Dokumenty Vládního výboru pro osoby se zdravotním postižením

16. 7. 201511:21

Zpráva o plnění opatření Národního plánu vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2010–2014 v roce 2014

Vláda projednala na svém zasedání 8. července Zprávu o plnění opatření Národního plánu vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2010–2014 v roce 2014 a Celkové zhodnocení plnění tohoto Národního plánu.

Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2010–2014 (dále jen „Národní plán“) byl schválen usnesením vlády České republiky ze dne 29. března 2010 č. 253. Stejné usnesení ukládá jednou ročně, do 30. června, předložit vládě ČR k projednání zprávu o realizaci jednotlivých opatření Národního plánu za uplynulý kalendářní rok. Vzhledem k tomu, že rok 2014 je posledním rokem platnosti tohoto plánu, obsahuje materiál také závěrečnou hodnotící zprávu, která shrnuje jeho plnění za celé období jeho platnosti.

 

Hodnocení plnění Národního plánu za rok 2014

Dotčené resorty a instituce byly požádány o podání zprávy o tom, jak plnily ve své působnosti ta opatření Národního plánu, která se řeší průběžně, nebo jejichž termín splnění byl do 31.12.2014. Z hodnotících zpráv jednotlivých resortů byla zpracována souhrnná Zpráva o plnění opatření Národního plánu v roce 2014. K informacím resortů a institucí o plnění opatření zaujal stanovisko sekretariát Vládního výboru pro zdravotně postižené občany ve spolupráci s Národní radou osob se zdravotním postižením ČR. Zpráva je strukturována podle jednotlivých kapitol Národního plánu. U každé kapitoly jsou také stručně nastíněny cíle, kterých má být realizací opatření dosaženo. U každého jednotlivého opatření je proveden souhrn plnění od všech odpovědných resortů a institucí.

Z 85 opatření, která se mají plnit průběžně nebo měla být splněna do 31.12.2014, bylo splněno nebo průběžně plněno 67 opatření. Částečně bylo splněno nebo průběžně plněno 16 opatření. Nebyla splněna nebo průběžně plněna 2 opatření, a to opatření 6.5 týkající se zajištění stability a rozvoje sociálních služeb a opatření 12.13 ukládající resortům usilovat o přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

 

Celkové zhodnocení plnění Národního plánu

Národní plán obsahuje 112 průběžných nebo termínovaných opatření. Splněno nebo průběžně plněno bylo 88 opatření. Zrušena byla 3 opatření. Jen částečně bylo splněno nebo průběžně plněno 19 opatření. Nesplněna byla 2 opatření.

V rámci plnění Národního plánu byly vyhodnoceny přínosy antidiskriminačního zákona, ze kterého nevyplynula potřeba úpravy právních předpisů. Bylo zrušeno opatření ukládající předložení návrhu na ratifikaci Opčního protokolu k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením a to především z toho důvodu, že nebyla známa praxe Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením při výkladu této Úmluvy.

V roce 2011 byla poprvé v ČR provedena specifická analýza zaměřená na postavení žen se zdravotním postižením. Analýza ukázala především nedostatek statistických údajů a to, že problematika zdravotního postižení není vnímána jako genderové téma.

Po celou dobu platnosti plánu byl úspěšně naplňován Národní rozvojový program mobility pro všechny, jehož cílem je podpořit realizaci komplexních bezbariérových tras ve městech a obcích. V roce 2014 pak došlo k prodloužení platnosti tohoto programu o dalších 10 let.

1. ledna 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník, který zásadním způsobem posiluje práva osob se zdravotním postižením a to tím, že byl zrušen institut zbavení způsobilosti k právním úkonům a nahradil jej institut omezení svéprávnosti. Přijatá právní úprava znamená odklon od koncepce tzv. náhradního rozhodování, kdy za osobu se zdravotním postižením rozhodoval opatrovník a dotyčná osoba byla v důsledku toho často i vyloučena ze života ve společnosti, ke koncepci podpůrného či asistovaného rozhodování, která vychází ze skutečnosti, že každá osoba je schopna se rozhodovat, může však potřebovat větší či menší míru podpory. Je však třeba dbát na to, aby byla podpůrná opatření využívána v odpovídajícím rozsahu.

Důležitým procesem v rámci sociálních služeb je podpora transformace pobytových zařízení v sociální služby poskytované v přirozené komunitě uživatele, které podporují sociální začlenění uživatele do společnosti. MPSV realizovalo projekt zaměřený na tuto transformaci, jeho výsledkem bylo, že se 28 zařízení sociálních služeb rozhodlo pro úplnou či částečnou transformaci.

V rámci postupného zpřístupňování železniční dopravy pro osoby se zdravotním postižením byly postupně navyšovány počty železničních vozů umožňující přístup a užívání osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Podíl bezbariérových spojů činí cca 68 %. 

Významnou pozitivní změnu v  oblasti podpory zájmu žadatelů o svěření dítěte se zdravotním postižením do pěstounské péče představuje novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která předpokládá vznik specializovaných podpůrných služeb pro pěstouny a osvojitele, kteří mají v péči dítě se zdravotním postižením.

Jednou z nejdůležitějších oblastí Národního plánu je vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením. Za dobu jeho platnosti postupně narůstal počet integrovaných dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením ve školách tzv. hlavního proudu. Významným krokem byla novela vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, která zpřesnila podmínky pro práci asistenta pedagoga. V roce 2013 začaly práce na novele školského zákona. Žáci a studenti se zdravotním postižením nebudou podporováni jen ve vztahu k  diagnóze, ale především podle individuálních potřeb podpůrných opatření. Výčet těchto opatření bude rozdělen do pěti stupňů.

Oblasti terciálního vzdělávání se týká připravovaná novela zákona o vysokých školách, která zohledňuje problematiku rovného přístupu studentů se zdravotním postižením. Připravena již byla metodika pro účely poskytování příspěvku na úhradu vícenákladů vysokých škol spojených se zajišťováním studijních podmínek pro osoby se zdravotním postižením, která obsahuje povinnost garantovat např. minimální technické a technologické zázemí či personální a organizační podmínky pro poskytování služeb studentům se zdravotním postižením.

Významným pozitivním krokem při poskytování zdravotní péče bylo přijetí zákona o zdravotních službách, který nabyl účinnosti 1. dubna 2012. Do tohoto zákona byla v plném rozsahu zapracována práva pacientů vyplývající z Úmluvy o lidských právech a biomedicíně a dodatkového protokolu k Úmluvě na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny o zákazu klonování lidských bytostí. Zákon dále stanovuje, že pacient se smyslovým postižením nebo s těžkými komunikačními problémy má při komunikaci související s poskytováním zdravotních služeb právo dorozumívat se způsobem pro něj srozumitelným a dorozumívacími prostředky, které si sám zvolí. Druhým důležitým krokem v této oblasti bylo zavedení provádění plošného screeningu sluchu u všech novorozenců od 1. ledna 2012.

Jednotlivé oblasti rehabilitace se po dobu platnosti Národního plánu rozvíjely, i nadále však chybí její koordinované poskytování.

Mezi nejvýznamnější oblasti Národního plánu patří téma zaměstnávání. MPSV s cílem eliminace přefakturace zboží přes zaměstnavatele osob se zdravotním postižením zavedlo limit pro celkový objem dodávek, který může dodavatel dodat všem svým odběratelům. V roce 2011 byla provedena novela zákona o zaměstnanosti, která měla za cíl zefektivnit poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zamezit jeho zneužívání. Negativní dopady na zaměstnávání osob se zdravotním postižením však mělo zrušení kategorie osob zdravotně znevýhodněných, z těchto důvodů pak byla tato kategorie do zákona o zaměstnanosti v loňském roce opět navrácena.

Po celou dobu platnosti NPVRP byly prostřednictvím dotačních programů podporovány veřejně účelné aktivity organizací osob se zdravotním postižením.

V oblasti kultury bylo podporováno zpřístupnění expozic v muzeích a galeriích osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace, digitalizace sbírkových předmětů a vytváření vzdělávacích programů a virtuálních výstav, zavádění zvukových a tištěných průvodců, vydávání zvukových publikací a tiskovin v Braillově a zvětšeném písmu a poskytování slev ze vstupného pro osoby se zdravotním postižením.

V roce 2014 proběhlo a bylo zveřejněno druhé výběrové šetření o počtu a struktuře osob se zdravotním postižením.