Tiskové konference

12. 6. 201323:28

Tisková konference po jednání vlády, 12. června 2013

Premiér Petr Nečas na tiskové konferenci oznámil, že vláda schválila rozpočtové limity na příští rok a také rozpočtové výhledy na léta 2015 a 2016. Kabinet zároveň odsouhlasil návrh zákona o státních úřednících.

Jan Hrubeš, mluvčí vlády: Dámy a pánové, hezký pozdní večer, já Vás vítám na tiskovém brífinku po druhé části jednání vlády. Vítám pana premiéra, vítám také ministra financí Miroslava Kalouska a ministra Petra Mlsnu. Pane premiére prosím o úvodní slovo.

Petr Nečas, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vláda se dnes vedle povodňové tématiky zabývala i svou standardní agendou. V prvé řadě jsme schválili materiál, který se týká přípravy státního rozpočtu na příští rok a rozpočtový výhled na léta 2015 a 2016. Ten základní údaj, který se týká těch následujících rozpočtů, počítá s příjmy státního rozpočtu ve výši 998 miliard korun s tím, že deficit na příští rok bude 105 miliard korun a vláda se nakonec rozhodla udržet tuto nominální výši deficitových rozpočtů jen ve výhledu na roky 2015, 2016, větší podrobnosti k rozpočtu řekne, k přípravě rozpočtu pan ministr Kalousek. Schválili jsme také návrh zákona o státních úřednících, tady chci říci, že tento návrh samozřejmě stanoví úředníkům některé zvýšené povinnosti a také obsahuje předpoklady pro zastávání pracovního místa, způsoby výběrového řízení, vznik, změnu a zánik pracovního poměru včetně převedení na jinou práci, rovněž upravuje zvýšené povinnosti úředníka nad rámec právní úpravy zákoníku práce a také je možné odhadovat, že finanční dopady implementace tohoto zákona se budou pohybovat v řádech stovek milionů, okolo 500 milionů korun. Potom jsme projednali sadu poslaneckých návrhů zákona, o kterých nás bude, o některých z nich, informovat pan ministr Mlsna, takže já bych teď v případě státního rozpočtu dal slovo panu ministru financí.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Děkuji za slovo, dámy a pánové, vláda jednomyslně dnes schválila rozpočtové limity jako důležitou součást rozpočtového procesu. Prosím, aby to nebylo vnímáno jako definitivní návrh státního rozpočtu, do toho je ještě dlouhá cesta. Ale toto je důležitý krok, kdy každá kapitola tedy každý ministr má zastupovány výdaje, s kterými musí počítat, a teď je jeho úkolem, aby v rámci těchto výdajů podrobně rozepsal rozpočtovou kapitolu, kterou předá ministerstvu financí do konce července. Během srpna bude ministr financí jednotlivými správci kapitol projednávat jejich návrhy a rozpory, které tam nepochybně budou uvedené, tak aby ministr financí, tak jak mu zákon ukládá, do konce srpna předložil vládě již návrh státního rozpočtu a během září, bude-li jeho návrh projednávat vláda tak, aby tak jak jí zákon ukládá, do konce září předložila již hotový vládní návrh státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny. Chtěl bych upozornit na to, že ty stávající příjmy a výdaje, tak jak jsou uvedeny v tomto materiálu, neobsahují příjmy a výdaje z Evropské unie, ty se objeví až v tom srpnovém materiálu, můžete tedy počítat s tím, že budou zhruba o 100 miliard posíleny jak na příjmové tak na výdajové straně, a to budou evropské prostředky. Rovněž tento materiál zatím neobsahuje rozepsané prostředky na vědu a výzkum, tam převezme ministerstvo financí návrh Rady pro vědu a výzkum a zapracuje to do jednotlivých kapitol. Je to tedy důležitý krok, důležitý milník, v tom rozpočtovém procesu, ale zdaleka se nejedná o definitivní návrh státního rozpočtu, už proto ne, že to zásadní ty politické i tedy rozpočtové priority bude činit vláda až na svých zářijových zasedáních, protože vládní rozpočtové priority může stanovit pouze vláda sama, tam uděláme ten definitivní model, který budeme pak všichni hájit v Poslanecké sněmovně. Druhým bodem, kterým bych chtěl zmínit, je prováděcí zákon k fiskální ústavě. Jistě sledujete vášnivou debatu o fiskálním, o ústavním zákoně rozpočtové odpovědnosti v Poslanecké sněmovně. Ten nutně musí být doprovázen prováděcím zákonem a tento prováděcí zákon dnes vláda schválila a posílá ho do Poslanecké sněmovny. Chtěl bych zdůraznit, že onen prováděcí zákon byl s opozicí projednáván současně s fiskální ústavou, a že jsem ho vládě předložil tak, abych vyhověl všem pozměňujícím návrhům sociální demokracie, který k tomuto návrhu měla. Proto jsem byl velmi, velmi zaskočen dnešní argumentací sociální demokracie v Poslanecké sněmovně, když argumentovala tím, že musí odmítnout ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, vzhledem k tomu, že vůbec netuší, jak bude vypadat onen zákon prováděcí. Nejenom že to tuší, ale má ho k dispozici a ví to velmi dobře včetně memoranda podepsaného třemi předsedy vládních stran, že tento prováděcí zákon bude obsahovat všechny jejich požadavky, které s námi projednali na jednotlivých politických jednáních. Stále se ještě nevzdávám naděje, že v okamžiku, kdy tento návrh zákona se ocitne v Poslanecké sněmovně, vzpomene si sociální demokracie na všechna svá prohlášení a závazky, které k tomuto návrhu zákona učinili.

Jan Hrubeš, mluvčí vlády: Děkuji a k některým poslaneckým návrhům pan ministr Mlsna.

Petr Mlsna, ministr: Já bych z těch deseti poslaneckých návrhů zákonů, které dnes vláda projednávala, vybral ty, ke kterým vláda zaujala souhlasné stanovisko. Vláda se souhlasně postavila k návrhu zákona paní poslankyně Jeřábkové, pana poslance Chalupy a dalších na novelu zákona o odpadech, který by umožňoval obcím vydávat obecně závazné vyhlášky na jejich území s cílem regulovat výkup odpadů, popřípadě určovat místa, na kterých by k výkupu odpadů mohlo docházet, popřípadě i na území svého katastru zcela zakázat. Dále vláda vyslovila souhlas s dvěmi poslaneckými iniciativami, které novelizují zákon o pomoci v hmotné nouzi. Tím prvním návrhem, který novelizuje zákon o pomoci v hmotné nouzi je návrh, jehož cílem je zamezit vyplácení více doplatků na bydlení do jednoho bytu či obytné místnosti v ubytovacím zařízení, což tedy současná právní úprava zákona o pomoci v hmotné nouzi neumožňuje, a to vede totiž ve svém důsledku k nepřiměřenému poskytování veřejných prostředků na tyto účely a přeplácejí se tak náklady na bydlení, které mnohonásobně převyšují náklady, které jsou obvyklé v místě pro danou formu bydlení. Vláda považuje tento návrh zákona za užitečný a za cestu správným směrem k tomu, aby se skutečně nezvyšovaly náklady na vyplacení dávky na bydlení do jednoho bytu a docházelo k zneužívání této sociální dávky. Druhý návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi zavádí opětovně institut veřejné služby, tak jak existoval v právní úpravě před 1. lednem 2012, který je založen na bonifikaci, tj. na tom, jestli skutečně někdo vykonává institut veřejné služby, tak mu to také zvyšuje příspěvek na živobytí a další sociální dávky. Dále vláda zaujala poté neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu, který se týká novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny s cílem zefektivnit legislativní proces a zejména v právní úpravě, která by umožňovala zanechávat legislativní stopu v přípravě zákonů u všech osob, které se na jeho zpracování podílejí. Ostatním návrhům, které byly zpracovány, ať už to byly dvě novely trestního zákoníku, která chtěla zavést nový trestný čin směnečného podvodu nebo poslanecký návrh, který chtěl zpřísnit trestání maření výkonu úředního rozhodnutí z důvodu neplnění vyživovací povinnosti, vláda zaujala negativní stanovisko, stejně tak jako k návrhu zákona na novelu majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, který by zcela neproporčně, zcela nesystémově zaváděl povinnost zveřejňovat veškeré dokumenty při vydávání věcí podle zákona 428/2012 oprávněnými osobami. To je asi ve stručnosti vše. Děkuji.

Jan Hrubeš, mluvčí vlády: Takže, dámy a pánové, Vaše dotazy, prosím.

Martina Zpěváčková, Radiožurnál: Já mám celkem tři otázky. První je k tomu zákonu o státních úřednících, jestli ta verze, kterou jste schválili, je podle Vás už dostatečná, že projde Evropskou komisí, že k ní nebude mít výhrady a nebude nám hrozit to zastavení dotací. Druhá otázka je potom ke konci paní ministryně Hanákové ve vládě, jestli jste se už pane premiére sešel s panem Jiřím Hlaváčem a zda k tomu můžete něco říct a poslední otázka je asi spíš jenom technická, jestli jsem to pochopila správě, že ten schodek 105 miliard bude platit i na rok 2015 a 2016, a co Vás tedy k té změně, to by byla asi otázka na Vás pane ministře, vedlo, protože původně se počítalo, myslím, že s vyšším schodkem, děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády: My jsme přesvědčeni, že ten návrh je takový návrh, který by samozřejmě neměl budit nějakou zuřivou polemiku a pevně věříme, že se podaří dosáhnout širšího politického konsenzu v rámci Parlamentu České republiky, protože všichni tedy i opozice si musí být vědomi toho, jaké je riziko nepřijetí nějakého zákona o státních úřednících. Za druhé já jsem dnes také mluvil s paní ministryní Hanákovou, jsem informován o její tiskové konferenci, nicméně žádnou další oficiální informaci jsem nedostal, takže jsem se ani s panem Hlaváčem sejít nemohl, nicméně chci podotknout, že dnes současně dala Poslanecká sněmovna, vláda a podobně, čili to bude všechno věcí následujících dní. Já tam nevidím žádné nebezpečí z prodlení, jenom tím vysvětluji, že těžko mohu v tuto chvíli oznámit jméno někoho, s kým jsem se sešel a jednal s ním o pozici ministra kultury, když mi nebyl jaksi oficiálně sdělen nebo sděleno žádné jméno. A co se týče toho roku 2015, 2016, určitě k tomu řekne i víc pan ministr financí. Řeknu velmi otevřeně, v podstatě bylo dosaženo politické shody ve vládě zafixovat nominální výši toho deficitu pro roky 2015 a za 2016 ve stejné úrovni jako rok 2014. Víc bych v tom nehledal.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já budu zcela otevřený a zcela upřímný. Rozpočet je samozřejmě politikum, zvlášť když přechází z jednoho volebního období na druhý. Vláda splnila svůj úkol, ke kterému se zavázala v roce 2010, to že bude bezpečně stabilizovat veřejné rozpočty, a že sníží z 5,8 procent z deficitu, které přebrala po Fischerově vládě bezpečně pod tři procenta. A vzhledem k situaci jsme už před dvěma měsíci oznámili, že nemáme ambici tlačit ty schodky dál, ale níž, dřív než dojde k oživení v eurozóně. Vzhledem k ochlazení ekonomiky v eurozóně budeme stabilizovat bezpečně pod třemi procenty, abychom otevřeli prostor některými prorůstovými opatřeními. Otázka je, kde tu stabilizaci vidíme. Vláda ji ve svém první rozhodnutí viděla na relativním deficitu, to znamená na čísle 2,8 procenta HDP vletech 2015 i 2016, a to proto, že na jedné straně je to zcela bezpečné, zcela bezpečná míra deficitu vzhledem ke správě dluhové služby a vzhledem k tomu, že je to bezpečné pod třemi procenty a na druhou stranu to dává jakékoliv příští vládě po volbách dostatečný prostor být v politice. Chtěli jsme být fér a chtěli jsme jakékoliv vládě nechat co největší prostor. Když jsme dnes slyšeli v Poslanecké sněmovně kritiku, že vláda zvyšuje schodky, přestože vláda nezvyšuje schodky, ona stabilizovala relativní schodky na 2,8 procentech, ale to samozřejmě vzhledem k dalším segmentům veřejných rozpočtů znamenalo mírný nárůst nominálních deficitů státního rozpočtu, tak jsme tu kritiku opozice vyslyšeli a pro roky 2015 a 2016 jsme schodky stabilizovali, nikoliv na relativní hodnotě, ale na nominální hodnotě. Myslím si, že je to naprosto fér, máme, je naší povinností slyšet kritiku opozice.

Petr Nečas, předseda vlády: A vzali jsme si ji k srdci.

Jan Hrubeš, mluvčí vlády: Děkuji. Tady ještě ČTK, Česká tisková kancelář.

Šárka Dvořáková, ČTK: Dobrý večer, já jsem se jenom ještě chtěla zeptat k těm dalším bodům, které jste nejmenovali, body 17, 18, 19, takové ty předklady ministerstva pro místní rozvoj ohledně dalšího programovacího období a ten bod 19 tu dopravní politiku. Tak jestli jste to projednali, případně schválili.

Petr Nečas, předseda vlády: Ano, schválili jsme všechny tři tyto body.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já myslím, že je důležitá informace z dopravní politiky, že jsme přesvědčeni, že co se týče příjmů u fondu do dopravní infrastruktury, tak na tom jsme se shodli, jak ministr financí tak ministr dopravy a ostatní členové vlády, že je potřeba tyto příjmy stabilizovat na 43 miliardách ročně, aby bylo možné dlouhodobě plánovat jednotlivé projekty.

Jan Hrubeš, mluvčí vlády: Děkujeme za pozornost a klidnou noc. Nashledanou.

Petr Nečas, předseda vlády: Nashledanou.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Nashledanou.