Aktuality zmocněnkyně vlády pro lidská práva

9. 9. 2021 15:01

Jen systematické sledování a analýza umožní zjistit, jak si Česká republika vede při naplňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením

V Česku žije přes 1,1 milionu lidí s postižením. Zatímco některá data o jejich situaci jsou dostupná z různých zdrojů už dnes, jiná u nás dosud nikdo nesleduje. Proto navrhla zástupkyně ombudsmana soubor ukazatelů, které by jako celek mohly v budoucnu ilustrovat, jak si Česko vede v naplňování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Na mezinárodním semináři uspořádaným v Praze ve spolupráci se zmocněnkyní vlády pro lidská práva je představila zástupcům odborné veřejnosti.

Seminář k indikátorům naplňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením

 

„Od roku 2018 má veřejný ochránce práv za úkol sledovat naplňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Ukázalo se, že k tomu, abychom mohli kvalifikovaně zhodnotit situaci, by bylo potřeba sbírat více dat, ať už těch, která se týkají přímo lidí s postižením nebo takových, která ukáží, jak hodlá stát jednotlivé články Úmluvy naplňovat. Protože veřejný ochránce práv má v tomto omezené možnosti, pozvali jsme na jedno místo zástupce státních úřadů a statistiků, lidi z praxe i akademiky, abychom mohli diskutovat, jaká data jsou dostupná již nyní a kde by bylo vhodné nebo možné sběr informací rozšířit tak, abychom  mohli vyhodnotit námi stanovené ukazatele (indikátory) pro plnění Úmluvy,“ vysvětluje zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková.

Pro začátek vznikly indikátory pro čtyři články Úmluvy, které se nejvíc prolínají do života lidí s postižením. Ty zaručují život bez diskriminace (čl. 5) s co nejmenší mírou omezování svéprávnosti (čl. 12), podporují nezávislý způsob života (čl. 19) a stanoví právo na práci (čl. 27). Jako první mohli navržené ukazatele připomínkovat přímo lidé s postižením v rámci Poradního orgánu ombudsmana pro problematiku lidí s postižením.

Každá ze sledovaných oblastí je v indikátorech rozvedená do konkrétních dílčích bodovaných ukazatelů. Ty budou kupříkladu zjišťovat, jestli se lidem s postižením daří nalézt bydlení mimo velké ústavy nebo práci na takzvaném volném trhu práce a kolik z nich se v české společnosti setkalo s diskriminací.

 „Důležité je také sledovat rozdíly mezi situací lidí s postižením a bez něj, například jaká je zaměstnanost v obou skupinách nebo jak dlouho jsou v evidenci úřadu práce v průměru lidé s postižením v porovnání s uchazeči bez postižení,“ připomněla dnes zmocněnkyně vlády pro lidská práva Helena Válková a dodala: „Účelem Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením je podporovat, chránit a zajišťovat plné a rovné užívání všech lidských práv pro osoby se zdravotním postižením. Zjistit, jak a nakolik k tomu dochází, nám mohou pomoci zástupci široké odborné veřejnosti při využití indikátorů, o kterých se na dnešním semináři hovořilo.“

Podobný pohled přidal také ředitel Agentury EU pro základní práva (FRA): „Nová strategie EU pro osoby se zdravotním postižením je nadějí pro miliony lidí se zdravotním postižením, protože se snaží zajistit, aby mohli plně využívat svých práv a zapojit se do naší společnosti," zdůraznil Michael O'Flaherty. „Agentura shromažďuje údaje o zkušenostech osob se zdravotním postižením, aby podpořila Evropskou unii a její členské státy při prosazování jejich práv v duchu Úmluvy. Pouze na základě spolehlivých, přesných, včasných a srovnatelných údajů budou země schopny posoudit a sledovat pokrok při zajišťování plného zapojení osob se zdravotním postižením do naší společnosti," dodal.

Ukazatele jsou připravené v duchu sociálního modelu postižení. Ten nevnímá postižení jako záležitost konkrétního člověka, ale sleduje, zda společnost dostatečně reaguje na potřeby lidí s postižením a jestli vytváří podmínky pro jejich začlenění a sociální participaci. „Díky sledování vhodných indikátorů zjistíme, zda a jak stát odstraňuje překážky bránící lidem s postižením v plném využití jejich práv. V Česku například existují různé alternativy k omezení svéprávnosti, soudy je přitom v letech 2014-2019 využily v průměru jen v 18 % rozhodnutí. Pokud společnost nechce zasahovat do základních práv lidí s postižením, měl by tento podíl v budoucnu růst.“ popisuje právník Petr Polák, který se v Kanceláři veřejného ochránce práv tématu práv lidí s postižením věnuje.

Zkušenosti s naplňováním Úmluvy v Nizozemsku sdílela na semináři nezávislá expertka sítě European Disability Expertise José Smits. Přestože Nizozemsko Úmluvu podepsalo už v roce 2007, trvalo devět let, než ji ratifikovalo. Podle José Smits bylo největší výzvou přesvědčit veřejnost i politiky, aby se nad přístupem společnosti k lidem s postižením hlouběji zamysleli: „Převládal obecný pocit, že lidé se zdravotním postižením jsou na tom velmi dobře a nejsou vůbec diskriminováni, protože mají možnost dostat štědré dávky a stát jim nabízí rozšířený systém speciálních škol a pečovatelských zařízení. Ta jsou v Nizozemsku považována za dobrou péči. Jako určitý problém lidé vnímali pouze nedostatečnou přístupnost veřejných budov a prostor,“ popsala expertka.

Na základě výstupů z dnešního semináře plánuje zástupkyně ombudsmana vydat první z řady monitorovacích zpráv o situaci lidí s postižením. Další by pak měly následovat v přibližně tříletých intervalech. Tyto zprávy mohou sloužit jako zdroj informací pro státní úřady, akademickou sféru i neziskový sektor. Zástupkyně ombudsmana je také může využít jako podklad pro informování Výboru OSN pro práva lidí s postižením.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter