Archiv zpráv pracovních a poradních orgánů vlády

11. 2. 201310:12

Jan Švejnar a Jiří Rusnok v Otázkách Václava Moravce

Členové NERV ke změně pravomocí České národní banky a posledním zprávám z české ekonomiky.

Jiří RusnokVáclav MORAVEC, moderátor
--------------------
Změna pravomocí České národní banky je na dohled. Poslanci v takzvaném prvním parlamentním čtení koncem týdne podpořili novelu zákona o České národní bance. Centrální banka má nově pečovat i o finanční stabilitu a bezpečné fungování finančního systému v Česku. Zatímco podle současného zákona je hlavním cílem České národní banky péče o cenovou stabilitu, nově se jí jako součást hlavního cíle vkládá i povinnost pečovat o finanční stabilitu a bezpečné fungování finančního systému v zemi. Pokud to není v rozporu s tímto hlavním cílem, měla by Česká národní banka nově podporovat i obecné hospodářské politiky Evropské unie se záměrem přispět k dosažení cílů Unie. Zvolený prezident Miloš Zeman dával před historicky první přímou volbou prezidenta najevo, že chce bankovní radu názorově pestřejší.

Jan ŠvejnarMiloš ZEMAN, kandidát na prezidenta /23. 1. 2013/
--------------------
Jakýkoliv prezident bude muset uklidnit tuto atmosféru. Já už jsem to začal například tím, že jsem řekl, že v případě svého zvolení, bych do bankovní rady jmenoval profesora Jana Švejnara, třebaže on veřejně podpořil Karla Schwarzenberga.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatoval v rozhovoru pro Českou televizi Miloš Zeman. Ekonom Jan Švejnar nabídku zvoleného prezidenta Miloše Zemana odmítl, stejně jako exministr financí Jiří Rusno, kterého Miloš Zeman před volbami jako vhodného kandidáta do bankovní rady také několikrát zmiňoval. A právě ekonomové Jan Švejnar a Jiří Rusnok jsou dalšími hosty Otázek. Vítejte. Hezký dobrý den.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbia University, CERGE-EI
--------------------
Dobrý den.

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nakolik v těch úvahách o odmítnutí, protože oba dva jste řekli, že máte dostatek svých aktivit a činností. Jiří Rusnok v rámci penzijního fondu ING, Jan Švejnar v rámci akademických institucí. Nakolik to odmítnutí bylo dáno i tím, že byste byli v menšině se svými názory ve vztahu k eurozóně, k jednotné evropské měně?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbia University, CERGE-EI
--------------------
Ne, vůbec ne. Já myslím, že to vůbec nehrálo, aspoň v mém případě, roli. Zaprvé to nebyl nabídka, to bylo, že jo, něco, co řekl kandidát na prezidenta, tak jsem to ani jako nabídku nebral a ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy to neberete jako nabídku?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbia University, CERGE-EI
--------------------
... no zatím, mi to, že jo ...

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
Já taky ne, já myslím, že nabídka vypadá skutečně jinak, jo ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, to znamená, že by se ta úvaha mohla změnit, pokud by Miloš Zeman si vás pozval v následujícím měsíci?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbia University, CERGE-EI
--------------------
Ne, ne, ale bereme to, já myslím, že ta reakce musí být /nesrozumitelné/ takovým způsobem, že tady někdo něco řekl v úvaze, kdy kandiduje do funkce a já aspoň ...

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
To bylo vymezení okruhu lidí, o kterých bych uvažoval, tak bych to já popsal, jo.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbia University, CERGE-EI
--------------------
Přesně tak a já myslím, že to, jak říká, jaký kdo měl názory, já myslím, že já se nikdy nebojím jít do střetu názorového s jinými lidmi v diskusi, takže to nebyl rozhodně nějaký ten impuls, proč jsem se vyjádřil tak, že bych o této funkci neuvažoval.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zeptám se jinak, pokud by ta nabídka byla opravdu nabídkou, protože oba říkáte, že to spíš bylo vyjádření před volbami prezidentskými, pokud by byla vyjádřena jiným způsobem a byla by v době, kdy Miloš Zeman bude muset někoho jmenovat do České národní banky, tak byste svoji úvahu změnil, Jiří Rusnoku?

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
No, já vůbec nevím, odkud se bere tohle to vyjádření, že jsem něco odmítl, jo, to skutečně je asi hodně velká zkratka. Já jsem se jednou vyjádřil po nějakém telefonátu redaktora Lidových novin k tomu, že to nepovažuju za aktuální, to je myslím zřejmé, že to není aktuální problém ani bankovní rady, ani pana prezidenta budoucího a notabene můj tedy, protože bankovní rada je plně obsazená, mandáty jsou jaksi platné a rozhodně to v nejbližším období aktuální není. A samozřejmě, pokud bych tu nabídku dostal, tak ji budu velmi vážně zvažovat, protože to považuju za jaksi pro mě jako pro ekonoma mimořádně zajímavou, jaksi nabídku a instituci mimořádně důležitosti ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je to tedy jeden z vrcholů kariéry ekonoma, býti členem bankovní rady?

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
Podle mého názoru určitě. Zvlášť člověka, který se většinu svého profesního života pohyboval v oblasti makroekonomické, tak určitě ano. Ale jak říkám, v tuto chvíli to není podle mě aktuální, já mám, jak říkajíc práce dost, až nad hlavu, nejenom v penzijním fondu, ale i v pojišťovně, kde mám různé nové úkoly, takže takhle jsem to myslel tu odpověď a takhle bych to rád korigoval.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jane Švejnare, pokud by ta nabídka přišla tedy v čase, kdy to bude aktuální, tak vy byste nějak korigoval svůj názor?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbia University, CERGE-EI
--------------------
Já bych svůj názor nekorigoval ve smyslu, že myslím, že bankovní rada a vůbec Česká národní banka sehrála velice důležitou roli, takže zaprvé bych chtěl zdůraznit, že je to funkce, která je velmi důležitá a jako takové si jí člověk musí vážit a respektovat ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ono aktuální to bude za rok, kdy končí mandát Evě Zamrazilové jak první člence bankovní rady, na jejíž místo bude Miloš Zeman jmenovat nového kandidáta.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbia University, CERGE-EI
--------------------
Přesně tak. Takže to vůbec není aktuální věc a jak říkám, momentálně o to neuvažuji, mám spoustu projektů, takž opravdu myslím, že to není vůbec relevantní otázka.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nakolik ale oba dva se zabýváte centrální bankou, jejím fungování v ekonomickém systému, Poslanecká sněmovna, jak jsem zmiňoval v úvodu, v tomto týdnu udělala první krok k tomu, aby se měnilo normativní prostředí fungování České národní banky a bankovní rady s tím, že by Česká národní banka nově měla podporovat i obecné hospodářské politiky Evropské unie se záměrem dospět k dosažení cílů Unie, pokud to není v rozporu s jejím hlavním cílem a tou je cenová stabilita a fungování cenové stability v zemi. Myslíte si, že ta novela je krokem dobrým směrem?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbia University, CERGE-EI
--------------------
Já myslím, že určitě, já myslím, že určitě, protože podívejte se, vidíte to například v Americe, centrální banka má za úkol nejenom cenovou stabilitu, ale též konjunkturu ekonomickou konjunkturu, nezaměstnanost jako důležitý indikátor, Evropská centrální banka to zatím neměla, ale už se posunuje tím směre taktéž. Momentálně inflace není největším problémem, momentálně je to nedostatek ekonomického růstu, v Evropě teda pokles dokonce a já si myslím, že to rozšíření vlastně cílů, kterými by se měla ta centrální banka zabývat, je rozhodně správné a samozřejmě cenová stabilita je jedním z hlavních cílů a neměl by to být cíl jediný.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A námitka, že vstoupí svým způsobem i do politického boje, protože tady bude možná oponentem, protihráčem vládě, záleží zase na složení členů bankovní rady. Nemyslíte, že tím může utrpět nezávislosti centrální banky?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbia University, CERGE-EI
--------------------
Já myslím, že ne, já myslím, že ta centrální banka opravdu může fungovat nezávisle, funguje nezávisle i v jiných zemích a její role například v poslední krizi, finanční krizi a recesi, kterou postihla celosvětová ekonomiku, v různých zemích vidím byla úplně klíčová, snižování úrokových měr, kvantitativní snižování restrikcí, které měli například v Anglii, ve Spojených státech a nyní už i v Evropě, hraje velmi pozitivní roli. V tom naše centrální banka vlastně šla pomaleji a já myslím, že /nesrozumitelné/ nový mandát, aby působila šířeji, tak to bude jenom pozitivní.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jiří Rusnok?

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
Tam klíčové doplnění toho zákona je to, co zaznělo v příspěvku, je péče o finanční stabilitu. To je velmi podstatné, protože v našem případě je centrální banka mimo jiné jedinou dozorovou institucí finančního trhu, finančního jaksi systému na rozdíl třeba od zemí, kde to je různě rozdělené. My máme tento unifikovaný podle mě velmi správný model a dneska, když se podíváte na roli banky, tak vedle měnové politiky je tohle to stejně hodnotná možná i ještě důležitější role. A v tom je ten zákon jenom potvrzující už tu realitu a jinak jenom souhlasím s tím, co řekl pan profesor.Václav

MORAVEC, moderátor
--------------------
Týden špatných čísel. I takový byl právě končící týden. Z tuzemské ekonomiky přicházelo jedno zklamání za druhým. Meziroční poklesy v prosinci ohlásili průmyslníci, stavebníci i obchodníci. Ze statistik například vyplývá, že Vánoce české a moravské obchodníky nespasily. Tržby v prosinci meziročně klesly o 5,1 %. Podepsal se na tom výrazně pokles prodeje osobních aut, méně se ovšem prodávala většina sortimentu. Především domácí potřeby i potraviny. Meziroční snížení tržeb zaznamenaly i největší obchodní řetězce. Prosincové tržby ve srovnání s rokem 2011 klesly i v celé Evropské unii. Průměr je minus 3,4 %. Týden špatný čísel pak zakončila páteční data týkající se lednové nezaměstnanosti. Bez práce je v České republice v současnosti bezmála 600 tisíc lidí. Kosmetičkou za čtvrt roku. Nabídka rekvalifikačních kurzů je široká. Člověk se může stát lakýrníkem nebo soukromým detektivem. Stanislava Machačná chce zkusit štěstí jako kosmetička. Vystudovala sice strojní průmyslovku, práci ale hledala marně rok.

Stanislava MACHAČNÁ /1. 2. 2013/
--------------------
Bohužel se nedařilo, jelikož mě líčení bavilo celej život, tak jsem se rozhodla pro kurz.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Do roka po absolvování některé z kurzů najde práci 40 % rekvalifikovaných. Kdo chce změnit profesi, má dvě možnosti. Buď si vybere z nabídky úřadu práce nebo si kurz najde sám. Pokud mu úřad výběr schválí, stát přispěje až 50 tisíci korunami. Nezaměstnaných přitom stále přibývá.

Jiří KUBEŠA, generální ředitel Úřadu práce /1. 2. 2013/
--------------------
Je zde jistý nárůst. Z části jsou to sezónní práce, z části je to také amnestie.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Aktuální lednová čísla zpracovaná novou metodikou mluví o víc než 8% míře nezaměstnanosti.

Eduard MALUŠ, nezaměstnaný /10. 1. 2013/
--------------------
No, je málo zakázek teďka, no, hlavně v tým zimním období, jinak přes léto to ještě jde, ale jak je zimní období, tak to je strašné, no.

Yvona JUNGOVÁ, ředitelka Úřadu práce v Ostravě /1. 2. 2013/
--------------------
Vývoj počtu volných pracovních míst je více než nepříznivý, během celého loňského roku počet volných pracovních míst klesal.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podle původní metodiky určování míry nezaměstnanosti by teď počet lidí bez práce dokonce překročil hranici 10 %. Smutný rekord v novodobé historii České republiky. Dodejme, že kumulované zvýšení počtu nezaměstnaných za prosinec a leden je srovnatelné s krizovým rokem 2009. Když se podíváte na ten týden špatných dat, jak jsem ho označil v úvodu této části, tak které z těch čísel pro vás bylo tím nejhorším výsledkem, které jste ani vy nepředpokládali, Jiří Rusnoku?

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
Tak, které z nich? Já myslím, že to je soustava čísel, které prostě popisují nějakou realitu, která je velmi neblahá. Je to bohužel záležitost v podstatě celé Evropy až na zcela výjimečné příklady nějakých pozitivních deviací. Takže ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale ta míra nezaměstnanosti, srovnáme-li ...

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
Míra nezaměstnanosti je samozřejmě ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
... okolní, okolní země, třeba Německo ...

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
... obecně skličující protože to je to nejhorší, když jaksi trpí země, společnost nezaměstnaností. Na druhou stranu buďme realisti v kontextu našeho okolí tak ještě pořád to není tak strašné. Polsko, Slovensko, tam je ta míra nezaměstnanosti o 5 % bodů vyšší, možná zhruba než u nás, nemluvím-li ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy neberete zase v potaz zase Rakousko a Německo, které zmiňuji já.

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
Ano, samozřejmě tam je to podstatně lepší, ale tady je vidět, že bohužel nejsme prostě úplně na té straně pouze těch pozitivních čísel, ale jsme někde mezi.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbia University, CERGE-EI
--------------------
Já bych k tomu jenom dodal, já už dlouho argumentuji tím, že podceňujeme jako společnost ty negativní efekty nezaměstnanosti. Že se tomu příliš nevěnujeme. Ve světě je nezaměstnanost problém číslo jedna, všichni se tomu věnují. U nás se tomu věnujeme tak nějak částečně a ti, kteří nejsou nezaměstnaní anebo, kteří tím nejsou postiženi, si de facto neuvědomují, jak negativní efekt to má, ekonomický ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je tu ale problém, vy jste členem Národní ekonomické rad vlády, aby i Národní ekonomická rada vlády řekla vládě samotné, podívejte se, problém nezaměstnanosti není jen ekonomickým číslem, že tady zmiňuju 600 tisíc lidí, zhruba 600 tisíc lidí, kteří nemají práci, ale že to je spojeno se sociálně patologickými jevy a že by NERV, tedy jak aktivněji mohl přispět anebo ...

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbia University, CERGE-EI
--------------------
Já myslím, že na NERVU, v NERVu to zaznívá, my se o tom bavíme, to je vždycky jako jednou z tématik, která tam je samozřejmě, je to součástí celkového pohledu, ale myslím, že to ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vláda to podle vás nebere dostatečně v potaz?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbia University, CERGE-EI
--------------------
Myslím, že to pořád nebereme dostatečně v potaz jako společnost jako celá a vláda samozřejmě jako exekutivní orgán by myslím si, tím měla zabývat ještě víc. Protože ono to má dynamické negativní dopady. Začínají mnoho lidí, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, u nich se potom projevují různé jevy a ztráta kvalifikace a tak dále, psychické dopady a nesmíme zapomenout, že pro každou společnost, když prostě rok máme nezaměstnané lidi, tak je to ztráta, která se nikdy nedá nahradit, protože pakliže nemáte infinitní pojem o čase, no, tak to je ztráta, která prostě ztracená a nedá se nikdy nahradit.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Máte jako NERV tedy alespoň nějaké doporučení pro vládu, recepty, které by přispěly k tomu, aby počet lidí v následujících měsících, kteří jsou bez práce, nepřesáhl tu hranici 600 tisíc a neposouvaly se rekordy nezaměstnanosti?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbia University, CERGE-EI
--------------------
Podívejte se, tam je to celá souhra opatření. Samozřejmě, co vidíme, a co je hlavní je, že je nedostatečná poptávka, to je celkový jev v Evropě, to je u nás, ta restriktivní opatření, která máme, to jenom dále prohlubují. Potom, jak jsme viděli, jsou tady ty různé přeškolovací a doučovací a tak dále metody, takzvané aktivní politika práce, která má určitý pozitivní dopad, ale studie ukazují zcela jasně všude na světě, že ten dopad je omezený, že se na to nemůžeme spoléhat, jo, takže pak tam můžou, mohou být doprovodná opatření, inovativní, jak prostě zpružnit trh práce, aniž by měl negativní dopad a tam je velká diskuse ohledně, co jsou ta optimální opatření.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Připomeňme si ještě jednou sérii těch špatných čísel tohoto týdne a podívejme se na ně v souhrnu. Maloobchodní tržby v prosinci meziročně klesly o 5,1 %, na tom se podepsal výrazně pokles prodeje osobních aut, méně se prodávala většina sortimentu domácí potřeby, potraviny. Meziroční snížení tržeb zaznamenaly i největší obchodní řetězce. Prosincové tržby ve srovnání s rokem 2011 klesly i v celé Evropské unii, takže tam jde o celoevropský trend, v Evropské unii byl průměr minus 3,4 %. Nedaří se zastavit ani pokles průmyslové výroby. Teď se díváme na průmysl a jeho data. V prosinci průmyslová výroba meziročně propadla o 12,5 %, to je nejhorší výsledek, který si nedovedli ani ekonomičtí analytici představit, protože očekávali daleko lepší čísla a důvod pádu a hlavně pokles výkonu automobilek, zlepšení nečeká, klesá totiž i hodnota nových zakázek. V útlumu je dlouhodobě stavebnictví. Tady vidíte další data. V prosinci jde o téměř pokles 17%, celkově klesala stavební výroba vloni oproti předloňsku dvojnásobným tempem, jasně to ukazuje ten graf, konkrétně o 6,5 %, stavebnictví se postupně propadá už pátým rokem za sebou. Když budeme hledat příčiny například loni v říjnu člen bankovní rady České národní banky Pavel Řežábek řekl, že fiskální a i měnová politika se chovají rozdílně k ekonomickému cyklu a tím způsobují další problémy české ekonomiky. Bylo to jedno z mála ostrých vyjádření člena bankovní rady České národní banky. Jsou podle vás tato slova Pavla Řežábka pro nesená koncem října loňského roku stále na místě, Jiří Rusnoku?

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
Bohužel jsou. Já jsem na to také upozorňoval v nějakých poznámkách už někdy v průběhu podzimu minulého roku. Já se obávám, že ta fiskální konsolidace u nás není dobře strukturovaná, že je příliš zaměřená na ty složky jaksi takzvaně nemandatorní, což jsou právě většinou investiční výdaje státu, právě ty části veřejných výdajů, které jsou schopny do jisté míry kompenzovat pokles soukromé poptávky a že jsme se zbytečně jaksi tady v tomto směru pustili za hranu, která teď mimo jiné je prostě ten problém prohlubuje. Co tím chci říct? Já myslím, že kdybychom měli o půl procenta vyšší deficit, tak se nic nestalo, HDP a toho půl procenta tady mohlo možná udělat nějakými multiplikačními efekty nevím několik desetin růstu HDP ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy sám jste byl ministrem financí. Nemyslíte si, že byste víc tratil na obsluze státního dluhu, že by se hůř prodávaly české státní dluhopisy, pokud by se vláda ...

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
Ne, ne, ne, nemyslím si, to. Trh není hloupý a nechová se tak, jak ho někdy líčí média jako nějaký jaksi škodolibý uličník. Trh vidí střednědobé i dlouhodobé záležitosti, to, že jsou úrokové sazby všude v Evropě prostě velmi nízko v těch relativně stabilizovaných zemích, teď neberu jih Evropy, i tam klesly výrazně, to by se nijak zásadně nezměnilo ani kdybychom měli o půl procenta dobře zdůvodněný vyšší deficit než byl ten původně očekávaný při jiném očekávání HDP, to chci zdůraznit. Ten deficit by měl vždycky nějakým způsobem korelovat s tím, jak se vyvíjí konjunktura. A jestliže se bohužel konjunktura vyvíjí špatně, ne naší zásluhou, to je samozřejmé, že pro malou otevřenou ekonomiku je to věc víceméně importovaná, tak je třeba na to reagovat. A jsou věci, ve kterých, jak já říkám, se nemůžeme splést, a ty je třeba dělat. To znamená jestliže víme, že potřebujeme mít velkokapacitní silniční spojení mezi Hradcem Králové a Olomoucí, víme to 30 let, možná 50, nemůžeme se splést v tom, když tuhle tu stavbu urychlíme, tak prostě to udělejme teď, ne potom až budeme mít 3% růst HDP, jestliže víme, že tolik tisíc škol, které budeme dalších 10, 20, 30 let využívat, je nezateplených, nemají pořádně vyřešené topení, tak tu investici udělejme, protože je jasné, že je to je investice, která se vrátí, je to velmi dobře návratná investice.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinak řečeno, vláda stále podle vás zůstává hluchá před těmito recepty?

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
Vláda trochu podcenila ten návrat té recese, podcenila to, ten scénář toho dvojitého V, který evidentně zažíváme, což ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Není to spíš L už v současnosti, než dvojité V?

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
Já myslím, že to není L, že, já nejsem fatální pesimista, naopak, ale prostě Evropa zažívá scénář dvojitého V, samozřejmě jeho souměrnost je různá, je to spíš takové pokřivené dvojité V, ale je to víceméně tento scénář a podcenili jsme ten návrat té recese. V reakcích hospodářské politiky. Víte, dobrá hospodářská politika v malé otevřené ekonomice je mimo jiné o jakémsi "finetuningu" musím dobře, jemně ladit včas s jistou předvídavostí věci, které na mě dopadnou, protože já nejsem USA, nejsem Japonsko nebo Německo.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbia University, CERGE-EI
--------------------
Já bych řekl tady dvakrát, vláda podcenila to první, ten první propad, který jsme inzerovali, říkají jsme několik mnoho nás to říkalo a bylo to podceněno a teďka ten druhý taktéž, který jsme říkali též, pozor je zde nebezpečí. Ještě bych jenom dodal k tomu tu důležitou věc. Ty trhy se dívají nejenom na to, jaký je schodek rozpočtu, ale taky jestli ekonomika roste nebo klesá. Čili, jestliže jsme poměrně málo zadlužená ekonomika, jakože jsme a můžeme šikovnými investičními pobídkami prostě opravdu tu ekonomiku vzpružit, tak ty trhy to budou vidět pozitivně, i když to krátkodobě bude znamenat trochu vyšší schodek, protože se ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinými slovy řečeno, podle vás tedy to, co vláda tvrdí, že si nažene rychlejším snižování schodku státního rozpočtu a veřejných financí jako takových, tak si zase zbytečně přidělává problémy a ty trhy negativně nesou to, že recese v České republice je hlubší než by mohla být?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbia University, CERGE-EI
--------------------
Přesně tak, hlubší než v okolních státech. Se podívejte, ty trhy to taky vidí, jo, že jsme na tom hůř.

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
Navíc z každé koruny toho HDP navíc vyberete daně. Jo, čili tam to není ...

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbia University, CERGE-EI
--------------------
Ano a neplatíte nezaměstnané, neplatíte podporu v nezaměstnanosti, jestliže je vyšší HDP a větší zaměstnanost.

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
To je to, co říkám, že tam musíme počítat s tím, že jsou tam jisté pozitivní multiplikátory a hlavně, že ukázaly to ty studie nedávné IMF, ukázalo se, že ta konsolidace může být v hlubší negativní dopady na růst než se kdysi uvažovalo ještě před 5, 10 lety ...

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbia University, CERGE-EI
--------------------
Že tam je asymetrie.

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
Ta asymetrie těch multiplikátorů, negativních a pozitivních.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbia University, CERGE-EI
--------------------
Ano, ano.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano?

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
To je možná trochu nesrozumitelné, ale prostě, když moc šetříte, tak vás to může víc poškodit na ekonomickém růstu a úrovni ekonomické než naopak, když třeba trochu víc vydáte a může to mít pozitivní efekt na růst.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No a to samé se pak týká těch doprovodných opatření asi jak je růst nezaměstnanosti a sociální problémy, které ...

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbia University, CERGE-EI
--------------------
Ano, vznikají a v těch vašich číslech to bylo dobře viděno, že vlastně lidí reagují na tu nejistotu, která je a nenakupují a tudíž spotřeba, poptávka se snižuje ještě víc než by se musela snižovat za dané situace. Čili tady ta vláda může dodat pozitivní impuls tím, že jednak dodá více jistoty, že bude jednat rezolutněji a že opravdu řekne, podívejte se, my máme středně a dlouhodobé cíle, krátkodobě zde dodáme tu poptávku, která chybí v soukromém sektoru a soukromý sektor na to potom reaguje pozitivně a začíná též více vydávat, investovat a tak dále.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je problém jen na straně vlády? Nebo podíváte-li se na politiku centrální banky jak dalšího významného ekonomického hráče, který hlídá cenovou stabilitu v zemi ...

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
V českém případě myslím, že centrální banka se chová pružně, relativně velmi rozumně, když se podíváte na to, že máme asi nejnižší sazby v Evropě, tak si myslím, že centrální banka v rámci možností svůj úkol víceméně splnila. Tady obávám se, že ten míček skutečně je více na straně vlády.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbia University, CERGE-EI
--------------------
Já bych souhlasil, teďka já myslím, že mohli začít snižovat úrokovou míru už dříve, jako tak tam bych řekl, že možná čekali příliš dlouho, ale momentálně myslím, že jsou tam, kde by měli být.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže mohla, protože centrální banka sama mění i odhad situace české ekonomiky pro letošní rok, došlo ke zhoršení původně několik desetinek nad nulou, tentokrát minus 0,3 % nejnovější odhad růstu, respektive poklesu hrubého domácího produktu, tak centrální banka mohla dříve podle vás přijít s téměř nulovými sazbami?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbia University, CERGE-EI
--------------------
Já si myslím, že ano, já si myslím, že mohli přijít dříve. Co je zajímavé, že například americká a britská centrální banka postupovaly poměrně rychle, anglická banka, evropská banka a Česká národní banka pomaleji.

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
Ale zase buďme spravedliví. Ono jaksi v tom prostředí evropském, kontinentálním nulové sazby, já bych si je před 5 lety nedovedl vůbec představit, takže v tom ta Česká národní banka si myslím, že je ještě velmi, velmi pro mě aspoň tedy kredibilní a pružná, já bych jí tak jako kriticky, ale jsou, rozumím tomu, rozumím tomu ...

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbia University, CERGE-EI
--------------------
Jo, jistě, to je rozdíl názoru, jo, jistě.

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
Je to pak už o nějakém skutečně jemném posuzování.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se bavíme o dluzích, vy jasně říkáte a podíváme se na data, která se týkají zadlužení, loňského zadlužení. Česká republika byla zadlužena loni 39,8 %. Podle ministerstva financí by mělo jít letos zhruba o 42 % a příští rok 42,6 % hrubého domácího produktu a to jsou čísla spadající pod takzvanou dluhovou brzdu. O ní se teď také mluví nejen v souvislosti s finanční ústavou v České republice, ale právě s tím evropským fiskálním paktem, jak je to komplikovaně nazýváno. Finanční ústava obsahuje právě to, že by při výši dluhu mezi 40-45 % hrubého domácího produktu vláda zdůvodnila dluh poslanců, měla navrhnout opatření, pokud zadlužení státu vyroste na 45-48 % HDP, pak musí vláda zmrazit alespoň 3 % výdajů rozpočtu v poměrné části ke zbývajícímu období roku a zároveň se v následujícím roce o pětinu sníží platová základna všem ústavním činitelům kromě soudců. Při dluhu 48 ale pod 50 % musí vláda i územní samospráva na další rok navrhnout vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet a ke stejnému kroku budou vyzvány zdravotní pojišťovny. V případě, že budou ty ekonomické potíže pokračovat a ještě se přijme tato finanční ústava, nemůže to znovu vrhnout ekonomiku do těch potíží a právě z toho dvojitého V aniž bych ho chtěl zpochybňovat, se stane už definitivně L, pane Rusnoku?

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
Tak samozřejmě je třeba velmi vážit moment nasazení takovýchto instrumentů do jaksi plné praxe. Já vidím smysl té ústavy finanční v tom, že tady se jaksi shodne společnost a prostřednictvím svých zákonodárců na tom, že celkové zadlužení veřejné je vážná věc a že bychom ho s ohledem na budoucí generace, to zdůrazňuji, měli hlídat, měli hledat cesty, jak na tuto věc být citlivý, jo, to samotné nasazení, ta implementace v čase by podle mě také vyžadovala určitý rozumný a flexibilní přístup skutečně, pokud by přetrvávala dlouhodobě ta totální recese nebo dokonce nějaký pokles ekonomické aktivity, tak asi stojí za zvážení, jestli ty ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No, chápu-li to správně ta finanční ústava by mohla platit k 1. lednu příštího roku ...

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
Ano.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A bude-li recese i v roce ...

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbia University, CERGE-EI
--------------------
Podívejte se, já si myslím, že něco takového je v pořádku, pakliže ekonomika roste, tak pak je dobré mít pojistku tohoto typu, aby vláda, která chce rozhazovat peníze, nerozumně, byla pod určitou kontrolou. Jestliže by se svět zmítal ve velké recesi nebo Evropa jako kontinent, kterého jsme součástí, a tak myslím, že v této situaci je to příliš těsná svěrací kazajka, kdy je potřeba rozumným ekonomickým činitelům hospodářským činitelům nechat volnější ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zeptám se, jinak je to dobré načasování přijímání té finanční ústavy teď?

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbia University, CERGE-EI
--------------------
No ...

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
To si nevybírá někdy život to načasování, ale přeci je to v rukou politiků odpovědných politiků do definitivní nastavení určit to časové, takže ještě nic není ztraceno. V době, kdy se to začalo připravovat, nikdo netušil, že ta recese bude takto rezistentní. Ale já vidím jiný problém. Já si to neodpustím. Já si myslím, že tento model finanční ústavy a brzdy je neúčinný de facto a dost nešťastný. Já se hlásím veřejně k tomu nápadu, který kdysi publikoval dnešní viceguvernér ČNB kolega Tomšík a to byla model, který vlastně říkal, svažme, nebo svázejme, udělejme spojení mezi výší dluhů, jeho vývojem a jistým typem, jistým typem daně, jo, jakési dluhové daně. Protože pokud ten dluh nebudou občané cítit jako zátěž, oni sami ve svým rozpočtu svým způsobem rodinném, tak svým způsobem ta reflexe toho problému bude někde vždycky na politické elitě a tam já mám velkou pochybnost, jestli politická elita z definice má vůbec zájmy na dlouhodobých záležitostech ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinak řečeno, že by ta, toto svázání tlačilo občany k tlaku na politiky?

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
Ano, přesně tak. Stanovila by se určitá hranice, řekněme bezpečná 40 % kde by třeba ta daň byla buď nulová nebo minimální, jakmile bychom se přes toto dostávali, tak by automaticky na každý další rok tato daň zvyšovala a byla by to daň alá daň z příjmu fyzických osob, pokud možno jednou s jedním samozřejmě procentně jako by rovná daň, ale z různého základu je různá, a to si myslím, že je skutečně model, který by mohl fungovat považuju ho za velmi inspirativní. Tyhle ty dluhové brzdy mají některé jiné země už delší dobu například Polsko, když jde do tuhého, tak se hledají všechny cesty, jak se té dluhové brzdě vyhnout. Kalkulují se, kurzem se manipuluje, protože část dluhu je v cizích měnách a už se debatuje o tom, jestli ten dluh neposunout tu brzdu a tak dále. To je to, o čem mluvím. Takže já mám k té, k tomu návrhu velmi skeptický prostě názor, ale je to ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Považujete ho, považujete ...

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
Ne, ne, považuji ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
... takovou dluhovou brzdu za neúčinnou.

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
... no, obávám se, že může být neúčinná v našich podmínkách nebo obecně demokratických podmínkách tohoto typu, ale je to mnohem lepší než nic, to v každém případě.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No, nic tady není, je tady ještě evropský fiskální pakt.

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
No, teď je tady nic.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No evropský fiskální pakt.

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
Evropský fiskální pakt se týká členů eurozóny, de facto.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbia University, CERGE-EI
--------------------
Já bych zdůraznil to, že co by bylo dobré, je mít mechanismus, který je proticyklický. Jo, to znamená vidím problém jak v té brzdě, tak možná i v tom druhém mechanismu, který neznám, že tam může automaticky nastat vlastně navyšování daně nebo to svírání v rámci této kazajky, což reprezentuje ta fiskální brzda ve chvíli, kdy to ekonomika nejméně potřebuje, kdy jsou na tom lidé nejhůř a kdy vláda by měla mít jako cíl právě rozdmýchat ekonomiku, dát jí zase ten druhý dech, ale potom by ten mechanismus měl být takový, že v období, kdy si vedeme dobře, jako napřed první polovina prvního desetiletí tohoto století, tam by se mělo šetřit, v tu chvíli by se měly peníze opravdu odvádět z přehřáté někdy i ekonomiky do rezervy, která by právě umořovala, dluh snižovala a tak dále. To by byl ten optimální mechanismus.

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
Ano, ano.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Hosty Otázek byli Jiří Rusnok a Jan Švejnar. Ekonomové. Děkuji, že jste přijali mé pozvání a přeji hezký zbytek neděle.

Jan ŠVEJNAR, ekonom, Columbia University, CERGE-EI
--------------------
Děkujeme.

Jiří RUSNOK, ekonom, člene NERV
--------------------
Děkuji.

 

ČT 24, Otázky Václava Moravce II, 10.2.2013