Helena Válková: Lidská práva nejen v době koronavirové

Ve čtvrtek 10. prosince si jako každý rok připomínáme Den lidských práv. V tento den byla před více jak 70 lety přijata Všeobecná deklarace lidských práv, podle níž jsou lidská práva a důstojnost, rovnost a svoboda klíčové pro fungování současného světa.

„Letošní Den lidských práv prožíváme v době, kdy naše společnost i celý svět čelí výzvě ve své historii nevídané. Epidemie koronaviru nás donutila změnit svůj život často skoro od základů. Znamenala pro nás změnu pracovních, vzdělávacích i volnočasových návyků, přinesla s sebou ekonomickou a sociální nejistotu i omezení v oblasti soukromých vztahů. Mnozí z nás se dostali do finančních problémů, ztratili práci, zhoršil se jim zdravotní stav a někteří i přišli o své blízké. Ráda bych všem těmto lidem vyjádřila svou účast a porozuměni v jejich nelehké situaci. Zároveň však vzrostl význam lidských práv a jejich obsah nabyl konkrétní podoby pro všechny z nás. Najednou jsou svoboda pohybu, právo podnikat, právo na vzdělání, soukromý a rodinný život, ochrana zdraví či života předmětem každodenních společenských debat. Ráda bych proto jako zmocněnkyně vlády pro lidská práva poskytla státu i nám všem několik doporučení, jak i za těchto ztížených podmínek v souladu s Listinou základních práv a svobod chránit i  lidská práva nás všech.

Již během první vlny pandemie na jaře letošního roku bylo zřejmé, že opatření přijatá v dobré víře ochránit ty nejzranitelnější skupiny obyvatel způsobila, že tyto skupiny, zejména senioři, se dostávali do izolace a osamění. I proto jsme na jaře se členy Pracovní skupiny pro ochranu práv starších osob sestavili tzv. seniorské desatero, ve kterém jsme upozornili, že senioři nejsou homogenní skupina lidí, ale naopak lidé s různými zájmy, názory i potřebami. I proto se musejí podílet na rozhodování o podobě opatření a nemohou být vnímání a prezentování pouze jako pasivní příjemci pomoci druhých. Stejně tak se nesmějí ocitnout v dlouhodobé izolaci, která ohrožuje jejich fyzické i duševní zdraví. S tím souvisí i velmi citlivá otázka rozhodování o poskytování zdravotní péče osobám v krizovém stavu, kde samotný věk rozhodně nesmí hrát hlavní či dokonce jedinou roli.

Dopady pandemie také pocítily rodiny s dětmi. Ze dne na den se musely například vyrovnat s novou formou výuky probíhající online. Ta ovšem závisí na materiálním vybavení rodiny i schopnosti rodičů děti v takovém vzdělávání podpořit. Zejména pro sociálně slabé rodiny či rodiny ve vyloučených lokalitách představoval online způsob výuky veliký problém. V deseti doporučeních týkajících se rodin a dětí sestavených Výborem pro práva dítěte jsme upozornili, že omezování provozu škol a školských zařízení či sociálních služeb by mělo být uplatněno až jako nejzazší řešení. Stejně tak je nezbytné zajistit znevýhodněným dětem a jejich rodinám podporu nejen ve vzdělávání, ale i v sociální oblasti. V neposlední řadě nezapomínejme s dětmi komunikovat a snažit se pro ně vytvářet prostředí, ve kterém se budou cítit bezpečně.

V době pandemie nabyly na významu moderní technologie, které často umožnily alespoň základní pracovní činnost mnohých z nás či vzdělávání našich dětí. Proto Pracovní skupina pro lidská práva a technologie vytvořila doporučení upozorňující na nutnost podporovat zavádění technologií napříč odvětvími v oblastech telekomunikací, státní správy i vzdělávání. Současně s jejich zaváděním je ale potřeba zajistit, aby technologie mohli jejich adresáti skutečně využívat, tzn. mít odpovídající připojení a potřebné digitální dovednosti. V neposlední řadě existující technologické nástroje i procesy nesmějí být užívány k jinému účelu, než pro jaký byly vytvořeny, např. zasahovat do soukromí či ohrožovat lidskou důstojnost. Technologie by nám měla vždy sloužit, nikoliv nás ovládat.

V době domácí izolace zaznamenáváme i zvýšený výskyt domácího násilí. Během jara se např. ukázala úspěšná spolupráce telefonních operátorů s Českou poštou a dalšími doručovatelskými službami zacílená na to, jak poznat známky domácího násilí právě při dodávkách zboží domů. Kromě toho jsem se svými kolegy iniciovala informační kampaň o telefonních linkách pro oběti domácího násilí. Zřízení nových center a služeb pro oběti domácího a sexuálního násilí bude podpořeno, mimo jiné, i výzvou z norských fondů.

Vedle samotné pandemie jsem se spolu s mými spolupracovníky věnovala i dlouhodobým tématům. Jednou z klíčových otázek je právě zajištění lidských práv pro všechny osoby v České republice bez rozdílu. Proto jsme pro vládu připravili strategie, které mají pomoci konkrétním společenským skupinám zlepšit ochranu a prosazení jejich práv. Jsou jimi např. osoby se zdravotním postižením, ženy či romská menšina. Připravujeme rovněž strategii pro podporu činnosti nevládních neziskových organizací, jejichž činnost se ukázala klíčovou právě v době pandemie, kdy často nahrazovala činnost státní správy. Ochranu práv dětí pak může posílit nově navrhovaná instituce dětského ombudsmana.

Krize spojená s pandemií koronaviru nám přinesla mnoho problémů, ale zároveň dala příležitost se nad nimi důkladně zamyslet a hledat řešení, jak jim do budoucna předcházet. Vždy bychom při tom měli mít na paměti, že v souladu s naší Ústavou je i samotná Česká republika založena na nedotknutelných hodnotách lidské důstojnosti a svobody, na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti. Je pak úkolem nás všech budovat, chránit a rozvíjet ji jako vlast jejích rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jak jsme se k tomu zavázali při jejím vzniku. Věřím, že se nám to společnými silami i v těchto obtížných chvílích podaří."