Výstavy

8. 1. 2010 16:58

Vatikánské fontány - dar státního sekretáře kardinála Bertoneho předsedovi vlády ČR

Oficiální návštěva předsedy vlády České republiky pana Jana Fischera s delegací ve Vatikánu

Necelé dva měsíce po návštěvě Jeho Svatosti papeže Benedikta XVI. v České republice uskutečnila ve dnech 13.-14. listopadu 2009 česká delegace vedená předsedou vlády Janem Fischerem oficiální návštěvu Vatikánu.

Delegace navštívila českou Papežskou kolej Nepomucenum, kde velvyslanectví ČR při Svatém stolci pořádalo slavnostní recepci u příležitosti 20. výročí listopadových událostí. Při této příležitosti udělil Jan Fischer Tomášovi kardinálu Špidlíkovi medaili Karla Kramáře za dlouholeté zásluhy o demokracii a svobodu myšlení.

Před audiencí u papeže předseda vlády s chotí navštívili baziliku svatého Petra. V její kryptě položili květiny na hrob Josefa kardinála Berana a na hrob Jana Pavla II. Po skončení audience jednal Jan Fischer se státním sekretářem kardinálem Bertonem a sekretářem pro vztahy se státy Monsignorem Dominiquem Mambertim.

Předseda české vlády předal Benediktovi XVI. pamětní medaili vydanou při příležitosti 20. výročí kanonizace svaté Anežky České a současně 20. výročí pádu komunismu, dále sošku svaté Anežky České vyhotovenou akademickým sochařem a řezbářem Jiřím Kobrem. Státní sekretář kardinál Bertone obdržel vázu z dílny firmy Moser. Premiér Jan Fischer byl obdarován souborem rytin vatikánských fontán, pamětní medailí papeže Benedikta XVI. a unikátním bronzovým perem s detailním motivem Berniniho baldachýnu v bazilice sv. Petra, které dostal jako osobní dar od papeže Benedikta XVI.

Úvodní slovo k souboru rytin Vatikánské fontány vydanému Úřadem guvernéra Vatikánského městského státu v roce 2009

Vatikánský městský stát je jediným státem na světě, jenž je na celé své rozloze pokryt objekty, kterým se v jazyce úředníků říká kulturní a přírodní dědictví. Ve Vatikánu jsou k vidění kostely i muzea, náměstí, paláce a zahrady. V zahradách a na náměstích stojí fontány pocházející z nejrůznějších období a postavené v nejrůznějších stylech. V celém Římě tvoří zvuk vody hudbu města. A tak je tomu i v té části Říma, kterou obepínají papežské hradby.

Vatikánské fontány jsou jen málo známé. Snad je to jejich každodenní přítomností. Splývají s okolím, máte pocit, jako by tu stály už odedávna, a proto už si jich lidé takřka ani nevšimnou, přestože některé z nich jsou vskutku nádherné. Především fontána vily Casina Pio IV. Zadíváte-li se na ni, jak stojí vytesaná proti bílé omítce této podivuhodné budovy mezi tmavou zelení dubů a zářivě zelenými vavříny, budete se cítit jako aktéři příběhu jednoho z Ariostových zpěvů.

Pak je tu tzv. fontána della Galea, jež představuje reprodukci opravdové a skutečné bitevní lodi, po zuby ozbrojené a vybavené děly, plachtami a lanovím. Tento vynález manýrismu je tak jedinečný a výstřední, že byste ani nečekali, že se s ním setkáte ve městě papežů.

A nakonec jsou tu fontána di Santa Marta, která se nachází mezi kostelem Santo Stefano degli Abissini a apsidou Svatopetrské baziliky, a fontána na Belvederském nádvoří, jež v jeho majestátní výzdobě od Donata Bramanta zaujímá ústřední místo.

Některé z fontán na úpatí impozantních budov (věže Torre di San Giovanni a Torre Borgia) pouze svým šuměním zurčící vody pokorně vykonávají ušlechtilou funkci hudebního doprovodu. A jiné – jako fontána del Sacramento, zdvíhající se vysoko na Vatikánském pahorku na pozadí kupole Svatopetrské baziliky — nám svou majestátností připomínají posvátnost tohoto místa.

O vatikánských fontánách pojednává ve své sbírce rytin, jejíž jsou tyto řádky úvodem, Lino Bianchi Barriviera. Tento autor, který se narodil v obci Montebelluna di Treviso v roce 1906 a zemřel v římské čtvrti Acilia roku 1985, po sobě během svého života ve dvacátém století zanechal nesmazatelnou stopu jakožto významný rytec s pevným okem. Úspěšný byl také v dalších uměleckých oblastech od olejomalby přes fresky a malbu na sklo až po tepání kovu; největší nadání měl však pro rytinu, techniku, jíž se věnoval celý život a kterou vyučoval na školách v Neapoli a Římě i na Instituto Poligrafico e Zecca dello Stato.

Technika rytiny nepřipouští omyly, není při ní možné provádět opravy ani si svůj předešlý krok rozmyslet. A Bianchi Barriviera to věděl. Musel se svým nástrojem dostat přímo k podstatě věcí, rýt bezchybně a bez nepřesností. Ale jeho dílo nám také musí předat to tajemné poetické chvění, které se skrývá za jejich vnějším vzhledem. Tak to učili velcí mistři tohoto umění: Rembrandt a Canaletto, Tiepolo a Goya.

Ve „Vatikánských fontánách“ Bianchi Barrivieriho se snoubí v dokonalé rovnováze analytická přesnost, emoce i překvapení. A je pro nás potěšením, že se u příležitosti osmdesátého výročí vzniku vatikánského státu prezident úřadu guvernéra rozhodl umožnit svým přátelům toto dílo poznat a ocenit.

ANTONIO PAOLUCCI
ředitel Vatikánských muzeí

I Fontána svaté Marty (Fontana di Santa Marta)

I Fontána svaté Marty (Fontana di Santa Marta)

Tato fontána, do které proudí voda z akvaduktu Acqua Paola, se nachází na náměstí svaté Marty, poblíž zdí transeptu Svatopetrské baziliky.
Na náměstí probíhaly roku 1931 rozsáhlé urbanistické práce, během nichž bylo po dokončení úprav veřejného přístupu z ulice via delle Fondamenta vyhotoveno jedno z nejzdobnějších průčelí na paláci svatého Karla (Palazzo San Carlo) a kdy byla upravena také kardinálská rezidence.

Následujícího roku bylo náměstí dále upraveno a byl zde zřízen park v italském stylu obklopující velkou centrální kašnu, dílo sochaře Guarina Roscioliho, která byla navržena dle fontány na Belvederském nádvoří. Rozměrná nádrž fontány je navržena v geometrických liniích s centrálním prvkem zdobeným reliéfy a erbem papeže Pia XI., doplňuje ji horní okrouhlá nádržka.

II Fontána žab (Fontana delle Rane)

II Fontána žab (Fontana delle Rane)

V horní části zahrady ve francouzském stylu, blízko sochy panny Marie z Guadalupe a ve stínu věže svatého Jana (Torre S. Giovanni) se nachází půvabná fontána žab nebo také fontána žabiček, která byla vytvořena za doby pontifikátu papeže Pia XI. pro zkrášlení a doplnění rezidence Belvedere, která hledí směrem ke Svatopetrské bazilice.

Do této kašny proudí voda z akvaduktu Acqua Paola a v kašně obíhá opakovaně. Fontána není ozdobena žádnými erby ani reliéfy a tvoří ji jediná nádrž z hladkého travertinu s mírně zaoblenými hranami. Zde na květech a leknínových listech sedí ve stejné vzdálenosti od sebe čtyři bronzové žáby, z jejichž tlamiček proudí voda. A voda vytéká také z měděné pokličky hliněné amfory umístěné ve středu nádrže.

III Orlí fontána (Fontana dell’Aquilone)

III Orlí fontána (Fontana dell_Aquilone)

Monumentální Orlí fontána, napájená z akvaduktu Acqua Paola, byla postavena na přání papeže Pavla V. Borghese. Je umístěna v severní části Vatikánských zahrad mezi lesíkem a leoninskými hradbami, pod budovou kláštera Mater Ecclesiae. Byla postavena roku 1612 dvorním architektem Janem van Santenem (Giovannim Vasanziem) za přispění dalších umělců, mimo jiné Carla Maderna.

Prostorná nádrž, která je celá zhotovená z tesaných travertinových kvádrů, má oválný tvar a je symetricky ozdobena lidskými postavami. V zadní stěně je velká centrální nika, ze které kaskádovitě stéká voda, a také postranní niky, v nichž jsou umístěni okřídlení draci, symbol rodiny Borghese, a také tritoni. Ti jsou dílem architekta Maderna, jenž je zobrazuje hrající na trubku v sedle delfínů. Inspiroval se jimi také architekt Bernini při stavbě Tritonovy fontány.

IV Villa Pia (Casina di Pio IV) – Ninfeo

IV Villa Pia (Casina di Pio IV) _ Ninfeo

Casina di Pio IV (Rezidence papeže Pia IV.), nazývaná také Villa Pia, byla v roce 1558 navržena Pirrem Ligoriem na žádost Pavla IV. Carafy a dokončena byla v roce 1561 za pontifikátu papeže Pia IV. Medici. Zrodila se z papežovy touhy nechat si postavit rezidenci uprostřed zeleně vatikánských zahrad, kde by bylo možné v poklidu strávit několik hodin odpočinku.

Obraz představuje vnitřní nádvoří, nazývané Ninfeo, které má typický oválný tvar. V jeho středu můžeme vidět fontánu s nádržkou z dílny Giacoma da Casignola a Giovanniho di Sant’Agata, na níž jsou dva mramoroví andílci, zhotovení mezi lety 1560 a 1565, kteří sedí na delfínech, z nichž tryská voda stékající do nádrže. Vpravo vidíme dva andílky jedoucí na mořských tvorech, sochy, které byly původně součástí jiné kašny.

Průčelí stavby je pravoúhlého tvaru a bohatě jej zdobí mytologické a klasicistní motivy. Reliéfy jsou charakterizovány čistě ornamentální zdobností, která se snaží dosáhnout zdobných účinků záliby pro pompéznost. Na reliéfech se nacházejí také papežské erby.

La Casina di Pio IV. je dnes sídlem Papežské akademie věd, kterou založil papež Pius XI. v roce 1936.

V Fontána bohyně Kybelé (Fontana di Cibele)

V Fontána bohyně Kybelé (Fontana di Cibele)

Nachází se v areálu rezidence Villa Pia, je obrácená směrem k Vatikánským muzeím a voda do ní přitéká z akvaduktu Acqua Paola. Překrásná budova, jejíž stavbu zahájil Pavel IV. Carafa a jež byla dokončena roku 1561 za Pia IV. Medici, byla postavena dvorním architektem Pirrem Logoriem. Je nádherným příkladem harmonického skloubení architektury, umění a přírody.

Ve středu fontáně dominuje socha bohyně Kybelé a po stranách se nacházejí alegorie bohyně mládí Juventus a bohyně skromnosti Pudicitie, jejichž obrazy se odrážejí v jejích vodách Fontána je obklopena štukovanými reliéfy a nástěnnými mozaikami s květinovými motivy. Nádrž přečnívá sloupkové zábradlí, na němž rozeznáváme papežské erby.

VI Fontana del Sacramento

VI Fontana del Sacramento

Velká fontána del Sacramento je nazývána také Fontánou věží, je to jedna z uměleckých kašen, kterou nechal vystavět Pavel V. Borghese a která zdobí Vatikánské zahrady.

V roce 1609 ji postavil architekt Jan van Santen ( Giovanni Vasanzio) za starou mincovnou, na místě bývalé brány v leoninských hradbách, voda do ní přitéká z akvaduktu Acqua Paola.

Za své jméno vděčí falešným věžím po stranách fontány a zvláštní hře vody, která symbolicky zobrazuje podobu oltáře, vertikálně vytékající proudy vody připomínají svíčky a mytologický pták gryf chrlí vodu do všech směrů, díky čemuž vytváří zdání pohledu na monstranci.

Na kašně poznáváme heraldické symboly rodiny Borghese: okřídleného draka na dvou věžích s cimbuřím ve tvaru vlaštovčích ocásků a erb papeže Pavla V. uprostřed stříšky nad nádrží.

VII Fontána mincovny (Fontana della Zecca)

VII Fontána mincovny (Fontana della Zecca)

Nachází se na náměstí Piazza del Forno, proti budově staré mincovny. Voda do ní přitéká z akvaduktu Acqua Paola. Kašna se nachází na místě spjatém s celou řadou historických událostí, právě tudy totiž procházela až do roku 1929 hranice mezi italským státem a Vatikánem.

Papež Pavel V. Borghese (1605– 1621) projekt fontány svěřil architektu Carlu Madernovi, který ji navrhl jako soubor pěti jednotlivých nádrží, které se směrem vzhůru zmenšují. Z vůle papeže Řehoře XVI. (1831 – 1846) z ní byly odstraněny tři nejvyšší patra, a fontána tak dostala svou nynější podobu.

Půdorys základny je tvořen čtyřmi kruhy, fontána se skládá ze dvou nádrží, první je vysoká asi jeden metr a je zhotovena ze šedého mramoru, na němž vidíme reliéfy z let 1800 až 1880 s motivy francouzských a vlámských vojáků. Ve středu strojí sloup ze šedého mramoru ve tvaru vázy a na horní nádrži jsou zobrazeny čtyři tváře, které chrlí vodu.

VIII Fontána mapy světa (Fontana del Mappamondo)

VIII Fontána mapy světa (Fontana del Mappamondo)

Nacházela se u vchodu do velké budovy určené jako sídlo výstavy pořádané u příležitosti 75. výročí založení deníku L´Osservatore Romano v době Světové výstavy katolického tisku v roce 1936. Byla tehdy umístěna na cestě vedoucí k Palazzetto del Belvedere.

Má půlkruhový tvar a voda vytéká z masky umístěné uprostřed travertinového kvádru. V horní části fontány je zobrazena mapa světa, jež představuje univerzalitu církve. Je zde umístěn erb papeže Řehoře XVI. (1831 – 1846).

IX Fontána s Galérou (Fontana della Galea)

IX Fontána s Galérou (Fontana della Galea)

Ve fontáně v blízkosti Palazzetto del Belvedere z období pontifikátu papeže Pavla V. byla v roce 1620 umístěna galéra, dílo vlámského architekta Jana van Santena (Giovanniho Vasanzia): v oválné nádrži tak brázdí vody věrná kopie trojstěžníku s námořníky a také olověnými děly, z nichž prýští proudy vody do všech stran. Za fontánou leží v jeskyni bůh vod na říčních rostlinách.

Z nápisu se dozvídáme, že fontána, do které voda přitéká z akvaduktu Acqua Paola, byla restaurována Piem VI. v roce 1779 a poté Piem XI., což dokládají i jejich erby umístěné na zádi lodi a na praporku na hlavním stěžni.

Je to tedy velkolepý a překvapivý výsledek tří století práce, díky níž dostala fontána tuto zdobnou podobu, která papeže Urbana VIII. Barberini inspirovala k napsání latinského dvojverší viditelného na zadní stěně: „Bellica pontificum non fundit machina flammas, sed dulcem belli qua perit ignis aquam.“ (Papežské bitevní lodi nechrlí oheň, ale sladkou vodu, která oheň války uhasíná.)

X Fontana del Belvedere

X Fontana del Belvedere

Je umístěná ve středu Belvederského nádvoří, voda do ní přitéká z akvaduktu Acqua Paola a vystavěna byla na přání papeže Julia II. v roce 1506. Spodní nádrž pochází z Titových lázní, navrhl ji architekt Donato Bramante, ale v roce 1565 byla tato nádrž zakopána pod zem. V roce 1609 ji za pontifikátu papeže Pavla V. Borghese obnovil architekt Carlo Maderno, který ji také doplnil o další nádržku. Za papeže Pia VII. byla dodána menší nádržka, která byla nedávno opět z fontány sejmuta. Monumentální základnu ve tvaru osmiúhelníku, na které stojí horní nádržka, zdobí střídavě erb papeže Pavla V. s drakem a černým orlem a basreliéfy s okřídlenými draky, symbolem rodiny Borghese.

Dále zde můžeme číst dva nápisy, které potvrzují historické události, jichž byla fontána svědkem: „Paulus V Pont. Max. craterem annis amplius XL terra obrutum ad huius ampliss. theatri vetus ornamentum effodiendum erigendumque mandavit – Pont. ann. V.“ (Pavel V., Svatý Otec, v pátém roce svého pontifikátu nařídil, aby tato nádrž, která byla po více než 40 let pohřbena pod zemí, přičemž dříve zdobila toto velkolepé divadlo, byla vykopána a opět postavena.), „Paulus V Pont. Max. craterem loco deiectum quo Iulius II erutum e ruinis therm. Titi Vesp. constituerat renovata exornataque basi restituit – Pont. ann. V“ (Pavel V., Svatý Otec, v pátém roce svého pontifikátu nechal znovu umístit nádrž vyjmutou z trosek lázní Tita Vespasiana a sejmutou z místa, které jí určil Julius II. poté, co ji opravil a vyzdobil její základnu)

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie