Archiv zpráv minulých vlád

30. 6. 201515:58

Avízo: Novela volebního zákona chce zvýšit zastoupení žen v politice i v ČR

Vládní kabinet na svém společnému jednání ve středu 1. července od 9.00 hodin rozhodne, zda se při volbách dostane na kandidátní listiny více žen, než dosud.

Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier spolupředkládá  společně s ministrem vnitra Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.
Tento materiál už měla vláda v programu minulý týden, ale odložila ho. Nyní jde znovu na pořad jednání.
Návrh zákona má za cíl zvýšení zastoupení žen v politice. Novela zákona požaduje, aby na kandidátních listinách byla obě pohlaví zastoupena alespoň ze 40 % a aby na prvních dvou místech kandidátní listiny byl zastoupen muž i žena. Sankcí za nesplnění této podmínky je snížení příspěvku na mandát poslankyně nebo poslance či členky nebo člena zastupitelstva kraje o 30 %.
Novela volebních zákonů reaguje na dlouhodobé nízké zastoupení žen ve volených orgánech. V Poslanecké sněmovně činí zastoupení žen jen 19,5 %, v zastupitelstvech krajů 19,9 % a ČR v tomto ohledu patří k nejhorším evropským zemím. Pravidla pro zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách zavedla např. Francie, Belgie, Slovinsko, Irsko či Polsko. 
„Vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice pokládám za jednu ze základních demokratických hodnot a za předpoklad efektivního fungování státu. Považuji za nezbytné, aby se Česká republika připojila k těm zemím, které aktivně odstraňují překážky bránící ženám k proniknutí do volených funkcí. Nikde na světě nebylo dosaženo vyrovnaného zastoupení žen a mužů v politice bez zavedení genderových pravidel pro kandidátní listiny,“ říká Jiří Dienstbier.

Dále vláda projedná Návrh poslanců Marka Černocha, Jany Hnykové, Olgy Havlové, Martina Lanka, Karla Fiedlera, Augustina Karla Andrleho Sylora, Jiřího Štětiny a Jaroslava Holíka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 496).
Vláda si je vědoma skutečnosti, že je třeba řešit situaci, která po přijetí zákona č. 131/2015 Sb. souvisí s organizačními změnami ve vedení Energetického regulačního úřadu, kdy funkce současného předsedy Energetického regulačního úřadu bude nahrazena novým orgánem - Radou. Podle § 17b odst. 14 energetického zákona se Rada považuje za služební orgán podle zákona o státní službě, přičemž toto ustanovení vstoupí v účinnost dne 1. srpna 2017. Navržený poslanecký zákon je však nepřímou novelou zákona o státní službě. Nepřímé novely znepřehledňují český právní řád, proto nejsou přijímány jako vhodná forma zavedení či vyloučení právních povinností. Vláda proto již sama zpracovala přímou novelu zákona č. 131/2015 Sb.

Jako třetí z gesce ministra Dienstbiera vláda prodiskutuje Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 499).
Návrh si klade za cíl zvýšit ochranu práv povinných a to zavedením místní příslušnosti (teritoriality) soudních exekutorů a stanovením pravidel pro výběr exekutorů.  Předložený senátní návrh zákona je v souladu se záměrem vlády posílit dozor nad činností exekutorů s cílem zabránit zneužívání exekucí a vymáhání dluhů. Zavedení teritoriality soudních exekutorů se jeví jako jedna z možných součástí komplexnějšího řešení této problematiky. Vláda považuje za vhodné, aby zavedení teritoriality exekutorů či provedení obdobných razantních změn stávajícího systému předcházela nejprve odborná diskuse a vypracování podrobné analýzy, v níž by byly vyhodnoceny všechny přínosy, ale i možné negativní dopady zamýšlených opatření.

A jako svůj poslední materiál ministr Dienstbier společně s premiérem Sobotkou spolupředkládá Výroční zprávu Rady vlády pro udržitelný rozvoj za rok 2014.
Usnesením vlády ze dne 9. června 2014 č. 434 došlo od 1. července 2014 k převodu činností spojených s fungováním Rady vlády pro udržitelný rozvoj z Ministerstva životního prostředí na Úřad vlády ČR. Do agendy Rady byla rovněž včleněna věcná agenda zrušené Národní ekonomické rady vlády. 29. 8. 2014 se zřídil Odbor pro udržitelný rozvoj, který plnil funkci sekretariátu RVUR. K 1. říjnu 2014 se Odbor pro udržitelný rozvoj začlenil do útvaru ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera.