Výstavy

7. 10. 2015

Pocta velkému muži: Výstava „Wintonovy vlaky“ bude na Václavském náměstí v Praze měsíc připomínat Nicholase Wintona

Hlavní město Praha, Úřad vlády ČR, Ministerstvo zahraničních věcí i přátelé sira Nicholase Wintona uctí „Nickyho“ památku tři měsíce po jeho odchodu. Jeho hrdinský čin i osobnost připomene výstava velkoformátových panelů v centru Prahy. Poutavými fotografiemi ukáže divákům znovu příběhy převážně židovských dětí. Výstava se dotkne také života jejich zachránce – sira Nicholase Wintona, který letos 1. července odešel ve věku 106 let. Exteriérová výstava fotografií a dokumentů ukazuje cestu Wintonových vlaků z Prahy do Londýna z let 1939 i život sira Nicholase. Expozice je k vidění v dolní části Václavského náměstí v Praze ode dneška do 31. října.

 

Nicholas Winton zachránil před jistou smrtí v nacistických táborech více než šest set dětí.

„Jsem vděčná, že jsem mohla poznat člověka, který mi daroval život a který byl tak plný dobra a laskavého, byť ironického humoru,“ vzpomíná tehdy sedmiletá Zuzana Marešová, která nastoupila do sedmého vlaku směr Londýn v červenci 1939 a dodává: „Je dobře, že se toto téma znovu otvírá, protože se poselství dobra sira Nicholase Wintona dál šíří a opakovaně se dostává až k mladé generaci, pro kterou je zářným příkladem a ponaučením.“

Autorem výstavy, jejíž úspěšné uvedení proběhlo v Praze a v Londýně v roce 2011, je režisér, kameraman a fotograf Jaroslav Brabec. „To, co bylo hrozbou před tři čtvrtě stoletím, je opět živé…

Stejně jako tehdy, i dnes jsou lidské bytosti donuceny prchat před zlem. Proto má dnes pro nás čin Nicholase Wintona aktuální význam. Tak, jako filantropie se nedá nařídit, tak se soucit i vděk může změnit v opovržení. Tomu je nutné zabránit, tak, jako to před pětasedmdesáti lety učinil mladík, ani ne třicetiletý, jménem Nicholas Winton.“

Záštita primátorky a podpora Ministerstva zahraničních věcí

Záštitu nad výstavou převzala primátorka Hlavního města Prahy Adriana Krnáčová. „Činy sira Nicholase Wintona je třeba si stále připomínat nejen ve vztahu k minulosti, ale zejména k přítomnosti a budoucnosti. Všichni jsme doufali, že takovýchto aktů už v Evropě nikdy nebude potřeba, ale to byla iluze. Zvlášť v dnešní době před sebou musíme vidět tyto příklady nezištnosti a obětavosti a v případě nutnosti se zachovat podle nich,“ zdůraznila Adriana Krnáčová.

Výstavu podporuje také Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. „Kdysi byli jako hrdinové označováni lidé, kteří se vyznamenali statečností v boji. Dnes, díky lidem jako byl sir Nicholas Winton, slovo hrdina označuje také a především ty, kteří - sami se vystavujíce nebezpečí - zachraňují životy jiných. Jsem rád, že právě tento typ hrdinství inspiroval tisíce mladých Čechů, kteří pomáhají potřebným v České republice a všude ve světě. Je mi líto, že sir Nicholas Winton nedostal Nobelovu cenu míru, " říká Lubomír Zaorálek, ministr zahraničních věcí ČR.

V expozici diváci uvidí koláže dobových dokumentů, textů i snímků, které zachycují například tváře dětí, jejich cestovní pasy a víza i společné záběry s Nicholasem Wintonem během odjezdu vlaků v roce 1939. Výstava přináší také svědectví o pozdějším životě Wintonových dětí, které se usadily a žijí v České republice. Ukazuje fotografie z návštěv v jejich domovech, jejich současné portréty a přibližuje život jejich rodin.

Jindřich – jedno z více než 600 zachráněných dětí

U příležitosti znovuuvedení výstavy k 105. narozeninám sira Nicholase loni na jaře, aktualizoval Jaroslav Brabec původní verzi a doplnil ji i o příběh jednoho ze zachráněných dětí, jehož život se na přání rodiny odhalil až mnoho let po válce. „Podařilo se mi nakonec vypátrat informace o člověku, jehož osud byl velmi složitý. Jsem rád, že se jeho příběh nakonec podařilo k výstavě přidat i díky velkorysosti jeho rodiny,“ komentuje Jaroslav Brabec.

Jindřich odjížděl do Anglie 11. května 1939. Matka před ním tajila těžkou nemoc, aby neohrozila synovu cestu. Oba rodiče pak nastoupili v říjnu 1942 do transportu „C“ do Lodže, kde zahynuli. Jindřich v Anglii pracoval v továrně na rukavice a maturitu složil v Československé státní škole ve Walesu. Po vojenském výcviku v Československé armádě sloužil jako zbrojíř v RAF. Do Prahy se po válce vrátil a vystudoval filozofickou fakultu a vstoupil do státních služeb. V padesátých letech byl však jako Žid a „západní letec“ vyhozen. V roce 1968 emigroval do Anglie, odkud se vrátil v roce 2010.

Další příběhy Wintonových dětí

Soňa Vávrová, Sonja Burg 16. 5. 1928 – 6. 10. 1984

Rodina Burgových patřila k zámožným pražským rodinám. Sonja měla o tři roky staršího bratra Jana, ale do Anglie se podařilo vycestovat pouze jí samotné. V Londýně se Sonji ujala svobodná oční lékařka, která vlastnila malý dům v centru města. Sonja navštěvovala klášterní školu v Burnham on Sea. Rodinný majetek, který rodiče stačili ukrýt u známých, než byli transportováni do koncentračního tábora, se Sonje nikdy nepodařilo získat zpět. Po návratu do Československa v roce 1946 tak zůstala zcela bez prostředků, bez kohokoliv z rodiny.

Zuzana Marešová, Suzanne Spitzer 26. 1. 1932

Lily, Edith a Suzanne. Tři sestry, které vyrůstaly v nábožensky smíšené rodině – po otci židovské, po matce křesťanské. Na jaře roku 1939 byl otec pracovně v Anglii, ale vzhledem k signálům brzké války se už domů nevrátil. Matka proto svým dcerám zařídila odsun do bezpečí. Sedmým, červencovým vlakem dojely do Londýna. Suzanne se ujala aristokratická rodina z Cornwallu, pro kterou byla péče o dívku z okupovaného státu vlasteneckou povinností. Po nějaké době se i matce podařilo vycestovat a v Anglii pak žili časem všichni společně. V roce 1945 se Suzanne s rodiči a sestrou Edith vrátila do Prahy.

24 výstavních panelů je ke zhlédnutí i v noci

Expozice je instalovaná na 24 speciálních výstavních panelech INEXIN a díky individuálnímu osvětlení ji bude možné procházet i v noci. „Jde o emotivní podívanou, jejíž největší váha spočívá v ukázce lidských osudů, hrdinství, které museli všichni aktéři tohoto neuvěřitelného příběhu prokázat. Rádi bychom tuto událost opět připomněli v dnešní době, kdy znovu některé fanatické ideologie ožívají,” říká Olga Menzelová, producentka projektu. Obrazové dokumenty a fotografie provázejí vysvětlující texty.

Na výstavě, konkrétně na panelu věnovaném udělení nejvyššího českého státního vyznamenání – Řádu bílého lva Nicholasi Wintonovi se objevují kompletní jména všech Wintonových dětí, které z Prahy skutečně odjely.

„Máme k dispozici originál Wintonova seznamu knihu výstřižků, dopisů a dokumentů, takže jsme mohli dát přesně jména dohromady, doplňuje Jaroslav Brabec.


Aktuální informace o výstavě najdete na http://www.wintonstrain.com/

Kontakt pro bližší informace

Hana Tietze mediální zástupce společnosti Medialogue Mobil: 602 168 014 E-mail: press@medialogue.cz
www.medialogue.cz

Výstava „Wintonovy vlaky“

Zdroj: www.medialogue.cz

e-mailemFacebook   twitter