, což skýtá prostor pro aktivitu ministerstva, tak jak je tomu v případě policistů nebo státních zástupců. Marie Benešová zopakovala svůj dlouhodobý návrh potřeby sjednocení judikatury a praxe v těchto věcech, tak jak je tomu v případě státních zastupitelství.

 

Zástupce MVČR Radek Jiránek na začátku své prezentace přislíbil, že všem členům Rady bude dána k dispozici Zpráva o problematice extremismu na území ČR 2003, a to v okamžiku jejího zveřejnění. Dále prezentoval práci policie při posuzování rasově motivovaných trestných činů z následujících hledisek: (1) organizačního; (2) jednotného postupu policie v rámci celé ČR, které je zabezpečeno interními akty řízení; (3) vzdělávání policistů vedoucí k rozpoznání rasové motivace a eliminace možných pochybení při právní kvalifikaci trestného činu nebo přestupku; (4) personálního zajištění odhalování a vyšetřování rasově motivované trestné činnosti.

 

Zástupce MVČR informoval, že policejní prezident vydal ve věcech trestných činů s rasovým podtextem závazné pokyny upravující postup policie při vyšetřování těchto činů a upravující podmínky pro orientaci policistů v extremistických projevech. Trestní věci s rasovým motivem jsou přidělovány vyšetřovatelům-specialistům, nebo přímo sestavovaným týmům expertů. V současné době se problematikou extremismu zabývá 140 policistů na úrovni policejního prezídia, ředitelství správ krajů a okresních (městských ředitelství). Na podporu zajištění veřejného pořádku byla zřízena stálá pořádková jednotka správy hl.m. Prahy o síle 170 policistů, v Ostravě působí obdobná jednotka o síle 120 policistů.

 

Radek Jiránek rovněž zmínil oprávnění Nejvyššího státního zastupitelství (dále „NSZ“) (dle pokynu NSZ č.3/1995 a s využitím § 174a tr. řádu), které opravňuje NSZ vždy přezkoumat všechna usnesení o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci jinému orgánu na základě vyšetřovacího spisu, což zamezuje zastavení trestního stíhání ve věcech rasově motivovaných, aniž by takové rozhodnutí bylo obligatorně NSZ přezkoumáno na základě spisového materiálu.

 

Radek Jiránek dále uvedl některé aktivity MVČR v rámci vzdělávání a profesní přípravy policistů. Problematika extremismu je zařazena do učebních osnov policejních škol všech stupňů. Mimo to proběhla řada projektů zaměřených na tuto tématiku (mimo jiné ve spolupráci s Velkou Británií, Královskou kanadskou jízdní policií a Transparency International.) Na závěr se zástupce MVČR zmínil o statistikách: v roce 1996 bylo zaevidováno 131 trestných činů s extremistickým podtextem, z toho bylo objasněno 58 TČ a stíháno 152 osob. V roce 2002 bylo evidováno 473 TČ, objasněno 374 TČ a stíháno 483 osob. V roce 2003 bylo evidováno 335 TČ s extrémistickým podtextem, z toho bylo 265 TČ objasněno a 334 osob stíháno.

 

Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová zdůraznila, že NSZ věnuje této problematice velkou pozornost a to z důvodu její velké společenské nebezpečnosti. NSZ pravidelně informuje o rasově motivovaných trestných činech nejen ve výroční zprávě předkládané vládě, ale také v mimořádných zprávách NSZ (poslední k této tématice byla vydána v roce 2002.) Marie Benešová připomněla, že tato trestná činnost kulminovala v roce 1996, v současné době je spíš na ústupku a dominuje verbální trestní činnost nad útoky na život a zdraví.

 

V roce 1995 byl vydán pokyn obecné povahy Nejvyššího státního zástupce, který upravuje jak má státní zástupce s touto trestnou činnosti nakládat. V roce 2001 byl tento pokyn aktualizován pokynem obecné povahy č. 17, novela reagovala na novelu trestního řádu.  Pokyn obecné povahy č. 8 dává NSZ možnost přezkumu všech zastavených a postoupených věcí. NSZ vyžaduje spis obligatorně v případě přezkumu rasově motivovaných trestných činů. Nejvyšší státní zástupkyně má v těchto věcech možnost zrušit rozhodnutí státního zastupitelství a věc vrátit zpět. Marie Benešová zdůraznila, že již od okresních státních zastupitelství po NSZ existují specializovaní pracovníci na tuto trestnou činnost, kteří jsou pravidelně školení. Marie Benešová přislíbila, že poskytne kontakty na tyto experty, žádá ale o rozvážné nakládání s těmito informacemi.

 

Jan Jařab zdůraznil nutnost hodnotit dlouhodobé trendy, co se daří a co ne. Na jedné straně lze říci, že za posledních 10 let nastala řada zlepšení. Za pozitivní jevy lze označit: (1) lepší potlačování organizované neonacistické scény; (2) větší záchyt trestných činů s rasovou motivací, což se odráží ve zdánlivém statistickém zvýšení jejich výskytu; (3) zlepšené stíhání trestných činů verbální a symbolické povahy (heilování); (4) první krůčky k přípravě policistů na citlivé zacházení s příslušníky menšin. Naproti tomu trvají některé závažné nedostatky, a to zejména ve stíhání trestných činů proti životu a zdraví, které jsou závažnější než ty verbální, ale bývají nadále často bagatelizovány. Lze identifikovat následující problémy:

 

(1)   Alibismus. I brutální útoky bývají, pokud shodou okolností nezpůsobí zranění vyžadující více než sedmidenní pracovní neschopnost, často klasfikovány jako pouhé přestupky. Je-li takový „přestupek“ spáchaný neznámým pachatelem odložen, nepromítá se do statistiky objasněnosti, která tak zůstává uměle příznivá; nemá však valnou výpovědní hodnotu. Právě hodnocení objasněnosti přitom policisty často přímo motivuje k tomu, aby útoky neznámých pachatelů hodnotili jako přestupky.

(2)   Neochota vyvodit osobní a systémovou odpovědnost. Ačkoli i v těch nejzávažnějších případech s následkem smrti (Danihel, Lacko...) se odehrála zjevná profesní selhání, ne-li přímo manipulace ze strany vyšetřovatelů, nebyla z nich vyvozena ani systémová opatření, ani osobní odpovědnost (na rozdíl např. od Británie po kauze vraždy Stephena Lawrence).

(3)   Bagatelizace ze strany soudů: žádné vazby, nízké tresty. Násilní pachatelé rasových útoků, i opakovaných, jsou jen zcela výjimečně dáváni do vazby, a to i tehdy, pokračují-li v útocích, takže je naplněna podmínka § 67 odst. 1 c. (To zřetelně kontrastuje s obvyklým nadužíváním vazby u nás.) V trestním řízení pak téměř vždy dostávají tresty na dolní hranici sazby, a to i tehdy, nejsou-li přítomny žádné polehčují – a naopak jen přitěžující – okolnosti. Shovívavost vůči pachatelům zřejmě plyne z toho, že se nejeví jako „typičtí delikventi“, protože se neživí majetkovou trestnou činností. Zvláště výrazná je disproporce mezi tresty pro Romy (kdy účast na rvačce u Roma-recidivisty bývá hodnocena mnohaletým nepodmíněným trestem) a skinheady (u nichž i mnohem závažnější útok na bezbrannou ženu bývá hodnocen jako „rvačka“ s podmíněným trestem). Tak se to přinejmenším jeví z kasuistik, neboť statistická verifikace chybí.

(4)   Selhávání sekundární prevence. Návrh resocializačního programu jako alternativního trestu pro ovlivnitelné pachatele méně závažných rasově motivovaných tr. činů, připravený odborem pro lidská práva Úřadu vlády před třemi lety, si probační a mediační služba sice „osvojila“, ale v praxi se stále nerealizuje. Od malých prohřešků se tak pachatelé postupně propracovávají k závažnějším, aniž stát efektivně zasáhne.

 

Karel Holomek doplnil tento výčet o nespokojenost s činností Inspekce ministra vnitra při vyšetřování pochybení policistů. Dle zástupce MVČR je nezávislost Inspekce zaručená mimo jiné i  tím, že její činnost dozoruje státní zastupitelství. Dle informací příslušných zástupců Policie ČR nebyl v roce 2003 zaznamenán žádný případ s rasistickým motivem spáchaný příslušníkem Policie ČR. Policisté také upozornili na fakt, že záhy bude přijat Etický kodex policisty.

 

Jan Rác se dotázal zástupce MŠMT, co jeho resort dělá pro to, aby zamezil projevům rasismu již na školách. Náměstek Jaroslav Müllner vysvětlil, že ministerstvo může používat pouze nepřímé nástroje ovlivňování škol jako např. multikulturní výchova (zřizovatelem je obec nebo kraj). Pokud k takovým případům dochází, doporučil obrátit se na Českou školní inspekci.

 

Ad 3) Různé

 

·        Zdeněk Duna a David Beňák informovali Radu o průběhu dotačního řízení Programu podpora sociální inkluze příslušníků romských komunit (viz. příloha 3 a 4.)

·        Kateřina Jacques informovala členy o průběhu Kampaně proti rasismu 2003 (viz. příloha 5)

·        David Beňák informoval Radu o výstupech pracovní skupiny pro terénní sociální práci (viz. příloha 6) a o přípravách na kurz pro Romy na Diplomatické akademii

·        Náměstek Jaroslav Müllner informoval zúčastněné o materiálu, který MŠMT předkládá vládě „Informace o současné situaci včasné péče a návrh řešení“ a přislíbil, že v okamžiku projednání vládou materiál bude dán k dispozici členům Rady

·        Karel Holomek informoval členy o aktivitě vyvinuté na žádost romských členů Rady (kontaktování všech leaderů politických stran ohledně vytěsňování Romů na lokální úrovni)

·        Czeslaw Walek informoval členy o postupu revize Koncepce romské integrace

·        Kateřina Jacques informovala Radu o dvou seminářích ke vstupu do EU ve Zlíně (19. dubna 2004) a v Praze (21. dubna 2004)

 

Zapsal: Czeslaw Walek

 

Ověřil: Jan Jařab