Tiskové konference

29. 5. 201317:47

Tisková konference po jednání vlády, 29. května 2013

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Dámy a pánové, dobré odpoledne na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády, vítám zde místopředsedu vlády pana Karla Schwarzenberga, pana ministra financí Miroslava Kalouska a ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Pane místopředsedo vlády, prosím, máte slovo.

Karel Schwarzenberg, místopředseda vlády: Zdravím vás, dobrý den, děkuji, že jste sem přišli. Tady byly dneska tři opravdu důležité body, a to návrh zákona o státním zastupitelství – veledůležitý bod, pak návrh zákona o státních úřednících – ten byl přerušen, na rozdíl od zákona o státním zastupitelství, který byl schválen. Byl přerušen na 14 dní, poněvadž se musí ještě některé body dopracovat. A pak je návrh novely zákona o spořitelních a úvěrních účtech a některých opatřeních s tím souvisejících, doplňující zákon České národní rady o daních z příjmu, ten byl schválen. Teď bych ale poprosil pana ministra financí, aby se vyjádřil k tomu třetímu bodu a pana ministra spravedlnosti ke čtvrtému bodu.

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Děkuji za slovo, dámy a pánové, já začnu tím, že jsem velmi rád, že vláda dnes schválila zákon o státním zastupitelství, s tím že bych se rád zmínil o tom, že děkuji všem kolegům napříč politickým spektrem za naprosto věcnou diskusi, která proběhla, i za jednomyslné hlasování na závěr. Rád bych řekl některé ty nejpodstatnější body, které ten nový zákon přináší. Cílem toho zákona bylo významným způsobem posílit nezávislost státního zastupitelství i jednotlivých státních zástupců včetně stanovení odpovídajících záruk tohoto postavení. Známá věc je ta, že pokud ten zákon bude schválen zákonodárnými sbory, tak dojde ke zrušení Vrchních státních zastupitelství v Praze a v Olomouci tím, že agenda bude převedena na Nejvyšší státní zastupitelství, kde bude dílem vykonávána na Úřadu pro potírání korupce, a dílem na krajská státní zastupitelství. Současně v rámci Nejvyššího státního zastupitelství bude působit Úřad pro potírání korupce, který bude mít působnost celorepublikovou a v jeho čele bude stát náměstek Nejvyššího státního zástupce, kde, zdůrazňuji, bude to jediný funkcionář v této soustavě, který nebude jmenován politikem, tj. ministrem či prezidentem republiky. Nejvyšší státní zástupce bude jmenován prezidentem republiky na 10 let a to na základě návrhu ministra spravedlnosti a vlády. Další podstatná věc je ta, že všichni funkcionáři v soustavě státního zastupitelství budou jmenováni na základě výběrových řízení a odvoláni budou moci být pouze rozhodnutím soudu v kárném řízení, kdy, zdůrazňuji, že kárným deliktem nebude pouze nějaké typicky právní selhání, ale i selhání manažerské. Největším problémem asi posledních let byla možnost toho, že politici mohli bez dalšího odvolat například nejvyššího státního zástupce, ale v zásadě i další funkcionáře státního zastupitelství což, bude-li tento zákon přijat, už do budoucna nebude možné. To je, prosím, v nejzásadnějším asi všechno k tomuto zákonu, tam je těch věcí více, ale tohle je asi opravdu to nejpodstatnější. Děkuji za pozornost.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji, poprosím pana ministra financí.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, vláda dnes schválila můj návrh novely zákona o spořitelních a úvěrových družstvech, který nemá jinou ambici, než snížit míru rizika, který tento sektor může představovat pro Fond pojištění vkladů i pro veřejné rozpočty. To, co jste se mohli dočíst v novinách, a kde já nemohu být zcela konkrétní, neboť jsem vázán mlčenlivostí – týká se to identifikace některých podezřelých převodů z tohoto sektoru finančně-analytickým útvarem, následně kroky státního zastupitelství, které zablokovalo poměrně významné prostředky a zahájilo vyšetřování, odkrylo v celé nahotě systémové riziko, které tento sektor představuje a které tento růst od roku 2008, kdy po lehmanovské krizi byla odstraněna takzvaná spoluúčast. Do té doby každý vkladatel měl připojištění vkladu do určité výše svojí alespoň 10 % spoluúčast. Nyní ta spoluúčast není, fondy jsou, vklady jsou do výše statisíce euro pojištěny 100 % bez jakékoli spoluúčasti, což samozřejmě v případě problému toho či onoho finančního ústavu klade nároky na Fond pojištění vkladů, a pokud ten by nestačil, tak na státní rozpočet. V případě družstevních úvěrových záložen, takzvaných kampeliček, jsme ve spolupráci s Českou národní bankou identifikovali zvýšené riziko, kterému v zájmu všech vkladatelů a všech daňových poplatníků chceme předejít. Samozřejmě, dominantní úkol je úkol regulátora, tedy České národní banky, tedy úkol dohledu, nicméně zpřísňujeme pro tento sektor legislativní prostředí a to ve třech bodech: Družstevní záložnou bude moci být podle našeho návrhu, bude li schválen, pouze instituce s bilancí do 5 miliard Kč. Pokud ta bilance bude větší, pak je nezbytné, pokud chce dál pokračovat ve své činnosti, je nezbytná povinná transformace na banku v pětiletém přechodném období pod dohledem ČNB. Je totiž specialitou České republiky, že kampeličky neplní až tak úkol sociální pro malý, omezený okruh fyzických osob, jak je obvyklé v zahraničí, a tak, jak to kdysi zaváděl národní obrozenec Kampelík. Často se jedná o poměrně velké finanční ústavy se stejnou ambicí, jaké mají banky, nicméně s poněkud volnějšími regulačními pravidly a tedy s větší mírou rizika pro veřejné rozpočty. Takže to chceme omezit výší bilance do 5 miliard Kč. To druhé regulační opatření je výše rizikového fondu, který je stanoven na 20 % - navrhujeme ho zvýšit na 30 %. To třetí opatření je výše příspěvku do Fondu pojištění vkladů. V tuto chvíli přispívají kampeličky objemem 0,16 % z celkového objemu pojištěných vkladů, tak jako banky. Instituce s menší mírou rizika, například stavební spořitelny, platí polovinu. Instituce s vyšší mírou rizika měly by podle našeho názoru platit dvakrát více, to znamená, navrhujeme nikoli 0,16 %, ale navrhujeme 0,32 % příspěvku do Fondu pojištění vkladů, což v celkovém objemu znamená nikoliv dosavadních 56 miliard ročně, ale zhruba dvojnásobek. Jsem přesvědčen, že tento návrh, byť se jistě setká s řadou protestů z řad sektoru družstevních záložen, je ku prospěchu veřejnosti, ku prospěchu férových podmínek na finančním trhu a ku prospěchu všech daňových poplatníků. Děkuji.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji, dámy a pánové, nyní je prostor pro vaše dotazy.

ČTK, Jakub Dospiva: Pane ministře financí, vy jste ještě včera říkal, že máte nějaké výhrady vůči tomu návrhu zákona o státním zastupitelství, nakonec jsem teďka slyšel, že to hlasování bylo jednomyslné, co vás uklidnilo v téhle věci? A jenom technická, bod 6, návrh pana ministra zdravotnictví na slučování několika zdravotnických zařízení, jak to dopadlo? Děkuji.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já bych rád poděkoval za tu věcnou diskusi, pan ministr Blažek předesílal, že ta diskuse byla zcela věcná. Já koncept toho zákona vždy podporoval, ale neshledával jsem dostatečně velký důvod, proč by měl být nákladnější. Pan ministr Blažek, a já to chápu, každý ministr se samozřejmě trochu více pere za svůj rezort, tam specifikoval některé, sice ne veliké, ale větší náklady nepokryté, na státní rozpočet. Dohodli jsme se, že to jeho kapitola zvládne v rámci plánovaných kapacit, že ty kapacity nemusí být navýšeny, ani personální, ani finanční, já tudíž nemám sebemenší výhradu a podporuji tento návrh zákona. Pan místopředseda vlády, ministr odpustí, když řeknu, že návrh pana ministra zdravotnictví byl jednomyslně schválen.

Lidové noviny, Jan Kálal: Já bych se dovolil zeptat vás všech, pane vicepremiére i páni ministři, vy každý svým dílem jste se nějak dotkli případu Alexeje Torubarova, volgogradského restauratéra, jestli jste si to už stihli nějak vyjasnit a jestli jste přesvědčeni o tom, že to vydání do Česka a to, co ho provázelo, ostuda? A možná na vás ještě doplňující dotaz, pane vicepremiére, jestli jste se zkusil spojit s panem premiérem Nečasem, který se dneska z Ruska vrací, jestli ztratil za pana Torubarova slovo a zeptal se, co je s ním dál, protože jeho advokáti tvrdí, že to neví. Děkuji.

Karel Schwarzenberg, místopředseda vlády: Tedy co se mě týká, já nevím, o čem pan premiér v Rusku mluvil, o čem tam jednal a jestli se na osud pana Torubarova zeptal, to nevím. Byly zde pochyby, jestli to vydání odpovídalo českému právnímu řádu, neboť byl jistý rozsudek Nejvyššího správního soudu, který při tom zvedal pochybnosti, tudíž jsme to zvážili, že bychom to vydání ještě pozastavili, až se i tyto věci objasní, nebo jestli má plné právo na azyl.

Lidové noviny, Jan Kálal: Byla to tedy ostuda, to, co se stalo? Jaké máte mínění vy a páni ministři? Protože v tom byl určitý spor.

Karel Schwarzenberg místopředseda vlády: Jestli to je ostuda? Já bych řekl spíše neštěstí než ostuda.

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Novináři stále hledají spory. Já vám naprosto jednoduše řeknu, že žádný konflikt, jak jsem četl na internetu, Kalousek, Blažek a podobně, se v této věci nekonal a nekoná, ten problém celý spočívá v tom, co všechno měly k dispozici české soudy a ministr při svém rozhodování a o celkový přístup k té věci, který mohl vycházet, pokud jde o právní stránku věci, jen z určitých dokumentů. Já bych tady rád řekl, a jsem rád, že je tady pan ministr zahraničních věcí a pan ministr financí, já vůbec nechci dávat teď nějaké podrobnosti o tom, co vše se dělo. Ale prohlašuji tady zodpovědně, že jsme s panem Schwarzenbergem spolupracovali na tom, aby ten případ dopadl jinak, a velmi prosím, abyste už v tomto nehledali konflikt. Se slovem „neštěstí“, co řekl pan Schwarzenberg, já nemám vůbec žádný problém. Ale neštěstí je vždycky i v tom, že soudy i ministerstvo spravedlnosti postupují podle důkazů, které mají k dispozici, a byly takové důkazy, jaké v té době rozhodování byly. A prosím ukončeme tu debatu o nějakých sporech a nesporech. Spíše se bavme o tom, že byla koordinace, která prostě ne vždy vyjde, jak si člověk představuje, že vyjít má.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já se připojuji ke slovu „neštěstí“, pokládám to opravdu za neštěstí, ten pán se na nás obrátil o ochranu a my jsme ho vydali. Už jenom to, že měsíc je kdesi bez možnosti styku se svým právníkem, je zřejmé, jakému systému spravedlnosti byl vydán. Já se za něj velmi často modlím, obávám se však, že mé modlitby mu příliš nepomohou. Rozhodně to ale není konflikt, opravdu je to neštěstí, my jsme o tom s panem ministrem Blažkem spolu podrobně mluvili. To, že každý z nás máme trochu jiný pohled na tu věc a ty své pohledy navzájem chápeme, protože pan ministr Blažek má samozřejmě pravdu v tom, že veškeré paragrafy byly akceptovány. To, že chápeme navzájem své pohledy, ještě neznamená, že své pohledy sdílíme, já dost obtížně umím pochopit uvažování některých soudců české justice, nikoliv ministra spravedlnosti, ale budeme-li se o tom veřejně hádat, tak panu Toburarovi to nepomůže. Opravdu se tady nejedná o žádný konflikt, jedná se o neštěstí a možná, že je naší povinností se čas od času trochu hlasitěji zeptat, jak že se mu daří.

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Já ještě doplním, já se na to ptám ruské strany, to není, že ten případ zůstává jen tak, to můžu i doložit. To znamená, že to je naprosto v pořádku.

Radiožurnál, Martina Spěváčková: Já bych měla otázku k tomu zákonu o státních úřednících, jestli můžete upřesnit, jaké rozpory tam byly, a jestli to, že jste to vlastně odložili o 2 týdny, nemůže zkomplikovat ten proces přijetí toho zákona, když má platit od příštího roku, jestli nám tedy nehrozí, že bychom nemohli čerpat dotace z Evropské unie? A možná ještě doplňující otázka, co říkáte na tu kritiku neziskových organizací, podle nich ten zákon není příliš účinný v tom odpolitizování státní správy. Děkuji.

Miroslav Kalousek, ministr financí: My bychom mohli odpovědět, kdybychom teď v přímém přenosu měli vypořádávat to připomínkové řízení, tak bychom tady setrvali nejméně tři hodiny, protože stále ještě přetrvávají desítky rozporů, které formulovaly jednotlivé rezorty, a vláda dnes nechtěla schvalovat zákon, který nemá vypořádány všechny připomínky. Je evidentní, že ty připomínky, rozhodnutí o těch připomínkách, vyžaduje politické rozhodnutí, proto jsme se dohodli, že do příští vlády se sejde šest – sedm ministrů, kteří budou dostatečně reprezentovat koaliční politické síly a politicky o těch sporech rozhodnou, včetně o některých připomínkách neziskových organizací, které bereme velmi vážně. I ty bereme jako součást toho připomínkového řízení. Takže spíše snažíme se během těch příštích 14 dnů, a nepochybně se nám to povede, sjednotit pohled vlády na tu věc a zvážit i řadu připomínek neziskových organizací.

ČTK, Jakub Dospiva: Já k tomu jenom doplňující dotaz – stihne se to pak legislativně ve sněmovně s prázdninami parlamentními a to s předpokládanou platností od ledna? Děkuji.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Ano, nepochybně ano. Není vyloučeno, že budeme muset využít institut mimořádné schůze, ale to není nic neobvyklého v legislativním procesu.

Česká televize, Anna Racková: Já bych se ještě chtěla zeptat pana ministra Blažka k těm neziskovým organizacím – konkrétně oni si stěžují na to odměňování úředníků, že je pohyblivé. Proč tohle tedy není nějak zakotveno v tom zákoně, nebo proč to není vyřešeno? Neziskové organizace také konkretizují ten zákon, že zavádí nové výběrové řízení na úředníky, vedoucí ho ale potom nemusí respektovat, je to tedy k něčemu? Jestli byste to mohl okomentovat.

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Já se vám velmi omlouvám, ale já navážu na pana kolegu Kalouska. To bychom tady byli do rána a za další, náš rezort to nepředkládal ten zákon, to znamená, v podstatě my tu máme nějaké připomínky, bylo jich docela hodně, ale to je otázka na ministra vnitra.

Česká televize, Anna Racková: Já mám ještě dotaz k církevním restitucím, jsou to v podstatě dvě výtky opozice, jestli byste je mohl okomentovat? Zaprvé, oni kritizují proceduru schvalování toho zákona, že neměli dost času na projevy, nebo že byl zákon schválený v podstatě o přestávce, jestli si tedy pamatujete vy, jak to probíhalo, jestli byste k tomuhle mohli něco říct? A potom ještě opozice zpochybňuje rozsah, výši majetku, tedy že není žádný seznam toho, co se bude vracet, co na tohle říkáte, jestli byste to mohli ještě okomentovat?

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Já mám jednoduchý komentář. Já jsem to viděl tehdy v televizi, takže jak se ptáte, jak se to rozhodovalo, je složité, ale prosím pěkně, ať to není chápáno jako nějaký alibismus, ale na to osobní vzpomínky nemohu mít vůbec žádné.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já mohu odpovědět jako někdo, kdo je v diskusích o církevních restitucích 20 let. Já tu diskusi vedu 20 let, takže já mohu opozici říct – oni měli také 20 let. Česká republika je bezkonkurenčně posledním státem, který nemá tuto otázku vyjasněnou, to není otázka jenom majetkových restitucí, to je otázka vypořádání vztahů mezi státem a církvemi. Nejedná se pouze o majetek a o peníze, a jsme posledním státem postsovětského bloku, který k obrovské mezinárodní ostudě tohle nikdy nedokázal vyřešit. Předběhla nás třeba i Albánie, ta to dokázala o 5 let dřív než my. Takže říká-li dnes opozice, že na to neměla čas, odpovídám, měla na to 20 let. A i opozice má nález Ústavního soudu, který jasně říká, že je to otázka parlamentu a že parlament musí přijmout politické řešení. Naše vláda je první vládou, které se podařilo toto politické řešení nejenom nalézt, ale také prosadit v parlamentu. Bylo by komické, kdyby teď to politické řešení, po kterém tolik volal Ústavní soud, bylo teď právě u Ústavního soudu zpochybněno. Nicméně u nás je možné všechno.

Lidové noviny, Jan Kálal: Na pana ministra Blažka, vy jste říkal „já se ptám ruské strany, není to tak, že se neptám,“ co jste se dozvěděl?

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: To probíhá písemnou formou samozřejmě, to není, že já si zavolám s ruským ministrem, ten by mi to podle mě nevzal ten telefon, ten nebere ani ministrům z jiných států a významnějších. Korespondence probíhá, odpověď ještě nemám, ale není to tak, že by se z naší strany nedělo vůbec nic.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Děkujeme za pozornost, dámy a pánové, hezký den.