Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

17. 7. 2006 13:00

Koncepční materály 1997-2004(Zdravotně sociální pracovník)

Zdravotně sociální pomocník

I. Úvod
V rámci grantových projektů Ministerstva zdravotnictví byla v létech 1999-2001 prováděna Studie zdravotního stavu romské populace, která upozornila na některé specifické zdravotní problémy, které mohou mít souvislost s životním stylem, se vztahem k vlastnímu zdraví jako hodnotě i se sociálním postavením a stupněm vzdělání. Součástí studie bylo šetření v komunitách a šetření mezi zdravotnickými pracovníky, především praktickými lékaři pro dospělé, praktickými lékaři pro děti a dorost a pracovníky dětských oddělení nemocnic, kteří se dle svých vlastních zkušeností vyjadřovali k problémům zdraví romské populace. Z šetření vyplynul závěr, že v dostupnosti zdravotní péče a kvalitě při jejím poskytování romským občanům a občanům většinové populace není rozdíl, ale že je nutné věnovat zvýšenou pozornost primární i sekundární prevenci, zejména očkování a životosprávě dětí.
Z aktivity Rady vlády pro záležitosti romské komunity v návaznosti na výsledky grantové studie Ministerstva zdravotnictví z let 1998-2000 byla v Ostravě prostřednictvím občanského sdružení ověřována odůvodněnost a potřebnost funkce „romského zdravotního asistenta“ (dále jen asistent). Asistent pomáhal a i nadále pomáhá v úzké spolupráci s terénními sociálními pracovníky řešit především problematiku primární prevence. Projekt se velmi osvědčil, zvýšil se zájem rodičů o zdravotní stav jejich dětí ve smyslu větší péče o životosprávu, zájem o pravidelné preventivní prohlídky dětí u praktických lékařů a o očkování, výrazně se zlepšila jejich spolupráce s praktickými lékaři.

II. Doporučení
Na základě těchto výrazně pozitivních výsledků dospěla Rada vlády pro záležitosti romské komunity k rozhodnutí, že asistenti by měli působit i v dalších krajích, v nichž je romská komunita početnější a v nichž by bylo jejich využití přínosem. Usnesením vlády č. 607 z června 2004 byl v návaznosti na výsledky uložen ministru zdravotnictví úkol předložit návrh na zřízení funkce zdravotnického asistenta. Zadáním Rady vlády pro záležitosti romské komunity pro tuto funkci není činnost odborného zdravotnického pracovníka, ale laika, pro Romy důvěryhodného pomocníka a rádce ve věcech týkajících se oblasti zdravotnictví.

III. Návrh řešení
Pro úkoly, které by plnil v oblasti prevence pro Romy důvěryhodný občan, se navrhuje institut s názvem: zdravotně sociální pomocník (dále jen pomocník). Pojmenování funkce „zdravotnický asistent“ přetrvává z počátků řešení problematiky. V současné době ovšem vstoupil v platnost zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a vyhláška k tomuto zákonu č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Novými předpisy je definován zdravotnický asistent jako zdravotnický pracovník a stanovena náplň činnosti. Pro funkci nezdravotnického pracovníka ve smyslu požadavků Rady vlády a úkolu Usnesení vlády č. 607 je proto nezbytné užívat jiný název.

Zajištění pomocníků se doporučuje zejména krajům s většími romskými komunitami jako možné řešení problémů Romů dotýkající se oblasti zdravotnictví. Povinnost k jejich zajištění nebo užívání takovéto funkce v systému kraje se nenavrhuje, protože dle velikosti komunit a jejich sociálního složení může mít kraj sice počet zdravotně sociálních pomocníků i vyšší než jeden, naopak se ale předpokládá, že některý kraj nebude potřebovat pomocníka žádného. Navrhované řešení není v rozporu s platnými právními předpisy a ve své podstatě na ně navazuje ( §67 odst.1 písm.f) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, s odkazem na ust. §6 odst.7 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů).

IV. Náplň činnosti zdravotně sociálního pomocníka.
Hlavním úkolem zdravotně sociálního pomocníka je pomáhat, radit a předávat povšechně známé informace z oblasti zdravotnické prevence osobám nebo skupinám obyvatel, které dle jeho šetření a zkušeností krajského koordinátora romských poradců tyto informace postrádají. Jeho činnost musí být podložena důvěrou cílových osob, jejich zájmem a naprostou dobrovolností. Jakékoliv předávané informace nesmí obsahovat žádná osobní data a konkrétní údaje o zdravotním stavu jednotlivých osob, kterým je pomáháno, pokud k nim tyto osoby nedají výslovný souhlas. Zdravotně sociální pomocník je pouze prostředníkem, který na podkladě svých znalostí z oblasti zdravotnictví a zkušeností pomáhá a radí potřebným osobám v oblasti prevence, případně na žádost jednotlivých osob pomáhá i při vlastním kontaktu se zdravotnickými zařízeními.
Těžištěm jeho činnosti je
1) motivace spoluobčanů
- k využití práva na preventivní prohlídky hrazené ze zdravotního pojištění a seznámení s jejich intervaly dle vyhlášky MZ č.56/1997 Sb., v platném znění, objednávání a doprovody k preventivním prohlídkám, sledování očkování a termínů očkovacího kalendáře především u dětí
- motivace k péči o těhotné ženy a péči o děti a matky hned po porodu, včetně edukace ke zdravému životnímu stylu v tomto období života – zvláště kouření a požívání dalších návykových látek
- seznámení s očkovacími schématy v dětském věku, s jejich termíny a nutností jejich dodržování, informace o negativním dopadu neproočkovanosti
- speciální poučení nezletilých dívek a chlapců týkající se sexuálního chování, možností antikoncepce a rizik předčasného mateřství a otcovství, a rizik pohlavních nemocí
- rozhovory a porady na téma fyzického a psychického zdraví žen, podporování jejich sebedůvěry a úcty k sobě samým

2) spolupráce s terénními sociálními pracovníky, s kurátory, s protidrogovými koordinátory a se sociálními pracovníky místní samosprávy :
- vytipování rizikových skupin obyvatelstva a rodin, jejich aktivní vyhledávání a práce s nimi přímo v místě, kde žijí, včetně sledování jejich migrace tak, aby nedocházelo k přerušování péče
- preventivní aktivity zaměřené na důsledky zdravotního zanedbávání, minimalizace dopadu zanedbávání
- osvěta v oblasti hygienických návyků, životosprávy a životního stylu jak u mladistvých, tak u dospělých (kouření, alkohol, nelegální drogy, zdravé stravování, plánované zodpovědné rodičovství, antikoncepce, komunikace mezi maminkou a zdravotnickým personálem atd.), hygienické podmínky života a jejich kontrola

3) Spolupráce se zdravotnickými zařízeními, především
s praktickými lékaři pro děti a dorost
s praktickými lékaři pro dospělé
s praktickými gynekology
s praktickými zubními lékaři
s krajskými hygienickými stanicemi a jejich územními pracovišti
a s jinými zdravotnickými zařízeními, zejména zabývajícími se problematikou návykových látek :
- pomocná role prostředníka mezi lékařem a pacientem, včetně vysvětlení jeho obtíží a sociálního postavení, při dodržování povinnosti mlčenlivosti ze strany zdravotnických pracovníků a v souladu s přáním klienta/pacienta
- činnost související s objednáváním a doprovody k návštěvám vyhledaných chronicky nemocných a bezmocných pacientů k vyšetření, nejen pro potřebu řádné léčby, ale i pro potřeby sociálního zabezpečení, pomoc rodinám při péči o nemocné, o osoby se zdravotním postižením a seniory ve smyslu informací o možnostech sociální podpory (zvýšení důchodu pro bezmocnost, příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu apod.)
- informace o právech pacientů a pojištěnců, o problematice doplatků za léčivé prostředky, o nutnosti pravidelného užívání léků a kontrol zdravotního stavu dle pokynů lékaře, o nutnosti dodržování režimu práce neschopného ap.

V. Doporučení předpokladů k výběru zdravotně sociálního pomocníka
doporučované:
pokud se nejedná o zdravotnického pracovníka absolvování kurzu v problematice prevence a právního minima s ohledem na náplň činnosti, na akreditovaném pracovišti Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy, minimálně základní vzdělání, výhodou je střední,
bezúhonnost – za bezúhonného se považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin
bez závislosti na návykových látkách
doplňující:
několik let práce v pracovně-právním vztahu v libovolném oboru nebo zkušenosti ze spolupráce s majoritní společností např. v občanských sdruženích zabývajících se romskou problematikou ap.
dlouhodobý úzký kontakt s romským etnikem, jež zakládá předpoklad důvěry romských občanů v tuto osobu

VI. Realizace
Původně bylo Radou vlády pro záležitosti romské komunity navrhováno řízení funkce zdravotně sociálního pomocníka s představou možného začlenění tohoto pomocníka do krajských struktur obdobně, jako je tomu např. u pedagogického asistenta nebo policejního asistenta. Je však nutné konstatovat, že má-li být funkce pomocníka začleněna v organizační struktuře kraje, nebo obce, je nezbytné stanovit, v jakém typu působnosti bude vykonávána, zda v samostatné nebo v přenesené působnosti. Následně by bylo nezbytné v daném směru upravit příslušné zákony, ekonomicky zohlednit dopad řešení, popř. též stanovit odborné nároky na příslušného úředníka. S ohledem na smysl funkce a činnost tohoto navrhovaného terénního pracovníka se proto jeví jako mnohem pružnější řešení mimo státní správu a mimo organizační strukturu krajů, nejlépe prostřednictvím nestátních institucí jako jsou občanská sdružení, nadace, veřejně prospěšné společnosti apod.
Tento způsob řešení umožňuje kromě jiného čerpání ze strukturálních fondů EU, a to konkrétně prostřednictvím Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (gestorem je Ministerstvo práce a sociálních věcí), který umožňuje realizaci a financování aktivit v oblasti terénní sociální práce. Výsledkem řešení předloženého projektu může být jednotný akreditovaný vzdělávací program a stanovené kompetence zdravotně sociálního pomocníka. Vzdělávací program bude k dispozici pro další vzdělávání pomocníků.
Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor sociálních služeb, vyhlašuje v rámci opatření 2.1 Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů koncem roku 2004 výzvu k předkládání projektů do dvou oblastí (dvou programů podpory):
1) Odborné vzdělávání pracovníků sociálních služeb
2) Integrace specifických cílových skupin
Projekty zaměřené na Integraci specifických cílových skupin musí být předloženy v tzv. „národním měřítku“, tedy nesmí být pouze regionálního charakteru, ale s dosahem na celou cílovou skupinu či její většinovou část, nebo výsledky projektu (metodické příručky, návody apod.) musí být použitelné i v dalších regionech v celé ČR. Konečné podmínky pro podávání žádostí budou stanoveny ve výzvě.
Další možností, jak ekonomicky podpořit vznik zdravotně sociálních pomocníků, která přichází v úvahu po vytvoření jednotného systému vzdělávání, je využití Společného regionálního operačního programu (SROP), jehož garantem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Program je zaměřený na řešení regionálních problémů. Výzvy k předkládání projektů do sociální integrace (opatření 3.2) budou vyhlašovat kraje. Mezi aktivitami podporovanými tímto programem jsou i intervenční programy ve prospěch osob ohrožených sociální exkluzí a jiné, které umožní regionální řešení zmiňovaného problému.
Za pomoci romských koordinátorů mohou všechny výše zmíněné projekty předkládat občanská sdružení nebo obce z regionů, kde je zjevná potřeba zdravotně sociálních služeb.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X