Poskytnuté informace na žádost v roce 2012 - 2018

8. 12. 2017 16:02

Žádost o informace týkající se tzv. harm reduction

Žádost o informace týkající se tzv. harm reduction uvedeného v národní strategii protidrogové politiky.

Vážení,

Úřad vlády ČR obdržel dne 13. listopadu 2017 Vaše elektronické podání, s odkazem na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), ve kterém žádáte o níže uvedené informace týkající se snižování rizik uvedeného v národní strategii protidrogové politiky:

  1. Organizace spojených národů: Je snižování rizik nějakým způsobem zakotveno v legislativních předpisech nebo doporučeních OSN?  Kdy prvně bylo takové opatření schváleno? Vyjádřilo se k harm reduction jako obecnému pilíři národních politik nějakým způsobem zasedání UNGASS v roce 2016? Pokud ano, citujte prosím uvedený dokument. Je z právních norem OSN zřejmé, že ve smyslu ochrany bezpečnosti a veřejného zdraví se harm reduction týká legálních i nelegálních omamných a psychotropních látek dle kulturních zvyklostí? Jde o pilíř národních politik pouze některých členských zemí OSN?

  2. Evropská unie: Je harm reduction pilíř národních politik jen určitých zemí Evropské unie? Pokud ne a jde o společnou strategii, odkdy prvně a na základě jakého rozhodnutí, je snižování rizik zakotveno v některém z unijních nařízení nebo směrnici, rozhodnutí nebo usnesení Rady Evropy, Evropské komise nebo Evropského parlamentu? Citujte prosím uvedený předpis/-sy a datum jeho přijetí. Je z právních norem zemí Společenství zřejmé, že ve smyslu ochrany bezpečnosti a veřejného zdraví se harm reduction týká legálních i nelegálních omamných a psychotropních látek? Umožňuje legislativa zemí Společenství obchodování – jinak nelegálních - omamných a psychotropních látek, pokud jsou užity výzkumu a léčbě, nebo je obchodování s těmito látkami zapovězeno úmluvami OSN?

  3. Česká republika: Ve které právní normě a strategii České republiky se jako pilíř národní politiky prvně objevuje snižování rizik? Ve kterém zákonu, vyhlášce nebo jiné právní normě je snižování rizik uvedeno po vstupu České republiky do Evropské unie dne 1. 5. 2004? Citujte prosím daný předpis a ustanovení. Sdělte prosím kvalifikovaný odhad nebo, existuje-li, rozpočtově zaznamenaný roční výdaj k implementaci harm reduction z veřejných rozpočtů. Jaké jsou základní principy a objem veřejných finančních prostředků na implementaci harm reduction ve vztahu k uživatelům a užívání cannabis a jeho produktů?“

K bodu 1) Vaší žádosti si Vám dovoluji sdělit, že na mezinárodní úrovni v drogové politice formulovala OSN v roce 1991 zásadu „vyváženého přístupu“; tím je míněno, že vedle strategie postihování nabízení drog, se mají rozvíjet a uplatňovat též strategie týkající se poptávky po drogách. Během 90. let se začíná stále více prosazovat třetí strategie – tzv. harm reduction (zejména v souvislosti s nástupem epidemie HIV/AIDS na počátku 80. let 20. století, jehož příčinou bylo sdílení injekčního náčiní).

Úmluvy OSN nicméně na koncept „harm reduction“ výslovně neodkazují:

Single Convention on Narcotic Drugs (1961) as amended by the 1972 Protocol,

http://www.incb.org/pdf/e/conv/convention_1961_en.pdf.

Preamble:

“The Parties,

Concerned with the health and welfare of mankind”

Commentary on the United Nations Convention Against Illicit Traffic in Narcotic Drugs and Psychotropic Substances (1988), http://www.stopdrogama.org/download/004.pdf.

para. 3.109:

„Treatment’ will typically include counseling, group counseling or referral to a support

group, which may involve out-patient day care, day support, in-patient care or therapeutic community support. A number of treatment facilities may prescribe pharmacological treatment such as methadone maintenance, but treatment referrals are most frequently to drug-free programmes.”

Convention Against the Illicit Traffic in Narcotic Drugs and Psychotropic Substances (1988), http://www.unodc.org/pdf/convention_1988_en.pdf.

Article 14, para. 4:

“The Parties shall adopt appropriate measures aimed at eliminating or reducing illicit demand for narcotic drugs and psychotropic substances with a view to reducing human suffering and eliminating financial incentives for illicit traffic. These measures may be based, inter alia, on the recommendations of the United Nations, specialized agencies of the United Nations such as the World Health Organization, and other competent international organizations“.

„Harm reduction“ jako pojem byl schválen až Valným shromážděním OSN v Political Declaration on HIV/AIDS (2006) a Declaration of Commitment on HIV/AIDS (2001):

Political Declaration on HIV/AIDS (2006), para. 22:

“Reaffirm that the prevention of HIV infection must be the mainstay of national, regional and international responses to the pandemic, and therefore commit ourselves to intensifying efforts to ensure that a wide range of prevention programmes that také account of local circumstances, ethics and cultural values is available in all countries, particularly the most affected countries, including (…) expanded access to essential commodities, including male and female condoms and sterile injecting equipment; harm-reduction efforts related to drug use; (…)”

Declaration of Commitment on HIV/AIDS (2001), para. 52:

“By 2005, ensure: that a wide range of prevention programmes which take account of local circumstances, ethics and cultural values, is available in all countries, particularly the most affected countries, including (…) expanded access to essential commodities, including male and female condoms and sterile injecting equipment; harm-reduction efforts related to drug use; (…)”

(http://drogriporter.hu/files/drogriporter/imce/hrinternationalsupport.pdf)

Pojem „harm reduction“ je dále užit i v dokumentu “Political Declaration and Plan of Action 2009”, který je výstupním dokumentem zasedání z roku 2009, ale nijak zvlášť se mu nevěnuje. Několik vlád, včetně USA, tvrdí, že tento pojem je nejednoznačný a může být interpretován spíše jako legalizace.

“In the period ahead, a greater commitment is needed for prevention, treatment, and harm reduction—in an integrated, rather than mutually exclusive way. For this, UNODC has teamed up with the World Health Organization (WHO) to scale-up programmes around the world, and with UNAIDS to reduce the risk of HIV.“

(s. 2; https://www.unodc.org/documents/ungass2016/V0984963-English.pdf).

K bodu 1) Vaší žádosti si Vám dále dovoluji sdělit, že za úspěch výstupního dokumentu tzv. UNGASS  2016 lze považovat zachování principů omezování škodlivých a nežádoucích následků užívání drog prostřednictvím zdravotnických programů, k jejichž zavedení jsou státy vyzvány, především pak výměna vybavení pro nitrožilní uživatele drog a substituční léčba. Oba tyto programy mají významný vliv na redukci HIV a hepatitidy typu C. Neúspěchem výstupního dokumentu je absence „harm reduction“, o němž se nezmiňuje

“We reiterate our commitment to promoting the health, welfare and well-being of all individuals, families, communities and society as a whole, and facilitating healthy lifestyles through effective, comprehensive, scientific evidence-based demand reduction initiatives at all levels, covering, in accordance with national legislation and the three international drug control conventions, prevention, early intervention, treatment, care, recovery, rehabilitation and social reintegration measures, as well as initiatives and measures aimed at minimizing the adverse public health and social consequences of drug abuse, and we recommend the following measures“.

(s. 4-5; https://www.unodc.org/documents/postungass2016/outcome/V1603301-E.pdf)

Prvními evropskými zeměmi, které začaly přístup „harm reduction“ praktikovat, byly Nizozemí (výměnné programy) a Velká Británie (substituční léčba a proskripce návykových látek lékaři). V mnoha dalších zemích Evropy, například ve Švýcarsku a Německu, vznikly další programy vycházející z této strategie.

Níže uvedený odkaz pak ukazuje, ve kterých zemích je „harm reduction“ podporováno vládami, ve kterých zemích případně fungují programy výměny injekčního náčiní, substituční léčby, apod.:

https://www.hri.global/global-state-of-harm-reduction.

 

K bodu 2. Vaší žádosti si Vás dovoluji informovat, že „harm reduction“ se objevuje v protidrogové strategii EU a jejich akčních plánech a je integrální součástí protidrogové politiky ve většině evropských zemí:

s. 69 týkající se substituční léčby v EU:

http://www.emcdda.europa.eu/system/files/publications/4541/TDAT17001ENN.pdf

s. 44-45  obecně k uplatnění “harm reduction” v členských státech:

http://www.emcdda.europa.eu/system/files/publications/555/EMCDDA-monograph10-harm_reduction_final_205049.pdf

dále s. 21, 22, 31, 32, 43 a 44:

http://www.eurohrn.eu/images/stories/pdf/publications/EuroHRN_CivilSociety.pdf

a s. 55 týkající se redukce předávkování opioidy:

http://www.emcdda.europa.eu/system/files/publications/6343/TI_PUBPDF_TD0117699ENN_PDFWEB_20171009153649.pdf.

Milníkem pro koncept „harm reduction“ v EU se stalo doporučení přijaté Radou EU v roce 2003, které stanovilo, že členské státy by měly snížit rizika související s užíváním drog jako cíl v oblasti veřejného zdraví a uvedl některé z hlavních opatření ke snížení škodlivých účinků tak, aby se podstatně snížil výskyt zdravotních rizik spojených s užíváním drog:

„In a Recommendation adopted by the European Council of 18 June 2003 on the ‘prevention and reduction of health-related harm associated with drug dependence’, a framework for action is outlined to assist Member States to develop strategies to reduce and prevent drug-related harm through the implementation of harm reduction services for problem drug users. The Recommendation seeks to reduce the number of drug-related deaths and extent of health damage, including that related to HIV, hepatitis B (HBV), hepatitis C (HCV) and tuberculosis (TB).“

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:32003H0488&from=EN

Následující protidrogová strategie (2005–12) pak explicitně cílí na:

„Measurable reduction of ... drug-related health and social risks’ through a comprehensive system ‘including prevention, early intervention, treatment, harm reduction, rehabilitation and social reintegration measures within the EU Member States“.

http://ec.europa.eu/health/ph_determinants/life_style/drug/documents/drug_strategy0512_en.pdf

Současná protidrogová strategie na období 2013-2020 má v sobě zakotven princip harm reduction, stejně jako její současný akční plan na období 2018-2020:

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=celex%3A52012XG1229%2801%29

EU Strategy:

II. Policy field: drug demand reduction

17. Drug demand reduction consists of a range of equally important and mutually reinforcing measures, including prevention (environmental, universal, selective and indicated), early detection and intervention, risk and harm reduction, treatment, rehabilitation, social reintegration and recovery

19. In the field of drug demand reduction, the following priorities (not listed in the order of priority) are identified.

19.1. Improve the availability, accessibility and coverage of effective and diversified drug demand reduction measures, promote the use and exchange of best practices and develop and implement quality standards in prevention (environmental, universal, selective and indicated), early detection and intervention, risk and harm reduction, treatment, rehabilitation, social reintegration and recovery

19.4. Invest in and further research on effective risk and harm reduction measures aimed at substantially reducing the number of direct and indirect drug-related deaths and infectious blood-borne diseases, associated with drug use, but not limited to, HIV and viral hepatitis as well as sexually transmittable diseases and tuberculosis.

27. This requires coherence between policies and actions at the EU level, including external cooperation on drug demand reduction, including risk and harm reduction, drug supply reduction, alternative development, the exchange and transfer of knowledge and the involvement of both state and non-state actors.

EU Action Plan:

http://www.emcdda.europa.eu/system/files/attachments/5642/eu-action-plan%27-on-drugs-2017-2020.pdf

8. a. Scale up where applicable, availability, coverage and access to risk and harm reduction services e.g. needle and syringe exchange programmes, opioid substitution treatment, opioid overdose management programmes, to lessen the negative consequences of drug use and to prevent and to substantially reduce the number of direct and indirect drug-related deaths and infectious blood borne diseases associated with drug use but not limited to HIV and viral hepatitis, as well as sexually transmittable diseases and tuberculosis in accordance with the WHO recommendation on the comprehensive package of health services for people who inject drugs (s. 12).

8. d. Exchange of information and where applicable best practice on risk and harm reduction measures such as, needle and syringe exchange programmes, opioid substitution treatment, drug consumption rooms, naloxone programmes, peer based interventions, outreach treatment programmes, hepatitis C treatment, pill testing, self-testing for HIV/AIDS, in accordance with national legislation (s. 14).

10. Implement the EU minimum quality standards adopted by the Council in 20152 that help bridge the gap between science and practice, for:

a. environmental, universal, selective and indicated prevention measures;

b. early detection and intervention measures;

c. risk and harm reduction measures; and

d. treatment, rehabilitation, social integration and recovery measures (s. 16)

36. Support third countries, including civil society in those countries, to develop and implement risk and harm reduction initiatives particularly where there is a growing threat of transmission of drug-related blood borne viruses associated with drug use including but not limited to HIV and viral hepatitis, as well as sexually transmittable diseases and tuberculosis (s. 41)

Pokud se týká použití omamných a psychotropních látek k výzkumu a léčbě, současná protidrogová strategie zdůrazňuje potřebu zajistit a zlepšit přístup ke kontrolovaným léčivým přípravkům na lékařský předpis:

„The European Union Drugs Strategy for the 2013-2020 period highlighted the need to ensure and improve access to prescribed controlled medications as one challenge that had been identified in recent years.“ (s.2;

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=celex%3A52012XG1229%2801%29)

K bodu 2. Vaší žádosti si závěrem dovoluji uvést, že evropská legislativa nezakazuje obchodování s omamnými a psychotroními látkami, avšak jen pro lékařské a vědecké účely. Dostupnost těchto látek musí pečlivě vzít v úvahu potřebu zajistit dostupnost těchto látek (které mají uznávané a potřebné lékařské využití) a současně předcházet jejich zneužívání.

K bodu 3. Vaší žádosti si Vám dovoluji sdělit, že základním dokumentem, jenž se v ČR se zaměřuje na “harm reduction” je Národní strategie protidrogové politiky vlády na období 2001-2004, přičemž v Národní strategii protidrogové politiky na období 2010-2018 tvoří oblast snižování rizik jeden ze čtyř základních pilířů (represe, prevence (tj. prevence primární), léčba a resocializace, Harm Reduction).

„Harm reduction“ bylo po vstupu do EU zahrnuto v Akčním plánu 2013-2015:

http://www.vlada.cz/assets/ppov/protidrogova-politika/strategie-a-plany/NSPP_revize_II.pdf

V roce  2015 pak byly schváleny nové akční plány strategie, které mají rovněž své části věnující se „harm reduction“: Akční plán pro hazardní hraní, akční plán pro alkohol a akční plán pro kontrolu tabáku, všechny na období 2015-2018.

“Harm reduction” je rovněž obsaženo v aktuálním Akčním plánu realizace protidrogové politiky na období 2016-2018 pro oblast nelegálních návykových látek.

http://www.vlada.cz/assets/ppov/protidrogova-politika/strategie-a-plany/AP_nelegalni_latky_2016_2018.pdf)

K bodu 3. Vaší žádosti si Vám dovoluji závěrem dodat následující:

Odhad rozpočtu pro “harm reduction” na rok 2017 pak představuje 4,05 milionu Kč.

Podle metodiky Národního monitorovacího střediska „Krátká intervence pro uživatele konopí“ existuje několik principů „harm reduction“ u konopí:

  1. pokud se přidává tabák, tak s nízkým obsahem nikotinu (1 gram konopí na 1 cigaretu),

  2. lepší kontrola konzumovaného zboží,

  3. používat pouze obyčejný papír, snižuje se tak riziko působení karcinogenů a dehtu na rty,

  4. při inhalování (bongy, dýmky) nezadržovat dech, inhalovat pomalu,

  5. udržovat náčiní v čistotě,

  6. nekombinovat užívání konopí s jinými látkami a alkoholem,

  7. vaporizéry – nedochází ke spalování, škodlivé látky se nedostávají do dýchacích cest,

apod.

S pozdravem

 

 

Mgr. Jan Večeřa v.r.
ředitel Odboru právního a kontrolního

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter