Historie Úřadu vlády České republiky od roku 1918

20. 12. 2008 16:44

Kalendárium 1918 - 1989

30. 5. 1918
Pittsburská dohoda, která schvalovala spojení Slováků a Čechů v samostatném státě (podepsali představitelé českých a slovenských organizací s T.G.Masarykem)

13. 7. 1918
reorganizace Národního výboru československého jako vrcholné domácí národně politické instituce

14. 10. 1918
E.Beneš oznámil dohodovým státům, že rozhodnutím z 26.9.1918 se ustanovila prozatímní československá vláda s T.G.Masarykem jako prezidentem

18. 10. 1918
prozatímní československá vláda vypracovala washingtonskou deklaraci jako prohlášení československé samostatnosti

28. 10. 1918
Národní výbor vydal zákon o zřízení samostatného československého státu

14. 11. 1918
první schůze Národního shromáždění – T.G.Masaryk zvolen prezidentem, ustanovena vláda v čele s K. Kramářem

10. 12. 1918
Revoluční Národní shromáždění zrušilo šlechtické tituly, řády a výsady

9. 1. 1919
K. Kramář přednesl (den po neúspěšném atentátu na jeho osobu 18letým mladíkem A. Šťastným) v Revolučním Národním shromáždění vládní program

18. 1. 1919
V Paříži byla zahájena mírová konference

8. 7. 1919
jmenování nové čs. vlády v čele s V.Tusarem

16. 1. 1920
za účasti 32 zemí (mezi nimi i ČSR) se konalo inaugurační shromáždění Společnosti národů.

29. 2. 1920
Revoluční Národní shromáždění přijalo základní zákon ČSR (č. 121/1920 Sb.) - Ústavní listinu Československé republiky

18. 4. 1920
proběhly volby do poslanecké sněmovny ve kterých poprvé volily ženy

25. 5. 1920
jmenování nové čs. vlády vedené V. Tusarem

27. 5. 1920
T.G.Masaryk podruhé zvolen prezidentem CR

14. 9. 1920
V.Tusar podal demisi a vláda odstoupila

15. 9. 1920
jmenování úřednické vlády vedené J.Černým

26. 9. 1921
jmenování nové čs. vlády vedené E.Benešem

7. 10. 1922 jmenování nové čs. vlády vedené A. Švehlou

5. 1. 1923
spáchán atentát na ministra financí A. Rašína, na jehož následky 18. února v podolském sanatoriu v Praze skonal

6. 3. 1923
vydán zákon na ochranu republiky (č. 50/1923 Sb.)

6. 7. 1925
výroční den upálení M. J. Husa se stal státním svátkem, účast prezidenta i vlády na Husových oslavách vedl ke konfliktu s Vatikánem

5. - 16. 10. 1925
Locarnská konference a zde uzavřené dohody vedly k oslabení mezinárodní prestiže Československa

9. 12. 1925
jmenování nové čs. vlády vedené A. Švehlou

18. 3. 1926
jmenování úřednické vlády v čele s J.Černým

12. 10. 1926
jmenování nové čs. vlády vedené A. Švehlou

27. 5. 1927
prezidentem republiky byl potřetí zvolen T.G.Masaryk

14. 7. 1927
vydán zákon č. 125/Sb. o organizaci politické správy

27. 8. 1928
delegace ČSR patřila k patnácti státům, které podepsaly v Paříži Briand-Kelloggův pakt, mezinárodní smlouvu zavazující účastnické státy k zřeknutí se války "jako nástroje národní politiky"

1. 2. 1929
jmenována nová vláda agrárníka F. Udržala (tzv. občanské koalice)

18. - 23. 2. 1929
V.sjezd KSČ, vítězství levice ve straně a prosazení Gottwaldova bolševizačního směru

24. 10. 1929
krachem na newyorské burze začala světová hospodářská krize, jež poněkud opožděně (na jaře 1930) zasáhla rovněž ČSR

7. 12. 1929
nastoupila nová vláda agrárníka F. Udržala (tzv. široké koalice)

29. 10. 1932
jmenování nové vlády (tzv. široké koalice) v čele s J. Malypetrem

1. 2. 1933
předseda DNSAP R. Jung přednesl v poslanecké sněmovně prohlášení, v němž odmítl loajalitu k ČSR

9. 6. 1933
přijat zmocňovací zákon ("o mimořádné moci nařizovací"), kterým se rozšiřovala pravomoc vlády na úkor parlamentu

24. 5. 1934
T.G.Masaryk byl počtvrté zvolen prezidentem

4. 6. 1935
jmenování nové vlády (tzv. široké koalice) v čele s J. Malypetrem

5. 11. 1935
jmenování nové vlády v čele s M. Hodžou

14. 12. 1935
oficiální abdikace prezidenta T.G. Masaryka

18. 12. 1935
Edvard Beneš zvolen prezidentem

18. 2. 1937
ve vládě přijata dohoda o národnostním vyrovnání

1. 6. 1937
německý generální štáb začal rozpracovávat plán Fall Grün (Zelený) proti Československu

14. 9. 1937
první prezident ČSR T.G.Masaryk zemřel

12. - 13. 3. 1938
Anšlus Rakouska Německem; tím se výrazně oslabila obranyschopnost ČSR

13. 5. 1938
čs. vláda schválila rámcový návrh národnostního statutu

3. 8. - 16. 9. 1938
v ČSR působila mise lorda W. Runcimana jako prostředník při jednání československé vlády se Sudetendeutsche Partei

5. 9. 1938
čs. vláda vyslovila souhlas s tzv. čtvrtým plánem na řešení sudetoněmecké otázky

15. 9. 1938
schůzka a.Hitlera s britským min. předsedou N.Chamberlainem, Hitler žádal připojení českého pohraničního území k Německu

19. 9. 1938
vlády Anglie a Francie vyzvaly čs. vládu, aby odstoupila pohraniční oblasti Německu

23. 9. 1938
čs. vláda vyhlásila mobilizaci

25. 9. 1938
čs.vláda odmítla Hitlerovi požadavky

29. 9. 1938
Hitler, Mussolini, Chamberlain a Daladier podepsali v Mnichově dohodu o odstoupení pohraničního území českých zemí Německu

30. 9. 1938
Československá vláda přijala mnichovský diktát

5. 10. 1938
prezident E.Beneš abdikoval na funkci prezidenta

30. 11. 1938
Československým prezidentem zvolen Emil Hácha

1. 12. 1938
jmenování nové čs. vlády v čele s R.Beranem

15. 3. 1939
vojenské obsazování českých zemí – okupace Čech a Moravy nacistickým Německem

16. 3. 1939
A. Hitler vydal v Praze výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava (č. 75/1939 Sb.).

27. 4. 1939
jmenování nové protektorátní vlády v čele s gen. A.Eliášem

1. 9. 1939
vypukla druhá světová válka

17. 11. 1939
uzavření všech českých vysokých škol

9. 7. 1940
Čs. národní výbor ustanovil na britské půdě prozatímní státní zřízení ČSR

27. 9. 1941
R.Heydrich jmenován zastupujícím říšským protektorem

27. 5. 1942
atentát na Heydricha

19. 1. 1945
jmenována (poslední) protektorátní vláda, jejímž předsedou se stal R. Bienert (zastupoval i státního prezidenta E. Háchu)

4. 4. 1945
jmenování první vlády Národní fronty Čechů a Slováků v čele s Z. Fierlingerem

5. 4. 1945
vláda schválila na své první schůzi v Košicích vládní program dohodnutý v Moskvě; vešel do dějin jako Košický vládní program

21. 6. 1945
Dekret prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa

3. 7. 1945
vláda vyslovila souhlas s prováděním odsunu Němců

3. 8. 1945
Dekret prezidenta republiky č.33/1945 Sb. o zbavení Němců a Maďarů československého státního občanství

25. 10. 1945
na Václavském náměstí v Praze došlo k slavnostnímu vyhlášení znárodnění

6. 11. 1945
jmenována druhá poválečná vláda Z. Fierlingera

2. 7. 1946
prezident E.Beneš jmenoval novou vládu v čele s Klementem Gottwaldem

10. 7. 1947
vláda rozhodla o neúčasti ČSR v Marshallově plánu

25. 11. 1947
první ženou ve vládě se stala Ludmila Jankovcová

21. 1. 1948
vláda schválila návrh zákona o nové pozemkové reformě

20. 2. 1948
začala vládní krize, ministři Národně socialistické, slovenské Demokratické a Lidové strany podali demisi

25. 2. 1948
komunistický převrat, prezident E.Beneš přijal demisi členů vlády, K. Gottwald pověřen sestavením nové vlády

10. 3. 1948
tragicky zemřel Jan Masaryk

9. 5. 1948
schválení Ústavy 9. května, zakotvení lidově demokratického charakteru republiky

14. 6. 1948
K.Gottwald zvolen prezidentem republiky

15. 6. 1948
A. Zápotocký jmenován předsedou vlády

3. 9. 1948
v Sezimově Ústí zemřel E.Beneš

27. 10. 1948
schválení I. pětiletého plánu

5. - 8. 1. 1949
Československo se stalo zakládajícím členem Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP),

26. - 28. 1. 1949
politický proces s generálem H.Píkou

20. 5. 1949
zřízeno ministerstvo národní (státní) bezpečnosti; prvním ministrem byl jmenován L. Kopřiva, po něm (od 23. ledna 1952) K. Bacílek

31. 5. - 8. 6. 1950
politický proces s Miladou Horákovou, předsedkyní Rady československých žen

20. - 27. 11. 1952
proces s tzv. vedením protistátního spikleneckého centra v čele s R. Slánským

21. 3. 1953
prezidentem republiky se stal A.Zápotocký, ustanovena "staronová" vláda v čele s V. Širokým

22. 4. 1953
Usnesením č. 17/1953 zřídila vláda úřad tiskového dohledu

30. 5. 1953
zákon o měnové reformě

14. 9. 1953
zrušeno ministerstvo národní (státní) bezpečnosti a policie byla opět podřízena ministru vnitra, jímž se stal R. Barák

25. 2. 1954
zahájeno pravidelné vysílání čs. televize

12. 12. 1954
předsedou nové vlády se stal V.Široký

11. - 14. 5. 1955
uzavření vojensko-politického paktu nazvaného Varšavská smlouva

19. 11. 1957
A.Novotný zvolen prezidentem republiky

11. 7. 1960
Národní shromáždění schválilo novou ústavu a změnu názvu republiky na Československou socialistickou republiku, jmenována první vláda ČSSR; premiérem se stal V. Široký.

červen 1963
ustavena komise pro zdokonalení soustavy plánování a 22. října t. r. došlo ke schválení směru její činnosti. Koncem roku 1963 zahájila práci vládní komise v čele s O. Šikem.

26. 10. 1966
vláda schválila hlavní zásady zdokonalené hospodářské soustavy, které vstoupily v platnost 1. ledna 1967

3. -5. 1. 1968
zasedání ÚV KSČ, které znamenalo počátky Pražského jara,do čela KSČ zvolen A.Dubček

22. 3. 1968
A.Novotný rezignoval na funkci prezidenta republiky

30. 3. 1968
prezidentem zvolen L.Svoboda

8. 4. 1968
předsedou vlády jmenován O.Černík

15. 5. 1968
Usnesením vlády zřízeny speciální orgány pro nové státoprávní uspořádání

27. 6. 1968
uveřejněna výzva 2 000 slov, kterou vypracoval spisovatel L. Vaculík

14. - 15. 7. 1968
Varšavská schůzka představitelů pěti komunistických a dělnických stran, analýza kritické situace v ČSSR

21. 8. 1968
konec tzv. československého jara, Československo obsazeno armádami pěti zemí Varšavské smlouvy

16. 10. 1968
podpis Smlouvy o podmínkách a dočasném pobytu sovětských vojsk v ČSSR

27. 10. 1968
schválen zákon o československé federaci č. 143/1968 Sb.

1. 1. 1969
prezident republiky jmenoval federální vládu vedenou O. Černíkem

8. 1. 1969
předsednictvo České národní rady jmenovalo vládu ČSR vedenou S. Rázlem

17. 4. 1969
A.Dubček odvolán z funkce prvního tajemníka strany, zvolení G. Husáka

29. 9. 1969
prezident republiky jmenoval novou federální vládu vedenou O. Černíkem; toho vystřídal 28. ledna 1970 v čele vlády L. Štrougal. Předsednictvo České národní rady jmenovalo novou vládu ČSR vedenou J. Kempným

28. 1. 1970
novým předsedou federální vlády jmenován L.Štrougal, předsedou vlády ČSR jmenován J.Korčák

25. 5. 1971
XIV. sjezd KSČ potvrdil linii normalizace

22. 3. 1973
L.Svoboda opět zvolen prezidentem republiky

29. 5. 1975
namísto dlouhodobě nemocného L.Svobody byl zvolen prezidentem G. Husák

1. 1. 1977
podepsáno úvodní Prohlášení Charty 77

16. 12. 1980
schválení zákona o zřízení Federálního úřadu pro tisk a informace jako orgánu státní cenzury

11. 10. 1984
J.Seifertovi udělena Nobelova cena za literaturu

8. 5. 1985
prezident vyhlásil amnestii, která se vztahovala i na některé politické vězně

16. 6. 1986
jmenována nová federální vláda v čele s L.Štrougalem

17. - 18. 12. 1987
G.Husák rezignoval na funkci generálního tajemníka KSČ, zvolen M.Jakeš

21. 8. 1988
masové demonstrace proti okupaci

10. 10. 1988
L.Štrougal rezignoval na funkci předsedy vlády

12. 10. 1988
předsedou federální vlády jmenován L.Adamec

28. 10. 1988
v Praze se konala u příležitosti vzniku republiky velká manifestace

8. - 9. 12. 1988
F. Mitterand se na návštěvě Československa setkal se zástupci nezávislých iniciativ

15. - 20. 1. 1989
v Praze se konala řada protestních akcí u příležitosti úmrtí J. Palacha

29. 6. 1989
vydáno prohlášení Několik vět

21. 8. 1989
probíhaly demonstrace proti okupaci a režimu

17. 11. 1989
na Albertově se konal pietní akt pražských vysokoškoláků, jehož účastníci požadovali změny režimu

manifestace studentů byla na Národní třídě napadena pohotovostní jednotkou policie

19. 11. 1989
založeno Občanské fórum

20. 11. 1989
zahájena stávka divadelníků a vysokoškolských studentů, federální vláda vyjádřila souhlas s postupem policie, masová shromáždění občanů

21. 11. 1989
setkání L.Adamce se zástupci studentů, herců a občanské veřejnosti

23. 11. 1989
vydáno prohlášení, že armáda se nezúčastní akcí proti občanům

28. 11. 1989
Federální shromáždění zrušilo čl. 4 ústavy (o vedoucí úloze KSČ), změnilo čl. 6 o Národní frontě a čl. 16 o výchově v duchu marxismu-leninismu; tím formálně skončilo 41 let vlády komunismu v Československu

3. 12. 1989
L. Adamec sestavil novou rekonstruovanou federální vládu

7. 12. 1989
vláda L. Adamce podala demisi; sestavením nové vlády "národního porozumění" byl pověřen dosavadní místopředseda vlády M. Čalfa (za KSČ).

10. 12. 1989
G.Husák rezignoval na funkci prezidenta republiky

28. 12. 1989
A.Dubček zvolen předsedou federálního shromáždění

29. 12. 1989
V. Havel zvolen prezidentem Československé socialistické republiky

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter