Tiskové konference

20. 11. 201215:11

Tisková konference premiéra a ministryně práce a sociálních věcí ke startu důchodové reformy, 20. listopadu 2012

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Začíná tisková konference předsedy vlády Petra Nečase a ministryně práce a sociálních věcí Ludmily Müllerové na téma start důchodové reformy. Pane premiére, poprosím o úvodní prezentaci.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Zbývá zhruba 41 dnů do spuštění další etapy důchodové reformy, která spočívá v zavedení tzv. druhého pilíře, čili možnosti fondového spoření na dobrovolné bázi. O důchodové reformě se v této zemi hovoří již více než 15 let a zreformovali jsme jak první pilíř, tzn. průběžný důchodový systém, tak zavádíme tento druhý pilíř, spočívající v tom, že je občanům umožněno od 1. ledna převádět tři procentní body z důchodového pojištění, které platí státu s tím, že k němu přidají další dva procentní body ze svých prostředků.

Debata byla vedena velmi široce v posledních letech jak na politické, tak na odborné úrovni. Chci připomenout dvě zvláštní tzv. Bezděkovy komise, které pracovaly a doporučily zřízení fondového druhého pilíře s tím, že jediné o čem se vedla nějaká hlubší diskuse, bylo, zda tento pilíř má být povinný nebo dobrovolný. Jsme přesvědčeni, že je velmi výhodné zavést tento systém v podobě spoření na stáří, že je také správné, že tento systém je dobrovolný a nikoho k ničemu nenutí. Na druhé straně představuje jistý průlomový moment, protože když se dnes bavíte s občany o důchodovém systému, tak velmi často používají termín: 20 let, 30, 40 let jsem si spořil na důchod a teď chci nějakou rozumnou výši důchodu. A přitom si lidé neuvědomují, že ten systém pracuje v čistě průtokovém režimu, v průběžném systému, tzn. ten rok prostředky, které jsou vybrány od ekonomicky aktivních lidí, ten samý rok jsou vyplaceny důchodcům. Tzn., nikdo si ve skutečnosti na žádný důchod nespoří. Psychologicky průlomový moment je, že nyní poprvé s těmi prostředky, které odvádí do státního rozpočtu, mají lidé opravdu možnost individuálně si spořit na svůj účet a že se tím také zvyšuje zásluhovost tohoto důchodového systému.

Považuji za důležité zdůraznit, že je nezbytné tyto změny v důchodovém systému provést, protože zatímco v letošním roce na jednoho důchodce připadají téměř dva ekonomicky aktivní lidé, v roce 2050 bude na jednoho penzistu připadat pouze 1,2 ekonomicky aktivních lidí. Ten schodek důchodového účtu samozřejmě naroste na 45 mld. korun, které subvencujeme z jiných daňových výnosů, především z DPH. To, co také považujeme za nedostatek stávajícího systému důchodového zabezpečení v ČR, je extrémně vysoká závislost českých penzistů na státem organizovaném průběžném systému. Až 95 % čistých příjmů v průměru důchodců v ČR pochází ze státem organizovaného průběžného systému. To je velmi vysoká závislost, kterou mimochodem nenajdete nejenom v západní Evropě, ale i v nových členských zemích Evropské unie. Máme prakticky nejvyšší závislost na tomto státem organizovaném průběžném systému. Při tvorbě legislativních úprav byl kladen důraz na bezpečnost prostředků klientů, prostředky ve fondech budou odděleny od majetku správce. To v současné době není. Není možné, aby ten správce zacházel s prostředky klientů. Správce nemůže sám provést žádný konkrétní obchod s majetkem klientů. Každý nákup nebo prodej majetku je prověřen bankou depozitáře, která má prostředky v úschově a pouze tehdy, je-li v souladu se zákonem a zájmy klientů, je vypořádán. Také platí, že depozitář každou tuto transakci prověřuje a za chybu při kontrole odpovídá svým majetkem. Je tady také silná dozorčí úloha České národní banky, i poplatky za správu jsou přísně regulovány a neefektivní obchodní náklady obchodních společností klienty nebudou zatěžovat. Jakékoli náklady nad výši těchto poplatků musí hradit penzijní společnost ze svého.

Velmi často je zmiňován příklad Slovenska jako země, která údajně odstupuje od důchodové reformy. Skutečnost je však jiná. Levicově orientovaná vláda premiéra Fica druhý pilíř nezrušila ani v roce 2009, kdy vstoupila poprvé do vlády, ani jej neruší nyní, kdy má pohodlnou většinu v parlamentu a mohla by tak udělat. Pouze upravuje některé parametry tohoto druhého pilíře. To spočívá mimo jiné v tom, že slovenská důchodová reforma zavedená pravicovou vládou Mikuláše Dzurindy byla i z našeho pohledu příliš ambiciózní. Vyvedení 9 % bodů, všimněte si, že my jsme se vždy pohybovali, i když vezmete volební období, maximálně u 3 – 4 % bodů, tak v ČR nepřipadalo vůbec v úvahu. Vždy jsme tvrdili, že takto ambiciózní vysoké procento povede k riziku destabilizace veřejných financí a není udržitelné z hlediska proti-deficitních státních rozpočtů. Tato původní sazba pojistného ve slovenské důchodové reformě bude od roku 2013 snížena z 9 % bodů na 4 % body, číslo v podstatě odpovídající tomu českému číslu. V minulém volebním období jsme uvažovali o 4 % bodech, vzhledem k reálné situaci veřejných financí jsme to snížili na 3 % body. Nicméně po dohodě s opozicí se má od roku 2017 sazba na Slovensku opět zvyšovat na konečných 6 %. Slovenská sociální demokracie odsouhlasila po roce 2017 více než dvojnásobek vyvedeného % proti tomu, co je dnes zavedeno v ČR. Zároveň, co je velmi paradoxní a v ČR málo známé, je, že my jsme se dohodli se slovenským premiérem Ficem mimo jiné i v poskytnutí našich důchodových expertů a že Slovensko víceméně přistoupilo na ten model, který je zaváděn v ČR. K těm vyvedeným % ze státního důchodového pilíře bude si moci slovenský občan přidat 2 % z vlastního. Ta inspirace českým modelem od roku 2013 je tady velmi zjevná. Pan Fico tak opakovaně otevírá cestu do prvního pilíře, to je také krok, který se objevil jak v minulém volebním období slovenské vlády, tak za levicové vlády. Tady je ale třeba zmínit, že této možnosti návratu do prvního pilíře ze 1,5 mil. klientů využilo pouze 70 tisíc a od září 2012 byla tato možnost opět otevřena a využilo to pouze 2 tisíce klientů. Účast v tom druhém pilíři se stala fakticky dobrovolnou. Další prvek, že ta slovenská konečná podoba důchodového systému je velmi podobná s českou. Slovenská důchodová reforma v době vlády Mikuláše Dzurindy byla schválena většinou jednoho hlasu a prošla testem výměny několika vlád. Změnila se od té doby minimálně dvakrát vláda z levicové na pravicovou a z pravicové na levicovou. Přesto nedošlo na Slovensku ke zrušení druhého pilíře. Proč dávám tento speciální příklad Slovenska. Právě proto, že ČSSD se tak vehementně hlásí ke svému slovenskému vzoru. Tady bych chtěl připomenout, že jejich slovenský vzor vůbec druhý pilíř nebourá, neničí, neruší, nikoho ničím nestraší, pouze ho modifikuje. A řekl bych, modifikuje do té kompromisní podoby, kterou my jsme nabídli i české opozici, a že po těchto změnách se tento systém bude velmi blížit českému modelu, který by tudíž měl být politicky odolný. Tady je asi rozdíl mezi zodpovědnou sociální demokracií, která nese vládní odpovědnost, což je případ Slovenska, a dryáčnickou opozicí, která tu odpovědnost nést odmítá, což je případ ČR a my doufáme, že se to z toho dryáčnického položení změní v zodpovědný postup.

Velmi často také bývá dáván příklad Maďarska. Opět příklad velmi ambiciózní reformy vyvedení 8 % bodů. Znovu chci zdůraznit, my jsme nikdy neuvažovali o tak vysokém procentu. I v Maďarsku se ukázalo, že toto procento je neúnosné z hlediska stability veřejných financí a udržení deficitu státního rozpočtu. Z tohoto pohledu krok, který byl udělán v Maďarsku, je krok výjimečný, anomální, který nenajdete nikde jinde v Evropě, a je podle mého názoru na hranici legality a legitimity. Chtěl bych také připomenout, že v Maďarsku je odrazem tohoto kroku, který provedla pouze maďarská vláda, žádná jiná vláda v Evropě, je více než 8 tisíc podaných žalob u Evropského soudního dvora. Čili rušit tento druhý pilíř, či s ním dělat nějaké drastické zásahy, např. ho uzavírat, skutečně může vést k velmi dramatickým změnám, včetně mezinárodních arbitráží a mezinárodních soudů.

A nyní bych rád dal slovo paní ministryni Müllerové.

Ludmila Müllerová, ministryně práce a sociálních věcí: Příjemné odpoledne i ode mne vám všem. Děkuji, pane premiére. Já bych vás nyní pozvala, abychom se podívali, jak konkrétně bude ta důchodová reforma od ledna příštího roku probíhat. Občany bude zcela nepochybně zajímat, jak a kdy se do toho mohou zapojit. Důležitá zpráva pro všechny občany starší 35 let je ta, že na rozhodování mají půl roku, tzn., příštího půl roku do konce června 2013. Do té doby by se měli rozhodnout, zda budou nadále spoléhat pouze na stát anebo státní důchod doplní právě zmíněným druhým pilířem, čili tím celoživotním spořením. Občané mladší 35 let, tzn., od 18 do 35 se mohou zapojit také, ale nemusí tak činit hned v nadcházejícím půlroce roku 2013. Mají čas vždy do konce toho roku, kdy dosáhnou 35 roku svého věku.

Proces vstupu do tohoto systému je velmi jednoduchý. Po podpisu smlouvy s penzijní společností obdrží každý klient oficiální oznámení a potvrzení o registraci, vše předá svému zaměstnavateli. Vše ostatní už právě zaměstnavatel zařídí za něho a bude se to týkat také zařízení ze strany finanční správy a penzijních společností. OSVČ si pojistné budou platit samy, stejně jako dnešní pojistné na důchodové pojištění, ale pouze tedy těch 5 % půjde do zmíněného druhého pilíře a bude je tedy posílat na jiný účet, než probíhá pojistné do prvního, tzn. do průběžného systému.

Příklad té první platby, zde máte účastníka, který vstoupí do systému, a řekněme si tedy, jak mohou přicházet první peníze na osobní účty účastníků. Na schématu vidíme, že nejprve budou pro smlouvy, které budou uzavřeny v lednu, tak prostředky budou zaslány na účet té společnosti za měsíc březen, tzn. v dubnu roku 2013. Tak to bude v každém dalším měsíci, kdy se osoba rozhodne vstoupit do toho druhého pilíře.

Centrální registr smluv i proces výběru pojistného je finanční správou již dnes připraven a konkrétní informace jak pro zaměstnavatele, tak pro OSVČ i pro penzijní společnosti lze nalézt na portálu daňové správy na stránkách Ministerstva financí ČR.

Čerpání prostředků v důchodovém spoření ve druhém pilíři je navrženo ve třech různých způsobech. Jednak to bude výplata penze, která bude zvolena formou doživotní penze. V tomto případě má ta osoba jistotu, že mu penze bude vyplácena až do konce života a to i v případě, že by jeho konto bylo vyčerpáno. Druhý způsob je doživotní penze spojená se zajištěním vybrané osoby po dobu tří let po úmrtí příjemce penze. Kdo chce mít jistotu, že on sám, nebo prostřednictvím dědiců vyčerpá všechny naspořené prostředky, tak si může zvolit penzi na dobu 20 let. Pokud by takový příjemce penze po nějaké době zemřel, tak nespotřebovaná rezerva na zbývající roky se jednorázově vyplatí dědicům.

Jak jsem zmiňovala dědictví, tak na rozdíl, a to je potřeba připomenout, že od státních důchodů je zcela nezpochybnitelnou a nepochybnou výhodou druhého pilíře osobní vlastnictví prostředků a z toho tedy potom vyplývající dědické nároky. Při podrobnějším členění vidíte, že lze dědit prostředky ve fázi, která je tzv. spořící a v druhé fázi, tzn. v té výplatní fázi lze také dědit.

Cílem vlády při tvorbě zákonů k důchodové reformě, byla věnována největší pozornost přehlednosti pro účastníky spoření. V zákoně o důchodovém spoření byly proto způsoby zhodnocování prostředků omezeny na čtyři možné důchodové fondy. Žádná penzijní společnost nemůže nabídnout více důchodových fondů a žádná jich nemůže nabídnout méně. Důležité také je, že klient nebude vázán volbou vybraného fondu a také vybrané penzijní společnosti. Toto může kdykoliv v průběhu té fáze spoření měnit a dokonce ve vybraných situacích může takto učinit bezplatně.

Nyní si ukažme příklady občanů s různou výší příjmu a budeme srovnávat scénář účasti v důchodové reformě pro všechny čtyři důchodové fondy se scénářem, kdy se občan do důchodové reformy nezapojí a spoléhá jen na státní důchod. Máme tam uvedeny všechny typy fondů, jak státních dluhopisů, konzervativní, vyvážený a dynamický. V další tabulce je uvedeno, co by znamenalo, kdyby se spoléhal pouze na státní důchod.

V případě muže s příjmem 18 tisíc druhý pilíř není výhodnou volbou, pro všechny občany a týká se to zhruba 40 % občanů s nejnižšími příjmy. Hranice příjmů, od které lze uvažovat o účasti v druhém pilíři, je mírně pod 20 tisíci korunami měsíčně, jak vidíme z příkladu s 18 tisícovým příjmem.

Dalším příkladem je muž se středním příjmem 22 tisíc. Zde je výhodnost oproti předcházejícímu slide se rozšířila na další věkové skupiny a vstup lze doporučit prakticky všem do 45 roku.

Muž s 25 tisíci korunami měsíčně – výhodné pro občany, kteří mají minimálně průměrný příjem, přestává být závislá na věku, tzn. těchto zaměstnanců je asi jedna třetina a má-li někdo příjem větší, než je 30 tisíc, tak je vysoce pravděpodobné, že mu účast ve druhém pilíři příjmy v důchodu zcela jistě navýší. To se týká i muže, který pobírá 40 tisícový příjem.

Dále se podíváme na ženy také v příjmové hladině 18, 22 tisíc apod. Je zde ovšem potřeba připomenout, že máme stejné případy pro ženu se dvěma dětmi a výhodnost vychází prakticky stejně výhodně jak pro ženy, tak pro muže. Jen ty částky penzí při zapojení druhého pilíře jsou pro mladší věkové kategorie o něco nižší a to právě z důvodu, že ta doba spoření je kratší, protože byla přerušena obdobím péče o dvě děti. Podobně tedy vidíte i na dalších slide plochy, kdy se vyplatí ženě při 22 tisících příjmů vstup do druhého pilíře.

V tuto chvíli vám děkuji za pozornost a předávám slovo zpět panu premiérovi.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já chci zdůraznit, že výhodnost vstupu byla pro všechny tyto kategorie testována velice podrobným a kvalitním matematickým modelem a byla testována pro různé úrovně příjmů a různé věkové skupiny, včetně její délky, kdy k tomuto důchodovému spoření dochází, a tady při stejném způsobu zhodnocování vychází výhodnost přibližně pro 50 % obyvatelstva a prakticky to nezávisí na věku. Je nezbytné respektovat některá doporučení, např. aby klienti nad 50 let volili investiční strategie bez zastoupení akciových fondů a aby dynamický profil s vyšším zastoupením akcií zvážili pouze klienti do 40 let, maximálně do 45 let. Při takovéto racionální volbě pak zákonitě výhodnost s délkou spoření stoupá, protože také velmi důležitý faktor je zda takto spoříte 10, 15 nebo 20 let a více. Konec konců ty příklady, které ilustrovali porovnání se scénářem nezapojení se do druhého pilíře, jsou velmi výmluvné.

Při aplikaci dynamické strategie lze již u středního příjmu zhruba 22 tisíc korun s vysokou pravděpodobností očekávat zajímavý přínos a vstup se stává výhodný i pro příjmy kolem 20 tisíc korun. Naproti tomu při aplikaci strategie konzervativní se hranice výhodnosti posouvá k průměrnému příjmu, tzn. k 24-25 tisícům.

My zveřejňujeme zároveň podrobné tabulky, ze kterých bude vyplývat, pro koho je celoživotní důchodové spoření výhodné. Každému lze doporučit myslet na zadní kolečka a odkládat si peníze na stáří. Stáří není nic neočekávatelného, nic, co by na nás najednou spadlo z hůry, ale je to věc, na kterou se máme dlouhodobě připravovat již od mladého, nebo raného středního věku. Důchodové spoření, zvlášť pokud připočteme dodávaná 2 %, umožní nemalé části populace získat vyšší důchody v řádech až několik tisíc korun měsíčně, než pokud se pouze spolehnou na stávající průběžný státem organizovaný systém. Úspory vytvořené ve druhém pilíři začnou v horizontu několika desetiletí také významným způsobem přispívat k udržitelnosti státního důchodového systému. V tomto horizontu budou totiž řádově statisícům seniorů vypláceny nižší důchody z tohoto státem organizovaného pilíře, protože ten, kdo se zapojí do tohoto druhého pilíře, tak mu bude zhruba o 3 % body krácena poměrná část jeho důchodu.

Současné výdaje na důchody činí více než 9 % HDP. I díky druhému pilíři se je podaří udržet v udržitelném objemu kolem 10 % HDP a to při velmi dynamickém demografickém vývoji směrem ke stárnutí populace. Bez zavedení druhého pilíře a bez reformních změn v prvním pilíři, který jsme již reformovali, by tyto výdaje eskalovaly minimálně na 12 % HDP. V dlouhodobém horizontu zavedení tohoto druhého pilíře znamená úspory ve veřejných výdajích a úspory ve státním rozpočtu. Dámy a pánové, tolik naše základní informace, možná spíše zopakování věcí, které jsou dlouhodobě známé a také předvedení konkrétních výpočtů a konkrétních parametrů.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Já děkuji za prezentaci k důchodové reformě a ještě než začnou vaše dotazy, tak bych vám rád představil ještě Tomáše Machance pověřeného řízením Odboru sociálního pojištění na MPSV. Také by případně zodpověděl některé vaše dotazy k důchodové reformě.

Lidové noviny, Jan Kálal: Dovolím si dvě otázky. Jednu na pana premiéra, vy jste tady představili důchodovou reformu a ani jednou jste neřekli slovo třetí pilíř. A zároveň jste přiznali, že to, co ukazujete je výhodné jen zhruba pro polovinu občanů. Přitom třetí pilíř nabízí státní příspěvek, daňové zvýhodnění, možnost odejít i do před-důchodu, nic z toho ten druhý pilíř neumí. Uvažujete přitom, že když se do druhého pilíře lidé nepohrnou, že některé výhody třetího pilíře osekáte? Na paní Müllerovou, vy jste v pátek říkala, že nechcete moc dělat změny na MPSV, nerozmyslela jste si to po debatě s panem premiérem např. vyměnit některé své náměstky kvůli v minulosti uzavřeným smlouvám?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Celá důchodová reforma je vědomě stavěna na třech pilířích, na průběžném, státem organizovaném systému, na fondovém systému a na systému se státním příspěvkem a daňovým zvýhodněním. Ten druhý pilíř má přece dramaticky vyšší zvýhodnění. Tam si ze svých daní přímo odvádíte 3 % body z důchodového pojištění. To je vyšší zvýhodnění než pouze státní příspěvek, který je ve třetím pilíři. Tady přímo dostáváte část daňových příjmů na svůj soukromý účet a je to vaším soukromým majetkem, dokonce majetkem, který podléhá dědictví. To je velmi zásadní rozdíl, tzn., máte možnost i ze svých povinných odvodů, protože nikdo vás nezbavuje povinnosti, abyste vy a zaměstnavatel platili 28 % bodů na důchodové pojištění, možnost část z nich si ponechat pro sebe. Nejsou vypláceny v tom průběžném důchodovém systému, to je velmi výrazné zvýhodnění, které ve třetím pilíři nedosáhnete ani omylem. Nevidím žádný důvod, proč provádět nějaká další zvýhodnění u druhého pilíře.

Ludmila Müllerová, ministryně práce a sociálních věcí: Abych odpověděla na vaši otázku ohledně personálního vybavení, čili personálních záležitostí na MPSV. Ano, já budu provádět určité změny, ale jsou celkem logické, protože prvního náměstka už nemáme téměř dva měsíce a já jsem se po velmi zralé úvaze rozhodla, že zřejmě rozdělím agendu, kterou vykonával a vedl první náměstek a dojde i ke změnám v osobách řídících tento úsek.

MF Dnes, Jitka Vlková: Dobrý den. Já bych se chtěla zeptat, co to znamená, že lidé už nemají spoléhat na stát, co se týká důchodu? Jestli byste mohli upřesnit, co se s těmi státními penzemi má stát v příštích desítkách let? Zatím to nezaznělo a z té důchodové kalkulačky nevyplývá, že by ty penze přepočtené na dnešní hodnotu měly být menší než dnes. Druhá osobní otázka na pana premiéra, jestli se zúčastní druhého pilíře, jestli už dnes si spoří na důchod a jakým způsobem a jakou strategii zvolí? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Ano, já vstoupím do druhého pilíře, některé strategie tady byly předvedeny, že jsou výhodné i pro lidi, kterým je těsně před padesátkou, což mně bez dvou roků od včerejška je, takže ten propočet mi není dělán na míru, nicméně se hodí i na mne. Pro mě je to výhodný krok, respektive i pro pracující, kterým táhne na padesátku, při vhodně zvolené strategii, tzn. ano, moje strategie to můžu veřejně prozradit, se bude řídit tímto doporučením, tzn., budu volit konzervativní strategii, vyváženou s vyšším obsahem státních dluhopisů. Nepůjdu do akciových fondů. Teď jsem šel do soukromých údajů, ale snad mi to, paní redaktorko, odpustíte. Ano, mám i další instrumenty, které jsou na komerčním trhu dostupné pro zabezpečení ve stáří. Tady navazuju na tu vaši první otázku, my jsme neříkali, nespoléhejte se na stát, my jsme říkali, nespoléhejte se jen na stát. Ten důvod je velmi jednoduchý. Znovu tady zopakuji to základní číslo. Rok 2012 na jednoho penzistu 1,8 ekonomicky aktivních, rok 2050 na jednoho penzistu bez dvou desetin 1 ekonomicky aktivní. Každý, kdo má znalosti matematiky na úrovni základní školy ví, že pokud neuvěří principu důchodového perpetua mobile, nebo nějaké pyramidové hry typu letadlo, tak ví, že se s tím důchodovým systémem musí něco udělat. Nespoléhat se pouze na stát, ale dát tam i své vlastní prostředky na přísně individuální bázi, přes důchodové spoření. Chci znovu připomenout ještě to jedno číslo, které tady zaznělo, které já velmi často opakuji: 95 % příjmů českých důchodců pochází ze státem organizovaného průběžného systému. Je to extrémně vysoké číslo, dokonce i v porovnání se státy střední a středovýchodní Evropy, které jsou členskými zeměmi Evropské unie. Ta závislost na státu je u nás mimořádně velká, je dlouhodobě neudržitelná a lidé by neměli spoléhat pouze na stát. To neznamená odchod od státem organizovaného průběžného systému, ten nadále zůstane. Dokonce pro drtivou většinu občanů ČR bude nadále představovat ten největší zdroj příjmů v důchodu. Ale znamená to změnu nespoléhat jen na stát, ale také sám na sebe – podle pořekadla, které říkali již naši prapředci: nedávat všechna vejce do jedné ošatky.

Právo: Dobrý den. Já mám dva dotazy. Jeden na pana premiéra, jeden na pana ředitele Machotku, využiju jeho přítomnosti. První se týká toho, zda podle vás, pane premiére, je druhý pilíř výhodný i pro živnostníky. V naší zemi je asi milion živnostníků, u této masy lidí jsou dlouhodobě mimořádně nízké výběry jak daně, tak i pojistného na sociální zabezpečení. Tím pádem tito lidé budou odcházet do důchodu s nejnižšími důchody a asi se shodneme, že je to poměrně riziková skupina v důchodové oblasti. Aby byl vstup do druhého pilíře pro tyto lidi výhodný, museli by dosahovat daleko vyšších vyměřovacích základů, a tudíž na druhé straně odvádět státu mnohem vyšší daň z příjmu. Jestli si je tohoto vláda vědoma a co očekává? Pak dotaz k daňové kalkulačce. Podle některých propočtů vyplývá, že i pro vysoce příjmové skupiny obyvatel je výhodnější nevstupovat do druhého pilíře, ale raději zvolit individuální formu spoření na stáří. Vláda dodnes víceméně tají základní východiska svých propočtů. Jaký např. očekáváte vývoj reálných mezd? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: U OSVČ, formálně jich je něco před 900 tisíc, ale u velké části z nich se jedná o souběh s příjmem ze závislé činnosti, který je v těchto případech dominantní, a že jsou do toho zahrnuti i rodinní příslušníci pomáhající té OSVČ. Těch OSVČ, které jsou závislé výhradně svých příjmech jako OSVČ, je výrazně méně. My jsme si vědomi, že si musí každý individuálně propočítat, zda je to pro něj výhodné. Ano, vzhledem k nižším odvodům je tam velké riziko nižších důchodů. Ano, chce-li platit vyšší částku do druhého pilíře, tak to musí korespondovat s vyměřovacím základem. To je na individuálním rozhodnutí každého tohoto živnostníka, nebo OSVČ, zda půjde touto cestou, nebo zda zvolí jiné způsoby zabezpečení na stáří. My také neříkáme, že toto je jediný způsob zabezpečení na stáří. Naším úkolem právě vzhledem k vývoji demografické situace, který jsem tady demonstroval na konkrétních číslech v poměru k počtu penzistů a ekonomicky aktivních, je vytvořit pokud možno co nejširší spektrum možností zabezpečení na stáří. To co děláme jako reformu třetího pilíře a zavedení druhého pilíře znamená pouze rozšiřování možností, jak se na stáří zabezpečit. Neříkáme, že jsou to možnosti jediné, ale proti stávajícímu stavu, kdy drtivá většina stávajících důchodců má příjmy pouze z toho státem organizovaného průběžného systému, až relativně čerství důchodci měli možnost využít důchodového připojištění, nebo kapitálového životního pojištění. Ale to je zatím jenom zlomek stávajících penzistů, tak to znamená velkou kvalitativní změnu, že se rozšíří spektrum nástrojů a každý si individuálně na základě svobody volby, svých konkrétních možností i své konkrétní osobní odvahy nebo kroku, který udělá, mixuje možnost zabezpečení na stáří podle svých možností. Někdo bude více nebo výhradně nadále spoléhat na státem organizovaný průběžný systém, to je možné. Někdo si dá ta vejce do několika ošatek, a nemusí to být pouze dvě nebo tři, může to být dokonce více. Co se týče těch konkrétních propočtů, předpokládám, že k tomu řekne blíže pan pověřený ředitel odboru. Já chci tady zdůraznit jako bývalý ministr práce a sociálních věcí, že na MPSV je mimořádně kvalitní tým pojistných matematiků a jejich propočty jsou velmi spolehlivé a kvalitní. Řekl bych nikoli na úřednické bázi, ale takřka bych je označil za vědecky přesné. Já s nimi mám ty nejlepší zkušenosti a kvalita příslušného oddělení, odboru a sekce na MPSV je dlouhodobě nesmírně profesionální a táhne se celou historií MPSV po roce 1989. Pravděpodobně i před ním, ale to jsem neměl možnost se s ní seznámit.

Tomáš Machanec, pověřený řízením Odboru sociálního pojištění MPSV: Dobrý den, začnu nejdříve výzvou. Pokud máte zájem o konkrétní údaje, předpoklady a parametry tohoto výpočtu, rádi se o ně s vámi podělíme. Už tak činíme řadu měsíců. Pokud nám přijde přímý dotaz na údaje, tak je poskytneme, případně jsme ochotni k osobní konzultaci. Vůbec nám to nečiní problémy, je to naše dlouhodobá politika.

Co se týká růstu mezd, je projektován ze tří složek: první je dlouhodobá inflace. Tam jsme převzali údaje České národní banky, předpokládáme, že bude dlouhodobě inflace kolem 2 %. Druhá složka je růst produktivity v eurozóně, kde se analytici shodují, že předpokládají růst produktivity práce asi 1,5 %, tzn., 1,5 % růst mezd. Třetí složka je zavírání produktivity mezi ČR a EU. My máme nižší produktivitu, proto předpokládáme, že budeme evropské společenství v produktivitě dohánět. Proto u nás bude produktivita růst vyšším tempem až třeba za 30 – 40 let se dostaneme do ustáleného stavu a budeme mít podobnou jako celá eurozóna. Takže růst nominálních mezd začíná někde kolem hodnot 4.4 % a postupně klesá k hodnotám 3.5 %.

Televize Nova, Štěpánka Čechová: Dva dotazy, první k důchodové reformě. V případě, že by generace, která má na rozhodnutí půl roku, tzn., lidé nad 35 let ukázali, že v podstatě ignoruje, nebo bude velmi malá účast v tomto pilíři důchodové reformy, počítáte s další motivací, nebo s dalším třeba i sankčním systémem, donucovacím prostředkem pro zapojení se do důchodové reformy? Druhou otázku bych položila na S-karty. Vzhledem k vyjádření paní ministryně pro ČRo.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Paní redaktorko, my prvně odpovíme, co se týká důchodových záležitostí, toto je tiskovka k tomuto. Pak se nevyhneme odpovědi i na jiné. Mějte respekt ke svým kolegům, kteří se chtějí ptát na důchodovou reformu.

My jsme důsledně budovali tento systém jako dobrovolný. Tzn., bude na osobním rozhodnutí každého člověka, zapojit se či nezapojit do tohoto systému. Nepočítáme s žádným sankčním, donucovacím prostředkem, nic takového. Jsme přesvědčeni, že motivace je dostatečná. Na druhé straně jsme si vědomi obrovské negativní kampaně, která byla z politických důvodů vedena vůči tomuto systému. Částečně to byly důvody ekonomické, protože byly u nás ekonomické nebo finanční kruhy, které stále snily a sní svůj sen o povinném důchodovém spoření, který jsme tímto smetli ze stolu. A tam pořád ta představa, že když nebude tento dobrovolný opt-outový systém, že se jednou podaří zavést ten povinný důchodový spořící systém, žije. Podle mě je absolutně ekonomicky a politicky nerealistická, nicméně pořád to tam někde trochu doutná. Ano, my realisticky připouštíme, že zřejmě v tom prvním, druhém roce bude účast podstatně menší, než jsme počítali dejme tomu před rokem, před dvěma. Vycházíme také z neuvěřitelně nejapné politické rétoriky, kterou předvádí ČSSD, a proto jsme si dali záležet na příkladu Slovenska, kde také vládne sociální demokracie, již podruhé převzala důchodový systém založený na druhém spořícím systému, a na konkrétních číslech a údajích jsme ukazovali, že modifikovali některé parametry, mimochodem k českému modelu, který můžeme označit za politicky konsenzuální. Kdybych shodou okolností jednal s opozicí, kterou by vedl pan premiér Fico, tak bychom se zřejmě na kompromisní podobě důchodové reformy shodli během 24 hodin. Z těch slovenských změn je to naprosto evidentní a je to nejapná, nehorázná rétorika komunistického stylu, kterou předvádí ČSSD. Je to bohužel pro tuto zemi. Důsledkem může být, že část lidí bude zastrašena, část bude dezorientována, ale věříme v evoluční vývoj toho modelu. O celkovém počtu účastníků, kteří se zapojí, nevypoví nic ani první rok, ani druhý, třetí rok. To jsou věci, které se zavádí na celá desetiletí. Na 10, 20, 30, 40 a více let. První dva roky není důvod podléhat panice při pohledu na počty občanů, kteří se zapojí do druhého důchodového pilíře.

ČTK, Kateřina Krausová: Vy jste říkal, že ten počet nebude tak vysoký, jak jste původně očekávali. Kolik peněz případně by tedy mohlo být přesměrováno podle těch propočtů z veřejného důchodového systému do fondů? Tuším státní rozpočet počítá na příští rok se třemi mld., pak se třinácti, jestli můžete upřesnit, jaké jsou ty částky?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Řeknu velmi otevřeně, je to odhad. Vzhledem k tomu, že do značné míry to rozhodování a tím pádem objem prostředků, který poplyne ze státního rozpočtu, je psychologickou záležitostí spíše než politickou a ekonomickou, tak i po konzultacích s představiteli penzijních společností jsme dospěli k názoru, který je zahrnut do státního rozpočtu, že se bude jednat v příštím roce o částku zhruba 6 mld. korun. Postupně se bude navyšovat. Chci zdůraznit, že o fungování, kvalitě a prospěšnosti tohoto modelu nerozhoduje první, druhý nebo třetí rok, že je to systém, který je zaváděn na 30, 40, 50 let a déle, a také v tomto dlouhodobějším horizontu přináší evidentní úspory ve státním rozpočtu. Bez těchto změn, tzn. změn, které jsme provedli v prvním pilíři, a které jsme provedli zavedením druhého pilíře, by výdaje na důchodový systém dosáhly až 12 % HDP. Takto je udržíme na úrovni zhruba 10 % HDP.

Televize Prima, Daniel Janoch: Já jsem se chtěl zeptat paní ministryně, jestli nevidí jako nevýhodu to, že nelze z druhého pilíře vystoupit během spoření a na pana premiéra bych měl dotaz, jestli si je jistý tím, že bude dostatečně politicky odolná tato reforma, jestli nepřijde třeba potom při změně vlády i změna této reformy?

Ludmila Müllerová, ministryně práce a sociálních věcí: My jsme zvažovali tuto možnost, která na první pohled může působit velmi rigidně, tvrdě. Na druhou stranu, právě z důvodu stability penzijního systému si troufáme tvrdit, že toto je nepřekročitelná podmínka. Lidé by v nějaké rozkolísané politické situaci, při různých změnách nálad mohli ze systému vystupovat a naprosto nepochybně by to působilo ekonomické problémy celého penzijního systému, nejenom toho druhého pilíře, ale celý systém by byl narušen. Z tohoto důvodu jsme přistoupili.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Chtěl bych jen opět připomenout ten slovenský příklad, kde ještě ta minulá, ne stávající vláda pana premiéra Fica, otevřela ten systém možnosti návratu do státem organizovaného průběžného systému a ze 1,5 mil. klientů odešlo 70 tisíc. Tam je vidět, že ten systém z tohoto pohledu je poměrně odolný. Co se týče rétoriky sociální demokracie, tak otázka bude, že jedna věc je rétorika, a tady bych chtěl připomenout polovinu 90. let. Tehdy vláda Václava Klause přijala první etapu důchodové reformy, kdy se postupně zvyšoval věk odchodu do důchodu z 60 let na 62 let. Rétorika sociální demokracie ve volbách v roce 1996 i 1998 byla, že vrátí věk odchodu do důchodu zpátky na 60 let. Dokonce to byl jeden z faktorů, který v roce 1998 vyhrál volby. Jaká byla praktická politika? Hle, náhle stanuli tváří v tvář realitě důchodového systému a veřejných financí. Výsledek byl takový, že nejenže nesnížili věk odchodu do důchodu, ale sociálnědemokratické vlády ho postupně zvýšily z 62 na 63 let. Vzpomeňte si na rok 2008, kdy vláda, ve které jsem byl ministr práce a sociálních věcí, zvýšila věk odchodu do důchodu postupně na 65 let, opět ohnivá rétorika sociální demokracie proti. Nicméně dali si velký pozor na to, aby řekli, že vrátí věk odchodu do důchodu zpátky na 63 let. Jedna věc je bolševicky razantní opoziční rétorika v době, kdy jste v opozici. Druhá věc je jisté státotvorné chování a znovu opakuji, např. u Slovenska je státotvorná sociální demokracie, která se nepouští do politických dobrodružství, ani se nechápe bolševické rétoriky, tak se chová rozumně. Tzn., na Slovensku byla zaznamenána již trojí výměna vlády a ten systém, byť s parametrickými úpravami, funguje dál.

MF Dnes, Jitka Vlková: Dovolím se zeptat pana Machance. Co se týká poměru úspor, které přinesla malá a velká důchodová reforma. Tzn., jednak reforma prvního pilíře a nyní zavedení druhého pilíře. Kdyby mohl specifikovat, do jaké míry se ta která reforma podílela na snížení toho budoucího deficitu? Pana premiéra bych se zeptala, zda jeho vláda tady zanechá nějakou koncepci snižování deficitů důchodového účtu, protože jen v letošním roce to má být tuším pět desítek mld. korun, v dalším roce to má růst, tak jakou máte o tom představu? Děkuji.

Tomáš Machanec, pověřený řízením Odboru sociálního pojištění MPSV: Začnu druhým pilířem. Ten dopad závisí na počtu občanů zapojených do druhého pilíře. Zaznělo tady, že reforma není reforma na tři roky. Jeto reforma na desetiletí a řádově za těch 30, 40, 50 let ten vliv bude někde kolem 1,5 - 2 % HDP. Takže to bude vliv poměrně velký, v dnešních cenách se bavíme o 60 - 80 mld. korun propasti, která by jinak vznikla ve státním rozpočtu.

Co se týká dopadu malé důchodové reformy, tak okamžitý vliv v nejbližších letech není, protože prodlužování důchodového věku v nejbližších letech nebylo změněno, ale bylo změněno až v horizontu 15 a více let. A tam je ten vliv zajímavý, tam je to odhadem kolem 2 % HDP, když se dostaneme do roku 2040, 2050.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Co se týče deficitu na důchodovém účtu, on je svým způsobem přirozený. V ČR máme zachovaný velký objem tzv. náhradních dob, což jsou doby, kdy toto období je nám započítáno do doby důchodového pojištění, aniž platíme pojistné. Klasický příklad u mužů je základní vojenská služba, pobyt na rodičovské apod., jistá doba nezaměstnanosti. Je to evropsky vysoce nadprůměrný počet náhradních dob. Je logické, že za ty náhradní doby, kdy není odváděno pojistné, a vzhledem k tomu, že je to zhruba 1/5 až ¼ doby, která je započítávána do doby pojištění, tak to znamená v uvozovkách, jako kdyby v tom systému chybí 1/5 až ¼ prostředků, které jsou vynakládány v průběžném systému na důchody a logicky tedy musí být subvencovány z jiných daňových příjmů. U nás tyto příjmy např. v podobě navýšení DPH i do příjmu na tento důchodový účet. Koncepční změna, kterou chceme otevřít, nicméně je to změna, která podle mého názoru vyžaduje širší politický konsenzus, protože tu právě není možné měnit každé volební období, je další omezení náhradních dob. Provedli jsme jisté omezení náhradních dob tou důchodovou reformou, kterou jsme provedli v letech 2007 – 2011, např. vzpomeňte si na společenskou debatu o tom, zda má být započítáváno vysokoškolské studium, kde nakonec zvítězil názor, že nikoliv. Ale do doby, než bude redukován počet těchto náhradních dob, tak ten systém bude vyžadovat i jiné příjmy než příjmy z důchodového pojištění.

Lidové noviny, Jan Kálal: Pane premiére, sám jste řekl, že o té důchodové reformě nebudou rozhodovat první dva roky, proč potom ale ta nastupující generace lidí 35 let věku a starších, která tam přijde jako první, má jenom šest měsíců na to, aby se rozkoukali a rozhodli se, jestli do toho systému vstoupí nebo ne. Můžete vyloučit, že tu hranici šesti měsíců potom co zjistíte, že takových lidí tam přišlo třeba jen 10 %, posunete, protáhnete na dva roky? Je to úprava jednoho paragrafu.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: K tomu není důvod. Navíc vstoupit do toho systému můžete kdykoliv potom.

Ludmila Müllerová, ministryně práce a sociálních věcí: Já jsem říkala, že ten vstup opravdu pro tu věkovou kategorii nad 35 let bude možný pouze v tom prvním pololetí roku 2013.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Těm, kterým bude letos 35, těm ano.

Lidové noviny, Jan Kálal: Tak ten dotaz je, pokud zjistíte, že takových lidí tam nenaskákalo mnoho, jestli jim nedat víc času, aspoň dva roky.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já myslím, že k tomu není žádný důvod.

Televize Nova, Štěpánka Čechová: Paní ministryně řekla na Radiožurnálu, že S-karty musí být povinné, jinak by se zhroutil systém. Zajímalo by mne, jak se to slučuje s vaším pátečním vyjádřením při uvedení do funkce, kdy jste řekla, že budete bojovat za dobrovolnost S-karet a kdy pan premiér poznamenal, že si jiný než dobrovolný systém S-karet nedokáže ani představit.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já vás teď překvapím, paní redaktorko. Je to naprosto slučitelné. Protože paní ministryně měla na mysli to, že když by se absolutně nic nezměnilo na smluvním základě provádění těchto S-karet, a na případné legislativní úpravě. Ano, pak by to znamenalo, když by se nic nezměnilo, bez změny smluv, tak by musely být povinné. Ale protože oba dva máme na to stejný názor, tzn. přechod k dobrovolnosti S-karet, tak můžu říct, že jsme již zahájili jednání s provozovatelem tohoto systému, což je Česká spořitelna. Já jsem měl včera jednání s generálním ředitelem České spořitelny panem Kysilkou. V těch jednáních bude pokračovat i paní ministryně. Ta jednání jsou velmi vstřícná. Já bych chtěl velmi ocenit přístup České spořitelny a jejího vedení. Oni mají zájem na funkčním systému, na systému, který nebude budit negativní reakce a emoce u veřejnosti. Jsou připraveni na to ten systém otevřít ještě pro případného dalšího provozovatele, který by zajišťoval hotovostní platby, příp. platby složenkou. Na základě této předběžné dohody, kterou mám s panem generálním ředitelem České spořitelny panem Kysilkou, je možné v tuto chvíli označit koncept povinné S-karty za již mrtvý. Relativně rychle jsme dospěli k dohodě. Ideální, já bych to viděl v horizontu možná příštího, přespříštího týdne mít veřejně představený model, který bude nadále fungovat na tom, že Skarty budou jako identifikátor, zjednodušeně jako průkazka, nicméně jako platební prostředek budou dobrovolně s výjimkou vybraných případů typu kdy je zneužívána dávka hmotné nouze, nebo kde je důvod se domnívat, že ty sociální dávky jsou zneužívány a to se týká pouze zlomku pobíratelů sociálních dávek a vůbec ne důchodců. Ten systém bude nakonec dobrovolný, k tomu ta jednání i díky vstřícnému a pozitivnímu postoji České spořitelny, kterou bych chtěl ocenit, máme k tomu jednoznačně nakročeno.

Já prosím, dopřejte nám čas. Nečiňte hon na úředníky, na politiky. My jednáme, musíme se dnes pohybovat v rámci smluv, legislativy. Nicméně, ano, otevírá se prostor pro to, aby se tyto věci uspokojivě vyřešily.

MF Dnes, Jakub Pokorný: Poprosil bych pana premiéra o zhodnocení dnešní K9, která byla hlavně v tom smyslu, jestli už víte, co budete vy sám a ODS chtít v té koaliční smlouvě měnit? Jestli očekáváte, že se vyřeší do 3. prosince, jako paní Peake, problém neobsazeného místa ministra dopravy a věříte, že dodají správného nominanta a vy ho schválíte?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Vzhledem k tomu, že k dnešní K9 proběhla tisková konference za účasti zástupců všech tří koaličních stran, tak mi dovolte přidat tak jak jste mě žádal, pouze mé osobní zhodnocení. Tázal jste se, jak jsem spokojen s výsledky dnešní K9. Moje odpověď zní: jsem spokojen.

Děkuji dámy a pánové.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Na shledanou a hezké odpoledne.