Archiv zpráv pracovních a poradních orgánů vlády

2. 8. 201315:06

Představitelé vlády a zmocněnkyně vlády pro lidská práva uctili památku obětem romského holocaustu

Ve čtvrtek 1. srpna 2013 na pietním místě Lety uctila zmocněnkyně vlády pro lidská práva památku obětem romského holocaustu. Společně s předsedou vlády, ministrem zahraničních věcí, ministrem kultury, velvyslancem Spolkové republiky Německo a Ing. Karlem Holomkem zavzpomínala na nechvalnou dobu, která se vztahuje k zahájení a ukončení provozu cikánského tábora Lety.

Ve svém projevu Mgr. Monika Šimůnková připomněla, že pietní místo bylo svědkem utrpení Romů, kteří byli za druhé světové války perzekuováni na základě své etnicity a jejichž životy tragicky skončily v koncentračních a sběrných táborech zřízených po celé Evropě. To by pro nás mělo být velkou výstrahou.

Zmocněnkyně dále uvedla, že extrémistické a nenávistné postoje vůči romské ani jakékoliv jiné menšině by neměly být bagatelizovány. Je to jasný signál toho, že se společnost vydává na tenký led, který může kdykoli prasknout. Bez tohoto uvědomění a vůle činit patřičné kroky, například v oblasti nových příležitostí pro zvýšení zaměstnanosti, či změn v oblasti sociálních dávek a vysvětlování mýtů o jejich masivním zneužívání právě Romy, by odsouzení extrémismu zůstalo jen prázdným a pokryteckým gestem. Připomněla, že zmíněná opatření mimo dalších byla projednána na zasedání pracovní skupiny k řešení sociálních nepokojů, která se dne 1. srpna 2013 sešla za účasti předsedy vlády.

Ve vztahu k anticiganismu ve společnosti zmocněnkyně uvedla, že je potřeba systémově vzdělávat celou společnost a zejména děti a mládež seznamovat s romskou historií, kulturou ke zvýšení vzájemného respektu a porozumění.

Zmocněnkyně dále vyzvala představitele církve ke zvážení, jak více propojit víru s každodenním životem lidí a přizpůsobit svoji práci podmínkám novodobého světa, zejména v současné vypjaté době.
Památku obětí romského holocaustu v druhé části programu velice citlivě připomněla svým vystoupením hudební skupina Bachtale Apsa s Mário Bihári v doprovodu zpěvačky Báry Hrzánové.

Projev zmocněnkyně pro lidská práva Mgr. Moniky Šimůnkové na pietním aktu romským obětem nacismu dne 1.8.2013

Vážený pane předsedo vlády,
Vážení páni ministři,
Vážení Romové,
Vážené dámy a vážení pánové,

letos již podruhé stojím na tomto místě, které bylo svědkem utrpení Romů, kteří byli za druhé světové války perzekuováni jen na základě své etnicity a jejichž životy tragicky skončily v koncentračních a sběrných táborech zřízených po celé Evropě. Bohužel tato ani jiná mementa válečných konfliktů, genocid a případů porušování lidských práv nezabránila jejich opakování.

V této souvislosti mi dovolte myšlenku, že pro tzv. civilizované společnosti jsou charakteristické dva ostře si kontrastující rysy. Na jedné straně to je fascinující schopnost lidstva poznávat, přetvářet svět za účelem jeho „globálního“ zlepšování a vývoje a na straně druhé žalostně nízká úroveň sebepoznání a vyspělosti v oblasti mezilidských vztahů.

Na to doplácejí bohužel často minority, kdy se v období zhoršující se ekonomické a hospodářské situace, stávají obětními beránky na něž je svalována vina za problémy ve společnosti. Současně společnost slyší na populistickou rétoriku těch, kteří využívají xenofobie a vyostřují nenávist. Volají po zavedení silných represivních kroků vůči jasně etnicky definovaným vrstvám obyvatel za vidinou nalezení jednoduchého řešení problémů.

A právě takové smýšlení a jednání musí být kategoricky odsouzeno. Extrémistické a nenávistné postoje vůči romské ani jakékoliv jiné menšině bychom neměli bagatelizovat. Je to jasný signál toho, že se společnost vydává na tenký led, který může kdykoli prasknout.

Zároveň však musíme řešit pravé příčiny nespokojenosti obyvatel a měli bychom společně usilovat o zlepšení životních podmínek všech občanů naší společnosti, včetně Romů. Bez tohoto uvědomění a vůle činit patřičné kroky, například v oblasti nových příležitostí pro zvýšení zaměstnanosti, či jiných změn v oblasti sociálních dávek, včetně vysvětlování mýtů o jejich masivním zneužívání právě Romy, by odsouzení extrémismu zůstalo jen prázdným a pokryteckým gestem.

Úcta a láska k bližnímu bez rozdílu jsou základem nejen evangelia, ale i správně fungující společnosti. A přesto, že se česká společnost považuje za sekularizovanou, má víra, ať už institucionalizovaná nebo osobní, velký význam. I představitelé církve by tak měli zvážit, jak více propojit víru s každodenním životem lidí a přizpůsobit svoji práci podmínkám novodobého světa, zejména v současné vypjaté době.

Na závěr mi dovolte říct, že je velice smutné, že právě v čase vzpomínání na oběti romského holocaustu se v našich městech svolávají protiromská shromáždění. Alarmující na tom všem je zejména to, co v úterý potvrdila výroční zpráva BIS extremismu, že se k extremistickým skupinám přidávají široké vrstvy místních obyvatel. A právě toto může být z hlediska bezpečnosti větší hrozbou než činnost sice extrémnějších, ale méně početných skupin pravicových extrémistů.

Na základě minulých zkušenosti ze Šluknovska, Břeclavi a jiných míst vláda přijala usnesení ukládající mé osobě v podobných případech svolat Pracovní skupinu pro řešení sociálních nepokojů. Skupina, která se shodou okolností dnes odpoledne sešla za účasti pana premiéra a měla za cíl projednat komplexní opatření v oblastech jako je například sociální bydlení, dávek hmotné nouze, zaměstnanosti ale také se zaměřením na boj s předsudky a anticiganismem.

Právě ve vztahu k boji s anticiganismem je potřeba systémově vzdělávat celou společnost a zejména děti a mládež, které jsou ještě ovlivnitelné. Jedním z předpokladů je seznamovat je s romskou historií, kulturou a tudíž i se způsobem vnímání světa, který je často odlišný od toho jak na něj pohlíží majorita. Velice si proto cením činnosti Muzea romské kultury, Kulturního památníku Pietní místo Lety, činnosti Výboru pro odškodnění romského holocaustu a mnoha dalších romských i neromských organizací, které se podílejí na této osvětové činnosti.

Jako zmocněnkyně vlády pro lidská práva se snažím šířit myšlenky tolerance, vzájemného respektu a porozumění při každé příležitosti. A o to více v této rozjitřené době si vážím a současně děkuji Vám všem i ostatním, kteří nejenom svou účastí na tomto místě, ale i svými dalšími vystoupeními děláte totéž.

Děkuji za pozornost.