Archiv zpráv minulých vlád

16. 5. 201319:47

Legislativní rada vlády schválila nový zákon o státním zastupitelství

Legislativní rada vlády ve čtvrtek 16. května 2013 schválila návrh zákona o státním zastupitelství a o změně souvisejících zákonů (zákon o státním zastupitelství), který má nově upravit zásadní otázky činnosti a organizace státního zastupitelství.

Cílem předloženého návrhu je zefektivnění činnosti státního zastupitelství a posílení nezávislosti soustavy státního zastupitelství tak, aby byla oproštěna od jakýchkoli politických či jiných vlivů a tlaků na rozhodování, zejména pak při plnění základního úkolu státního zastupitelství – zastupování veřejné žaloby v trestním řízení před soudem.

Návrh zákona o státním zastupitelství mění způsob jmenování nejvyššího státního zástupce, ten by měl být nově jmenován prezidentem republiky na 10 let na návrh vlády, a to bez možnosti jmenování do této funkce na dvě po sobě jdoucí funkční období, ostatní vedoucí státní zástupci (okresní a krajští) budou jmenováni na základě výsledků výběrového řízení, pro jehož provádění budou stanovena jednoznačná kritéria.

Nejvyššího státního zástupce, stejně jako ostatní vedoucí státní zástupce nově nebude moci odvolat vláda, ale pouze kárný senát Nejvyššího správního soudu.

Návrh zákona také počítá se zřízením Poradního sboru státního zastupitelství voleného z řad všech státních zástupců, se kterým budou muset být projednány zásadní personální otázky (například návrhy na jmenování státních zástupců, návrhy na jmenování vedoucích státních zástupců, jejich náměstků a vedoucího Úřadu).

Navrhuje se také zřídit specializovaný Úřad pro potírání korupce s celorepublikovou působností. Úřad má působit při Nejvyšším státním zastupitelství jako jeho relativně samostatná organizační složka a jeho vedoucí, který bude ze zákona současně náměstkem nejvyššího státního zástupce, bude jmenován na 10 let bez možnosti opakovaného jmenování na dvě po sobě jdoucí funkční období a také možnost jeho odvolání bude limitována obdobně jako u vedoucích státních zástupců.

Dojít má také ke zrušení vrchních státních zastupitelství v Praze a v Olomouci. Agenda bude převedena na Nejvyšší státní zastupitelství a v omezeném rozsahu i na krajská státní zastupitelství.

Legislativní rada vlády doporučila vládě schválit návrh zákona ve znění jejího stanoviska.

Mezi další body programu zasedání Legislativní rady vlády patřily také:

• Návrh zákona o o státních úřednících
  
  Návrh zákona o státních úřednících má upravit právní poměry státních úředníků a systém jejich vzdělávání. Obsahem právní úpravy je zejména stanovení předpokladů pro zastávání pracovního místa státního úředníka, úprava institutu výběrového řízení, a změna a zánik pracovního poměru úředníka.
  Návrh zákona upravuje povinnosti úředníka, které jdou nad rámec právní úpravy obsažené v zákoníku práce, a to včetně povinného pracovního hodnocení úředníka. Vyšší míra zákonných povinností úředníka zahrnující též zvýšené požadavky na vzdělávání je kompenzována prodloužením doby dovolené z pěti na šest týdnů a zavedením finančního vyrovnání ve formě dalšího odstupného. Návrh zákona také stanoví hranice mezi obsazováním úřednických a politických míst ve státní správě a stanoví základní pravidla systemizace pracovních míst úředníků a organizace úřadu státní správy.
  
  Návrh zákona by měl nahradit dosavadní platnou, avšak až na výjimky dosud neúčinnou právní úpravu postavení státních úředníků, obsaženou v zákoně č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
  
  Legislativní rada vlády projednávání návrhu zákona přerušila.
  
  
• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
  
  Cílem návrhu zákona je především zjednodušení přístupu k informacím, zvýšení vymahatelnosti práva na informace a odstranění některých nedůvodných odchylek procesních postupů od správního řádu.
  
  Mezi hlavní navrhované změny patří:
  
  • začlenění práva na přístup k informacím o životním prostředí dosud speciálně upraveného v zákoně č. 123/1998 Sb., o právu informace o životním prostředí, do obecného režimu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů,
  • zavedení tzv. informačního příkazu, umožňujícího nadřízenému orgánu uložit povinnému subjektu přímé poskytnutí informace, pokud neexistuje zákonný důvod pro její odmítnutí,
  • zavedení tzv. testu veřejného zájmu, v němž bude muset povinný subjekt v případě existence zákonného důvodu odmítnutí žádosti o informace posoudit, zda není namístě zákonnou ochranu ve veřejném zájmu prolomit,
  • zavedení povinné publikace interních předpisů, které upravují činnost povinného subjektu navenek,
  • upřesnění některých zákonných důvodů pro neposkytnutí informace,
  • úpravu poskytování informací o platech a odměnách pracovníků povinných subjektů.
  
  Legislativní rada vlády projednávání návrhu zákona přerušila.